Príspevky užívateľa
< návrat spät
Nechal Targu, ať si to tu dál zkoumá po svém. Proč by taky ne. Vypadá jak vlče co ho poprvé pustili z nory... Tak trochu. Sleduje víc jeho a jeho počínání, než toto místo. "Zvykej si. Tady je to docela normální. A to na stromech jsou mechy a lišejníky. Nejsou jen tady. Některé jsou i docela užitečné." Sám má koneckonců v jeskyni na území i hromádku právě s lišejníky.
"Asi bych ti někdy měl ukázat jmelí. Na nějakém menším stromě. Nejspíš ti bude připadat docela legrační. A dost možná se ti i někdy bude hodit. Jeslti se budeš učit žít v zimě. Léčí se s ním omrzliny. Víš, co je to omrzlina?"
Víc už se ke kondici nevyjadřoval. nebylo proč. Ale kývl na její slova o věžovkách. "No jo.. sever, že? Už je to lepší?" Zkusil se přece jen opatrně zeptat. Opravdu si to vyložil zřejmě v souvislosti s jejich předchozím rozhovorem.
"Já to tu znám opravdu dobře. Hory mám rád, takže jsem tu běhal dost často. Mám i pár oblíbených míst... "
Podvědomě se trochu napřímil. Opravdu má hory rád a je to i na tomhle trochu vidět.
"Jistě, proč by ne. Můžeme klidně společně. Jak moc drsnou trasu chceš?" Optal se jí se zájmem. Dá se běžet celkem lehkým terénem, ale i takovým, kde to plíce div nevzdají. Otázka je, co si Mornie vybere.
Zabručel a pokývl na souhlas. "To je pravda. Lov to určitě usnadní." Jde spolu s ní a dech se mu postupně zklidnil. I po tom běhu do kopce.
"Já? Byl jsem se prostě proběhnout. Běhám každý den. Nejen pro lovce je kondice důležitá... I léčitel musí být rychlý. I dost silný. Panikařícího pacienta musím být schopný zvládnout, to bez kondice nejde." Ne že by se tohoto držel každý léčitel. Ono by to šlo i bez kondice. "Ale taky je fakt, že mě běh prostě baví." Potřásl hlavou. Proč to nepřiznat. "A hory mám taky v oblibě." Přiznal nakonec. Leze to z něj lopuch z kožichu, jak není zvyklý mluvit o sobě. "Měla jsi naplánovanou nějakou konkrétní trasu běhu?" Zkusil se zeptat.
Poznal, kdy si ho všimla. Neřekl nic, jen zase zrychlil a zamířil k ní. Až u ní zpomalil až postupně zase začal přecházet sem a tam. Nebylo by dobré hned zastavit, přece jen to předtím opravdu hnal. Kývl jí na pozdrav. Ale promluvil, až se mu dech trochu víc zklidnil. "Ahoj Mornie. Taky ses vyrazila proběhnout?" Začal celkem nenápadně a jakoby nic. Nehodlá se jí hned vyptávat na to, co se dělo minule, nebo jak jí je. Ale věnuje jí pozornost. Vlčice už nevypadá tak zasmušile jak tehdy. To je velká výhoda. Ale i tak.
"Není podstatné co ty považuješ za moc nebo málo. Stačí obyčejné jednoduché údaje. Jak tlustá byla vrstva na rovině, kam by ti sahala tak." řekl to docela klidně. Je to ostatně jediný způsob, jak to řešit trochu objektivně. Moc nebo málo opravdu nejsou údaje, jak jde o něco takového.
Zastříhal ale ušima jak došlo na další popis. "To nemusíš mít nutně jen z draků. To se stává kde komu. Kor těm, co mají ohnivou magii. Ohnivá povaha, však víš. Asi by sis o těch vzpomínkách měl ale pro jistotu s někým promluvit. " Zamručel. Ví dobře, že to nemusí být snadné. Potřásl hlavou a koukl na něj. Vrátil se zase zpátky k teplotám a tka.
"Byl bys schopen fungovat se zdrojem tepla, aby ses měl možnsot zahřát?"
