Príspevky užívateľa

Odfrkl si. "Bude se po nich chtít to co po komkoliv jiném. Většina vlků mi přijde, že vlčice dost podceňuje." Ale také ne všude asi čekají, že budou respektovány pro dovednosti. Tady ano, ale to zatím neví.

Přes salvu otázek moc odpovědí nedostal. Koukl na kámen. "Nebo je to fakt vejce. něčeho. Ale čeho? V horách můžou být tvorové, co neznáme... a co ty tvoje oči?" Nedal se odbýt. Rozhodně chce odpovědi i na svoje otázky.
I když to vejce také přitahuje pozornost.
Přiblížil k němu čenich a opatrně ho očichal aniž by se ho dotkl. "Je trochu cítit pachy tebe a Adaina. Jo, přinesli jste ho, ale i tak je to.. nevím."

Zamával ohonem. "Nápodobně, kamaráde." Opravdu je znát, že doma je uvolněnější než býval.
"Ale vezmu tě k tomu sebou. Abys ošetřil ty zbrklé."

Přikývl. "Však mimo území můžou, tak pokud si někoho přivedou, nejsem proti. " Není snadné randit s někým a neříct o smečce příliš. Ale třeba se povede.

Pak ale přišlo to překvapení se zrakem. KDyby Feier už neseděl, zcela jistě by si sednul teď. Kouká na Ikkeho, uši napřímené. "No, to je mi tedy překvapení. Jak jsi k tomu přišel, jak to funguje a na jak dlouho? Jo a koukni se taky na ten šutr." Nezapomněl ani na původní objekt svého zájmu.

"však ti taky nemusím jen přidělávat práci." Pousmál se. Lehce strčil do Ikkeho čenichem. "A jen dobře, že se učí. Ono jim to neuškodí to umět. Základy by měl znát každý." Zastříhal ušima a koukl na bylinky právě z těžko dostupných míst.
"To určitě. Umím si poradit a vylézt pro ně, ale křídla jsou výhoda. " Potřásl hlavou. "Měl bych tu pár vlků naučit šplhat."
Nemá na to každý odhad a trpělivost.

"Sixten, Fäoline a Saffron. Je fajn, že konečně taky nějaké vlčice. " Sice jen dvě, ale i tak. "Máme tu převlkováno." A i když on v tomto ambice nemá, tak stejně, smečka ty holky potřebuje.
"Jo tak... počkat. Zahlédl?" Zarazil se a to je v tu chvíli zajímavější než kámen měnící barvu.

Pousmál se. "Bez obav. Co jsem donesl, to taky natrídím." Zvedl obočí. Ve smečkce už není jeho hlas tak bručivý jako býval, Feier je doma méně strnulý než v dávných časech. Malý rozdí, ale významný.
Koukl k uloženým rosltinám. "Jak to těm dvěma jde?" Léčitelé z nich asi nebudou, ale je fajn, že pomáhají.

Sedl si tké, ale pořád kouká na ten kámen....
"Smečka se docela drží. Jsem celkem zvědavý na nováčky, co přišli. Snad to půjde dobře." Nějaké přírůstky byly.
"Hm... hele Ikke.. kdeže jste našli ten kámen? Je nějaký... zvláštní..." řekl dost opatrně.

Napřímil uši a stočil pohled od podivného kamene směrem k Ikkemu. Jak ho zaujal ten kámen, tak si ho nevšiml hned, ale až když se bílý léčitel pohnul.
V klidu na něj počkal, nehýbal se, dokud Ikke nevycouval a neozval se.
"Ahoj, vlastně ti nesu další zásobu bylin... ano vím, že nemusím, ale víš jak to je." Povzdech si. Někdy to je prostě nutné,.
"Jak to momentálně se zásobami vypadá?"
Zatím o kameni nepromluvil, ale zůstal u něj a kouká na něj. Vážně, neměl jinou barvu? Nebo je to světlem? Ikkeho se na vzhled asi nezeptám...

Zamířil si to do jeskyně. Nese plný vak bylinek, tentokrát se docela činil. Ano, má jiné povinnosti, ale on si u toho sběru bylin svým způsobem odpočine. Takže se mu rozhodně nevyhýbá.

Vešel do jeskyně, přejel pohledem celý prostor. Zásoby bylin vzadu se skrývají dost ve tmě, ale to nevadí. U ohniště je uložený ten zvláštní kámen. Pobavilo ho, že si ho Ikke schoval a Adain kameni udělal hnízdo. I když má tvar jako vejcce... Počkat! Vrátil se pohledem ke kameni. Zamračil se, naklonil hlavu na stranu. Není nějaký jiný?
Zamířil ke kameni.

<<< močály

Hluk burácející vody rozhovor trochu komplikuje. Feier zastavil těsně vedle Cyrana. Před divokými proudy v řece má rozhodně respekt, ale není bojácný. Ví, jak se chovat, aby se nic nestalo. "Vlastně ani já nevím, co tvoji rodiče chtěli a proč." Mluví dost nahlas, aby ho Cyro slyšel i přes řev zpěněných vod.
"Řešil to Raymond a já u toho nebyl. Měl jsem jinou práci." Každopádně Cyro nakonec do smečky zapadl docela dobře, i přes počáteční obtíže.

