Príspevky užívateľa

Vážně se na něj podíval. "Ano, právě. Přesně to se může stát, že bude potřeba." Pevný pohled ukazuje, že to myslí velmi vážně.

I pro Feiera je ale pohyb důležitý... léčí svou duši a bolest během už dlouhé roky. Navíc ho to prostě i baví.
Potěšilo ho, že Jarumi nezaváhal. Ale protože si ho i přes prudkost běhu hlídal, postřehl, že v jeden moment něco nevyšlo.
Nemohl se podívat co, ale neproletěl kolen něj vlk v kotoulech ani na křídlech, takže to nechal být. Aspoň až dolů do údolí.

Čekal, že Jarumi ohlásí stav nebo zastaví. Neudělal to a běžel dál, i když rytmus kroků i pach zkušenému léčiteli snadno prozradily, že to není dobrý nápad.
Feier ho stočil k potoku a zastavil.
"Ukaž tlapy." prohlásil nekompromisně a otočil se k Jarumimu. Ještě je udýchaný z toho sprintu, který opravdu nebyl pro slabé povahy. Jasný důkaz, že možná je Feier hlavně léčitel, ale rozhodně není bábovka ani nemehlo. Teď ho ale víc zajímají Jarumiho nohy.

Zamyšleně na Ikkeho koukl. "Hmmm.. přípravy... vás dva... vonné byliny, řada ohnišť... aby to vystihovalo vás dva... nic snadného." Jak to tak vypadá, opravdu to bere dost vážně.

Co se Jarumiho týká, poslouchal pozor,ě nejvýš sem tam cuknul uchem. Tváří se zamyšleně a zapisuje si do paměti každý detail. "Vidíš, to mě nenapadlo, že by odchod ze smečky brla jako prohru." Ale docela dost mu to ubralo na starostech. Je tak skutečně větší šance, že to celé dobře dopadne.
"Jako léčitel mám asi trochu výhodu. Vím, že jsou věci, co nikdo nezvládne sám." Zabručel. "V čem asi musel fungovat. Pár zmínek utrousil, ale asi to bylo dost zlé." Nemá z toho radost, ale ví, že minulost nezmění."Ale nedal bych mu to místo, kdybych nevěřil, že na to má. Zvolil bych tebe, ale ty i já víme, proč i přes svoje úžasné diplomatické schopnosti nejsi nejlepší volba. Naše smečka by tě respektovala. Ale ti zvenčí? Potřeboval jsem bojovníka."Povzdechl si.
"Zeptej, díky," dodal jen k poznámce o bratrech.

Ještě že celou dost vážnou situaci odlehčuje to špičkování. Koukl na Ikkeho a s naprostým klidem prohlásil. "V rámci smečky se už nejspíš dávno stalo, takže cože vlastně chceš provést?" Je maličko drzý a ví to.

Sledoval ho maličko s napětím. Opravdu si nebyl jistý, co Cyro udělá a někdy se chová dost nevypočitatelně.
Naštěstí se mu žáby natolik nelíbí, že nakonec nic nehrozí. Maličko si oddechl.
"Ano, je tam zima. Ale až hodně daleko na severu. Stejně jako dál na jih odsud může být tepleji, než jsme zvyklí tady.." Potřásl hlavou. "Máme ve smečce i vlky, kteří pocházejí ze severu. Isku a Mornii. Ty zase pocházíš víc z jihu, jen si to asi nepamatuješ, byl jsi ještě malý, když ses tu objevil." Neví, co vše si Cyro pamatuje, ale má teď vlastně možnost to zjistit.

Na zájem o pokračování cesty se jen usmál. Také zvedl jednu přední tlapu, ve stejném gestu a pak opět vyrazili. Dál od močálů, do míst, kde burácí vody řeky, která bažiny napájí.

>>>> divoká řeka

Jen lehoulince naklonil hlavu nastranu a zvedl koutky tlamy v náznaku úsměvu a kouká na Isku... To bych tě musel rovnou opravit, pomyslel si vesele. Ale jen kouká a čeká, jestli to Iskovi dojde, že mu stejně zase vykal.
Ale v tom rozrušení to opravdu chápe. Jo, bude to chtít čas.

