Príspevky užívateľa


< návrat spät

Strana:  1 ... « späť  49 50 51 52 53 54 55 56 57   ďalej » ... 120

Rozhodně tu není něco v pořádku. Ale pak Targa vyrazil za zajícem.
Potřásl hlavou. co mu je? Tohle nenechám jen tak, budu na něj muset trochu zostra...
A Targa se pěkně rozmázl na sněhu. no, ale návleky zdá se fungují.
Pád do sněhu ale samozřejmě znamená taky dost páry. A ten troubsa nemá nic lepšího na práci než se ptát, jestli je v pořádku Feier. "To se ptáš ty mě? Jako vážně? Po tom, co tě tady málem chytil rapl a pak se vymázneš ve sněhu a ještě ke všemu v něm zůstaneš ležet? Ty?" Lehce zvyšuje hlas a není se co divit.
"Aspoň se koukej zvednout! A pak máš teda dost co vysvětlovat. Padej k ohništi."
Jde k němu s tím, že ho prostě zvedne. Za plášť, když bude muset.
Návleky na packách drží a to i přes ten sprint s nimi. A z Targových pacek se nekouří. Tak jako tak ho hodlá prohlédnout než budou pokračovat.

"jo, to fakt vypadá věrohodně." Odfrkl si na jeho vyjádření.
Targa vypadá všechno, jen ne v pohodě. Feier postává o kus dál na sněhu a sleduje ho.
A čím dál víc nechápe, o co tady jde.
"Vypadám snad, že bych k tobě byl zády?" Nestačí se divit. "Hele, tak vysyp, co se to tady děje." A raději hned. Tohle přece jen nevypadá moc dobře.
Ale apsň se rozešel a vypadá to, že te´d už nezakopává o vlastní tlapy jen proto, že na nich má kožené návleky. A jak to tak vypadá, z tlap žádný kouř nejde. Ne tak z nozder.

"Jo. Je. Mrzne tady. Takže z ní koukej vstát." zabručel na něj.
"Je to stejný, jen jinej materiál. Kůže místo rostlin. " pořád ten bručivý tón. ale, možná i maličko smířlivý? Kdo ví?
rozhodně si všiml, že to celé Targa nenese dobře.
"Přestaň s tou sebelítostí. to ti nepomůže. To vím až moc dobře." a můžeš hádat okud asi... koneckonců, kolikátá je tohle jeho smečka? Z kolika byl vyhnán? Ani to už raději nechce počítat. "Nebo to apsoň vysyp ven ať vím, co ti vadí." v hlase zazněla maličko výzva. Je o kousek dál na sněhu a tedy celkem pěkně mimo Targův dosah. Druhý vlk by se musel rozběhnout a to by Feier na sněhu zvládl asi snadněji.

Protočil oči. "Jasně, rovnou abych ti tu vyhrabal sněhový hrobeček." zabručel. Dobře ví, že je Targa mladý vlk.
Dokončil zavazování a koukl na něj.
"Docela normálně. Jednu tlapu za druhou. Neliší se to od jiný chůze. " koukl na něj bez sebemenší známky slitování.
"Tak mazej."...a už se vlk poroučel k zemi.
"Máš ty tlapy pořád čtyři, takže prostě našlapuj normálně. Předtím s obvazy jsi šel jako jindy. Tohle není jiný, jen za běhu to chce kratší kroky, jinak nic víc." zabručel na něj a šťouchá do něj hlavou aby mu pomohl vstát.
"A ne že to tady protrhneš o kámen... mělo by to něco vydržet, ale je to stavěný spíš na sníh než na holou zemi. " to ho spíš trochu straší aby ho přiměl myslet na něco jinéhom, ále pak mu došlo, že to možná nebyl dobrý nápad.

