Príspevky užívateľa

Trochu zoufale koukl po Ikkem.. te´d je velký problém, že mů nemůže nijak dát najevo, co by mu chtěl říct. Nahlas to říct nemůže. Ne před Artemis. Přitom právě ona by teď potřebovala pomoc... "No tak, Arty..." Jemně do ní strčil čenichem. Uši přiklopené. Je mu jasné, proč se tak tváří. Snad to z jeho tónu a slov pozná i Ikke. A snad i Stad, který se přece jen nějk snaží dělat oporu.
"Asi ty, Ikke. Já musím oznámit Rayovi příchod vlčátek, je to moje povinnost vzhledem k pozici ve smečce. Takže za ním zajdu. zvládnete to tady? Zkusím cestou zpátky sehnat něco k jídlu. Artemis teď musí pořádně jíst, aby měla dost mléka pro ty dva lumpíky." Snad tohle donutí mladou matku jíst.

Nedivil se jí, že se tak něžně stočila kolem nich. Budeš dobrá máma.
Sklonil hlavu a opatrně očichal vlčátka, schovaná u mámy. "Jsou vážně roztomilí, co?"
Hodně pečlivě kontroloval hlavně Sankariho. Přece jen, nedá mu to. Až příliš dobře ví, jak těsné to bylo. Nakonec lehce přejel po srsti čumákem i samotné Artemis. "Nic si nevyčítej. Nemohla jsi za to." Jestli někdo, tka já... Měl jsem ji kontrolovat častěji... Teď ke konci... Samozřejmě obviňuje sám sebe i když ve skutečnosti ví, že to není ani jeho vina. Podle všeho zemřelo vlčátko několik hodin před porodem. A porod přišel maličko dřív, aby byla šance pro ostatní. I kdyby vlčici kontorloval co hodinu, nemusel by třetí vlče zachránit. A za pár dní se s tím snad smíří.
Ale zatím ho ten nepatrný uzlíček dost tíží. NAvíc, neví co s ním. V tichosti ho odnést? Nebo pro něj udělat nějaké rozloučení? První koho by se ptal na podobný postup by byla Artemis. Ale raději by si uhryzal vlastní nohu, než aby se na tohle vyptával zrovna jí a zrovbna teď. Koukl po Ikkem. "Jsem rád žes tu byl taky. Jinak by to bylo o dost složitější. Budeme se u nich střídat, hlídat je. " Nikdo nemůže být neustále všude a sám by se z toho asi obavami zbláznil. A Karimu by tohle zatím opravdu svěřit nedokázal. Budu to stejně muset ohlsáit Rayovi... tak asi rozhodne on, co s tím třetím.

Jen přiklopil uši, když i Ikke, obvykle milý a ochotný, spíš jen něco zabručel. Taky to s ním mává. S kým taky ne. Ale nepochybuje o tom, že Ikke si s vlčátky poradí dobře. A v duchu si pěkně nadává, že neměl po Ikkem vůbec chtít aby tahal tu vodu. Slepý vlk by těžko hledla druhou mísu, vzhledem k tomu že byla zarovnaná mezi věcmi a jeho magie a schopnosti jsou přitom u vlčátek k nezaplacení.

Když se pak vrátil do jeskyně s druhou mísou vody a zamířil s ní k Artemis, položil druhou mísu vedle první. Trochu se zamračil. Ty mísy jsou malý. Asi se dost naběhám s tou vodou. Hm.. škoda že zatím nevyšel ten pokus s jílem...
"Napij se ano? Teď budeš potřebovat pít hodně. Aby měli pak co pít oni."
Jemně očichal znovu obě vlčátka. Obě spí a vypadají v pořádku. Malý usnul v docela legrační pozici.Nepatrně se pousmál. "No, podívej se na to.... To jsou malí lumpíci.Jak se vlastně budou jmenovat?"

Všiml si toho, že se mu to moc nelíbilo. Dobře, lidi jsou tabu. Fajn, moc se nedivím. Já je taky nemám rád. Nahlas neřekl nic, protože zase dost zrychlili. Feier dokonce zkouší pokaždé maličko rychleji, a hlídá si, co na to Targa. Cesta jim pod tlapami ubíhá docela pěkně.

"Raději bych o tom věděl předem něco blíž. Vždycky je to lepší. Ale fajn. Ale žádný velký blbosti. Napřed ti musíme zabezpečit základní pohyb. A zjistit, nakolik to tam vůbec vydržíš." Nějak z toho pokusu nemá úplně nejlepší pocit, ale co nadělá.

