Príspevky užívateľa


< návrat spät

Strana:  1 ... « späť  43 44 45 46 47 48 49 50 51   ďalej » ... 120

Přejel pohledem jeho hubené tělo. No, minimálně letos to na to moc nevypadá. "Takže to jsi takhle vyhublý vykrmený, jo? "Neodpustil si rýpnutí. Faktem je, že v tuhle chvíli mu nepřijde, že by Targa měl dost tělesného tuku aby zimu v hibernaci přežil.
"Jinak by to asi problém nebyl, jen na to nejsi tuhle zimu připraven. A navíc, pořád se má smečka stěhovat, jen co se zajistí nový prostor." Což se dost protáhlo. Přece jen se toho stalo v mezičase celkem dost.
Dobře si všiml tlap v ohništi, ale jen zastříhal ušima a nekomentoval. Koneckonců, kdyby to bylo moc, on uhne. Sám by si to krátce mohl dovolit taky, jen to horko by bylo nepříjemné dost.
Neměl potřebu komentovat vlastní vyrůstání. Sice na něj má spoustu hezkých vzpomínek, ale ten závěr... Maličko se otřásl.
Zabručel u změny tématu. "Přivedla mě Mal. Jiná ohnivá vlčice, co tu nějakou dobu byla. " Povzdechl si, dost frustrovaně. "Je na nic, že zrovna ona nakonec smečku zradila a utekla. Ale já tu zůstal a zdrhat nehodlám."

Cuknul uchem a dál na něj kouká. "A proč by jsi měl být zkáza smečky. Navíc, to bys byl nějaká pomalá zkáza, jsem tady už taky nějakou dobu a smečka pořád existuje. A byl jsi tu dávno přede mnou." Zvedl obočí, div mu nezačne levitovat nad hlavou. "Takže, o co přesně má jít?" Zdůraznil slovo přesně. A pořád tam jen tak stojí a zírá na modrého vlka.
Neřekl bych, že kdokoliv. Minimálně někteří z nás by asi moc neodstrašili bez ohledu na schopnosti.
Neřekl ale nahlas už nic, jen tam stojí, zírá a čeká, jestli ze Stada vypadne něco zajímavého. Tedy, pro něj.

Povzdechl si. "Dobře, takže u tebe asi budeme muset trochu řešit výživu. I kdyby ve stylu že se přes léto budeš nacpávat, abys nám přes zimu vydržel." loupnul po něm pohledem. Byl to vtip a nebo ne? Těžko odhadnout. "Teplo snad pomůže, zima je celkem dlouho." Tentokrát už mluví vážně určitě.
"A dost věcí asi budeme muset prostě zvládat za pochodu... takže, pohyb snad zařídit půjde, když už jsi schopen chodit po sněhu." Kývl čenichem k jeho bačkorám. "Ještě vyřešit teplo aby jsi nám neskončil v hibernaci. " Přece jen, jistá podobnost s ještěrkami tu je.

"Kdyby ne, tak jsem nepřežil. Nebyl jsem dost starý abych se o sebe postaral."
Což nehodlá dál rozebírat. Nepamatuje si, jak ho jeho učitel našel. Ani počátky výuky, které vznikly spíš náhodou, jen tím, že byl v noře léčitele s ním. "Asi to u mě nemohlo dopadnout jinak s tím, jak jsem vyrůstal... a lovecké dovednosti se hodí, takže buď rád."

Jen kývl. Okolí je studené, takže ano, není na tom nic podezřelého.
Tak jako tak, jsou tu hlavně proto, aby zajistili, že Targa přežije zimu v podmínkách, kde mrzne a sněží. "Vím že se lišíš. Moc se nekamarádíš s vodou, všiml jsem si, že téměř nepiješ. To mimochodem, moc nedělají ani pouštní zvířata. Ale stravu máš docela normální, tep srdce i dech také. Pro léčitele, který je zvyklý koukat i na věci pod vnějším kožichem, se lišíš míň než bys čekal. Hlavní otázka je prostě to, co s tebou udělá zima a to sám pořádně nevíš. " Zastříhal ušima.

Ale u ohně je klid. "Za tím bude asi ten studenokrevný předek... tak jako tak, te´d tady prostě jsme a budeme minimálně do rána." A celkem není co na práci. Třeba se uklidní a usne. Feier kouká do ohniště. Snaží se moc nedávat najevo, že je tohle dost náročné i pro něj. Nikdy s nikým nestrávil noc, od doby co mu byl rok a půl. Spát nehodlá, to si netroufne. I když je Targa nehořlavý. Ale měl by přece sledovat, jak si vede druhý vlk, no ne?

