Príspevky užívateľa

V klidu si dočistil svou hlízu a pak teprve se otočil. To už ta maličká byla pryč.
Zůstal chvíli stát a zamyšleně za ní hleděl. tím směrem. Byla dost popudlivá. A taky dost zvláštní tvor. No, jeslti se neuklidní, docela riskuje.
Ale koneckonců, to nebyl jeho problém.
Sebral si svou hlízu. Bude se hodit do zásob smečky.
Pochybuje, že ji ocení někdo kromě něj, ale on je rád, že ji našel.
Vyrazil zase dál.

Cukl uchem. "Tady se mu určitě nevyhneš. S tím nepočítej. Možná dole na poušti, ale tady nahoře, v horách, ani omylem. Takže se podle toho musíme zařídit."
Koukl na něj a zhodnotil jeho nohy. "Jak rychlý jsi běžec? Stihnout by se to tak jako tak mělo. Den není problém, navíc budeš se mnou." A já mám dost vysoké postavení, aby to Ray dovolil, když se ho zeptám.
Zamyslel se. "Asi je to dobrý nápad. Připravíme pár věcí, dohodnu to s Rayem a vyrazíme na výpravu. " To by mělo jít. Feier bere rozhodně Targovy potíže se zimou dost vážně. Musí toho zjistit co nejvíc a to co v nejkratším možném čase. Podobná výprava by mohla ledacos vyřešit. Feier si už dává dohormady seznam věcí, který bude muset zajistit. Jen ten vosk nemá.

Výraz Targy byl až skoro vtipný, jak zoufale se ten vlk tvářil. Feier cukl uchem a otočil se dopředu. Pomalu se rozešel. Targa se k němu přidal dost svižně. A rovnou se trchu rozmluvil.
"Jestli je ti kožich milý, tak mu tak hlavně neříkej. Stad je v pohodě. Ale pamatuj si, že vůči jeho magii odolný nejsi. " To není nikdo. Vážně bych tím nechtěl jednu koupit.
Potřásl hlavou.
"Tak mi řekni kde jsi byl a kde ne. Projdem zbytek." Netváří se pořád moc nadšeně. "Už ti řekli jak to tu chodí?" Hádám, že asi jo, ale lepší vědět. Kdyžtka ho pošlu za Artemis, aby ho vyškolila, kdyby ne.

Vstal a oklepal se, když se Targa z něj zvedl. "Abych ti trochu nepřitopil." Zabručel na něj. Možná by to i udělal, ví, že by to vlkovi neublížilo. Ale nehodlá riskovat oheň na tomhle místě.
Kouká ale na Targu maličko zaraženě. Viděl jeho rozpaky, ale netuší, kde se vzaly ani proč. Možná jsem měl vtipkovat otevřeněji, co já vím.
Potřásl hlavou.
Když Targa odklusal, zůstal chvíli na místě. Měl bych se taky vrátit ke smečce. Ale asi ne bez rozloučení.
Zamířil tedy za vlkem, uši mírně přiklopené. "Měl bych jít. Mám taky práci i ve smečce a jsem už pryč delší dobu. Ale zase se uvidíme.

šel po stopě. Vytrvale, jak to umí jen vlci. Nenašel Dextera na území, ale našel jeho čerstvý pach, jak kamsi jde. Asi nespěchal. Snad někde neodletí.... Ale stopa vede postupně do lesa a hustým porostem. Ne křovisky, projít se dá pohodlně, ale současně, tady by mu Dexter neuletěl.
Mírně zrychlil, ale jen tak, aby neztratil stopu. Dexter se nesnažil skrývat, což mu to hodně usnadnilo. Kdyby ano, neměl by šanci.

