Príspevky užívateľa

Koukl na něj. "Možná nemusel, ale jsi tady a nějak se s tím popasujeme." Důvody, proč zůstal, Feier nezná a vlastně je nepovažuje za podstatné. Jsou Targova věc, pro něj je jen důležité to, že musí udržet Targu při životě a schopného fungovat, což je jeho úkol.
Ze zamyšlení ho vytrhla zvědavá otázka. Zastříhal ušima a koukl na něj. "Tak nějak nad kde čím. Ve smečce je pořád dost práce. Plánuji pár věcí, ale dotáhnout to do konce taky trvá. " Výpravy, které se podzržely kvůli konflitku s Přízračnými bude stejně muset provést. Ale na podzim to bude náročnější. I když, jak co.

Povzdechl si.
"To mi povídej. Asi někdy uspořádáme přednášku pro celou smečku, nebo já už nevím." frustrace v jeho hlasu je dost patrná, to je zřejmé.
Zhodnocení jeho magie poslouchal pozorně a ukládal si to do paměti. "Dobře. Sice bych to rád měl otestované, ale ještě raději budu, pokud nebude na kom to testovat, to ti je asi jasné." Maličko, jemně strčil do Ikkeho v připomínce podpory. Dobře ví, že jsou momenty, kdy žádný léčitel na světě nezmůže nic, a zažili si to oba na vlastní kůži až příliš dobře. Tohle je věčné utrpení léčitele. Ale dali se na tuto cestu a udělají vše proto, aby zachránili každý život, který můžou.

"Až nějaký osobní balvan najdeš, tak dej vědět, rád ti k tomu pogratuluji," usmál se. Pak vstal.
"No, já jdu asi raději něco dělat. Jdeš se mnou na bylinky nebo si jdeš hledat balvan?" Rýpnul si maličko.

Zvedl obočí a koukl na něj. "Jsem léčitel, je to moje práce," nedal se ani trochu vyvést z míry jeho ostrým jazýčkem.
ale zatvářil se spokojeně, když Stadley nakonec rezignoval a víceméně slíbil, že to tak přehánět nebude. Pro jistotu svůj jazýček raději držel na uzdě. Nepotřebuje vzbudit ve Stadovi vzdor.
Při jeho opatrném posouzení svého stavu k němu natočil ucho a přejel pohledem jeho hrudník a boky, dost výmluvně. Neřekl nic.

Pomalým krokem vykročil podél vody. "Vážně jsem rád, že se lepšíš. " Jen vážně doufám, že to nepřeženeš.
"Dneska už bych tě vážně raději viděl víc v klidu, ale klidně si to můžeme zítra zopakovat. " A moc neštvi, nebo tě proženu doopravdy a to ty plíce tady vyplivneš na trávník.

Zafuněl. "Svoje důvody asi měli, ale vlastně si je tady už ani nikdo nepamatuje, takže pro nás důležité nejsou."
Na její připomínku kývl. "Víš dobře, že bych nejraději všem nařídil kurz první pomoci. Takže je jasné, že byhc asi moc jednostrannou zkoušku nepodporoval. Ne, kondice je důležitá u všech. Ale přijde mi nesmyslné trvat na tom, aby bojovník hledal venku byliny a nebo léčitel lovil velkého jelena. " Samozřejmě může, pokud by chtěl, ale prostě, stjené úkoly mu nepřišly smysluplné. Proto to tak nadnesl Raymondovi. Aspoň má pocit, že tu aspoň něco dělá.

Protože ji celkem pozorně sledoval, všiml si jejího výrazu. Zamručel a povzdechl si. "Proč myslíš, že to tak trvá. Právě proto, že to musí být bezpečné. Navíc, ne, nikdo u toho nebude sám, to rozhodně ne a já tam budu také." Vzal by nejraději i Ikkeho. Léčitelská magie slepého vlka má největší šanci, kdyby došlo na otravu slinami nimlóga. Ale nemůže žádat po slepém vlkovi, aby čelil takovému nebezpečí. Stejně je hlavní zajistit, aby nikdo zraněn nebyl. "Když všechno vyjde, nikdo se k nimlógovi nebude muset ani přiblížit na nebezpečnou vzdálenost. Z jeho mrtvoly si pak rád vytěžím sliny, jsou pro léčitele velmi cenné, i když je nutné s nimi zacházet náležitě opatrně. " Potřebuji víc mořských ulit, na skladování jsou nejlepší, co momentálně mám. Zastříhal ušima. "Někdy budu muset taky zaběhnout k moři, pro pár surovin. Je mi už celkem jedno jeslti před výpravou na tuhle bestii nebo po ní. Jen jsem na to zatím neměl čas. Ještě uvidím kdy si ho na to najdu. Nechceš pak běžet taky?" Možná vezme víc vlků.