Zůstal koukat do ohně, jedno ucho natočené k Targovi. Maličko si povzdechl.
"Nepamatuju si je. Ferenix, můj učitel, mě našel jako téměř slepé vlče na kraji spáleniště. Příliš malý abych mohl sám přežít. A vzal mě sebou." Chvíli ticho rušilo jen praskání ohně. "Byl léčitel a byl jsem s ním pořád, když pracoval. První slovo co jsem řekl byl název byliny. Běžný rostliny a nemoci jsem znal skoro dřív než jsem uměl vůbec nějak chodit. Asi to bylo trochu jiné než by bylo s rodiči. Ale celkem na tom nezáleželo. Byl tam, a staral se."

Zastříhal ušima. "Přijdeš mi studenější. Ale může to být prostředím." Koneckonců, je tu docela slušná zima, no ne?
"A to co popisuješ je situace krajní nouze, ne situace, kdy se chceš ohřát. To je něco jiného. Hm.. k útoku by to asi použít nějak šlo. Otázka je, jak moc jsi u toho přesný, kdyby bylo třeba."
Feier si ovšem všiml Targova mračení. Mírně pobaveně na něj koukl. "Jestli máš nějaké sdělení, co považuješ za důležité, tak jen do toho. Koneckonců, řešíme tu hlavně tebe a tvoje přežití v zimě. Na cos čekal, že se budu vyptávat? Spousta věcí se ani u tebe neliší tak moc od jiných. Pořád jsi živý, máš plíce, srdce a čtyři tlapy."
Koukl krátce do ohně. "Po tom všem? Tak jako tak by ses vyspat měl. Nebo jsi z těch tvorů co spí jednou za měsíc a je to dané tím že máš za otce draka?" Ta možnost zase tak nesmyslná není, takže je na místě se zeptat.

A pak je chvíli ticho. Až do oné otázky. Cuknul uchem a nepodíval se na něj.
"Hm.. tak do toho." Když už to musí být. Ostatně se to dalo čekat.

Cukl uchem a přejel ho pohledem. "No, tak se holt budeš muset starat o to, abys to nebezpečí omezil. Ale můžu tě ubezpečit, že tahle smečka se jen tak něčeho nelekne. Nejsi tu jediný, kdo představuje nebezpečí. "
Očichával pak tu lávu a jen nevěřícně se po Targovi ohlédl. Okousávat lávu, jsem snad pitomec? Zastříhal ušima, ale nahlas neřekl nic.
Věnoval se pak té prohlídce o to důkladněji.
"Ani jako poslední možnost. Tvému tělu to zdá se dalo zabrat, kromě místa, kde láva vzniká, jsi ještě zmrzlejší jak předtím. Mi přijde. Takže leda by sis pak na tu vyhřátou haldu pak hodlal lehnout. Ohniště ti poslouží ale stejně a bez zbytečného výdeje sil."
Došel až k ohništi a zkontroloval ho. Přihodil trochu dřeva.
"Budeš se divit, ale na ledacos jsem se už stihl vyptat a některé věci zdá se nevíš ani ty sám. Te´d je hlavní a důležité vidět, co s tebou udělá noc v zimě, v podmínkách, které jsou jasně dané. A nakolik pomůže ten oheň. Takže bych ti doporučil zalehnout a spát."
Sám si lehl vedle ohniště, ale opravdu nevypadá, že by hodlal spát on.

Stál, nehybně a upřeně se na něj díval. A čekal, co bude, když na Stada tak vyrukoval. A ejhle, ono to asi fungovalo. Feier jen zvedl obočí.
"Jo, tak jsi to posral. To se stává. " Já bych mohl vyprávět. "Se sebenenávistí se taky můžeš postavit do fronty." Koneckonců, sám se nezabil jen proto, že tím by definitivně zradil památku Ferenixe. "Teď by možná neškodilo říct, co přesně jsi měl posrat, aby se s tím třeba něco dalo dělat. Protože ty jsi apsoň nikoho nezabil. Takže kdo ví? Třeba něco dělat jde."
Vypadá to, že Feiera absolutně netrápí, že na něj Stadley jde tak zostra. Netuší, že mimoděk trefil asi hřebík na hlavičku, protože tu jde právě a hlavně o to mrtvé vlče. "Navíc, co si myslíš, že tvoje smrt vyřeší? Smečka přijde o další ochranu hranic, to má pomoct?" Nejsou to zrovna milá slova. Feier se jen tak tak drží, aby tam nepřešlapoval. Neví, jak pomoct, neví, jak by měl jednat. Stad nikdy nevypadal, že by chtěl jednání v rukavičkách, ale tohle je chvíle, kdy je hodně zranitelný... Vážně bych tu potřeboval Ikkeho....