"To dělají dvounožci. Koupou se v horký páře. Takže, asi máš podobný choutky." Prohlásil zase tak nevinně...
Střídavý běh jim trochu komplikuje hovor. Rychlejší tempo je na něj trochu moc ryhclé. Feier navíc hlídá, aby čas běhu i čas chůze byly zhruba stejné. Celkově to tempo bude celkem vražedné, ale cesta je dlouhá. Nedá se nic dělat.

Odfrkl si. "No, budeš msuet. Jinak envyzkoušíme, co s tebou dělá spaní u ohně.V nejhroším ti to trochu usnadním bylinama... cos to chtěl vyzkoušet?" Zastříhal ušima. Radjěi by to totiž věděl předem.

Potřásl hlavou. Zamyslel se. A pak z ně jvypadla nečekaná otázka."Víš, co je to sauna?" Naprosto nevinným tónem. On to čirou náhodou ví, i když si nemylsí, že by to bylo kdoví co. Pro vlka tedy určitě ne.

Tempo zvedli dost razantně. Takže, chvíli se moc mluvit nedalo. Po nějaké vzdálenosti Feier zase zpomalil, aby se vydýchali a odpočinuli. Nic moc. Vytvalý běh by byl lepší, ale co nadělám. Ostatně, Targa o tomhle mluvil dopředu, tak se nedá nic dělat. Náladu mu nezlepšilo ani co se vlastně probírá. "No, budeme muset. Tedy, hlavně potřebuju abys usnul ty, u ohně. Já budu msuet hlídat, aby nezhasl." Navíc, dobrá výmluva, proč by neměl spát on sám. Nehodlá spát vedle jiného vlka.

Odfrkl si. "Pokud si to opravdu přeješ, bránit ti nebudu. U ledovce je taky řeka." A pěkně ledová, pochopitelně.
"Zvládl bys rychlé tempo střídané úseky chůze lépe? Abychom zrychlili postup." Pokud ano, tak to tak prostě udělají. Feier tomu následně přizpůsobí tempo. Prostě by vyrazil rychleji, aby trochu vylepšili vzdálenost. Normální vlk by spíš běžel vytrvalým pomalým během, ale u Targy může být jinak i tohle. Jeho smíšená krev mohla nadělat dost potíží i s tímto.
"Musíme vyzkoušet způsob, jak by ses mohl pohybovat na sněhu. A taky, jeslti ti pomůže přespat u ohně, abys nevychladl. Bez sněhu to nejde, proto běžíme k ledovci."

<<< jeskyně

Běželi celkem vyrovnaným tempem. uši natočené dozadu, k Targovi, sledoval, jestli stíhá. Na Feiera to bylo i na dlouhou vzdálenost dost volné tempo, ale je mu jasné, že druhého vlka nemůže hnát tak, jak běhává sám. Leda by střídali běh a chůzi. Ale to leda až bude taky trochu připravený. Vlastně to můžu vzít jako první test. Pohyb by ho mohl zahřát. Je ořád jen napůl drak, a napůl vlk, ne?
"Celkem dlouhá." Odpověděl klidně. "Ale dobrá zpráva pro tebe je, že nemusíme přes vodu. Aspoň ne takovou, která by nešla přeskočit." Koukl po něm. "Jak dlouho udržíš tohle tempo?" P5ece jen, je už dost chladno. Zima tu bude co nevidět.

"Jo, Ikke, vedle vchodu do jeskyně, na opačný straně než ohniště, je mělká kamenná mísa s vodou. Nic moc, ale slušnou nádobu nemám. Je psotavená na tlustý rohoži s vpletenými klasky, takže to jde odtáhnout za rohož po dnu jeskyně, když si dáš pozor. Troufneš si nebo to mám udělat já?"
Ozval se od vlčátek. Vrátil se kn im hned co potvrdila Artemis, že pijí oba maličcí. Novopečená matka si s nimi poradila dobře, ale i tak jsou obě vlčata dost natěsno. Takže maličkou něžně čenichem postrčil trochu stranou. I tam se může napít do sytosti, a současně neublíží svému bráškovi.

Koukl přece jen po slepém.
"Hele, víš co? Pojď sem a pomoz malého podpírat aby se mohl najíst. To po hmatu zvládneš. Já zařídím vodu."
S uspokojením si všiml, že se Stad probral. A nejen to, tentokrát byl jeho reakce prvotřídní. Prostě se nacpal ke své družce. Tak je to správné. Podpora je důležitá. Jenže si taky všiml reakce Artemis. Potlačil povzdech. Tohle bude ještě složité. Pro všechny.