Feier chvíli zírá na valící se vodu. "No, popojdem nahoru k jezeru, tady se ani nedá mluvit." I když pohled je to pěkný.
Gestem ukázal Cyrovi směr proti proudu.

>>> černé jezero

Zhluboka se nadechl. "Dobrá tedy. Takže jsi vítána." Přikývl a odsouhlasil její přijetí.
"Pojď dál."
Vstal a otočil se zpátky na území.
"Asi je celkem jedno, kdo tě provede. I jako nováček můžeš mimo území smečky, ale jen na půl dne. Nebo se prostě zeptej, řekni proč chceš pryč na déle a nebo si řekni o doprovod."
Potřásl hlavou. "Těžko může smečka chtít samostatnost, kdybys musela být pořád pod dozorem. Pracuj pro smečku, chraň smečku a její tajemství a bude se ti tady dařit dobře. Vlci tu mají různá povolání. Jestli už víš něco o rostlinách, můžeš pomáhat Ikkemu se sběrem bylin. Také te´d chystáme lov na jednoho nebezpečnégho tvora. K lovu tě nepustím, ale se stavbou pastí pomoct můžeš. Nebo si řekni o trénink prakticky komukoliv. Se mnou se většinou chodí běhat do hor. Nebo též někam na byliny. "
Potřásl hlavou.
Nemá moc smysl ji zatím zahlcovat informacemi, však se postupně seznámí.
"Dovedu tě k noře, získáš pach smečky a dál je to na tobě. "
Zamířil v klidu směrem, který ji řekl. Do samého srdce území smečky.

Poslouchal ji pozorně, nehybný skoro jak socha. Sotva vůbec pohnul uchem. Ale pohled má pozorný. No, aspoň se nestydí.Výčet docela solidní. Otázka je, nakolik na sobě bude pracovat.
Nechal ji domluvit. "Nemám ve zvyku cokoliv podceňovat. " Konstatoval klidně.
"Jsi ochotná se učit, trénovat, pracovat na sobě?" To je v jejich smečce docela důležité.
"Azaryn není smečka, která ti bude neustále nařizovat, co máš dělat. Ale předpokládá, že se budeš snažit. "
Každopádně, zatím to pro vlčici vypadá docela dobře.

Bystré jantarové oči si na vlčici prohlíží každý detail. Není v tom ovšem nic neslušného, prostě zkoumavý pohled, kterým ji odhaduje, co je zač a v jaké je kondici.
Přikývl na pozdrav, když se ozvala.
Lehce naklonil hlavu na stranu, když rovnou žádala Aflu a přijetí do smečky. Posadil se. Vyhánění někoho od hranic se očividně konat nebude.
"Jmenuji se Feier," odpověděl jí na její představení. "A Alfou zdejší smečky jsem já." Považuje za lepší to prostě rovnou říct, než ji dále natahovat. Ale tím jejich rozhovor nekončí.
"Dobrá, Saffron. A co můžeš smečce nabídnout? Co umíš?" A nebo co by ses chtěla naučit?

Byl zrovna nedaleko, když se od hranic ozvalo vytí. Kontroloval, jak si vede Syslí háj po tom, co ho v zimě kvůli dřevu prakticky zlikvidovali. Všude raší nové stromky a zeleň, prostor je dost nepřehledný a divoký. Těžko se jím proplétat.
S opatrností to jde. Feier je dost štíhlý aby se propletl, i když nízké větve mladých stromků překážejí.
Takže raději husští místa obhcází.

Nakonec ale na hranice dorazil. Prohlédl si vičici před sebou. Vysoký, hubený hnědý vlk vypadá celkem zachmuřeně. Nepozdravil, koneckonců, on je tu doma.
Prohlíží si ji. Přejel pohledem její drobná křídla, i květiny. Hned mu na mysi vyvstal obrázek Asphodelle.

Stál na kraji úzké strmé rokle.
Je to trochu pochmurný pohled a Feierův výraz se k tomu výjevu zvláštně hodí.
Skaliska, prudké svahy, místy stromy místy ne a dole docela nepatrný potok. Ani by si tlapu nesmočil, aby ho překročil.
Tady na vrcholu svahu je světla dost, ale brzo ráno dno roke halí stíny.
Bude to perfektní místo. Snad tady tu bestii dostaneme bezpečně.
Zhluboka se nadechl.
"Tak jo! Do práce. Musíme toho udělat hodně. Někdo z létavců, piřpravte klády nad vstup rokle. Někdo další zahraďte rokli dole po proudu. Ale ne že zablokujete vodu." Upozornil raději.
Sám nezaváhal, otočil se a dal se do hromadění balvanů. Bude nutné pečliě narovnat hromádky na okraji svahu tak, aby šly snadno shodit dolů. Padající kameny pak vykonají své, až dole poběží mlžný jelen.
Ne, opravdu nehodlá dovolit, aby se k tomu zvířeti kdokoliv přiblížil přímo. Aspoň dokud si ho podrobně neprozkoumají. Je mu jedno, jak moc se to některým vlkům líbit nebude. Tady hodlá být nekompromisní. Nebudou riskovat životy.
Dosavadní informace jsou příiš znepokojivé a nedávné zjištění Jarumiho umožní smečce trochu líp nasměrovat taktiku.
Přesto nevědí dost.

