Príspevky užívateľa

Pozorně vlka sleduje. Ale ale.. asi není zvyklý, že by zrovna jeho někdo setřel za znalosti o rostlinách. Kupodivu ho to nějak neuráží, jen se maličko ušklíbl. Dobře ví, že ty třezalky opravdu najde, když bude třeba. Dokonce i s pár květy.
A pozorně poslouchal, co Kari vyjmenoval. Dobře a přesto, ne tak jak by mohlo být. Ale jen pomalu kývl. "To se použít dá. A te´d mi řekni, proč jsi nejmenoval jediný ze stromů. Použití vrbové a dubové kůry snad znáš a nebo třeba botového jehličí, ne?" Nedá se odhadnout, jeslti ho tou poslední větou setřel a nebo ne. Na to je jeho tón prostě... příliš pořád stejný. Pravděpodobně ne, ale kdo se v něm má vyznat.
Ale pomalu si protáhl tlapy. Aby si je zkontroloval po tom pádu. "Samozřejmě, že ti je ukážu. Taklže si zaběhneme do smaragdového údolí."

Otočil se a rovnou vyrazil a docela solidním tempem. Uši natočené dozadu, aby viděl, jak si vede Kari. Nehodlá ho šetřit, ale ani ho nechce uštvat. Pošplhají pak do svahu a na to není dobré být uštvaný.

Pozorně si Targu prohlížel, jak se chová. Ten s tím spaním má dost možná větší problémy než já. Povzdechl si.
Tváří se ale prostě jako kdykoliv jindy. Nabručeně.

Nechal ho probrat a zvednout se. Když se pak Targa ozval, zamračil se ještě maličko víc. "Nech si toho pána. A tady máš svůj vak." Ukázal čenichem na jeden z vaků u svých nohou.
Sám na nic nečekal, a vzal na hřbet ten svůj. Koukl na Targu, a počkal, až si naloží svou zátěž.
Pak už neváhal a zavelel k odchodu.
"Tak jdeme. Je to dost daleko, takže žádné flákání."
Vyrazil lehkým klusem, jaký se dá udržet dlouho. Uvidíme, jak to bude zvládat, kdyžtak se bude muset upravit způsob běhu.
Od jeskyně vyrazil nahoru, přímo po svazích nad ní a na vřesoviště. Je to nejkratší cesta a dá se navíc vyhnout vodním tokům, které nejdou přeskočit.

>>> vřesoviště

"Ale určitě je vnímáš za letu." Potřásl hlavou. "Zkus to. Já můžu tak leda při zemi koukat, jak se chová smetí co nese vítr." Podle něj to tak nemožné není, jen si najít způsob.

Pak se na cizince koukl trochu nevěřícně. To si jako myslí, že někdo nechá oheˇn volně v prostoru, kde se batolí malý vlčata? To má všechny ostatní za blbce nebo co? Navenek to ale na něm moc nebylo znát, jen v tuhle chvíli na něj cizinec tedy moc dojem neudělal. Chvíli na něj jen kouká. Stín v pohledu mu neuniknul, ale momentálně pro něj nemá moc pochopení. Neřekl zatím raději nic, protože jediné, co ho napadlo by rozhodně vedlo k tomu, že by se už o vzdušných proudech a létání určitě nedozvěděl nic.

Byl v jeskyni a přehraboval se zásobami a materiálem. Přehled je důležitý a tady v téhle smečce, potřebuje i dost obvazů. Není zase taková legrace je vyrobit, ale co se dá dělat.
Když v tom... si to dovnitř nakráčela Artemis a s pěkným vyjeknutím. Trhl sebou a otočil hlavu ke vchodu. Pěkně se tam rozmázla, jak to tak vypadá. Do háje! Nebylo těžké dát si dva a dva dohromady. Vlastně už od doby, kdy zjistil, že jsou vlčátkan a cestě, má u vchodu připravený košík s věcmi... Velký košík. Doběhl k němu, popadl ho do zubů a už se s ním hrne k ní. No a je to tady. Je maličko nervózní. Nikdy nemusel přivést vlčata na svět sám, bez přítomnosti dalšího léčitele.
"Jen klid, jen klid, ano? Brzo uvidíš svoje maličké." Lehce šťouchl Artemis čenichem do plece, sotva položil košík vedle ní. Na jeho hlase není znát vůbec žádná nejistota a opět, i te´d z jeho hlasu zmizel onen nabručený osten.
Vytáhl z košíku velkou čistou rohož a na ni naskládal předem vyčištěný mech. Pěkné měkké lůžko, kdyby bylo třeba. Dost velké aby se tam vešla máma s vlčaty.