"To já jen, aby tě zase něco nenapadlo. Třeba házet pracující do sněhu." Neodpustil si rýpnutí. I když to znělo trochu huhlavě. Sám totiž také nesl dříví.
Hromádka u balvanů utěšeně roste. Targa se zdá se trochu zamyslel. Feir položil klacek a koukl na něj. "Pro tebe určitě. Co na to říkají tvoje klouby? Zima tu je dost. Nevypadá to, že by tě to vyřadilo, dokud se hýbeš." A to může být důležité. Na noc se pokusí zabránit problémům prostě teplem.
"Jen co nasbíráme dost na celou noc, dáme se do další práce."
Až te´d teprve on sám oložil vak, jinak ho nosil i při sběru. enže tu vážně nikdo není a vak je zátěž navíc. A už tak se naběhají až až.
Sám se rovnou pustil znovu do díla. Trvalo ještě dlouho, než byl spokojen.
"Fajn. Tak zkusíme kožené návleky. " A začal se dobývat do Targova vaku. Byly totiž v něm. Vytáhl osm kožených vaků. čtyři vystlané čímsi, čtyři ne. Prvně vzal ty jednodušší a začal je nasazovat Targovi na nohy. Mají dlouhé jakoby šňůry. vlastně je to jen šikovně vykousaný tvar do kůže, kdy rohy jsou hodně protáhlé. ale umožňuej to vaky upevnit na tlapy dost pevně. Feierovi to i tak chvíli trvalo, byl důkladný. Navíc, omotával mu nohy dost pevně aby byly chráněné nejen tlapy, ale i noha výš. Tentokrát hodlá vyzkoušet trochu něco nýáročnějšího.
"Zkusíme se i trochu proběhnout. Dávej si pozor na odletujíc sníh a halvně, neupadni. Bude to klouzat víc než jsi zvyklý."

Naprosto v klidu a bez jakýchkoliv výčitek se ještě jendou oklepal. Tentokrát si spíš už jen rovnal srst a Targa neschytal další spršku sněhu. "No co? Začal sis." Oznámil mu s naprostým klidem a očividně spokojený, že druhého vlka tak pěkně dostal.
"Zpátky do práce!" Zavelel a sám nosí další a další dříví. Rovná je trochu stranou. Aby vystačilo na celou noc, je potřeba docela slušná zásoba. Feir naštěstí nedělá něco takového poprvé, takže ví, kolik tak bude potřeba.
"Další pokus budou kožené návleky. Musel jsem zachránit kůži z kořisti a upravit ji, aby se nezkazila. Dá se to. Uvidíme jak to bude fungovat. Další krok pak je ještě složitější, ale na to se opravdu už hůř shání věci." Ale i tak má ve vaku i trochu voskované kůže, vyčištěné a upravené za pomoci popela a právě toho vosku. Nehodlá je ale používat samostatně, ale v kombinaci. Nemá náhradu na další pokusy.

Staral se o to, aby zajistil co je třeba a to špičkování ohledně vyváelní ve sněhu už vlastně pustil z hlavy... když v tom... Rána a už letěl. Skončil ve sněhu, kde se překulil.
Vstal, pomalu, jak nějaký vyhublý démon z kdoví jakého kruhu pekla, jen ten sníh to trochu kazí, včetně hromádky usazené přímo na hlavě mezi jeho ušima.
Neřekl vůbec nic. Zdánlivě nevšímavě zamířil k balvanům kolem Targy, jako by ho snad ani neviděl... znejistí to vlka nebo ne? Není podstatné. Podstatné je to, že se dostal do jeho blízkosti. A pak... se okepal. Mohutně. Takže vločky nalítaly i na targův kožich, kde se ihned začaly měnit v páru.
Feier se pak hned otočil a koukl na něj. "Jenře pořád jsi v nevýhodě." Zašklebil se na něj.

Jen na něj koukl. "To si klidně posluš, ale uvědom si, že tím v něm vyválíš i sebe a mě sníh nevadí." Zvedl obočí v dost výmluvném pohledu. Něco na tom bude.
A vydal se k balvanům i on.
"Ne, sníh je norální. divný jsi ty." Vyplázl na něj jazyk, docela naplno. Ale přitom se tváří, jakoby nic. Došel k němu a očichal jeho tlapy. "Vydrželo to déle než jsem doufal. To je dobré. Takže pak zkusíme další varianty. "
Ale napřed prohlídka balvanů. Je tam něco nanesené trávy a vůbec nepořádek. Ale určitě také prostor, kde by se dalo na chráněném místě rozdělat oheň. "Tohle vypadá dobře. Jeskyni asi neseženem, tak bude muset stačit. Takže sem nanosíme dříví na oheň na noc.Uvidíme, co s tebou udělá nocování u sněhu, když budeš mít k dispozici teplo z ohně. Na shánění dříví ti to sundám, na to do sněhu běhat nemusíš. " A už se hrne k jeho tlapám, sundávat z něj obvazy. Rozložil je pak po malém balvanu, aby uschly. "Asi tady můžeš nechat vak, stejěn tu nikdo není. A šup pro dříví. Ono tu něco bude."
Sám nezaváhal a vyrazil směrem ke kopcům vřesoviště. Stromů tam moc není, ale sem tam se nějaký vyskytne, nebo větší keře. U nich bude větví dost.

