Príspevky užívateľa

Jen lehoulince naklonil hlavu nastranu a zvedl koutky tlamy v náznaku úsměvu a kouká na Isku... To bych tě musel rovnou opravit, pomyslel si vesele. Ale jen kouká a čeká, jestli to Iskovi dojde, že mu stejně zase vykal.
Ale v tom rozrušení to opravdu chápe. Jo, bude to chtít čas.

Sledoval jeho chování a řeč těla, když došlo na lov. "Nepochybuji o tvých schopnostech, Isko. Navíc, začínám mít dojem, že seveřani prostě musejí být dobří lovci, jinak by na severu nepřežili." Zvedl maličko obočí. Zná jen dva, to je celkem málo na nějaký úsudek. Ale i tak.
"Každopádně přeji dobrý lov a uvidíme se ráno," rozloučil se s ním a pak si šel po svém.

Koukl na něj. "Nepotřebuji od tebe abys řešil problémy druhých. Na to tu mám Ikkeho. Ale aby jsi tu byl, kdyby se něco skutečně vážného semlelo. Dokážeš ubránit noru. Já ne." Nedal by svou kůži lacino a jeho oheň také může napáchat pořádnou paseku. Ale pořád není bojovník. Natož Ikke, který má v boji nefér nevýhodu.

Ale dost bylo řečí.
Teď je tu jen horská krajina a běh.
Nějakou dobu běželi po hřebenu. Ale u toho nezůstalo.
Po levici klesá do velkého údolí strmý sráz, dlouhý, ale pokudivu ne kamenitý. Hlavně v jednom úseku, skoro jako by tam někdo kameny vyklidil a nebo se tam pohyboval někdo dost často, aby se časem odkutálely.

Feier se usmál. Jarumi je schopný a má regeneraci.. tak proč ne.
Dlouhý skok přes zlom svahu dolů po boku hřebene zahájil prudký a naprosto šílený běh ze strmého svahu.
Sešup do horského údolí není nic pro slabé povahy na chůzi, natož na běh.
Jarumi má možnost takový běh vzdát a využít křídla. Navíc má regeneraci, kdyby bylo zle. Ale hnědý alfa ne. Jistota, s jakou dopadají jeho tlapy, napřímené uši a soustředěný, ale uvolněný běh ukazují, že podobnou šílenost nedělá ani zdaleka poprvé.

Běží srázem, aniž by se i jen pokoušel zpomalit. Párkrát už tohle někoho učil. Ale ne na takhle dlouhém svahu. Začínal vždy na mírnějších a snazších. Spoléhá se na to, že Jarumi má dost soudnosti, aby si poradil a nebo včas použil křídla, kdyby to bylo na něj moc.
Běží a běží, až dolů do údolí. BBěh, který je tvrdou zkouškou pro sílu a obratnost tlap.
Dole, když se svah srovnal do údolí, si mohl konečně dovolit se rozhlédnout, jak je na tom Jarumi. Ne že by zastavil, ale zvolnil a míří si to ke středu údolí, kde teče horský potok. Zastavil by pouze pokud by se Jarumimu něco stalo, pak by se vydal za ním.

_____
Sprinty z kopce jsou u mě inspirované touhle naprosto šílenou scénou z filmu:
https://youtu.be/fAEIbUmhloM

Zvedl obočí. Ne že by to Ikke viděl, ale jeho tón může slyšet dost jasně. "Tak mu to taky dej pořádně najevo. Třeba ten obřad nakonec vážně bude." Rýpnul si maličko. Lehce zamával ohonem, je za Ikkeho rád.

Jarumi mu ale opravdu trochu starosti dělá. "No, aby se ale taky vrátil. Oba víme, že Jarumi zase tak nutně smečku nepotřebuje. Je víc než schopný se o sebe postarat sám... " Aspoň co se fyzické stránky týká. A ten zbytek? Už ne tak fyzický? Feierovi přijde, že to trochu drhne a nemůže přijít na to, co s tím. Lehce přiklopil uši. Snad to zvládneme. "Nevíš, jeslti mluví víc aspoň s bratrem?" Ikke by mohl mít od Adaina informace.