Sledoval jeho chování a řeč těla, když došlo na lov. "Nepochybuji o tvých schopnostech, Isko. Navíc, začínám mít dojem, že seveřani prostě musejí být dobří lovci, jinak by na severu nepřežili." Zvedl maličko obočí. Zná jen dva, to je celkem málo na nějaký úsudek. Ale i tak.
"Každopádně přeji dobrý lov a uvidíme se ráno," rozloučil se s ním a pak si šel po svém.

Koukl na něj. "Nepotřebuji od tebe abys řešil problémy druhých. Na to tu mám Ikkeho. Ale aby jsi tu byl, kdyby se něco skutečně vážného semlelo. Dokážeš ubránit noru. Já ne." Nedal by svou kůži lacino a jeho oheň také může napáchat pořádnou paseku. Ale pořád není bojovník. Natož Ikke, který má v boji nefér nevýhodu.

Ale dost bylo řečí.
Teď je tu jen horská krajina a běh.
Nějakou dobu běželi po hřebenu. Ale u toho nezůstalo.
Po levici klesá do velkého údolí strmý sráz, dlouhý, ale pokudivu ne kamenitý. Hlavně v jednom úseku, skoro jako by tam někdo kameny vyklidil a nebo se tam pohyboval někdo dost často, aby se časem odkutálely.

Feier se usmál. Jarumi je schopný a má regeneraci.. tak proč ne.
Dlouhý skok přes zlom svahu dolů po boku hřebene zahájil prudký a naprosto šílený běh ze strmého svahu.
Sešup do horského údolí není nic pro slabé povahy na chůzi, natož na běh.
Jarumi má možnost takový běh vzdát a využít křídla. Navíc má regeneraci, kdyby bylo zle. Ale hnědý alfa ne. Jistota, s jakou dopadají jeho tlapy, napřímené uši a soustředěný, ale uvolněný běh ukazují, že podobnou šílenost nedělá ani zdaleka poprvé.

Běží srázem, aniž by se i jen pokoušel zpomalit. Párkrát už tohle někoho učil. Ale ne na takhle dlouhém svahu. Začínal vždy na mírnějších a snazších. Spoléhá se na to, že Jarumi má dost soudnosti, aby si poradil a nebo včas použil křídla, kdyby to bylo na něj moc.
Běží a běží, až dolů do údolí. BBěh, který je tvrdou zkouškou pro sílu a obratnost tlap.
Dole, když se svah srovnal do údolí, si mohl konečně dovolit se rozhlédnout, jak je na tom Jarumi. Ne že by zastavil, ale zvolnil a míří si to ke středu údolí, kde teče horský potok. Zastavil by pouze pokud by se Jarumimu něco stalo, pak by se vydal za ním.

_____
Sprinty z kopce jsou u mě inspirované touhle naprosto šílenou scénou z filmu:
https://youtu.be/fAEIbUmhloM

Zvedl obočí. Ne že by to Ikke viděl, ale jeho tón může slyšet dost jasně. "Tak mu to taky dej pořádně najevo. Třeba ten obřad nakonec vážně bude." Rýpnul si maličko. Lehce zamával ohonem, je za Ikkeho rád.

Jarumi mu ale opravdu trochu starosti dělá. "No, aby se ale taky vrátil. Oba víme, že Jarumi zase tak nutně smečku nepotřebuje. Je víc než schopný se o sebe postarat sám... " Aspoň co se fyzické stránky týká. A ten zbytek? Už ne tak fyzický? Feierovi přijde, že to trochu drhne a nemůže přijít na to, co s tím. Lehce přiklopil uši. Snad to zvládneme. "Nevíš, jeslti mluví víc aspoň s bratrem?" Ikke by mohl mít od Adaina informace.

Odfrkl si a v očích se mu objevily rošťácké jiskřičky. Chvíli mlčel... Pak svým hlubokým a teď ještě schválně trochu prohloubeným hlasem zahromoval: "To zní jako zajímavá výzva!" Cukají mu koutky, ale snaží se tvářit vážně.

Přikýv, i když to Ikke nemůže vidět a poslouchal pozorně.
"To samozřejmě jiné je. Ale našel se. " zadíval se taky do dálky. "Můžeš si to vyzkoušet taky. Pokud budeš chtít. Rád takový obřad povedu."

