Príspevky užívateľa

Jen na něj koukl a zvedl obočí. Tak te´d sis naběhl. Když o ničem nevíš, tak ani o divákovi. "No tím spíš." řekl jen klidně.
Je ale rád, že ty značky mohl použít jako výmluvu. I když o ně Stad momentálně nejeví ani trochu zájem. Feier se tomu nediví. Ostatně, teď je tu úplně jiný a mnohem závažnější problém a to přímo stav samotného modrého vlka. Feierovi je jasné, že je to docela vážná situace. Navíc musel vidět, jak reagovala Artemis na něj. Není to dobrý. Jak to dopadne mezi nima, to není můj problém, jenže je na mě aby se nesesypali úplně...
Stadley si velmi pěkně naběhl i podruhé. Feier se malinko uchechtl. "Vždycky si dělám co chci." Třeba to, že se mě teď tak snadno nezbavíš. Je velmi rád, že se v hierarchii smečky vyšplhal tam, kde teď je. Jinak by mu modrý vlk mohl prostě nakázat, aby za ním nelezl a musel by poslechnout. Ale ta možnost tu naštěstí není.
Feier se prostě dal do klusu a běží se Stadem. Pro dlouhonohého Feiera, který běhá každý den, to není nijak náročné tempo.

"Ano, chránit!" Potvrdil vlčátku s nepatrnou stopou hrdosti v hlase. Vlčata jsou prostě úžasný. Maličko se pousmál. Kouká na tu kuličku chlupů a nemůže si pomoct, ale přijde mu, že nějak předčasně zestárnul. Moc dobře ví, že je pořád mladý, ale jak sleduje to vlče, došlo mu, že se chová spíš jako patnáctiletý vlk, než adekvátně svému věku.

Potřásl hlavou a v tom už peříčko je před malým nezbedou zachráněno. Zamrkal. Ne, tohle opravdu nečekal. Koukl na Artemis, pak na to peříčko. Takže ho nepřinesla vlčatům na hraní... Takže, proč ho tu má? Cuknul uchem a zadíval se na vlčici. Neřekl ale jediné slovo. Koneckonců, ani jeden z nich se nedržel zrovna uvnitř hranic, může to být třeba vzpomínka na kamaráda, který ví, že se teď moc neuvidí. A jemu je po tom houby.
Nechal vlče a mámu ať se postarají o jídlo a šel si překontrolovat přichystané léky pro Alarica a Dextera.

Měl dost rozumu, aby si raději držel od Targy trochu odstup, když začal s tím pokusem. A taky, aby zůstal stát, ve střehu a připraven... vlastně ani neví na co. Tak musí být na cokoliv. Když se objevila záře, jen zastříhal ušima. A dál sledoval pozorně, co se bude dít.
A čím déle to trvá, tím méně se mu to zamlouvá. Přiklopil uši a opatrně se přesunul na sníh. Viděl, jak rychle se odpařil sníh Targovi pod tlapami. Koukl pod svoje tlapy, pak na magma, valící se vlkovi z tlamy. Pěkně nebezpečné svinstvo. Ale nevypadá to, že by to pro něj bylo moc v pohodě. Zafuněl. Můžu na něj vůbec naházet sníh? Nezhorším to? Vypadá jak když zvrací. "Příště, až budeš vymýšlet něco, tak budu chtít vědět podrobnosti předem." zabručel. Tak trochu tím schovává, že mu to dělá starosti. Ohnivzdornost sem nebo tam, tohle je něco víc a horko nad určité limity může být velmi nebezpečné. Dost možná i pro takového křížence jako je tento vlk.
Nemůže vlastně nic dělat. Jen se pokusit ho udržet naživu, pokud by z toho měl Targa problémy. V duchu si prochází možnosti. Nejhorší je, že o Targově metabolismu pořád neví tolik, kolik by se hodilo.

Trénink bylinkáře

Překvapivě trpělivě čekal, než si Kari dostatečně prozkoumá ty třezalky. Možná na něj nebyl milý, ale i tohle je druh práce a to bere zdá se trochu jinak. Rozhodně s větší trpělivostí. "Jistě, potkal jsem už víc vlků s tímto problémem." (V době kdy jsme tu hru začínali ještě nebylo projevený Alaricovo astma, takže ti nemůžu napsat, že ho má i někdo ve smečce. :D )
Na chvíli se nepatrně pousmál, jen sotva mu cukly koutky, když se Kari začal vyptávat. Tak už ti asi došlo že vím krapet víc než ty, co? Cuknul uchem, víc navenek nedal. "Vychoval mě zkušený léčitel. Našel mě jako malé, ještě skoro slepé vlče, a vychoval mě. Znal jsem základní nemoci a byliny dřív než jsem uměl pořádně mluvit." Zafuněl a potřásl hlavou. I tak měl čas i na rošťárny běžné u vlčat, ale vlastně od mala vypomáhal a pracoval. Byl s otčímem u všeho, celé svoje mládí. "Učil jsem se vlastně téměř od narození. Každý den." A jak to tak vypadá, byl to důkladný výcvik. Feier se ale ani slovem nezmínil o tom, proč tam nezůstal, nebo jak se dostal sem. "Znát byliny, k tomu podle Fenerixe nestačilo je poznat, ale taky vědět za jakých podmínek rostou. Abych je uměl najít kdykoliv." A i přes dosavadní přístup, Feier si uvědomuje, že Kari asi bude mít slušnou představu o tom, že není jedno co je kolem, když hledá nějakou rostlinu. "Tohle je chráněný svah, za větrem a v dosahu slunce. V létě to tady bude na troud, ale zase tady najdeš na podzim i to, co už nikde není. Třezalky jsou celkem skromné."