Odfrkl si a v očích se mu objevily rošťácké jiskřičky. Chvíli mlčel... Pak svým hlubokým a teď ještě schválně trochu prohloubeným hlasem zahromoval: "To zní jako zajímavá výzva!" Cukají mu koutky, ale snaží se tvářit vážně.

Přikýv, i když to Ikke nemůže vidět a poslouchal pozorně.
"To samozřejmě jiné je. Ale našel se. " zadíval se taky do dálky. "Můžeš si to vyzkoušet taky. Pokud budeš chtít. Rád takový obřad povedu."

Povzdechl si. "To nic nemění na tom, že je u tebe menší riziko, že se to zvrtne. S Jarumim to opravdu asi mco snadné nebude. Ale jo, toho vlka mám vlastně docela rád. " Zarazil se. "Ne jako ty jeho bratra. " dodal raději, vzhledem k druhému tématu.

To se dokonce uchechtl. "Jo, slyšet nás teď někdo, tak asi valí oči. A víš ty co? Je mi to fuk. Navenek klidně pouštět hrůzu budu. Ale na tebe? To bys mi těžko žral." Uculil se. Opravdu je veselejší, než jak ho Ikke poznal. Přece jen některé věci ze své historie překonal.

Frustrovaně zafuněl. "No to mi povídej."
Zarazil ho Jarumiho dotaz. Koukl na něj. "Mráz a sníh mi toho zase tak moc neudělají. Ne tolik, co většina. S tím bych si poradil. Ale na mnohých ze smečky se to podepsalo dost a je moje práce udržet je naživu a v přiměřené míře v bezpečí." Zamručel a přiklopil uši. Ne u všech se to povedlo, vzhledem k tomu, že jaksi ne všichni zimu přežili. A nejde jen o Stada.

Potěšeně se zašklebil, na Jarumiho prohlášení.
"V tom případě tě můžu vzít tou těžší trasou." Obvykle má trasy s několika výstupními body, podle obtížnosti.
Nezaváhal a brzo ořádně navýšil tempo. Hlídal si Jarumiho, jak si drží za ním vzdálenost. Nechce ho uštvat, ale přesto nasadil docela náročnou rychlost. Už s Jarumim běžel, takže ví, co si tak zhruba může dovolit. Hodlá ho prohnat tak, až bude myslet jen na svoje pálící plíce a bolavé nohy, aniž by ho uštval.

Také přikývl. "Sám jsem procestoval slušnou vzdálenost, takže se ti nedivím." A vlastně se jejich důvody tak moc nelišili. Jen u jednoho byl důvodem led a u druhého oheň. Ale mě aspoň měl Ferenix rád, dokud žil. Smečka předtím taky. Jenže to jsem tu magii ještě neměl projevenou.
Maličko si povzdechl, když se Iska začal mohutně omlouvat. Podíval se na něj, hlavu trochu na stranu. "Ale klid, jo? Byl jsi dost rozrušený, takže jsem se nedivil, že sis to nedovedl uhlídat. Pořád na to nejsi zvyklý." A moc dobře vědlě, jak ze začátku mluvívala Mornie.
"Co se mě týká, prostě dělej svou práci pro smečku. Buď dobrým lovcem. Mornie má pořád ještě trochu zdravotní problémy, Targa není schopen fungovat v zimě. Shánět potravu pro smečku musel kde kdo, včetně mě a bellatorů. Dobrý lovec je pro nás všechny te´d důležitý."