Zadíval se na Targu dost přísně a atmosféra pěkně ochladla. Vlastně, vypadá Feier navíc i docela naštvaný. Dost možná to nebyl vhodný moment pro vtip, nebo způsob vtipkování. Tady totiž opravdu nejde jen o ně dva.
"Nedělej si ze mě šoufky, ne v tomhle." řekl mu tónem, který až mrazí.
"Buďto ses sem vplížil, i když víš, co si o tom myslím a co ti hrozí, a navíc se ti nějak podvedlo obejít hlídající vlky," jakkoliv je to nepravděpodobné, "a pak tě čeká smrt a nebo si ze mě jen utahuješ a lžeš mi. V něčem, co je dost důležité. V obou případech jsi mě docela zklamal." Nešetřil ho ani trochu. Koneckonců, Targa mu výslovně slíbil, že na území jen tak nepoleze. Takže by měl vědět, že toto bral Feier dost vážně. Targu čeká smrt, pokud tu není oprávněně. A i když by to Feier nesl dost těžce, měl za to, že se celkem přátelí, tak by s tím nemohl nic dělat. Ani by nic neudělal. Targa pravidla zná až moc dobře.
Ale zatím se neotočil a čeká na vysvětlení. Pokud se sem Targa opravdu vplížil, nezbyde mu nic jiného, než svolat smečku. Dostal se až do nory. Feier ale ví, že Targa chtěl mluvit s Rayem. Proto je opravdu možné, že jen kecá.
Zvedl jedno obočí, ale neotočil se k němu, pokračuje ve zkoumání. "Tak si to tu očichej, a poznáš. Nebo si zajdi vedle našeho území. sousedíme s nimi." Přiklopil krátce uši, z jiné smečky za hranicemi není zrovna nadšený.
Rozhlíží se a ohledně vzhledu místa se moc nevyjadřuje.
"Zatím jsem tu viděl jen to, co už mám odjinud. Nepochybuj o tom, že se dívám. Ale jeslti to tu patří Přízračným, tak bych tady nic sbírat neměl. Dost možná bych tady ani neměl být." zabručel. ale nevypadá, že by to tu hodlal nějak urychleně vyklidit. Ty pachy jsou přece jen dost staré. Zvedl pohled a koukl na Targu. "Proč tak zíráš na zem?"
Uši stále přiklopené k hlavě, už se ani nepokusil odpovědět na situaci, kolem sebe sama.
Ale Ikkeho sleduje pozorně. "Dobrá, tak zkus nějakou metodu navrhnout ty. Je rozdíl, když máš trénovat sám a nebo na to máš někoho k tlapě. A to dost velký." V nejhorším by šlo zapojit i další, ale hádám, že Ikke by to asi nechtěl říct jen tak někomu. Takže na to budeme asi jen my dva.
Rozhodně je znát, že to Feier myslí vážně a pomoct s tím chce.
Zaujatě poslouchal, co Ajay plánuje. Že je v lepší kondici, to už zaznamenal ostatně sám. Aby ne, je to součást toho, co on sám je. Léčitelé tyhle věci vnímají citlivě. "rozhodně je to poznat," ubezpečil ho. "Ale jeslti chceš, tak si můžeme pak dát tréninkový běh. Pořádně tě proženu." Zvedl v obočí v náznaku výzvy.
Ale pak došlo na fígle a ples. "Ples? Tady se pořádá někde něco takovýho?" Zastříhal ušima. "Co si pod tím mám vlastně představit?" Slyšel už ten pojem, ale jen v souvislosti s lidským světem. "Tak jako tak ,v Nihilu, to asi buddeš muset zamaskovat svůj pach.. hádám že bláto by tentokrát moc neprošlo. Co zkusit použít rostliny?" Docela ho tahle debata zaujala.
Vyrazil si do hor. Proč se pro jednou neproběhnout v pořádných kopcích! Trénink je důležitý a nic neposílí srdce a tlapy, jako běh do pořádných svahů. Běží dost slušným tempem do hodně ostrého svahu a příliš neřeší, jeslti ho někdo sleduje nebo ne. soustředí se na běh, tlapa za tlapou. Nutí se k vyšší rychlosti i když svaly protestují. Dnes mu jde vyloženě o trénink síly. Hlavně nezlenivět.