Ale takhle ho nakonec dostihl. Nevypadá zrovna vesele. Zhodnil pozici jeho těla, postavení uší i jak se tam courá. Potlačil povzdech. Nediví se, s tím, co se dozvěděl od Artemis.
"Dextere, zastav." Zavolal na vlka před sebou. Nijak nahlas. Ani nezní tak nabručeně, jako většinou. Te´d totiž pracuje a to je jiné. Navíc, má o okřídleného vlka vážné obavy. Moc dobře ví, jak vážná tohle může být situace. "Potřebuji s tebou mluvit. Asi z toho nebudeš nadšený, ale je to nutné. A než začneme, tak tě upozorňuji, že tento hovor máš považovat za povinný a máš zakázáno odejít bez svolení. Říct můžeš cokoliv a nebude to brané jako urážka." Jen pro pořádek. Možná jsem to vzal moc hrr, snad ho to moc nevyplaší. Ale potom by už taky nemusel poslouchat. Až příliš dobře si je vědom, že netuší, jak správně mluvit s vlkem v takové situaci. Chce mu pomoct. A v mnoha ohledech i může. Jen... neumí tak dobře jednat s ostatními, jak by te´d bylo třeba. Sleduje Dextera opravdu pozorně, uši napřímené a natočené směrem k němu.

Vetřelec na hranici II. (Mamron)

I Roo je zřejmě toho názoru, že z nich tří tu bude rozumnější nechat Feiera. Aspoň tak to Feier vnímal, když zazněl rozkaz pro Ikkeho, aby doprovodil Artemis pryč.
Navenek se téměř ani nehnul, ale šeptnul tiše směrem k odcházející dvojici. "Pak vám všechno povyprávím." Podrobně.
Bylo to tak tiše, že to nemohla slyšet ani Roo. Ale Artemis byla opravdu blízko a Ikkemu pomohly jeho citlivější smysly.

Zůtal tak jen cizinec, Roo a on. Feier se podíval na cizince a když ten se vyjádřil jako gentlewolf a nechce na Roo útočit, jen proto, že je vlčice, neubránil se posměšnému odfrknutí. Podceňovat holky je hodně blbej nápad. A mírně uvolnil postoj. Neverbálně tak dal najevo, že si myslí, že by mu ta proti němu malá vlčice, mohla dost snadno vyprášit kožich. Aspoň tak to vypadá navenek.

Ve skutečnosti trochu obavy má. Mamreon je opravdu velký vlk a tuláci jsou někdy v boji opravdu zběhlí.A Roo možná je vysoce postavenou vlčicí dost silné smečky, ale opravdu nezačínala na bojové pozici. V této smečce je sice kondice zásadní, ale tohle vůbec není jistý boj. I proto by neodešel. I kdyby dostal rozkaz, vzdálil by se z dohledu, ale zůstal poblíž. To ovšem ti dva nevědí. Tak uvidíme, jak se to vyvine. Zasloužil by dostat za uši. On sám tu teď hraje druhé housle a prostě jen čeká co bude.

Cuknul uchem. "No, jeslti si někdy ty křídla dolámeš, tak třeba přijd." Mě je to koneckonců jedno. Ale zvládá to dobře, třeba opravdu dost umí. Povzdechl si. A já tam řeším, jak zařídit aby mi Dexter neuletěl při rozhovoru, až mu to začně být nepohodlný... A tady najdu takovýho letce, do háje... Zastříhal ušima. Okřídlený vlk samozřejmě nemůže tušit, co se mu honí hlavou. "Když už se vyznáš, co je podle tebe největší překážka letu?" Za pokus nic nedá, třeba se dozví něco zajímavého.

"Čenich ti taky slouží dobře. Jsem z Ignisu. Koho od nás jsi potkal?" Napřímil uši se zájmem. Ne že by to bylo něco divného. Snad všichni od nás mají nepokojnou krev, takže je nás možný potkat kde všude.