Počkal, až kolem něj projde a pak se oklepal. Kožíšek mu zapraskal, jak se vybila ta statická energie. Fuj. Nic moc příjemnýho. "Co ty víš kdo projde kolem."
A jde s ním. Rozhodně mu hodlá zkontrolovat to čelo. A navíc, zrovna te´d vůbec nemá zájem ho pustit z dohledu. Nejdřív Dexter, pak umřelo to vlčátko, Artemis v depresích a ještě tohle do toho... Uši má přiklopen u hlavy. Však je to jedno když je vzadu.
Ale zamyslel se.
"Nemáem žádný značky co jsou vidět za letu, že?" Aspoň on si nevšiml, ale taky si nemusel všimnout. "Možná bysme je měli vytvořit. Pak by byl klid a po výmluvách." zabručel na to ne moc nadšeně. Pokud to byla výmluva. Ne každej vlk na hranici kecá. A třeba apsoň nějka zaměstnám Stada, i kdybych ty blbý značky měl stavět s ním.

Zvedl obočí. Stojí na místě a jen zvedl hlavu. Je o pěkný kus vyšší než Stad, takže to je docela výrazné. "Já si hledím svého." Zdůraznil.
"Pojď od toho srázu. Jsi tady na očích jak na nějaký přehlídce." To by snad pomoct mohlo. Těžko by asi uhnul jen kvůli tomu, že mu to řeknu.
Přešlápl a protáhl se. Nevypadá to nápadně, ale dost výrazně si přeskládal nohy. Je velký a zase tak daleko není. Měl by slušnou šanci ho chytit, kdyby sklouzl. Jenže taky ví, jak moc je to risknantní.
"Prý byl zase nedávno někdo kolem hranic, co jsem slyšel." Zkusil nenápadně změnit téma.

Tvářil se, jakoby nic. A odfrkl si. "Točí netočí, taky jsi kdysi byl vlče. I když na to nevypadáš." zabručel. Nedělá si nic ze Stadova tónu a výrazu. Koneckonců, on sám taky není zrovna sluníčko, že ano? A v nejhorším prostě dostane ránu.
Potřásl hlavou, došel blíž a zadíval se na něj zpříma. "Jestli nic vědět nechceš, fajn. Nutit tě nebudu. Ale tu hlavu vidět chci. Na své pozici ve smečce mám taky určitou práci a povinnosti a beru je vážně." Neuhnul a rozhodně je rád, že není v rámci hierarchie povinen Stada poslechnout. To by v tuhle chvíli mohl být problém.
"Navíc, Artemis by ti v tom mohla solidně vyráchat čenich. A že už tak to u ní máš dost nahnutý, pokud sis nevšiml." Tohle ožná říkat nemusel, ale prostě to z něj vypadlo. To jak se od něj odtáhla po narození vlčat... to nebyl dobrý signál.

"Dobře." Jen kývl a nahlas to nekomentoval. ale je rád, že se opravdu napila.
Vešel taky dovnitř a počkal, až se uloží. Malého si pak šel zkontrolovat. Hlídá si pečlivě obě vlčátka, ale Sankariho pochopitelně důkladněji.
"Brzo budeš velký a silný a budeš chránit mainku, viď?" Počechral mláděcí srst čenichem. Pak si zamířil po svém. Všiml si sice peříčka nedaleko, ale moc mu nepřikládal význam. Mohla ho třeba je nněkde najít a přinést ho vlčatům na hraní. Artemis taky není z těch co by moc postávali na místě a ví, že taky dost běhá i mimo území smečky. I když... Je mu ten pach co to pírko má nějaký povědomý.

S tím, jak byl blízko, dobře viděl pád vlčátka do závěje. A díky tomu naštěstí věděl, že sem u nic nestalo. I tak se nedivil Artemis, že si ho hezky zkontrolovala a utěšovala ho. Sklonil k němu hlavu taky.
"To nic, ano? Velcí silní vlci něco vydrží." I on přejel lehce po vlčecím kožíšku. Ale spíš se snaží nepřekážet Artemis a čeká, až vejdou ti dva do jeskyně. Koukl na Artemis.
"Došla ses apsoň najíst a napít? Já jen, že teď je asi s jídlem na řadě on."