Protočil oči. "Máš po tom chodit, ne do toho strkat čenich." Ale tady už je vidět, že si z Targy tak trošku dělá legraci. Proč konečně ne, když už něco takového provedl.
"To věřím." Okomentoval ten jeho divný pocit. "Kdyby to začalo pálit, tak vypadni. Nepotřebujeme nutně oblaka páry jako kdyby tady vybuchl gejzír." upozornil ho pro jistoru. Ale šlapou po sněhu už hezkou chvíli. Dost na to aby bylo jasné, že i takhle se nějaký kus přejít dá. Feier napořímil uši, před nimi je útvar k balvanů. "Támhle by se možná dalo přespat, když na to přijde. Omrkneme to." Přidal do kroku. Balvany jsou mimo sníh, takže si Targa trochu oddechne. "Co tvoje tlapy?"

Zadíval se na něj a maličko se zarazi. Targova reakce byla trochu nápadná. Ale neví co tím. Zastříhal ušima. "No, to tě čekají náročný časy." umí se o sebe ostarat sám, ale ne tak jak by ostatní asi považovali za ideální.

Aale packy omotány a přišel čas. Nespěchal a šel do sněhu pomalu. Je jasné, že pro Targu je to velký krok. Poodešel kousek, zastavil a ohlédl se. Targa se přece jen odvážil. A rovnou s otázkou. "Ano, naprosto. To prostě sníh dělá, když se zmáčkne. Jen ty jsi to zatím neměl možnsot pozorovat. Jdi u kraje a kdyby to prosáklo, tak odskoč na nezasněženou zemi. zatím půjdeme a uvidíme, jak dlouho obvazy sníh zadrží.Teoreticky, za chůze by mohly vydržet docela dlouho. Traviny nejosu látka, nenasáknou tolik," a Targovy tlapy nebudou mít kontatk s povrchem dost dlouho aby se obvazy prohřály skrz a rozpouštěly hodně vody. Za běhu by to zase bylo horší, mohlo by se to shrnout. Ale za chůze? Může to fungovat. A pořád ještě nenašli úkryt. Tak jdou krajem sněhu a hledají dál.

Odfrkl si. "Nejsem křehotinka. Neměl péči. Na tu mou palici nestačil ani pád z výšky, to víš." Ne že by to byla dobrá vzpomínka. Ale přece jen, Targa ví, že krátce po pádu byl v pořádku. A to by snad pomoct mohlo, ne? Aspoň podle jeho názoru. Ve skutečnosti asi těžko, ale Feier opravdu není zrovna diplomat.
"Jen to nepodceňuj." Zamručel a začal mu pečlivě omotávat packu. Dal si dobrý pozor, aby Targovi nekoukal ani chlup nikde na celé pacce a dost vysoko, aby se mohl zabožit do sněhu. Navíc, je všeho víc jak jedna vrstva. Postupně mu stejně omotal všechny čtyři packy. "Nevydrží to asi moc dlouho než to prosákne. Ale zkusíme jak dlouho. Tak šup. Jdeme na to." Sám vykročil na shín. Ale sleduje Targu. Je mu jasné, že to nebude pro druhého vlka snadný krok. Obvazy by ale na čas měly sníh zadržet.

Povzdechl si. "Tak s tím houby naděláme. Cesta je dlouho a pokud na ní nechceš přespávat víckrát, jinak to nejde."
A pak ho Targa málem porazil, jak uhýbal přes sněhem. Feier se oklepal a koukl na něj. "Co u toho tak vyvádíš? No tak bys do mě strčil. Jsem snad jedovatej? Nebo ty? Asi ne, co?" Usadil trochu vyplašeného Targu. A pak koukl na sníh.
"Víš co? Asi vyzkoušíme první variantu. Ta asi dlouho nevydrží, zato by sis ji v nouzi dokázal sehnat sám."
Vysoukal se ze svého vaku a začal z něj vytahovat obvazy spletené z travin."Tlapy sem. Ovážu ti je a pak s tím zkusíš stoupnout do sněhu."