"Artemis, klid ano? A dýchej. Hezky v klidu. Nějakou dobu to potrvá, ale když budeš v klidu, nebude to bolet tak moc." Vůbec mu není blbé jí ani předévst rytmus dechu. Koneckonců, proto tady je. A je mu úplně jedno, jestli to uvidí někdo další, kdo by třeba přišel za nimi, a nebo ne.
"Musím tě prohlédnout, nelekni se ano? Prohmatám ti trochu břicho." úplně se mu nelíbí intenzita bolesti u vlčice. Není to na něm vidět, chová se prostě klidně a profesionálně, ale maličko ho zamrazilo. Nelíbí se mu ani změna v jejím pachu. Rozhodně je něco špatně. To jí teď ale prostě nemůže říct.
Opatrně jí začal prohmatávat břicho. I na ně položil ucho. Nedává na sobě nic znát a je jen štěstí, že Artemis v tu chvíli nemůže vidět na jeho uši, které se maličko přiklopily. Dopr... no, ještě že je tady a ne někde sama.
"Tak jo. vůbec se toho neboj. Vlčátka sama tě donutí tlačit, tak prostě se tomu poddej a zaber. Vím, že to zní blbě, ale je to dost podobné když tlačíš... hm... při venčení." nenapadlo ho, jak jinak to říct.
Z košíku taky vyndal smotek bylin, který jí podal k čenichu. "Pokud to zvládneš, zkus je sníst, ano?"

Zamračil se. "Měl jsem dojem, že i plachta něco dokáže. Ale asi ne dost. Vysoká rychlost je asi celkem jasné co udělá... Každý se někdy natáhl za běhu." Ušklíbil se. " Jak vlastně vypadají vzdušné proudy?" Proč nevyužít zdroj, když je po ruce.

Ale na poznámku ohledcně ohně a vlčat si jen odfrkl. Jako by to nevěděl nikdo jiný, ne asi. "Tak je snad jasný, že ho nedosanou hned vedle kožichu." neodpustil si poznámku. Přece jen, přijde mu, že to ten cizinec s poučováním trochu přehání. Jedna věc je létání, ta je jeho parketa. Ale o výchově vlčat? Feier moc nevěří, že by cizinec věděl víc než on sám. Obzvláště proto, že i péče o vlčata je pro léčitele základní znalost. Ať se mu to zamlouvá a nebo ne.

"To asi budeš. " Neprojevil nějaký zájem zjistit véíc. Jemu po tom nic není.

Melancholicky čuměl řped sebe. I když k ní mluvil a celou dobu vůbec. Až do doby, kdy z ní vypadlo... no to co z ní vypadlo. Ohlédl se na ni a napřímil uši. "Tebe někdo hodil jako vlče do vody?" Neznělo to mile. Tedy, mile pro toho, kdo to udělal. Bez ohledu na to, jak drsně se někdy chová k ostatním, ty co považuje za svoje, by rozhodně chránil. A i když toho nabubřelého mladíka taky nechal pěkně vykoupat, tak ho do vody nehodil. Jen ho tam nahnal a to ještě proto, že se kasal že plavat umí. A samozřejmě by ho vytáhl, kdyby to opravdu nešlo. Ale nebylo třeba. Nekecal tak moc, s tím plaváním.
Ale díval se na ni jen chívli, pak se zase zadíval do krajiny. "Hm... asi budu muset. Ale ať si ze mě udělají předložku, jeslti vím jak." Zafuněl, uši přiklopené k hlavě.