Zastříhal ušima, když vlčátko dalo všem najevo, že hodlá být první a nechal ho hezky rozběhnout. Kluše pak za ním. Zvedá nohy hodně vysoko, aby to vypadalo, že něco dělá. Sotva se přitom sune vlčeti za zády. Sem tam se přilbíží víc, aby vlče mělo dojem, že se musí hodně snažit aby bylo vepředu. Jeho postup zvedá do vzduchu dost sněhu a je celkem hlučný. Ale o to mu právě jde.
Hezky tak doprovodí vlčátko až k jeskyni.
"No vidíš jak jsi rychlý." mrkl na něj. A ustoupil stranou. Teď je to spíš na jeho matce, nakrmit ho přece jen za ni nemůže.

Vážně přikývl. "Takže když se to stane, od vlčat se kliď dál." Od vlků asi taky, ale u některých otázka je, jeslti to projde. No, to je jedno. Přiklopil krátce uši a olízl si čenich.
Přesunuli se na volný prostor a blízko sněhu. "Hm... zahřát tělo..." v duchu si promítá co vše ví o vlivu vysokých teplot na tělo. Jak vnějších, třeba v blízkosti ohně nebo sluncem rozpálené pouště a nebo vnitřních, u horečky. A také, poučky o tom, jak to může měnit ohnivá magie. Zkoumavě se zadíval na Targu.
"Jestli to přeženeš, tak na tebe nahážu sníh... P5ehřátí může být problém i pro někoho jako jsi ty, víš o tom, že?" Nevypadá, že by mu v tom chtěl bránit, ale ani z toho není nadšený. Asi lepší že aspoň u toho není sám.

Zadíval se na něj. "Tak snad taky máš nějaká varovná zmanení, že se to blíží ne? Tak se seber a vypadni od vlčat." Proč myslíš, že nespím u ostatních. "že bych vypadl já od tebe, s tím moc nepočítej. Nějak se to naučit zvládat musíš." A já mám aspoň nehořlavý kožich.
Hromádka dřeva se zase zvětšila. Feier zkontorloval množství a pak koukl po Targovi. Svěsil uši.
"Ty máš v plánu ten svůj experiment, co?" Rozhlédl se.
"Fajn, ale někde, kde si nezničíme zásobu dříví. Fakt bych nerad sháněl další. A aspoň zhruba bys měl říct o co jde. Přece jen, straší tady i můj kožich, nejen tvůj. " A já budu mít práci s tím tě dát dokupy, pokud se něco nepovede.
Zamířil kousek dál podél čáry sněhu.

Potřásl hlavou."Artemis je přátelská a svoje maličké má samozřejmě ráda. Zájem by ji určitě neurazil." Vážně je přesvědčen, že by její návštěva nevadila. Ale také ji nebude nuctit.
Maličko se ztratil v myšlenkách. Není si jistý, jak pomoct Artemis.. kdo ví? Možná by to jiná vlčice dokázala lépe než on nebo Ikke. Jenže, tohle je ošemetná situace.
došlo mu, že tam prostě stojí ztracený v mylšenkách a asi už delší dobu. Zatvářil se trochu rozpačitě a přešláp.
"No a... jak jde tobě tak nějak.. lov a vůbec všechno?" Zastříhal ušima a koukl na vlčici. Je mu jasné, že ani lovci neloví od rána do večera. Kor v této smečce, kde přece jen je schopných vlků celkem dost. I když....
"Teď je asi na vás lovce trochu větší nárok, co? Artemis přece jen teď lovit nemůže a i já s ikkem máme méně času si nalovit sami."

Feier vstal a oklepal se. Ale poodešel na to dost stranou, aby neohodil vlče. Oproti tomu, ohodil trochu Artemis... Hups... no to se přece stává ne? Vůůůbec to neudělal naschál... Navíc, na jeho neutrálním výrazu není nic poznat.
Sleduje vlčátko a čeká, jeslti se vlče chytí a vyrazí tím svým štěněcím během k jeskyni. Pokud ano, hodlá 'běžet' za ním a kousek bokem a dělat, jak nestíhá. Asi jsem fakt vyměkl... ještě mě budou mít za bábovku. Ale co nadělám, je to vlče... Zastříhal ušima a vyčkává na svou příležitost.

Zabručel a přiklopil uši. "Jo... radost... nevyspíš se, neustále po tobě lezou a div nepadneš strachy že si někde ublíží..... jen kdyby ti neřádi nebyli tak roztomilí..." Prostě bručoun v celé své kráse. Ale stejně je má rád.
Koukl na ni a tváří se už zase normálně. Vlastně, možná o maličko lépe. "Už se to lepší. Copak malá Grace, ta je pěkný dravec od první chvíle. Ale malý Sankari to měl opravdu těžké, ale už se taky lepší. Pořád je zranitelnější než jeho sestra, ale taky je to pěkný lotr. Zvládne to." O třetím vlčeti neřekl nic. Netuší, jestli o něm Mornie vůbec ví, ale tak jako tak, mluvit o něm nebude. Hlavně že přežili ti dva.
"Někdy se na ně klidně zajdi podívat. Ať nejsem zvalchovaný jen já a Ikke.... my tam kolikrát musíme, jako léčitelé." Sice se opět tváří, jako by to byla hrozná otrava, ale přesto, jeho ohon sebou párkrát mávnul. Ale tak, přece to nemůže přiznat, že jo? Ještě by si o něm pomysleli, že je bábovka.