Zamyšleně kývl. "Jsem léčitel, slabá místa znám... jejich využití za boje, to je jiná."
Koukl zamyšleně na Jarumiho ocas. "Tvůj nevypadá, že by měl tak velký efekt. Jak moc je to znát? Teda, jo, když o tom mluvíš, vídám to u ptáků a tak, jak ho používají, ale u vlků je jinak umístěné těžiště a dost dalších věcí. " Potřásl hlavou a zastříhal ušima. "Patrně by fungovalo prchajícího letce prostě strhnout za ocas k zemi, že? Pokud by byl tak nízko, že na něj ještě dosáhnu." Pokud ne, má pořád ještě jednu možnost, jen takovou celkem dlouhodobou. Peří je přece jen hořlavé. Teda většinou. U Dextera by to nefungovalo.
"Hmmm.. jednou jsem použil taktiku, že jsem si letce vyčíhal v hustém lese, aby mi nemohl uletět, když jsem s ním chtěl mluvit. "

Povzdechl si. "Já ho potkal několikrát už jako tuláka." No dobře, dvakrát. "Je dost hrdý, což tady fakt není na škodu. Ale zdá se, že umí dost makat. Asi to nebude špatný vlk." Opatrné prohlášení, ale přesto, od Feiera to je docela uznání.
"S Artemis jsem ho neviděl. Ty jeho bráchy neznám. Ty zdá se víc jak já. Adaina jsi potkal už dřív?" Koukl po Ikkem. Znělo mu to tak.¨
A zase koukl do prameniště. "V nejhorším nějak nastrojíme jejich setkání. Ale ať si mě lovci stáhnou z kůže, jestli vím jak." Odfrkl si. P5ipadá si v tomto jako slon v porcelánu.
Navíc, pořád tu visí i ten rozhovor Ikkeho se Stadleym. "Jo, mluvit mu moc nejde. Na druhou stranu... když jsem ještě byl omega, choval se ke mě vlastně docela dobře. Netrval nějak extra na nějakým protokolu nebo tak. "

Nemohl nic dělat. A tak stál... a koukal na to. Trochu zamračeně, jak přemýšlel, co s tím vším. No, ten taky v noře asi nocovat nebude.
Jen kývl, když Targa konečně skončil a jen zvedl obočí, když řekl to co řekl. "Ten nás čeká tak nějak všechny, když už jednou jsi s námi ve smečce."
Zamířil k chladnoucí, stále ještě dost horké lávě a opatrně očichává, co se očichat dá, aniž by si připálil kožich. Opatrně tu hromádku obchází a zatím nezamířil k ohništi. Ne dokud si neprohlédl pořádně celé to nadělení.

Až pak se otočil a došel k Targovi. Velice pečlivě očichává i jeho, neváhá sem tam do jeho těla strčit čenichem. Hodnotí jeho dech, tep, teplotu těla v různých místech. Právě proto do něj dloubnout sem tam musí. Pokud by Targa uhýbal, prostě by na něj zavrčel, ať drží.
Dokud s tím neskončil.
Pak na vlka koukl.
"Metoda zajímavá, ale asi bych ti ji na ohřívání se nedoporučil. Příliš náročná."
Čenichem kývl k ohništi. "Vzhledem k tomu, že dříví je po lesích dost, tak tohle je určitě lepší. "
"No tak fajn. Vypadá to, že návleky na tlapy docela fungují, abys mohl aspoň chodit. Ten tvůj plášť by měl pomoct kdyby sněžilo. A s chladem, uvidíme co s tebou provede noc u ohniště."
Zamířil k ohni a teď opravdu nezbývá, než prostě přečkat noc.