Počkal, až ho Ikke vystřídá u vlčátek a pak vyrazil pro mísu s vodou. Dotáhl ji Artemis hezky na dosah a otočil se a zamířil kamsi mezi zásoby. Po chvíli se vynořil s druhou podobnou mísou, kterou drží ale za okraj v tlamě. Aby si nezničil zuby, má přes mísu mechový polštářek přehnutý přes okraj. Vyrazil s ní z jeskyně, očividně odnést další vodu. Snaží se držet práce, aby se tam nesesypal. Přece jen, pořád je u stěny jeskyně ten zabalený nepatrný balíček...

Zamyslel se. "To by mělo jít. A sníh jako tak velký problém nevidím, srnky v něm budou muset běžet taky. Takže se taky utahají. "Ale je fakt, že on má trochu nefér výhodu, že má delší nohy. Pro menší vlky by to možná mohl být problém."Ty v tom asi máš větší praxi než já." Přiznal popravdě. Koneckonců, žila na severu, ne? Ale určitě by se něco takového realizovat dalo. Lehce zavrtěl ohonem, sám pořádným proběhnutím za stádem rozhodně nepohrdne.

Koukl na ni, když zmínila svoje svaly. "Nenech je zatuhnout. Na odpočinek si zkus najít teplejší místo a nepolehávej moc dlouho. Hýbej se, stačí pomalu. Opatrné prpotáhnutí nebo klidná chůze. Jinak to bude ještě horší." Navíc, ztratíš výhodu toho, že si svaly zvyknou na námahu. "Nejhorší to bude až tak za dva dny. Tak s tím počítej. Pak se třeba proběhneme zase, když bude čas." Oba mají přece jen svoje povinnosti. Dnesk už každopádně doběhali. Zase se pomalu rozešel, směrem k území.

Alaric - astma

Povzdechl si. "Ale, klid. Ikke má pravdu v tom, že jsi mladý. A jinak zdravý, co vím. Chovej se celkově rozumně, trénuj s rozumem a může to být docela brzo za tebou. Čas se ale opravdu dá poznat až podle reakcí tvého organismu. Tak to prostě je. S léčbou tě nemoc nemusí nijak omezovat. Záchvatům se dá zabránit braním léků. Jen si budeš muset každý den vzít léky. Nachstám ti je a můžeš si je dát kam chceš, není ani nutný běhat pokaždý sem. "
Nechal je tam stát s Ikkem a dal se do chystání.. Po chívli se vrátil s košíčkem. v něm je několik docela maličkých balíčků z listí. "rozbalit list, sníst co je v něm. Jednou denně. A Ikkeho léčba. Dva týdny volnější režim, nepřetěžuj se. Pak už by ti záchvaty hrozit neměly. co se týká ikkeho léčení, to nechám na vás. Nemusím u toho být a jak si to dohodnete, to je vaše věc. Neusím u toho být, to záleží taky na vás dvou. Ikke mi tak jako tak podá hlášení."

Trénink bylinkáře

I když běželi, tempo nebylo zase tak ostré. Feier ho opravdu nechtěl uštvat před nejnáročnějším výstupem, takže minimálně pro Feiera to stačilo na to, aby mohl mluvit. Ne zrovna pohodlně, ale mohl. Kupodivu, vysvětlil mu to celkem klidně. Dokonce ani ne tak moc nabručeně. Zřejmě nemá problém s tím, že Kari zatím o nemocech nic neví. Pokud zná rostliny, je i to dobrý základ. "Astma je onemocnění dýchacího ústrojí. Jde o druh zánětu, průdušky reagují přecitlivěle na některé podněty nebo velkou zátěž. Také na stres." Musel chvíli mlčet, aby zvládal stále běh. "Křečovitě se stáhnou, pacient nemůže dýchat, výdech je obtížnější než nádech, musí být prováděn silou." A opět se musel chvíli odmlčet. "Dispozice bývají vrozené, spustit ho může rozvoj alergií, které se neřeší včas a nebo třeba vážné nachlazení. " Teď už stoupají nahoru do svahu dost zprudka. "Největším problémem je často panika dusícího se pacienta, který neví co se děje a nezvládne pak záchvat. "

Zastavili u těch rostlin. Feier na Kariho netlačil. Nechal si je prohlédnout. "U astmatu samozřejmě také záleží na závažnosti nemoci, která může být dost různá. Silice z borového jehličí dovedou pomoct překonat křečovité stažení průdušek. "
Nějakou dobu prostě jen stál a sledoval druhého vlka. Nakonec si něco zabručel pro sebe a pak z něj vypadlo jen prosté:"Tak se ptej." Míní tím sice ty rostliny, ale celkem je přístupný jakýmkoliv otázkám.