PS: kdyby tě zajímalo koho vykoupal, tak Ace, řeka Igna... :D

Zastříhal ušima. "To zní logicky. Jak velkýá problém je třeba z rychlostí? Příliš malá asi znamená pád dřív, že?" Zkusil to. Neví o letu mnoho, jen co vypozoroval. V nejhorším se ztrapní a co. Co jemu konečně záleží na názoru cizince.

Ale poslouchal pozorně i co řekl, že říkal Artemis. Nepřijde mu, že by řekl něco zvláštního. A pak, u nich opravdu zima není takový problém. A jak se tak zdá, i ten náznak cizinci stačil. Feier se ušklíbl. "Protože zima se dá vyřešit celkem snadno." A vzápětí na to mezi nimi vzplál trs strávy. Osamělý suchý trs, který nemůže zapálit nic dalšího a po chvíli dohořel. I tak to byla výmluvná ukázka a oheň i z toho malého trsu vydal tepla dost.
Nad pramínky kouře ale sledoval Jarumiho, když mu popisoval svoje bratry. Potřásl hlavou. "Nikoho takového jsem tu neviděl." Znamenéka si všiml už předtím. A už se kdysi setkal s tím, že rodina měla stejné. Takže ho to nepřekvapuje.

Za svítání dorazil potichu ke vchodu do jeskyně.Ani ne tak, aby někoho nerušil, jako prostě ze zvyku z časů toulání se o samotě. Byl docela překvapený, že Targa už tam je a čeká na něj. Byť tedy v leže a zřejmě spící. Zvedl obočí. No, vzal to asi opravdu dost vážně.

Nechal ho ležet, obešel ho obloukem a zmizel v jeskyni. Ne na dlouho. Vyšel vzápětí ven a vleče dva vaky z lýka, plné kde čeho. slušná zásoba, jak to tak vypadá.
V duchu si prochází seznam, co všechno vzal sebou a co kde zařídit. Přece jen, práce je ve smečce dost. Ale Ikke je schopný a poradí si, kdyby něco. Slepému vlkovi v tomto plně důvěřuje.

Koukl na Targu a došel blíž.
"Vstávat ospalče! Už je ráno a je čas vyrazit." Jen doufám, že to nebude tak divoký probuzení, jako minule.

<<<nora

"Fajn, tak mi řekni jak tomu mám říkat." řekl celkem smířilivě. Pomalu přidával na tempu. Ohledně Artemis už jen kývl, neměl potřebu to jakkoliv komentovat.
Zato se na něj dost nevrle koukl, když vtipkoval o vypálení jeho zásobárny. "Já to myslel vážně." Zahromoval na něj přísně. "Dalo vážně dost práce ty zásoby sehnat a další do jara prostě nebudou. " A pak vyrazil ještě o něco rychleji. Targa musel chtě nechtě zrychlit také. Asi ještě pořád nemá moc náladu na vtípky.

Feier se zastavil až na břehu Igny. Zadíval se na vodu. "Štěstí pro tebe, že tuhle řeku můžeš prostě obejít kolem pramene. Ale možná bychom ti někde blíž hranic měli vyrobit nějaký přechod. Pro jistotu." Zabručel.
Pak se otočil a vydal se na východ, podél říčního proudu. Momentálně nemají žádný důvod překračovat vodu, jeskyně je na stejném břehu.

Sledoval ho pozorně. Ale vypadá to, že i Targa dával pozor a vzal to celé vážně. Jen tedy pokývl hlavou.
"Dobrá. Tak ráno."Protáhl se a koukl na něj. "Je to moje práce. Těžko tady někdo jiný zjistí, co s tebou." A stejně bych tě jen tak na pospas nenechal. Zafuněl.

A pak rovnou vyrazil rpyč, klusem. Bez nějakého velkého loučení. Proč by taky. Navíc, je před nimi ještě hodně práce. Targova reakce na zimu a na sníh je hodně vážná věc. A potencionálně nebezpečná.

