Príspevky užívateľa

V dáli, podél obrysu hor, se rýsuje malá hnědá tečka... která se zvětšuje a zvětšuje, až nabývá podoby vysokého štíhlého hnědého vlka.
Běží lehce a vyrovnaně. Byl na jednom ze svých obvyklých běhů a má tady domluvený sraz. Schválně se předtím šel proběhnout. Vždycky si tím vyčistí hlavu..
doběhl k Targovi a zastavil. Kývl mu na pozdrav a pomalu se rozešel v kruhu na místě, aby se po běhu zklidnil a ochladil. Pak si sedl před Targu. "Takže, měli bychom začít řešit tvoje rozdíly a tvoje přezimování, jak jsme se dohodli. Koneckonců, te´d už to je i moje věc."

Zastříhal ušima. "Už jsem ti říkal, že tady není tam. U vás to bylo docela dost divný." přísně na něj koukl, teda na oko. O jeho původní domovině si vážně nemyslí nic moc dobrého. stačilo mu, co Targa říkal o léčitelích, tam vlastně spíš šamanech.
Targa na něj pak vychrlil spoustu otázek. Zamrkal a zastříhal ušima. "Vypadám snad, že by mi něco bylo?" Je fakt, že tak krátká doba, tak by vlastně mělo.
"Bez obav. Nejsem jediný léčitel ve smečce." Ta Ikkeho magie je fakt něco.
"Ostatně víš co? Aspoň se zahreješ. Přidej!" A rozběhl se. A pěkně v tempu, zamířil si to tryskem mezi stromy. Tak uvidíme, jaký jsi běžec!

Zabručel a přiklopil uši. Dobře, tohle sedlo. Je dost fér aby to přiznal.
"Nejde o doteky." zabručel. "Je to.. složité.. prostě, když něco nečekám, vystresuju se, opravdu něco může chytit... Není to bezpečné, to je celý." Nadechl se pak nakonec dodal jště něco. "A samozřejmě, nejednou si do mě někdo kousl když mě vyháněli." Fajn. tak je to venku, no. Prostě mám občas nahnáno z toho, že vůbec jsem s jinými vlky no. Uši pořád drží u hlavy, tohle pro něj nebylo snadné. Připadá si jako zbabělec. Ještě že má co řešit.
"To by s tebou musel cvičit někdo, že ti třeba bez varování podrazí nohu nebo tak něco... abys nevěděl, kdy to přijde. Sám tohle nejspíš nenacvičíš."

"Hmmm.. jo." přiklopil uši a nevypadá, že by vůbec hodlal rozebírat, co je to za sny a k čemu to vede. Ostatně, ten výraz a uši těsně u hlavy, jsou dost výmluvné.
"Tak vidíš. Občas ti léčitelé na něco jsou." rýpnul si do něj a dál s ním jde lesem. Feierova chůze je lehká a tichá, není ani stopy po tom, že byl nedávno zraněný. Vlasntě až příliš nedávno to je tomu, co se rozloučili na hranici, kdy se sotva dovlekl na území a ještě rád si zalezl do jeskyně. Přesto to nevypadá, že by po čemkoliv byla sebemenší stopa.

Zadíval se na něj. "No nevím, docela ti konkuruju." Výškou samozřejmě. Ale že by i tím, kdo je vlastně zmetek?
Pak si jen odfrkl. "Jo. Tohle musí léčitelé řešit často." Povzdechl si. "Jenže to ne vždycky má řešení. Je to ošemetná záležitost a má sklony se vracet. " A u ohnivých vlků pak hoří ledacos kolem... Zadíval se na Targu a přiklopil uši. No, on aspoń nic nepodpálil. Na rozdíl ode mě. Podle Feiera je jasné, kdo to zvládl líp. Ale to je te´d jedno.
"Vypadá to, že pohyb ti celkem pomohl, co?" Ušklíbnul se na něj.

Zase jednou míří do nory... Chodí sem mnohem častěji, než by byl věřil, že bude. Pravda. Nikdy tu nezůstal dlouho, nejvýš několik minut. I teď sem nejde jen tak. Nese v tlamě uloveného zajíce. Náhodou ho vyplašil na svém obvyklém běhu a to tak šikovně, že stačilo jedno dobré chňapnutí a je hotovo. Jenže, hlad stejně nemá, tak se rozhodl, že ho donese do nory. Smečka nehladoví, ale i tak. Třeba někdo bude mít chu´t na zajíce. Trochu se pousmál, že ho napadlo zrovna tohle. Na chutě tu má te´d největší nárok hlavně Artemis. Celkem pochopitelně.

Zastříhal ušima, když Ikke nakonec šel s pravdou ven.
"Takže to opravdu bylo i trochu kvůli mě... Ale apsoň tohle nemuselo... Chápu tě, ale zase, někdy je lepší drsný zásah, než se v tom plácat kdoví jak dlouho. " Koukl na něj.
"Ty pády jsou trochu horší problém. Tak jako tak, máš oficiálně povolení na mě prostě spadnout. Je lepší padnout na mě, než někde kde by ses zranil. A uvědom si, že možná jsem protiva, ale jsem léčitel. Nemám problém chytat padajícího." Povzdechl si. "Ale nedivím se ti. Asi bych se choval stejně. Napadá tě způsob, jak to líp zvládnout? Že bysme to nacvičili?" Zkusil mu opatrně navrhnout. Sleduje ho dost pozorně.

Jen zvedl obočí, když do něj šťouchl. "No malý rozhodně nejsi," pokračuje ve špičkování v podobném duchu. Konečně, Targa s jeho výškou... Se za malého nedá označit nikdy.
"Hmm... zima bude asi složitá, ale tohle je dost možná horší. Sny jsou zákeřné. " Zacukal uchem. "Jako bych to ostatně sám moc dobře nevěděl." Potřásl hlavou. Až příliš dobře. Hlavou mu také proběhne dost vzpomínek, až jí raději zatřásl. Nálada dost ochladla.