Potřásl hlavou. "Celý svět je velký. Nemuseli jste se nikdy potkat na obrovské vzdálenosti." řekl klidně.
"Každopádně raději u tebe zkontrolujeme co půjde. Ale nemusíš mí obavy, poradíme si." Zvedl obočí.
Naštěstí neví, o čem Iska přemýšlí. I když, nakonec to trochu dal najevo.
Znovu na něj koukl. "Isko, tohle opravdu JE součástí mojí práce. A je celkem jedno, že jsi to tak dřív jinde neznal," mluví na něj vlídně. Je mu jasné, že to pro něj je složité.
"A vážně nech to vykání být, jo?" Zastříhal ušima. Ale upozornil ho na to v dobrém. Však si časem zvykneš.
"Dobrá. Tak tedy zítra ráno."
Víceméně ho propustil. Však ho potrápil dost. Ale případnou společnou procházkou, nebo během, to samozřejmě nepohrdne.

Zastříhal ušima. "V tom se moc nevyznám. Ale za vás dva jsem rád." Potřásl hlavou. Tedy, ne že by se Azarynu nehodily i nějaké vlčice, jsou tu dost v menšině. A z vás dvou vlčata nekoukají* Feier nikdy holky nepovažoval za slabší.

Na to jen kývl. Snad ano. Zatím to nějak zvládá.
Na Jarumiho jen zabručel. "Udělám co půjde. Snad se povede, na tohle by jsi byl lepší ty." Povzdechl si.**

"Já," začal důrazně a značně teatrálním tónem "jsem strašlivý, krutopřísný vládce Azarynu, smečky se špatnou pověstí! Jak bych mohl nebýt strašák!" Dělá si ze sebe i z Ikkeho dobrý den, i jeho ocas se vesele rozmával. Což si může dovolit, když to Ikke vlastně nevidí. Ale tón byl perfektně dramatický.

____
* Ten se bude divit... :D
**sranda je, že to vlastně podobně udělal... :D ve hře, která z hlediska jejich časové osy je po téhle, jen jsme ji stihli odehrát dřív... viď? :D

Koukl na Ikkeho. "A to jsem si vlastně původně chtěl jen tršku rýpnout... a koukej, kam to vedlo."
Ale tón ukazuje na to, že je vlastně rád. "Stejně jste hezký pár." evidentně ho nijak nepohoršuje, že jde o dva kluky.

Jen si povzdechl. "Jo, já vím..." odmlčel se. "Rufusovi jsem ostantě doporučil ,ať za tebou zajde. Asi to neudělal, to bys zmínil... " Potřásl hlavou. "S Jarumim to asi taky nebude snadný. Ale zkusím ho vytáhnout párkrát na trénink. Třeba to pomůže."

Odfrkl si.
"Jsem velký strašidelný hubený vlk, s ještě před chvíli zlámanou nohou," rýpnul si vyloženě veselým tónem, jaký u něj nebývá často slyšet. "A taky paličák, který se kdysi nebál využít příležitost ke kde čemu, i když na tom bych měl zase zapracovat." dodal už normálním tónem.

Zamručel. "To asi ne. Ale ono stejně neuškodí, když tu naši smečku paličáků trochu prověří." Potřásl hlavou. A že tady je paličatý úplně každý. Mě nevyjímaje.

Vstal a zvolna, ale pečlivě se protáhl, aby si připravil svaly na běh.
"Trénoval jsi běhání?" Zeptal se se zájmem. Feier nezahlálel moc ani přes zimu, i když to spíš běžel kvůli něčemu, než pro kondici. Ale i tak.
"Nehodlám tě šetřit."
A pak už vyběhl, začal lehkým klusem, aby se zahřál a dal možnost Jarumimu se zařadit.
Až potom začal postupně zvyšovat tempo. Pěkně po hřebeni, vítr nevítr.

Přikývl. "Vlastně ano. Ze země, kde je sníh pořád a vlci loví soby. Mornie, naše lovkyně."
Zamyslel se.
"Ona si na zdejší podmínky zvykla bez větších potíží, ale nemá ledovou magii. U tebe to raději prověříme," hodlá to vzít dost důkladně.

