Príspevky užívateľa

Feier běží a běží, jazyk mu vlaje z tlamy a on se vesele šklebí. Jako by i on byl ve svém živlu. Nikdy sice neletěl a nebude ani mít tu možnost, ale tohle, se tomu nejspíš dost podobá.
Jarumi je zdá se velmi dobrý partner na pořádný běh. Oba vlci divoce kličkují lesem. Feier je navedl na malý potůček, který teče k Igně, a křižuje jeho tok sem a tam. Znamená to prudkou otočku dál v lese a běh zpátky k potoku a přes něj... skok. Vteřina dvě ticha, když se vlčí tělo vznese do vzduchu, než tlapy zase dopadnou na zem.
Doběhli takhle až téměř k igně a pak zase zamířili zpátky.
Feier nakonec zpomalil do lehkého klusu, a pak do kroku. Koukl na Jarumiho. Spokojeně zamručel. "Dobrý běh." řekl mu uznale. Co se Feiera týká, tento vlk test kondice během ustál na výbornou.

Koukl na Ikkeho a naklonil hlavu na stranu. "Hmm...." nemohlo mu nevytanout na mysli jisté peříčko. "To už dělá. Má v jeskyni jakési pírko. Myslel jsem, že ho přinesla vlčeti na hraní, ale když se po něm malý vrhl, tak to pírko před ním zachránila." zní trochu zamyšleně. Nemám jistotu, co je to za pírko. Ale ty barvy.. už takové viděl. Maličko se zamračil. Mám mu to říct? I když to nevím jistě?
Potřásl hlavou.
"jo, to máš pravdu." povzdechl si, i s Alaricem jim to celkem trvalo. "Dávej si u Stada taky pozor na jeho magii. Zásah elektřinou by ti mohl dost zkomplikovat ústup." Zadíval se zase na vlka. Možná méně než mě. Tvoje magie by mohla největším problémům zabránit.

"To bych ti taky radil." Zabručel, ale v hlase je znát, že o tom všem nepochybuje a ani nečeká, že by to bylo jinak.
A pak už běží. Krajina ubíhající pod tlapami, vyrovnaný dech a až téměř let. Pomalu a zvolna Feier stále zrychluje. Až příliš roztančený krok na začátku neuvítal, považuje ho za plýtvání silami, ale to je Jarumiho problém. Každopádně to dává prostor na to, pořádně druhého vlka prohnat a tak se nerozpakoval.
Cesta je vede stále rychlejším tempem na pláně. Tam Feier přidal víc, až začal druhému vlkovi trochu odbíhat. To přidávat přestal a tempo drží. Nechce mu utéct a dlouhé nohy a štíhlá postava běžce dávají Feierovi výhodu. Jeho každodenní běhání ji ještě umocňuje. Pomalu to na pláních stočil zpět k lesu a neztenčenou rychlostí je vede mezi stromy. Musejí pěkně kličkovat, ale Feier se neobává, že by se Jarumi rozsekal. Koneckonců, zvládl to za letu, tak proč by to nezvládl na čtyřech tlapách. Feier ho i tak ale bedlivě sleduje, zvuk jeho tlap a rytmus kroků, aby případně včas postřehl jakýkoliv problém a nebo to, že vlkovi už dochází síly. Přece jen, konečné tempo je docela vražedné, na to, kolik toho uběhli.

Potřásl hlavou. "No doufám. Teď má na starosti i nějaké ty nováčky, snad jí to trochu pomůže taky. Ale co by mohlo pomoct, to netuším." Zamyšleně hrabe packou do země.
Pak na Ikkeho koukl. Hrozba toho, že modrý vlk po slepém léčiteli vyjede, je docela reálná. Feier má aspoň svoje dlouhé nohy a rychlost, ale Ikke?
Feier sklonil zase hlavu a zamyšleně zabručel. "Hmmm... Rád bych asi byl někde poblíž, jen pro jistotu..." dobře ví, že to nebude snadná situace. Jenže, vyloženě míchat do toho se taky nemůže. Je ale rád, že Ikke i tohle riziko vnímá a nepodceňuje.