Nakonec na ten svah vyběhl. Tam zpomalil a začal přecházet sem a tam, aby se vydýchal. Tentokrát je udýchaný pořádně.
Vítr změnil směr a zanesl k němu známý pach. Mornie. No vida. Jak se má, naše lovkyně sobů?
Pořád ještě trochu zadýchaný vyrazil za pachem vlčice.
Kývl a chtěl ho pobídnout, ať spustí. Ale ani nemusel. Targa se do toho dal sám, a důkladně.
Seděl a poslouchal, velmi pozorně.
"víš jaká teplota zhruba tomu odpovídá? Popiš to třeba na stavu krajiny. Je led na loužích? nebo i na okrajích řek? Nebo jde o délku vystavení chladu? Hodně studenokrevných snáší dočasné snížení, když to není na moc dlouho a ty jsi studenokrevný jen napůl. A to tvoje přepnutí.. je z čeho? souvisí to s chladem, nebo jde prostě o nezávislý problém? Může to být jak z dračích genů, tak prostě problém co jsi získal kvůli okolnostem." Neřekl na plnou tlamu, že může jít o nemoc.
Složil zajíce na místo pro kořist a zamířil ven z nory. A zarazil se. Zamrkal. Targova postava je nepřehlédnutelná a jeho plášť ještě o dost víc.
"Targo?!" Zavolal na něj, v očích samé otazníky. Jsou v samém srdci území smečky. Pouze létavec by se sem mohl dostat, aniž by byl zastaven a to by ještě nesměl natrefit na Dextera.
rozešel se k vlkovi, s docela dost nevěřícným výrazem. Pach smečky z něj necítí, ale Targa sám má dost silný pach, je možné, že by nebyla smečka z Targy hned cítit. Někdy to trochu trvá. "Neříkal jsi, že nesneseš rozkazy? Co tu děláš?"
Zastříhal ušima a pořád se tak rozhlíží. Takže ani Targa to tu nezná.
"Docela pěkně schovaný místo uprostřed lesa," zabručel. Ne že by dal najevo, že sem u tady docela líbí, to ani omylem! Vydal se pomalu okrajem tohoto místa a očichává kde co, zkoumá prostor. "Staré pachy přízračných.. .že by to tady měli oni?" Koukl tázavě na Targu. "To by asi nebylo ideální, kdyby mě tu načapali. Ale opravdu to vypadá spíš na staré pachy. Co myslíš ty?"Ani neví, jestli Targa vůbec zná pachy Přízračných, smečky s kterou jeho vlastní smečka sousedí.
Ale prochází to tu dál a docela pečlivě.
<<<dormanský hvozd
Běželi jako nesení větrem. Tlapa za tlapou dopadaly na zem v pravidelném rytmu. Za Targou vlál navíc ten jeho plášť. Ale oba vlci drželi dost dobré tempo.
Dokud nedorazili na místo v lese, které se očividně liší. Feier zpomalil až nakonec zastavil. Rozhlíží se. "Co je tohle za místo? Tady jsem ještě nebyl. Ty jo?" Koukl na Targu. Tak jako tak, změna se rozhodně nedá přehlédnout.
Zvedl hlavu, a zavětřil. Aby zjistil, co mu ukáže pach tohoto místa.
Nevypadá používaně, ale je to každopádně zvláštní.
Musel také na chvíli zastavit, když zastavil Targa. Vyslechl si jeho proslov docela v klidu. "Potíže se žebry bys snadno za pohybu poznal. Jedna věc je si nestěžovat, když tě něco bolí, a být schopen chodit. Jiná věc je, jak chodíš. Jsou věci, co nikdy neschováš. "
A pak se zase rozešel a jen chvíli na to došlo na běh. Prvně si nebyl jistý, jestli se Targa opravdu rozběhne. Ale Feier schválně po začátku trochu zpomalil a pak už jen čekal, až se za ním ozve dusot tlap druhého vlka. Nemusel čekat dlouho. Feier zvedl hlavu výš a vyrazil dost rychlým tempem mezi stromy hvozdu. Je dobrý běžec, Targa se nejspíš opravdu poněkud zahřeje. A to i když se mu Feier nesnaží utéct a kdyby se vzdalovali, tak mírně zpomalí.