Povzdechl si. "To nic nemění na tom, že je u tebe menší riziko, že se to zvrtne. S Jarumim to opravdu asi mco snadné nebude. Ale jo, toho vlka mám vlastně docela rád. " Zarazil se. "Ne jako ty jeho bratra. " dodal raději, vzhledem k druhému tématu.

To se dokonce uchechtl. "Jo, slyšet nás teď někdo, tak asi valí oči. A víš ty co? Je mi to fuk. Navenek klidně pouštět hrůzu budu. Ale na tebe? To bys mi těžko žral." Uculil se. Opravdu je veselejší, než jak ho Ikke poznal. Přece jen některé věci ze své historie překonal.

Frustrovaně zafuněl. "No to mi povídej."
Zarazil ho Jarumiho dotaz. Koukl na něj. "Mráz a sníh mi toho zase tak moc neudělají. Ne tolik, co většina. S tím bych si poradil. Ale na mnohých ze smečky se to podepsalo dost a je moje práce udržet je naživu a v přiměřené míře v bezpečí." Zamručel a přiklopil uši. Ne u všech se to povedlo, vzhledem k tomu, že jaksi ne všichni zimu přežili. A nejde jen o Stada.

Potěšeně se zašklebil, na Jarumiho prohlášení.
"V tom případě tě můžu vzít tou těžší trasou." Obvykle má trasy s několika výstupními body, podle obtížnosti.
Nezaváhal a brzo ořádně navýšil tempo. Hlídal si Jarumiho, jak si drží za ním vzdálenost. Nechce ho uštvat, ale přesto nasadil docela náročnou rychlost. Už s Jarumim běžel, takže ví, co si tak zhruba může dovolit. Hodlá ho prohnat tak, až bude myslet jen na svoje pálící plíce a bolavé nohy, aniž by ho uštval.

Také přikývl. "Sám jsem procestoval slušnou vzdálenost, takže se ti nedivím." A vlastně se jejich důvody tak moc nelišili. Jen u jednoho byl důvodem led a u druhého oheň. Ale mě aspoň měl Ferenix rád, dokud žil. Smečka předtím taky. Jenže to jsem tu magii ještě neměl projevenou.
Maličko si povzdechl, když se Iska začal mohutně omlouvat. Podíval se na něj, hlavu trochu na stranu. "Ale klid, jo? Byl jsi dost rozrušený, takže jsem se nedivil, že sis to nedovedl uhlídat. Pořád na to nejsi zvyklý." A moc dobře vědlě, jak ze začátku mluvívala Mornie.
"Co se mě týká, prostě dělej svou práci pro smečku. Buď dobrým lovcem. Mornie má pořád ještě trochu zdravotní problémy, Targa není schopen fungovat v zimě. Shánět potravu pro smečku musel kde kdo, včetně mě a bellatorů. Dobrý lovec je pro nás všechny te´d důležitý."

Potřásl hlavou. "Celý svět je velký. Nemuseli jste se nikdy potkat na obrovské vzdálenosti." řekl klidně.
"Každopádně raději u tebe zkontrolujeme co půjde. Ale nemusíš mí obavy, poradíme si." Zvedl obočí.
Naštěstí neví, o čem Iska přemýšlí. I když, nakonec to trochu dal najevo.
Znovu na něj koukl. "Isko, tohle opravdu JE součástí mojí práce. A je celkem jedno, že jsi to tak dřív jinde neznal," mluví na něj vlídně. Je mu jasné, že to pro něj je složité.
"A vážně nech to vykání být, jo?" Zastříhal ušima. Ale upozornil ho na to v dobrém. Však si časem zvykneš.
"Dobrá. Tak tedy zítra ráno."
Víceméně ho propustil. Však ho potrápil dost. Ale případnou společnou procházkou, nebo během, to samozřejmě nepohrdne.

Zastříhal ušima. "V tom se moc nevyznám. Ale za vás dva jsem rád." Potřásl hlavou. Tedy, ne že by se Azarynu nehodily i nějaké vlčice, jsou tu dost v menšině. A z vás dvou vlčata nekoukají* Feier nikdy holky nepovažoval za slabší.