Vážně přikývl. "Souhlasím. Tak se pořádně proběhneme. " Zvedl mírně obočí, když Jarumi dost poctivě zhodnotil Feierovy dlouhé nohy a možný výkon. s tím se moc nesetkává, většinou na to dojde terpve až nechá jiné vlky za sebou a tak trochu je uštve. To jsou samozřejmě body k dobru. "Tak jako tak, nebudu tě šetřit, ale ani ti nehodlám zdrhnout.Za letu bys byl tak jako tak rychlejší."
Nekomentoval jeho snahu ohledně úmyslů. I když si v duchu představil vedle sebe tohodle vlka a Stadleyho. No, tohle bude ještě náročný. Snad se neservou.


Ale je čas trénovat!
"Fajn. Tak do toho."
A vyrazil prozatím jen lehkým vytrvalostním cvalem mezi stromy. Pokukuje po Jarumim, chce vidět, jak zvládá, jak šetří za běhu síly a jak u toho dýchá. To napoví opravdu hodně. Stejně jako to, jak na tom bude jeho srdce s rychlostí tepu po pořádném běhu.
Až když se ubezpečil, že tempo druhý vlk zvládá, začal pomalu, pozvolna zrychlovat. Vede ho mezi stromy sem a tam po lese. Má v plánu na pořádný sprint na chvíli vyběhnout i na pláň zajíců a pak zase zpátky do lesa.

Nemá tušení, jeslti jeho slova vlastně k něčemu byla. Tak jako tak, mluvil upřímně. A maličko se zarazil, když mu Ikke pošťouchnutí opětoval. Pousmál se a párkrát mávl ohonem. Jak dlouho je už ve smečce? Pořád si i tak moc nezvykl na blízkost ostatních a to všechno. A to i když se tak rychle vyšplhal v hierarchii smečky výš.
"Naštěstí. Máme tu teď jak Artemis, tak její děti. Živé. Ještě se postarat, aby to nějak fungovalo."

Zamyslel se. Stadley je dost oříšek. "Mám proti tobě výhodu, že mě nemůže poslat pryč rozkazem. Ale já prostě tyhle věci moc neumím. Snad se to nějak zvládne. Co s Artemis, taky úplně nevím. Obávám se, aby nedošlo na poporodní depresi. Stará se sice o ty dva nezbedy vzorně, ale je jasné, že v pořádku není. " Jak bez života. "Každopádně, díky."

Zvedl obočí. "To předpokládám." Jak jinak, no ne? Když takové věci nepodceňuej ani on, jako léčitel, tak by neměl ani ten vlk před ním. Na možnosti nabídky jen kývl. Pěkně ti proženu ty tvoje perka, jen se neboj. "Tak jako tak, pár věcí vyzkoušíme, to neuškodí. " Hrábl packou do země a rozhlédl se. Pak se zase zadíval na něj. "Takže, čím začneme?" Protáhl se. On sám je připraven k čemukoliv.
Na to s těmi bojovníky na něj ale vážně koukl. "Mnohem méně, než by se mi zamlouvalo. Takže doufám, že se vy tři osvědčíte. " Kdyby došlo na potíže, umí tu více či méně dost každý vlk, aby si ostudu netrhli. Ale pořád, primárních bojovníků je tu nepříjemně málo. Navíc, Stad te´d vážně není v nejlepší kondici a Dexter? Inu, uvidíme jak na tom bude dál s psychikou. Situace je rozhodně vážná. Občas mám pocit, že tahle smečka málem zanikla. Ani slušnýho léčitele do nedávna neměli.
"Takže, připraven?" Hodlá začít s tréninkem. Nač to odkládat.

Sleduje Ikkeho pozorně. Jeho výraz, jak kouká na vodu. Maličko se natáhl a jemně, opatrně, ho šťouchl čenichem za ucho. "Taky se tvoje magie dost hodila. Bez ní, nevím nevím jak by to dopadlo. A bez tvých schopností. Té krve tam bylo dost. Uměl bych s tím sice něco udělat, ale bylinám chvíli trvá než zaberou a vlče... by už tou dobou nemělo šanci. Musel bych si vybrat. Matku, nebo potomka. A nejsem si jistý, jestli by Artemis přežila ztrátu druhého vlčete, i kdybych její krvácení zvládl." řekl to tiše, ale velmi vážně. Ikke byl z jeho pohledu rozhodující faktor. Jak dlouho by přežily vlčata bez matky? Mohli je ztratit všechny. Ale Ikke a Feier tam byli. Tak se to nestalo.