Jen kývl. Pro něj je to vyřízená věc, že budou další tréninky v běhu. Proč by také ne.
Zadíval se zkoumavě na Jarumiho křídla.
"Je jasné, že za letu na tebe nedosáhnu. Ale takhle čelně, se stejně nedostanu kamkoliv. Snažil bych se chytit křídelní kloub. Můžu?" Počkal si, až Jarumi dovolí a pak dojde k němu a jemně chytí do zubů jeho křídlo. Dával si dobrý pozor, aby nestiskl, ale chytil velmi přesně za kloub, který ovládá špici křídla a který je natažený za letu a vlastně je na něj dost nápor. Hned pak křídlo zase pustil a ustoupil. "Já to můžu posoudit čistě anatomicky. Slabá místa na tělech různých anatomií docela znám." Koneckonců, jsou to právě léčitelé, co pak řeší, když se s těmi slabými místy něco stane.

Povzdechl si a je vidět, že se mu do toho nechce. "U jednoho vlka s křídly, co jsem ho potkal. V tý době byl ještě tulák." Jenže, teď už není, že? Potřásl hlavou. "Te´d je ve smečce i s bráchama. "Byl to ten... hmm... aha. Tobě barva nic neřekne. Jarumi myslím?" zamručel ne moc nadšeně. Koneckonců, ve věcích jako jsou vztahy, se nikdy nevyznal. A to peříčko mohla mít z bezpočtu důvodů.
Potřásl hlavou a koukl na Ikkeho.
"Díky." řekl vážně Ikkemu. Ani trochu se mu nezamlouvá představa, že by Ikke, který přece jen je trochu v nevýhodě, měl čelit podobně riskantnímu vyjednávání. Ale současně si slepého léčitele příliš váží na to, aby se do toho vložil a zakazoval mu to. To by byla neúcta k jeho schopnostem. Snad ta sojka pomůže.
Ikke ani nezastírá, že z toho není nadšený. "Divil bych se, kdyby jo. Opravdu to není snadná situace."

Sleduje Dextera pozorně. Neví sice, co se mu honí hlavou, ale pořád bere teď Dextera jako svého pacienta a to je rozhodně vážná věc. Alespoň pro Feiera.
Zabručel, když mu okřídlený vlk poděkoval. "Hmm... hlavně s tím buď opatrný. U tohodle jsem nedával pozor, ale nejsem si úplně jistej, že se tolerují vztahy mimo smečku. Na druhou stranu, létáš rychle a když to nebude nápadný... Třeba ji pak přivedeš do smečky. " Doufám, že už v nějaký není. Ale i to se asi dá zvládnout.
Přiklopil trochu uši a koukl na Dextera. Jo, tak to jsme tu koukám stejně nezkušený oba dva. Jestli čekáš radu, tak to máš celkem smůlu.
Koukl na Dextera maličko nešťastně. Dobře ví, že se Dexter asi prostě chytá stébla. Ale co on s tím? Zastříhal ušima a posadil se. "S vlčicemi je to těžké..." zabručel.

Nezastavil úplně, když běh skončil. Zvolna přechází a vydýchává se. Koukl uznale na vlka. "Běhám každý den. Pokud se budeš chtít někdy připojit, nemám námitek." Jarumi nemůže vědět, že to je docela uznání. Jasně, dovoluje to i jiným, ale Jarumi má slušnou šanci Feierovi stačit. A časem by mohla i Mornie. Ta si tam v horách taky vedla dobře.
Pomalu zastavil, už vydýchaný. Trvalo to na to, jak daleko běželi, docela krátce. Rozhodně to ukazuje, že je zvyklý a nejspíš od mala. "Fajn. Takže teď probereme tu anatomii? Hm... máme tu slušný rozdíl výšek... Stojí před druhým vlkem. "Přiznávám, že když už bych musel, asi bych ti šel po křídlech. "

Přešlápl a je znát, že je celkem zamyšlený. "Jo. Bylo to zvláštní. Hm... Navíc, mám pocit že jsem takový peří už viděl." Potřásl hlavou. "Jenže jsem si to pero moc neprohlížel. A pak, podobný peří může mít kde kdo." Moc se mu nechce nikoho jmenovat. Sotva toho vlka zná. A to, že má takovou barvu, to zase tolik vážně neznamená. To pero si neměl možnost očichat, po pachu by toho vlka určitě poznal. Koneckonců, ta srážka tehdy nad srncem, to se zapomenout nedá.
Potřásl hlavou.
Se Stadem to bude náročnější práce než s Artemis. "Snad se to povede zvládnout. Ale jestli nebude spolupracovat, budu ho muset nahlásit výš. Je gamma a jeho stav může mít dost velký vliv na jeho práci."


Strana:  1 ... « späť  43 44 45 46 47 48 49 50 51   ďalej » ... 120