Dál pečlivě čistil hlízu. Občas si ji pootočil, věnoval se své práci opravdu důkladně. Neváhal občas strčit čenich i blíž k tomu podivnému útvaru u svých předních nohou.
Ale trochu ho překvapilo, že ta malá nakonec nepřiletěla se podívat. A to ji to tak bralo. No, její věc. V zásadě je mu to jedno, jeslti přiletí a nebo ne.
Když prohlásila, že půjde, čistil prostě dál hlízu. "Já tě tady přece nedržím." Odpověděl jen. Natočil k ní jedno ucho. Dobře ví, že zatím nešla. Ale prostě si dál čistí tu hlízu. Je to prostě protiva a tentokrát to i dělá tak trochu naschvál.

Povzdechl si. "Neboj. Nejsem zase takové párátko. To půjde." Netuší, koho by tam chtěla poslat, ale přece jen, Dextera snad zvládne. "S trochou štěstí pomoc chce. To dost usnadní situaci. Se zbytkem si poradím." Budu muset.

Na zbytek už slovně nereagoval. Jrn se zabručením pokývl. Koneckonců, dobře ví, jak moc velké jsou nemoci svině. Zrovna on ano.
Pomalu došli zpět na území smečky, do bezpečí.
Zastavil a koukl na ni.
"Tak já ho zkusím někde najít. A ještě jednou díky."
Jemně jí strčil čenichem do plece v děkovném gestu, než vyrazil pryč.

Potřásl hlavou. Nijak se nenechal rozhodit náročnou ukázkou letových schpností, co tady cizinec zrovna předvádí. Přestože moc dobře ví, že to není nic snadného. Na to ví příliš mnoho o anatomii i křídel."Takových, co věděli co dělají, jsem už dával dopořádku..." Koneckonců, jsou to právě léčitelé, kteří mají pak co do činění s napravováním úrazů. "Obvykle po tom, co si dolámali pár kostí v těle." Zadíval se na něj. "Řekl bych, že to mi dává docela slušný přehled." Posadil se, naklonil hlavu na stranu a sleduje ho. Tváří se, jakoby nic. Ale faktem je, že ho ten cizinec docela zaujal. Dobrý letec a jen tak se nedá. Pustil se do mě docela bez váhání. "Jsem Feier. A ty?" Usoudil, že mu ten cizinec stojí za představení se.

Zamyšleně ho sleduje. Tohle vypadá docela závažně. "Hm hm hm... možná opravdu bude nutné rozdělat oheň v jeskyni a držet tě v teple. Možná to nebude pohodlné, ale pomcot by ti to mělo." V nejhorším to budou muset prostě zkusit. v těch místech je dost lesů aby se dala nějaká jeskyně vytápět. Nebo místo ve skalách.
Ale to stím sněhem mu přijde horší. Zaíval se na jeho tlapy. "To je možná pomalu větší problém, než zima." Viděl co se dělo kvůli vodě.
"Jediné řešení, co mě napadá, je zabalit ti packy do obvazů. Sníh... tam prostě bude. Ale to i tady, kde jsme teď." Možná bych mezi to mohl vložit voskovou vrstvu mezi vrstvy obvazu, aby neprosakovaly...Jinak by to asi bylo k ničemu.
Je rozhdoně dost o čem přemýšlet. "No, i to se bude muset vyzkoušet. Ale na tom, jak ti ovázat tlapy, aby ti to nepřekáželo a zároveň to fungovalo, na tom můžeme zapracovat i teď na podzim. Aspoň si tak vyřešíš deštivé počasí. " To by se ostatně mohlo hodit.

Zafuněl. Nemohl si všimnout Targova zoufalství. A i když pořád je poněkud naštvaný, je jasné, že druhý vlk svojí chyby dost lituje. Feier se zase otočil pryč, ale zabručel mu odpověď. "To tedy byl." Zůstal stát. A když tam Targa pořád tak stojí a Feier usoudil, že možná už mohl získat vládu nad vlastním dechem a hlasem, aby si zachoval nějakou hrdost, ozval se znovu. "Tak jdeš se projít po území a nebo tam budeš pořád stát jak solný sloup?" Otočil na něj hlavu. Tváří se už vlastně celkem normálně. Koneckonců, vyříkali si to dostatečně. Aspoň z Feierova pohledu.