Jehličnatý les >>>>

Trénink bylinkáře

Zvedl mírně obočí. "Taky jsem netvrdil, že to je špatně. Ale to jehličí by ses naučit měl. Zrovna borové jehličí je dobrá pomoc u mnoha nachlazení a na rýmu a také když dojde na astma." V té době, kdy se tu bavili, ještě sám nevěděl, že astmatika ve smečce mají. To zjistil až později.
Ale to už jsou na cestě do údolí.
Cesta je postupně strmějš a strmější a Feier zvolnil tempo, jak je vede do strmého svahu. šplhají po úbočí jedné z větších roklé na východní straně údolí. Výš a výš. Není to místo, kde by se dalo příliš spěchat. Některá místa jsou pokrytá sutí a Feier se jim raději vyhýbá.

Nakonec dorazili na chráněné, sluncem zalité místo blízko horního okraje údolí.
A tam, ozářené podzimním sluncem, skutečně rostou třezalky. Stvoly už nejsou zrovn ve špičkové kondici, ale na jejich vrcholku se ještě dá najít pár odkvétajících kvítků. Feier zastavil u nich. Neřekl nic. Je mu jasné, že je druhý vlk lehko pozná.

PS: Kdybys viděla, co jsem letos viděla třezalek až po tom, co jsme je tam v jehličnatém lese zmínili poprvý... :D

"To doufají všichni." řekl to překvapivě docela vlidným tónem. Tedy na to, jak mluví celou dobu co se ti dva znají. Asi mu přece jen ty vlčátka nejosu lhostejná.
Pak bylo zase ticho.
Dostat srnce přes řeku se nakonec ukázalo být lehčí, než Feier čekal. Spojené síly jich obou stačily bez problémů a Feier se svou výškou a dlouhýma nohama má dost dobrý dosah, aby si ti dva vzájemně moc nepřekáželi, když nesli zvíře společně.
Za řekou ho zase pustil a nechal Jarumiho odtáhnout zbytek jeho dílá. Už to nebylo daleko.
Hranice zatím není na dohled, ale skoro ano. Je to blízko.
"Fajn. Stačí. Odsud už já, už jsme skoro na území."

Přešel blíž k živým vlčátkům a jejich matce a sklonil hlavu. "Kéž bych mohl udělat víc." Nepatrně se mu zachvěl hlas i když se snažil mluvit klidně. A v tom, pěkná rána jak Stadley omdlel. Koukl na něj a zastříhal ušima. Koukl na Artemis, ale ta se vytrvale snaží přimět slabší vlčátko pít. "No jo.. většina samců porod snáší fakt blbě." Zabručel a raději se snaží pomoct s vlčátky. Ne že by to bylo nutné, spíš jen tak se snaží zaměstnat tlapy a hlavu.
"Ikke, jdeme Stada křísit a nebo ho necháme chvíli vzpamatovat?" Sám se zatím do oživování nehrne. No co. Stejně se nejvýš za pár minut probere sám. Tohle nikdy netrvá dlouho.

Ale ohlédl se na nehybné tělíčko. Nemělo by tu tak ležet. Už kvůli jeho rodičům...
Zavřel na chívli oči a zamířil dál do jeskyně. Vrátil se s rohoží vystlanou mechem a velice něžně na ni nehybného drobečka položil. Pevně zatíná čelisti aby se vůbec nějak udržel. Zabalil nepatrné tělíčko a opatrně ho uložil u stěny jeskyně, v chladnějším místě. Jen tak tak, že si pak prostě nesedl a nezačal výt. Ale on by neměl být ten, kdo se ozve první.
Vrátil se k raději k živým, prvně k Ikkemu. "Se zásahy počítám. Rozhodně to dost usnadní jeho start. Artemis, jak to vypadá? Zvládl vypít apsoň něco?"
Zamířil zase k vlčátkům a něžně očichává malého křehkého vlčka. Nebýt balíčku u stěny, usmíval by se. Starší vlčinka vypadá, že bude mít sily až až. A její bráška svůj první boj už vyhrál.