Na Stadleyho jen kývl. "V horách se tvářil, že se to neděje. Pak se pokusil klusem utéct." Nemusí říkat, že to samo o sobě je znak toho, jak moc je mimo. Všichni tu dobře ví, že jak jde o běh, nechal by Feier za sebou v prachu kde koho. "Dej mi pak vědět jak to šlo. Snad to nějak zvládneme. Zatím jsem nic nehlásil Rayovi, ale asi brzo budu muset."

Zamyslel se. "Proženu tě rád, pěkně po zemi. Neuškodí si zjistit, jak si vedeš bez křídel. a ten zbytek, docela rád bych si porovnal anatomické poučky. To nikdy neuškodí. " Potřásl hlavou. "Kde jsou slabá místa na těle, to dobře vím. Kdo myslíš, že to obvykle dává dopořádku." Koukl na něj. Přece jen, málokterý vlk má regeneraci.
"A dostat letce na zem by se taky mohlo hodit. " Jednu možnost sice má. Ale, tu by mohl použít jen v krajní nouzi. S ohořelými křídly se létat nedá. Ale taky to vážně není dobré řešení. Zabručel.
"Dexter? Zřejmě docela dobrý. Aspoň ke mě nikdy nepřišel se zraněním vzniklým kvůli chybě v letu a létá asi dost. Donedávna to byl jediný další létavec, takže nebylo moc s čím srovnávat." A je jasné, že tam nahoru se s nimi Feier nedostane.

Maličko si povzdechl a přiklopil uši. To se vlastně ani nedivím. "Ani ty bys neměl sám. Takže, co se děje?" Moc dobře si uvědomuje svou neobratnost v tomhle. Jenže, nikdo jiný tu zrovna není. A Ikke... prostě i na něm záleží. Prostě ho v tom nechce nechat.
Navíc, čeká ho taky dost náročná práce.
Povzdechl si a zamručel. "Se Stadleym to bude pěkně náročné. Ale vážně se bojím rozvoje nemoci v jeho případě. Jeho ale dotlačit to řešit, to bude boj." Přiklopil na chvíli uši. Sám neví pořádně jak do toho. Jenže, pokud se Stadley bude dál zhoršovat, musel by do toho zatáhnout samotného Raye. Protože ten by to Stadovi mohl prostě nařídit, aby spolupracoval. A že by to hrdému vlkovi vážně dělal nerad. Koukl na Ikkeho. "Kdybys potřeboval s nima jakkoliv pomoct, tak mi řekni. V tomhle nejsem dobrý, ale instrukce dodržet můžu. Dva jsou někdy víc jak jeden." To znělo pitomě. Potřásl hlavou.

Jarumi vypadá jako docela veselá kopa. Slušný kontrast proti Feierovi, který tam prostě stojí a sleduje ho. Divil bych se, kdybys hodlal. Nesedělo by to k tobě. Ale nahlas neřekl nic. Jen se znova podíval na jeho pírka.
"Ano, to jsou. A proti tréninku nic nemám. Co bys rád trénoval? Já tu obvykle trénuji ostatní v běhu, v anatomii a v první pomoci. Když to nejsou léčitelé." Zvedl obočí. Je v tom i maličko výzvy. Nevyslovené: Co můžeš nabídnout?

Ale také je nutno dořešit Alarica. "Základy má. A dost možná nebude chtít jiného učitele než už má. To je na něm a jeho volbě. Pokud se k tomu rozhodně, rád se dostavím na společný trénink letu a řeknu co a jak. Nerad bych ale probíral něčí zdravotní stav jen tak." Soukromí pacienta je také důležité.
"O tobě vím a Ikke mi pak jistě hlášení podá. O jeho schopnostech nepochybuji. " a ten třetí je zdá se v pořádku. Fajn.

Dobře slyšel co říkal. Maličko si povzdechl. Já mám jen tu práci. Ale teď mám apsoň tu, Ikke. Neměl jsem ani to. Zadíval se na léčitele. "Jenže to platí i pro tebe. Jak to zvládáš?" Dívá se na něj. Je mu jedno, že to léčitel nevidí, mnozí slepí umí pohled vycítit. Feier si očividně nemyslí, že není prostor a čas na Ikkeho. Navíc, moc dobře ví, že bez tohodle trpělivého vlka, to asi jen tak nepůjde, vše ostatní.