Příchod dál nekomentoval a že je rád, že ho chválí, to se nediví. Feier považoval za vhodné ho motivovat, ale nelhal. Neřekl by to, kdyby si to nemyslel.

Jeho shrnutí poslouchal pečlivě, jen sem tam cuknul uchem, jinak nic. soustředěný, tichý. Poamlu přikývl. "Dobrá. Trénovat vše určitě neuškodí. Na misích na sebe budeš dost odkázaný, takže je to důležité. Nezapomeň také trénovat obratnost v letu. I v ptačí podobě. To jsi zase zranitelný, stejně jako jakýkoliv malý opeřenec." Ale to asi víš. Jde vůbec trénovat tvou ptačí podobu nějak, aby to k něčemu bylo?
"Rád bych s tebou probral detailněji fixaci různých zranění na cestách, aby ses měl šanci dostat domů, když se něco stane. Ikke a já dovedeme vyřešit hodně. Ale to u toho musíme být." v hlase zazněl maličko hořký tón. Není žádným tajemstvím, že dost vlků nechce za léčiteli chodit, protože prostě paličáci. Ale včasný zásah je snazší pro všechny.
"S Ikkem bys možná mohl zkusit natrénovat orientaci jen sluchem a hmatem, nikdy nevíš kdy se ti to za tmy může hodit."
Potřásl hlavou.
"Dobrá, tak tedy do práce. Rozhlédni se a řekni mi, jak bys postupoval, kdybys teď a tady na tomto místě dopadl na zem se zraněným křídlem a měl ses dostat domů s co nejmenšími škodami." chce zkusit, co ho napadne. Někdy vlci, co se toulali, zvládají docela dost a nechce ho nudit opakováním zřejmého.
Holá kamenná plošina moc možností nenabízí. Ale i to je účel. Dobrý způsob, jak trénovat také vyhodnocení situace.

Odměnu prosím na Adaina, děkuji.

Připadá si maličko jako páté kolo u vozu. Velké a vyčnívající.
Ale jednou se na to dal, tak to musí vydržet.
Při přerovnávání na aniho kývl a ukázal mu rychle pár gesty na skupiku a pořadí, jak je má dát. Nemusí vědět, co to je. Věří, že to vlček zvládne.
I tka to po něm pak pohledem překontroloval. To už se ale přednášelo, takže na něj jen mrknul, na znamení, že je vše v pořádku.
A dál jen drží herbář, otáčí stránky a mlčí. Nezasahuje těm dvěma do přednášky, ani do otázek.
Ví, že ho pak čeká jeho vlastní přednáška a že pak spolu s nimi tady bude na dotazy.
Někdy budu muset uspořádat přednášku vlastní smečce. Pomyslel si, když slyšel dotazy Rufuse a Jarumiho. Přejel pohledem dav. Vůbec se někteří tvářili dost zvláštně, jak se řešil mák. Ale kromě mojí smečky to není můj problém. Cukl uchem.
Trpělivě otáčí stránky a ukazuje bylinky.

Přikývl.
"Není třeba z toho dělat divadlo pro všechny. Zhodnocení uslyším rád. Je to třeba znát už kvůli obraně těch zranitelnějších a vědět, kdo je dobrý v čem. V konfliktu to budeme hlavně já a Ray, kdo bude rozhodovat co kdo udělá." Nemusí Jarumimu vysvětlovat, že na to rozhodně potřebuje přehled.