<<< vřesoviště

Odfrkl si. Ale dobře si všiml změny rytmu běhu druhého vlka. "Tak nevím. Ale třeba tu nohu jsi taky hned nehlásil." Nemusel mu dát povel zastavit, to udělal Targa sám. Očichal jeho tlapu a potřásl hlavou. "Je to jen vzdáleností a nebo má vliv i to, že je tu chaldno?" V nejhorším budu muset vyrábět masti co mu udrží nohy zahřáté... to by bylo protivný. Sice se na to věci dají sehnat, ale nepočítal jsem s tím.
Zatím to žádný větší zásah nepotřebuje a zase vyrazili. Teď už Feier trochu vzolnil, aby Targu nepřetěžoval.
"Ohlížej se po místě, kde by se dalo udělat zázemí. Zima tady bude tak jako tak. Za chvíli zastavíme a začneme s pokusy."
Sníh se blíží a blíží. Nakonec už běží vyloženě podél hranice bílé... pohromy. Alespoň pro Targu. Chlad vládne zdejší krajině. Feier hedá místo, které by se dalo použít jako nocležiště a dalo se vyhřát. Neob apsoň místo kde je dsot dříví, aby si mohli udělat oheň.

Pořád zrychlují a zrychlují. Každý cyklus běhu a chůze. Feier umí pořádně uhánět a je to vidět. Není z tohoto způsobu běhu moc nadšený. dobře ví, že ve skutečnosti je stálé tempo výhodnější. Ale co se dá dělat. Targa by to nezvládl, což dal jasně najevo. Tak se musí přizpůsobit on. Přesto se stará op to, aby ji mcesta ubíhala pod tlapami rychle. Právě proto odpovídá jen když jdou zrovna pomalu. "No kvůli tobě se to vůbec pořádá. Tak koukej spolupracovat." Zabručel na něj.
"A já už si tě proberu, to se neboj." Je to vtip, nebo není? Otázka je, jakou metodu by Feier použil. Možností je hodně. Některé... by pomohly kdyby skutečně měl Targa problém. A některé, jsou zase velmi výhodné na provokatéry, co jen hrají divadýlko. Feier po něm kouk la jeho výraz je... zvláštní. Rozhodně to vypadá, že by mohl být schopen nějaké rošťárny. Ale nechal to zatím být.

"Tak jako tak, prvně zkusíme pohyb na sněhu bez toho, aby se kolem tebe zvedaly oblaka páry. Omotám ti packy a vyrobíme ti pěkné návleky. Mám sebou dost materiálů aby se mohlo zkoušet co bude fungovat nejlíp."
A zase vyrazili do běhu. LEs, co měli po pravé straně už nechali za zády a před nimi se pomalu zvedá v dáli bělostná stěna... ledovec se blíží.
Také se ozval šumot vody. I řeka se blíží. Ta, co vytéká z ledovce. Feier ale nemá v úmyslu ji překraačovat, ale držet se na jejím levém břehu. Ledovec zasahuje až těsně k vřesovišti a rozhodně bude kde zkoušet.

>>>hranice ledovce.

Znovu se lehce dotkl hnědé vlčice. "Odpočívej, ano?"
Koukl pak na Ikkeho. "Nikdy jsem o tvých schopnostech nepochyboval. Takže, nechám vás tu a jdu za Rayem. Jídlo buď chytím, nebo vyzvednu v noře. Vždycky tam někde něco je." samozřejmě, čím čerstvější tím lepší.
Pak už se od nich otočil a lehkým klusem vyrazil ven. Za Rayem.
Tam, venku, kde na něj nikdo nevidí, přivřel oči a svěsil hlavu. Po hnědých tvářích hulvátského léčitele se koulejí slzy. I on truchlá pro ztracený život. Jen si nemůže dovolit to dát najevo před ostatními.
Sebere se ale včas, aby mohl podat hlášení alfovi.


Strana:  1 ... « späť  49 50 51 52 53 54 55 56 57   ďalej » ... 120