Přešel pár kroků tam a zpátky, jak si v duchu plánuje, co a jak provést. Aby byl Iska v létě v pořádku.
Koukl pak na něj.
"Asi je. Hlavně, když se nám tu bude dařit, no ne?" Zvedl zase obočí.
Ale nechce už Isku víc trápit.
"No dobrá. Takže zítra ráno se sejdeme a otestujeme tvou magii."

Sleduje ho teď zase trochu zaujatě.
"Vlastně nejsi první vlk ze severu ve smečce a nejsi ani první, komu se tam nevedlo dobře a říká, že jsme tady jižněji jiní." Zvedl obočí.
Na ten rozhovor tenkrát s jistou modrou vlčicí si pamatuje velice dobře.

Ale to, že Iska nezná svou reakci na teplo, to je k zamyšlení.
"Dobře, takže kdybys měl potíže, tak mi to hned hlaš, ano? Už jsem musel řešit vlka z jihu, neschopného snášet zimu a sníh a zvládl to. Vymyslíme něco i pro tebe, když bude třeba." Ubezpečil Isku.

"Hmmmm..." Zabručel. "Dokonce ani to neslyším od seveřana poprvé... " Koukl na něj. "A víš co? I kdyby to tak bylo ve všech ostatních smečkách, tak v téhle nebude." Ne, dokud ji vede Feier.

Přikývl. "Bude to chtít trochu se poradit s Ikkem, ale věřím tomu, že najde nějakou metodu, co nebude nápadná. I kdyby se musel vyptávat na kde koho." To už bude na bílém léčiteli, jak se s tím popasuje. Ale mělo by to jít.

Feier vstal.
"Nevím jak tobě, ale mě na nervy pomáhá pohyb. Co kdybychom si dali společný běh? Sice to není létání, ale i běh má něco do sebe."
Zvedl ve výzvě obočí a ukázal dál po hřebeni. Původně tudy přece skutečně běžel, než natrefil na Jarumiho.
Cesta je pro běžce bez křídel poměrně drsná. Úzká, z obou stran svah. A ten vítr do toho. Ale přesto je na hřebeni znát sotva patrná pěšinka. Právě tu hodlá hnědý vlk využít.

Povzdechnul si. "Ale no tak, Ikke... Tak s ním mluv. Klidně i o těhle obavách. Ty samy o sobě můžou být nakonec největší problém, ne?" Zeptal se opatrně. Pořád je tu odborník spíš Ikke.

Zamručel. "Pro Targu tohle počasí není. Zimy tady jsou na něj moc... Rufus... slíbil jsem mu, že mu dám čas. Mluvil jsem s ním. Ale Mornii jsem nečekal, že by měla problém a stejně se stalo. "Potřásl hlavou. Ne, není to tak snadné.
"Adainovi se nedivím. Obzvláště po tom, co se stalo Rivotrovi. Mluvil o tom s tebou apsoň jeden z nich? " Zeptal se se zájmem.

A když Ikke do Feiera šťouchnul, jen tak se držel, aby teatrálně nedoskočil, jenže mu došlo, že vlastně nesmí. Tak si rýpnul.
"Nemám náhodou šetřit tlapu, že do mě strkáš?" Ale i na tónu je znát, že Ikkeho škádlí.

Chvíli jen koukal do hor. Zima si vybrala krutou daň a na chvíli je to na něm i vidět.
Pak se oklepal a zase se narovnal. Má pořád dost práce. Takže je na čase se sebrat. Navíc, chtěl pomoct Jarumimu, ne se tu hroutit.

Koukl na něj. "Vlastně vím od pár vlků, že uznávají tvoje schopnosti. Nebál ses trénovat s kde kým, to se projeví."
Ale pokud tedy Ikkeho průzkum chce, tak proč ne.
"Dobrá, Upozorním ho na to, a´t trochu zjistí, co a jak."
To pro Jarumiho udělat může. "Sám se vyptávat nemohu, nepůsobio by to dobře." Ikke je navíc obratnější v mluvení.