Smečku čeká dost práce., Jen posíbrat dost materiálu a umístit ho na správní místa... Hezkých pár dní se nikdo nezastaví.
Přes tvář vysokého štíhlého vlka přeběhl stín a přiklopil uši. Dost s nimi zamávala zima a teď po nich chci tohle. Ale myslím, že to snad chápou. Jestli se přece jen přesuneme na sever, bude životně důležité nimlógy opravdu znát.

Na vrcholu rokle bude celkem provoz. Nejssou ani na území smečky, i když jsou blízko. Na rozhraní věžovek a nízkých hor, je naštěstí vhodných míst dost.
Ale i tak to bude asi dsot pohybu mezi norou, hlídáním území smečky a tímhle místem.
Řeči to nevyřeší.
Vzal do tlamy další kus šutru a nese ho ke svahu. Vybírá si takové, které bez problémů zvládne.

Potřásl hlavou. "Jistě že ne. Ale proč plýtvat energií když je to zbytečné," zamručel. Navíc, proč neomezit bolest, když to jde. Feier je léčitel a zbytečnou bolest opravdu nevidí rád.

Viděl, jak zareagoval i na ten zbytek. A zpozrněl. Co jsem řekl tak hrozného... něčeho jsem se dotkl ale kdybych tak pořádně věděl čeho.
Nebránil Jarumimu v odletu. Tím by koneckonců popřel to, co sám před chvílí říkal.

Nekomentoval ten odlet, jen ho sleduje, jak stoupá na oblohu. Musí uznat, že létat asi musí být fajn. Ale vždy si vystačil se svými tlapami.

Jarumi nevypadá, že by se chystal vzdálit, takž Feier zase vyrazil během přes hory. Tentokrát volí vytrvalostní tempo, které dokáže udržet opravdu hodně dlouho. Pečlivě sleduje, jeslti Jarumi vyrazí pryč a nebo poletí dál s ním. Samo o sobě to taky něco vypoví.

Přikývl. Vzal její slib vážně. Pokud opravdu chce příležitost, dostane ji. Tak to v jejich smečce funguje a dokud je tu Feier alfou, i fungovat bude.
"Pak vítej u nás." Kývl čenichem směrem k území smečky.
"Doprovodím tě k noře. Jsi zatím příiš cítit Nihilem, aby bylo bezpečné se tu rovnou začít toulat jen tak. Ale to se brzo srovná." Jedna noc v noře by na to měla stačit.
"Cestou ti trochu povyprávím jak to tu chodí." *
Zamířil spolu s ní do hlubin území smečky.
"Každopádně samostatnost neznamená dělat hlouposti. Když se zraníš, nebo ti nebude dobře, půjdeš za léčitelem. Léčit se sama by ostatně jen snížilo tvoje možnosti být samostatná a fungovat ve smečce. Je to tedy nejen ve tvém zájmu." Nedělá si iluze, že by jinak byla jako většina paličáků tady. "Kromě našeho hlavního léčitele můžeš se zdravotními potížemi chodit i za mnou. Býval jsem hlavním léčitelem, než jsem se stal alfou." Se svým zamračeným výrazem a výškou na to moc nevypadá. Takže jí to prostě raději řekl.

____

*to už out-rpg, koneckonců, na to máme info na webu a server. :D

Zabručel a přilklopil uši, když zmínila svou matku. S tou vlčicí jsou jen problémy. Ale jak to vypadá, asi si toho jsou už vědomi i jinde.
Zadíval se na mladou vlčici.
S Nihilem nejspíš problémy nebudou. Otázka je, jak s Bellanou, ale s tou by asi byly problémy stejně. Ale jeslti se tu ukáže jako tulačka, budeme s ní rychle hotoví.

Nekomentoval to nahlas nijak a jen poslouchá. Bylo to jen zdání, nebo mu nepatrně cuknuly koutky tlamy, když se mladá vlčice rozholila, že nechce být vychovávaná, ale samostatná?

Každopádně ji nechal domluvit a chvíli na ni hleděl.
"Azaryn obvykle nikomu za zadkem nestojí. U nás se mladí sice učí, ale preferujeme schopnosti a samostatnost. Když budeš dodržovat pravidla, každému bude jedno, co jinak děláš. "
Potřásl hlavou.
"Přijmu tě tedy. 'A dám ti možnost stát se ne vlčetem, ale mladou vlčicí, omegou. Ale protože jsi mladá, a je tu možnost, že by tě některý z rodičů mohl zkusit unést, nebude ti prozaítm dovoleno chodit mimo hranice smečky bez doprovodu. Po území si dělej co uznáš za vhodné. Souhlasíš?" Dívá se jí přímo do očí.