Na to jen kývl. Snad ano. Zatím to nějak zvládá.
Na Jarumiho jen zabručel. "Udělám co půjde. Snad se povede, na tohle by jsi byl lepší ty." Povzdechl si.**

"Já," začal důrazně a značně teatrálním tónem "jsem strašlivý, krutopřísný vládce Azarynu, smečky se špatnou pověstí! Jak bych mohl nebýt strašák!" Dělá si ze sebe i z Ikkeho dobrý den, i jeho ocas se vesele rozmával. Což si může dovolit, když to Ikke vlastně nevidí. Ale tón byl perfektně dramatický.

____
* Ten se bude divit... :D
**sranda je, že to vlastně podobně udělal... :D ve hře, která z hlediska jejich časové osy je po téhle, jen jsme ji stihli odehrát dřív... viď? :D

Koukl na Ikkeho. "A to jsem si vlastně původně chtěl jen tršku rýpnout... a koukej, kam to vedlo."
Ale tón ukazuje na to, že je vlastně rád. "Stejně jste hezký pár." evidentně ho nijak nepohoršuje, že jde o dva kluky.

Jen si povzdechl. "Jo, já vím..." odmlčel se. "Rufusovi jsem ostantě doporučil ,ať za tebou zajde. Asi to neudělal, to bys zmínil... " Potřásl hlavou. "S Jarumim to asi taky nebude snadný. Ale zkusím ho vytáhnout párkrát na trénink. Třeba to pomůže."

Odfrkl si.
"Jsem velký strašidelný hubený vlk, s ještě před chvíli zlámanou nohou," rýpnul si vyloženě veselým tónem, jaký u něj nebývá často slyšet. "A taky paličák, který se kdysi nebál využít příležitost ke kde čemu, i když na tom bych měl zase zapracovat." dodal už normálním tónem.

Zamručel. "To asi ne. Ale ono stejně neuškodí, když tu naši smečku paličáků trochu prověří." Potřásl hlavou. A že tady je paličatý úplně každý. Mě nevyjímaje.

Vstal a zvolna, ale pečlivě se protáhl, aby si připravil svaly na běh.
"Trénoval jsi běhání?" Zeptal se se zájmem. Feier nezahlálel moc ani přes zimu, i když to spíš běžel kvůli něčemu, než pro kondici. Ale i tak.
"Nehodlám tě šetřit."
A pak už vyběhl, začal lehkým klusem, aby se zahřál a dal možnost Jarumimu se zařadit.
Až potom začal postupně zvyšovat tempo. Pěkně po hřebeni, vítr nevítr.

Přikývl. "Vlastně ano. Ze země, kde je sníh pořád a vlci loví soby. Mornie, naše lovkyně."
Zamyslel se.
"Ona si na zdejší podmínky zvykla bez větších potíží, ale nemá ledovou magii. U tebe to raději prověříme," hodlá to vzít dost důkladně.

Přešel pár kroků tam a zpátky, jak si v duchu plánuje, co a jak provést. Aby byl Iska v létě v pořádku.
Koukl pak na něj.
"Asi je. Hlavně, když se nám tu bude dařit, no ne?" Zvedl zase obočí.
Ale nechce už Isku víc trápit.
"No dobrá. Takže zítra ráno se sejdeme a otestujeme tvou magii."

Sleduje ho teď zase trochu zaujatě.
"Vlastně nejsi první vlk ze severu ve smečce a nejsi ani první, komu se tam nevedlo dobře a říká, že jsme tady jižněji jiní." Zvedl obočí.
Na ten rozhovor tenkrát s jistou modrou vlčicí si pamatuje velice dobře.

Ale to, že Iska nezná svou reakci na teplo, to je k zamyšlení.
"Dobře, takže kdybys měl potíže, tak mi to hned hlaš, ano? Už jsem musel řešit vlka z jihu, neschopného snášet zimu a sníh a zvládl to. Vymyslíme něco i pro tebe, když bude třeba." Ubezpečil Isku.

"Hmmmm..." Zabručel. "Dokonce ani to neslyším od seveřana poprvé... " Koukl na něj. "A víš co? I kdyby to tak bylo ve všech ostatních smečkách, tak v téhle nebude." Ne, dokud ji vede Feier.