Zadíval se zase na vodu. "Otázka je, jeslti si to uvědomuje Stadley. Je docela paličatý. Artemis, už asi ano. A zatím je na tom tak, že se opravdu bojím dopadu na vlčata. Viděl jsi ji s nimi u hry? Sotva vůbec reaguje. " Povzdechl si. "Já nevím jak s ní mluvit.. v tomhle jsi lepší. Takže to asi bude hodně na tobě, promiň." Povzdechl si podruhé. Zdá se, že mu to není jedno. Ale ví, na co nemá.

Teatrálně a očividně hraně, zaúpěl. "Fajn. Takže budu mít na krku další tři blázny, co se někde každou chvíli rozbijí...." Ale vlastně, vážně mu nevadí že smečka získala tři letce. Pokud jsou v podobné kondici jako tenhle vlk, je to pro smečku rozhodně zajímavé. Sice se u toho pořád tváří úplně stejně nabručeně. Ale že by přece jen pod tím bručením bylo něco víc? Zřejmě ano.
"Ikke měl pravdu, pravidla jsou pravidla. A vy jste teď omegy, takže vás čeká dost práce. Doufám, že jste i dobří lovci, všichni, protože smečka má teď navíc na starost vlčata." Zadíval se na jeho křídla. Nemůže si pomoct, ale to pírko u Artemis... je docela nápadné. Kor když jich tady teď má před sebou jaksi mnohem více.
"Fajn. Aspoň ti už můžu říct, proč jsem se vyptával na létání. Máme tu vlka, který se tu narodil, a má křídla. Problém je, že ho neměl kdo naučit létat. Začal se to učit s jiným vlkem, co k nám před časem přišel, ale s tím to jde pomalu. Neuškodil by další učitel, ale to si musíš s nimi dohodnout sám." Mávl líně ohonem a koukl na Jarumiho. "Ale žádné extrémy, ne že mi ho uštveš. Je momentálně v léčení."
Zafuněl. O tomhle mu podrobnosti moc zatím říkat nechce. Leda by šel vážně Ala učit létat.
"A když už tu jsi, je něco co bych o vás třech měl vědět, jako vrchní léčitel smečky?" zadíval se na něj celkem přísně.

Trochu zoufale zafuněl. Jo, moc dobře ví, že s tím nic dělat nemohl. I tak si to ponese sebou. V tom má Ikke pravdu. Krátce ale koukl na slepého léčitele. Pro něj to není o nic lepší. Jenže, práce nám neskončila.
Povzdechl si. "Aspoň že přežil ten maličký... kdybys tam nebyl a neřešil Artemis, oba bych zachránit nemohl... " maličko se mu zachvěl hlas. Artemis by bez pomoci léčitele pravděpodobně porod nepřežila, krvácela příliš. Ikke to ale zvládl a Feier... měl prostor zachránit vlče, které mělo namále. Jedno ucho natočil hnědý léčitel k Ikkemu. Jak to vůbec zvládá on?
"Ti dva..." chvíli se odmlčel v zamyšlení. "Myslím, že se asi rozejdou. Ta hranice mezi nimi byla hodně zřetelná a když jsem viděl, jak se od něj odtáhla když to přece jen nakonec zkusil... " Potřásl hlavou.

Dobře si všiml vlkova výrazu, když Feiera poznal. Feier sám měl na okřídlence výhled o něco dříve, takže už moc dobře věděl, kdo to je. Teď tam prostě stojí a kouká na něj. Viděl ho už létat a po tom, co viděl teď, si musel v hlavě trošku poopravit názor na to, co prve Jarumi vyváděl v horách. Asi to vážně nebylo tak riskantní co tam tropil. Okřídlený vlk to neví, ale tohle možná byl mnohem lepší způsob znovusetkání, než by ho napadlo.

"Ne zas tak dlouho." zabručel, svým obvyklým tónem. Nezní to nadšeně. Feier si sotva patrně povzdechl. "Musím říct, že tebe jsem tady nečekal. Už vůbec ne s pachem smečky na kožichu. Měl jsem dojem, že máš na práci něco jinýho, ne?" Zadíval se na něj maličko zkoumavě. Zůstal na místě, čímž tak trochu dokázal, že Jarumimu věří, že ty křídla jsou v pořádku. Koneckonců, žádný náraz neslyšel a vlk ani nespadl.