Věděl, že je Artemis rozumná, tak ani nečekal nic moc jiného, než že s tím bude souhlasit. Koneckonců, je to klidná a milá vlčice, obzvláště na poměry této smečky.
"Samozřejmě," odpověděl klidně Ikkemu. Zůstal stát těsně vedle Artemis a samozřejmě ji pečlivě hlídá. Ale z jeho držení těla je vidět, že neočekává žádné potíže.
Teď je tu ale ten nejméně důležitý. Artiny oči si pak samozřejmě zkontroluje, ale to až ti dva skončí. Jen se pousmál. Tak dlouho byl sám a tedy funguje tak krásně spolupráce... Dnes tu stojí, s dalšími vlky, a pečuje o vlčici, co bude mít vlčátka. Tak moc se jeho život změnil.

<<< vřesoviště

Zamručel a pokývl. "Jo, nejspíš na tom fakt něco bude.. učil mě o geologii, ale prostě, zase tolik si z toho te´d už nepamatuju." Ne tolik, kolik bych rád. Když už ty časy nejdou vrátit.
"I vlčata jsou nakonec docela rychlý. " Neodpustil si rýpnutí. Sledoval ale Targu pozorně už u protahování a pak se držel vedle něj.
"No vidíš. Pohyb to srovnává... Buď to máš z toho, jak jsi vyváděl ze spaní, a nebo z chladu. Víš cos mi říkal. Měl jsi nějaké další potíže v poslední době? Hlavně s pohybem?" Může to být důležité... Je trochu ironická tahle debata. Přece jen, rozloučili se docela nedávno a byl to Feier, kdo byl ztuhlý a potlučený. A přesto tu je teď ztuhlý Targa a na Feierovi není vůbec nic znát.

<<< vřesoviště

Pečlivě sleduje vlčka, jak si vede. Netopí se a to je hlavní. Ale kňourá. Není to tak nepochopitelné v tom věku, ale stejně se musí dostat na druhou stranu. To se nedá nic dělat.
"Tak zaber a plav! Daleko to není, ale na to musíš zabrat. Stejně musíš přes a mokrý už jsi. Pohyb tě zahřeje. " Ale plave vlastně docela dobře. Čumáček mladého vlka se drží nad hlavou, a sice trochu funí, ale posunuje se kupředu.
"Pěkně packami na střídačku, už jsi za půlkou a za chvíli nejspíš dosáhneš na dno."
Postupuje spolu s ním řekou, pořád se drží po proudu, aby vlče v nejhorším chytil. Není daleko, sotva metr od něj.

Targa a Feier.

Vážně pokývl. "Některé prý vyrostly když se třásla země, některé jako sopky.. toho, kdo mi to vyprávěl, se už ale taky nemůžu zeptat na detaily a zrovna u tohodle jsem moc pozor nedával." Párkrát pleskl ohonem o zem.
Targa vypadá, že to s ním div nesekne. Buď je ještě vážně mimo z toho spánku, nebo je to chladem a nebo stresem. Ten chlad by byl asi nejhůř řešitelný,... Má co dělat, aby se nemračil, ale te´d je rozumnější zachovat klid. "To je potřeba rozhýbat. Tak hezky, tlapu za tlapou. Pojď. Ať se ti rozproudí krev."
Stoupl si vedle něj, aby ho v nejhorším mohl podepřít. Ale upřímně doufá, že to potřeba nebude.

Targa a Feier

Potřásl hlavou. "No co. Nejspíš tu už někdy nějaká sopka někdy byla. Kdysi dávno. Nebo v okolí." Pokouší se mu pomoct tím, že se toho tématu chytil. Sleduje ho, jak se drží u něj. Zamrkal. Přijde mu to dost zvláštní. Toho něco teda rozhodilo parádně.
"Hele, pojď se projít. Pohyb většinou pomůže, setřese z tebe zbytky toho snu. " Sám se obvykle chodí proběhnout. Dost možná by to mohlo fungovat i na Targu. Ale čeká, až se vlk v plášti zvedne sám. Kdyby ale nereagoval, tak do něj zkusí strčit čenichem a zabručí na něj, že se má zvednout.

Targa a Feier

Zamyšleně ho sleduje. "Vzpomínky někdy jsou na houby." Zabručel a oklepal se. Ví o tom svoje. Pořád ještě spoustu věcí nikomu neřekl. Nejvíc ví asi Ikke. Vzpomínky u něj byly za hezkou řádkou malérů, které zažil. Přiklopil uši. Targa to bude mít podobný. Ale co te´d s ním. Zafuněl.
"Ber to z tý lepší stránky. Aspoň jsi nepodpálil celý vřesoviště. U vlků s ohnivou magií to není zrovna nemožný" Lehce do něj strčil čenichem, do tlapy. Pak zůstal sedět před ním, a nechává ho uklidnit.

"Hele, klid, to nic." Zabručel na něj. Já jsem fakt ten poslední, kdo by tě měl za něco peskovat... už jsem na tebe vyjel a nebylo to jen jednou...
Ale mco se mu nelíbila rychlost a způsob, jakým ikke z toho vycouval. Zastříhal ušima. Že bychom si trochu prohodily role? Pozorně vlka sleduje, jeho tep a dech... nemá tak dobré uši jako ikke, ale i tak. Jsou dost blízko sebe. "Samozřejmě, prostě jen nehoda... Ale přijde mi, že tě to trápí nějak moc" Řekl to překvapivě vlídně. Skoro jako by ho někdo vyměnil. Ale je znát, že zájem má.