Poslouchal Jarumiho vysvětlení i ukázku. Cuknul uchem, trochu přemýšlí, jak se s tím popasovat. Zvládnu se z toho vůbec tak rychle zvednout? Není si tím jistý, nikdy to nezkoušel.
Měří si Jarumiho, jeho výšku, taky terén kolem.
A chvíli na to už po něm Jarumi vystartoval zase. Vyrazil taky a tentokrát sebou zkusil kontrolovaně švihnout Jarumimu pod nohy aby šel do skluzu a mohl mu podrazit nohy.
Pokusil se co nejlíp napodobit Jarumiho styl. Ale dlouhé nohy vlka se skládají trochu hůře, podvědomě se mu do toho pádu nechce, je příliš křečovitý. Ve výsledku spíš prostě přistál Jarumimu pod tlapami. Být to skutečný boj, právě se naservíroval na stříbrném podnose pod zuby.
Koukl ze země na Jarumiho. "Mám pocit, že to nebude zrovna styl pro mě..." Leží tam hezky na placato, kožich rozcuchaný a opravdu v tu chvíli nevypadá jako bojová síla. "Asi bych se prvně musel naučit aspoň padat.." zabručel a štrachá se na nohy.

Zastříhal svýma velkýma ušima. Koukám, že se opravdu dost změnil. Nedivím se, takový zážitek není nic moc. Ale nekomentoval to. Nemyslí si, že je dobré to dál vytahovat.
Pobaveně se pousmál nad identifikací bílé květiny. "Po vás tam chtějí poznávat sněženky?" Pobavení mu jasně zaznělo i v hlase. Jsou to hezké květiny, a Feier samozřejmě ví kde a kdy by je šlo najít, ale i tak ho to pobavilo. Včetně Roihovy reakce.
Nad volbou povolání se zamyslel. "Takže asi budeš dost běhat po krajině. To by ti myslím mohlo vyhovovat. Asi bys nebyl typ, co by jen seděl na území." Na to na něj natrefil už dostkrát venku, že? "Taky nemám ve zvyku sedět na zadku. Takže se ti nedivím. Ale já mám důvodů k cestám dost." Nemá obavy ze stekání, že by třeba mohl Roihu na něm vyzvídat. O tajemstvích smečky si tlamu na špacír nepouští nikdy, takže je to pak celkem jedno. Ale pro změnu, pro jeho smečku to důležitá informace je.

"Přesně tak." Koneckonců, je to hlavně její práce, učit nováčky a vlčata. To vědí oba.
Nad zbytkem se zamyslel. Maličko naklonil hlavu na stranu. "Zabít nějakého tuláka, který byl chycen a držen, to podle mě není žádný důkaz odvahy ani schopností. Osobně dávám přednost tomu, aby raději každý dokázal, že něco skutečně dokáže. " Cukl uchem. "Splnit úkol, když navíc mohou ostatní ze smečky připravit pasti, je mnohem víc." Chvíli přemýšlel, jeslti jí má říct i zbytek. "Navrhoval jsem Rayovi, že bychom mohli dávat odlišné úkoly podle toho, jakou chce vlk vykonávat později profesi. " Přiznal jí nakonec.
Ale pořád je zatím závažnější otázka nového území. "Doufám v to. Kdyby to bylo už dřív, na ten incident s Přízračnými by bylo asi nedošlo. Jarumi bude brzo zkoušet novou techniku lovu nimlógů. Mohlo by to mít docela šanci na úsěch."

Přikývl. "Tvoje znalosti se budou hodit. " odpověděl jí vážně.
Poslouchla její přednášku pozorně, ani jednou ji nepřerušil. Nevěděl všechno, tolik se v minulosti smečky nehrabal. Věděl ale, že Ray převzal smečku v hodně špatném stavu. Byl mladý, ale źvládl to dobře. Pousmál se. Raymond je dobrý alfa.
"Když si to tak vezmeš, tak jsme už dost jiná smečka. Ray tady udělal hodně práce. I vlci jsou dost jiní než bývali." Už dávno tady ani on sám ani Artemis nejsou nováčky a za tu dobu se složení smečky dál měnilo.
Zastříghal ušima a zadíval se do dálky. "A jeslti se to podaří, tak brzo nebude ani území stejné. " Snad už se konečně našla vhodná taktika na nimlógy a nové území bude brzo bezpečné. Měli se stěhovat už dávno.

Jen s vážným pohledem přikývnul. Ale nekomentoval. doufám, že to zvládneš. Feierovi je celkem fuk, z jaké smečky Roihu je. Znal ho už předtím a kdyby ho láska nezavedla jinam, možná by ho byl zatáhl do vlastní smečky. Ale může být trpělivý. Třeba tam jednou dovede oba dva? Kdo ví. A když ne, no tak není až takový problém odložit smečkové záležitosti na hranicích a bavit se jen mezi sebou.