Zastříhal ušima. "Proč ne. Stejně to tak vlastně používáš." Zabručel. Pořád je ještě možná trochu nazlobený, po tom překvápku. I když to opravdu je ochoten nechat být.
Ale jsou tu i bezpečnější témata. Třeba jistá hnědá vlčice. "Jo. A taky randí se Stadleym. Takže, bacha na kožich. " hmmm.. smečkový drby. To mě fakt nenapadlo, že já někoho takhle budu varovat. Povzdechl si a zamířil směrem k Igně.
Zastavil se na chvíli, když se zachechtal a přejel ho přísným pohledem. "Jestli mi tam ty zásoby poničíš, tak si dám tvoje játra k večeři!" Varoval ho drsně.
Pk se zase rozešel směrem k řece.

>>>řeka igna

"Dobrá." Zabručel jen.
A troch use zamračil, když Targa řekl jak to má s během. Jen vážně přikývl. Jemu samotnému by vyhovovalo spíš vytrvalé stálé tempo, ale co se dá dělat. I takhle se dá fungovat.
"Dobrá. Takže to bude takhle. Dojdu zařídit svolení od Alfy, pak nachystám věci co budeme potřebovat a pak vyrazíme. Hádám, že by mohlo být vše připravené zítra ráno. Takže za svítání se sejdeme u jeskyně. Počítej s tím, že taky poneseš nějaké věci." Duchem je tak trochu kdesi na seeru a u věcí, které by měl na cestu zařídit. Není to zase tak krátký seznam, hlavní problém je ale spíš zařídit dostatečnou odolnost toho, co použijí. Targa musí být schopen pohybu a v případně nutnost i lovu. Dosáhnout toho na sněhu, to bude zřejmě výzva.

Koukl po něm, jen krátce. "Hm. Ve smečce ti to snad říct můžu. Má něco jako kdyby jsi za bouřky dostal zásah bleskem. Na to ti ta tvoje kůže nepomůže. ani ten tvůj pršiplášť." Cuknul uchem a jde dál.
Ale poslouchal pozorně, co mu řekl. Jen kývl. "Fajn. S Arty budeš v pohodě. Je milá." Kor na ignisanku. A přemýšlí, kam se vydat. "Tak asi vyrazíme k řece a směrem k jeskyni. Tam nejčastěji najdeš mě. Mám tam svoje byliny. A když mi slíbíš, že nic nepodpálíš, tak se tam pro mě za mě můžeš schovávat před deštěm."

Vážně na něj koukal. Bylo to vlstně docela fajn, tohle setkání. Ale každý žije jinde a jinak. Targa s ním k němu domů nemůže. A pokud by špatně zvládal jiné vlky, je to tak i lepší.
Už už se chystal, že se prostě otočí a odejde, když se Targa přišel rozloučit, trochu víc zblízka. Překvapeně zamrkal. Neočekával, že se ho dotkne. Ale neřekl nic. Jen chvíli zíral, pak zmateně potřásl hlavou a zabručel rozloučení. "Tak zase někdy." a zamířil pryč. Prvně pomalu, pak přešel do lehkého vytrvalého klusu. Zanedlouho ho pohltil les okolo.

Jen vážně a pomalu kývl. "No tak vidíš. Taky jsem slyšel, že nejtěžší je naučit se přistávat." Pro jistotu by měl přece jen pár věcí zjistit. Dexter, kdoví jak na tom bude. Kdo naučí pak Ala lítat...

Napřímil lehce uši, když došlo na zmínku o té radě pro Artemis. Nepřekvapilo ho, že ona byla ochotná pomoct jemu. Zná ji. Ale co jí mohl nabídnout? "Tak by mě docela zajímalo, cos jí řekl. Tak jako tak, její vlčata se zimy bát nemusí." Už vůbec ne v naší smečce. To spíš o toho troubu pršipláště abych se bál. Povzdechl si. Asi fakt založíme v noře táboráček, když to bude nutný.
"S pátráním?" Cukl uchem. To neznělo jako prostě průzkum území. Ale co by tady mohl hledat? Potřásl hlavou.