Targův skok a útok byly celkem nečekané a o to účinnější. Možná by tomu zvládl zabránit, kdyby stál jinak, měl lepší stabilitu. Ale to zrovna jak na potvoru neměl. Takže skončil na zemi, pod druhým vlkem.
Zafuněl a koukl na něj, pěkně zblízka. "Vážně. Jako štěně." vážně pokývnul, aspoň nakolik to šlo v této pozici. A i když se vlastně docela baví, nehodlá to přiznat a pečlivě si udržuje kamennou tvář. "Jen jsi na štěně trochu těžký." zabručel. Zvuk vibruje jeho hrudníkem, což Targa v této pozici jistě ucítí. Zatím se ho nepokusil shodit, ale pokud bude Targa otálet déle, tak na to rozhodně dojde.

Zabručel a potřásl hlavou. "Jo. Posilu bych rád. ale nevím koho. Stadley je teď pořád na hranicích a nezastaví se. Ten by ho zvládl. S Roo moc nevycházím. Nařídit něco můžu Ikkemu a Karimu. Ale Ikke je slepý a Kari, z toho zatím nemám dojem, že by na to byl připraven. Kytky mu jdou, ale přijde mi, že zbytek léčitelské práce moc vážně nebere." Nevyslovil, že brát tam Artemis se opravdu nehodí. Stejěn to vlčice ví.
"Prostě to zkusím. Uvidíme." Musí. Nehodlá to nechat jen tak. Vlastní jednání s jinými vlky, raději nechtěl dál komentovat. Opravdu si nemyslí, že by v tomto někdy mohl být dobrý.
Ale te´d nejde o něj, ale o Dextera. Poslouchal pozorně. "To pod čím ho znáš, tam stále bude. Jen to nemoc někdy komplikuje. A sám na to není už teď. Zkusím to využít až s ním budu mluvit a říct mu to. Byliny ale budou nutnost."
Jejich domov se už hodně přiblížil. Feier šel potichu, měl dost práce s vlastními myšlenkami. Potřebuje to s Dexterem provést správně a to nemusí být snadné,.

Ležel, ani nedutal. Netuší, jak by dopadl, kdyby ho odhalili. ale je mu jasné, že vůbec ne dobře. Už vůbec ne, když jde o Přízračné.
Ale proti své vůli poslouchá ze zájmem. Jen tak špehovat se mu vlastně trochu příčilo. Ale povídábní o rodu zdejší léčitelky... má něco do sebe. Jen tak tak, že udržel v klidu uši, aby jimi živě nepohyboval. Ale dobře ví, že se nesmí ani hnout, dokud tahle dvojice nezamíří pryč. Příšli snadno by ho viděli. Jen co to bude možné, hodlá se protáhnout zpátky do lesů a nenápadně zmizet zpátky domů. Ale to teď ještě nejde.
ale osud té léčitelky... až ho skoro zamrazilo. Nikdy neměl moc pochopení pro kruté a bolestivé rituály. Jasně, prokázat sílu a odvahu ano. Ale nemělo by to být kruté. Lov na silné zvíře někdy nedopadne dobře, ale to, co tu popisovala, v něm nevzbudilo zrovna dojem náročného lovu nebo souboje.
Nicméně, znalosti a scopnosti léčitelky by ho rozhodně zajímaly. Sám se učil od tak útlého věku, že si to ani nepamatuje. Pomalu dřív, než uměl pořádně chodit. Nejspíš bychom si měli dost co říct. Jenže, to se nestane, vzhledem k našim smečkám. Zadržel povzdech, aby ho ani ten tichý zvuk neprozradil.