Otočit hovor jen na Feiera ale nebude tak snadné. Hnědý vlk se pousmál a zastříhal ušima. "Tak se mnou tohle bylo jednoduché. Vyrostl jsem s léčitelem a bylinky jsem znal dřív, než jsem uměl chodit. Ale vidíš. Na to, jak ses kdysi tvářil, že nic moc neumíš, teda kromě nesmrtelnosti." Neodpustil si maličké rýpnutí. "Jakou to nakonec máš práci? Léčitel to asi nebude."

Maličko naklonil hlavu na stranu. "Jeskyně nemá složitý terén. Ale pachy bylin trochu matou čich. I tak by ses takhle lehko rozmáznout neměl. Nejspíš by sis měl trochu natrénovat pohyb v terénu." Ano, zní to trochu jako přednáška, ale takový už Feier prostě je. Nemyslí to ve zlém a vlastně to ani nedělá schválně.
"Co se Raye týká, nemyslím si, že jsi mimino, aby bylo nutné hlásit každý tvůj pohyb po území smečky." Zvedl obočí.

"A jeslti chceš pár lekcí, jak se hýbat na svazích a podobně, tak to se zařídit dá"
Otočil se zpátky k bylunkám a dokončuje svou obhlídku, už to skoro měl.
"Jak dobře vidíš za šera?" Vypálil na vlčka zdánlivě nesouvisející otázku. Ale přesto důležitou. Přechod z denního světla venku do příšeří jeskyně může udělat dost.

Dokonce i když není lovec, nebylo těžké si všimnou přilétajícího Rufuse už na velkou vzdálenost. Feier se maličko pousmál, když viděl, jak se žene, co mu křídla stačí.
ale než přistál, měl na tváři opět svůj obvyklý výraz, o nic vřelejší než ty kameny všude okolo. Ne že by na tom záleželo, na to už ho Rufus příliš zná.

Když přistál, Feier zvedl ntak trochu provokativně hlavu k obloze a dráze slunce. Líně cuknul uchem. "No.. dá se říct, že to ještě ujde." Rýpnul si maličko, ale vlastně ne ve zlém.
"Dobře, tak začneme. Oba už víme, co sis vybral za povolání. A taky to, že tě nemá moc jak trénovat někdo zkušený. Věřím, že to zvládneš. Nejsi žádný hlupák a už jsi prokázal, že ledacos dovedeš. " Při pátrání po Roo odvedl kus práce a předtím vlastně také.

"Rád bych s tebou probral, jakým způsobem se budeš cvičit. A rád bych slyšel, jak bys například zkusil postupovat u zjišťování informací v terénu. Hádám, že každý specullor je trochu jiný a pracuje jinak. Ale jako beta bych rád věděl, s čím můžu počítat a do čeho tě posílat. " Navíc, Rufusův popis postupů nejspíš ukáže, kde by mohly být slabiny a co by to chtělo dořešit.

Přikývl a dál to nerozebíral. Ale je rád, že je docela rozumná.
Hledí na ni dál i potom. Janterové oči jsou těžko čitelné, ale nakonec lehce přikývl. Vlastně je rád, že jeho přístup chápe.
Maličko cuknul uchem, jak se nad jejími slovy zamyslel. "To ano, Ray měl i jiné možnosti. " Znova se zamyslel, stále tak klidný, skoro nehybný. "Roo se ve smečce narodila a vyrostla. Věděla o ní dost. Já mám pořád co dohánět. Nezbylo moc vlků, kteér by znali zdejší historii. Kolik jsi toho stihla zjistit ty?" Zjišťuje si, jak na tom vlastně Arty je. Přece jen je smečkovou učitelkou. Jejich smečka už není tou, jakou bývávala kdysi, ale i tak je dobré minulost znát.
V duchu se ohlédnul dozadu. Ušel dlouhou cestu. Jeho minulost nebyla zrovna dlážděná cestička. I on je už jiný. Lepší nebo horší než by byl? Netuší. Určitě vážnější. Ale to je možná i dobře, když se vyšplhal ve smečce tak vysoko.
Uvolnil trochu ten svůj strnulý a zamračený postoj. Je snadné poznat, že se mu v hlavě prohnalo asi kde co.