Príspevky užívateľa

Zaujal elegantní pozici ležící sfingy. "Když už, tak socha! Žulová!" Odpověděl znovu naprosto vážným tónem. I z toho je znát, že se rozhodně neurazil, ani trochu. Až pak si zase lehl. Neví, co ho prozradilo. Jestli měl Ikke jen dobrý odhad a nebo zašustilo listí pod ním dost na to, aby Ikke poznal, kde má čenich. Ocas přistál rovnou přes něj. Feier na něj zašvidral, pak koukl po Ikkem. Až pak zvedl hlavu. "Něco ti málem upadlo." Odpověděl pořád dost v předchozím duchu, i když přece jen, je znát, že je ten tón nepatrně jiný. Jako by ho tak blízký kontakt znervózňoval. I když při ošetřování se pacientů normálně dotýká a nic s tím nenadělá a nikdy ani jeho tep nenaznačil, že by mu to jakkoliv vadilo.

Sleduje sojku, jak si tam vyjasňuje svoje, tam na tom keři. Ale s klidem odpověděl Ikkemu. "Já, jsem na venek chladný jako kámen!" Odpověděl mu naprosto vážným tónem.
Otočil na něj hlavu a neubránil se pousmání. "Takže bych tě třeba ještě navíc studil, kdo ví?" Zvedl obočí. Navíc se už usadil. Tak nevidí důvod, proč by měl měnit stanoviště.

"Kopej nohama, nastřídačku, jako když někam klušeš. Hlavu drž těsně nad hladinou, stačí to abys byl v pohodě. " jeho hluboký hlas je v tuhle chvíli vlastně výhoda. Feier nepanikaří a to by mohlo uklidnit i mladého vlka.
Vlezl do vody také a voda tu není tak hluboká, aby on plavat musel. Jenže je také mnohem vyšší než mladý Ace. "Proud tě neodnese, ne tady. Sotva se tu voda vůbec hýbe." Kdyby to vlče ale nezvládalo, utopit ho nenechá. "Vlastně bys to v nejhorším mohl přeskákat. Odrazit se od dna a nadechovat se ve skoku. Nemůžeš se tu utopit když nebudeš panikařit." Kdo ví? třeba to na Aceho zabere. Navíc, když to zvládne, tak se už naučí plavat brzo pořádně.

Sledoval pohledem letící sojku, která našla keř bez problémů. Ostatně, nebyl daleko. Svým způsobm bylo zajímavé pozorovat takhle ochočeného opeřence.
Koukl pak na Ikkeho, který se tam rozvaluje na sluníčku a sedl si na kraji. Vlastně ho ani nenapadlo, že Ikke testuje jeho ochotu lehnotu si vedle.
"To bych spíš zpomalil tvoje sušení. Na chlad jsi tu náchylnější ty, ne já." Odpověděl popravdě. Lehl si ale také, jen to udělal na okraji plácku, ještě ve stínu stromů.

"Vypadá to tak." zabručel.
A pomalu se rozešel spolu s Ikkem. Vlastně ani nemá důvod jít s ním, ale taky nemá důvod nejít s ním. Takže, proč vlastně ne. Tiše klade tlapy na zem, i přes svou velikost není nijak hlučný.
Dorazili na plácek vypečený slucnem. Feier se narovnal a rozhlédl. "Támhle o kus dál roste líska, kdyby náhodou. Vypadá to, že to ještě veverky všechno nesklidily. "

"Jo takhle." To dává smysl a pro Ikkeho je to rozhodně užitečnější varianta.
Zastříhal ušima když ikke loví z paměti co a jak. "To je docela hodně věcí, na jednu malou sojku. " řekl uznale. "Hádám že by ji využil kde kdo a nejen vlk jako ty. Z výšky má větší dohled než kterýkoliv vlk s normálníma očima." Ale pro Ikkeho je to samozřejmě ještě důležitější.
Feier cukl uchem. "Fajn.. co teď? "

Zabručel a přikývl. "Jo. Ještě že tak." Protože já bych sice dělal, co bych mohl, ale nemuselo by to stačit. Zafuněl. Zvedl hlavu a zadíval se po sojce. "Co znamená povel místo? Byl bych čekal, že ti sedne po tomhle na hřbet nebo tak, ne že odletí. " Zastříhal ušima.
"Kolik jsi ji vlastně naučil povelů?" že by tenhle vlk přece jen v sobě ještě měl špetku zvědavosti? To by bylo docela dobré znamení.

"Trochu to tam pak prošmejdím. Zvládl bys to, ale nejspíš budu rychlejší." Tohle je jedna ze situací, kdy se zrak nahrazuje těžko. Přece jen, tvar skal a jejich postavení vůči slunci jsou to, co tady rozhoduje.
"Hlavně se ozvi včas... nachlazení bych vyřešit zvládl. ale nechceš abych byl ten, kdo u tebe bude řešit zimní depresi." zabručel a zastříhal ušima. Nemusí ani říkat, proč to tak je. Vážně není diplomat a pak, sám se sebou má mnohdy co dělat.

Zamyšleně na Ikkeho kouká.
"Dobrá... takže ti zkusíme najít pár míst, kde v horách v zákoutí peče slunce a je i na sněhu teplo. Hlavně ve vyšších horách to není zase takový problém, jak si většina myslí. A v nejhorším nějaké místo obložíme kamením a zapálíme ti tam oheň. To by neměl být problém." Obzvláště s tím, kolik ohnivých vlků tu je. Stačil by na to Feier sám. Koneckonců, vaří si z bylin kde co na léčení a dost podobným způsobem.
Sleduje Ikeho, co on na to. Podvědomá reakce by mohla napovědět, co se mu kdysi stalo.

Zadíval se na něj a zastříhal ušima. "Jak zvládáš zimu ty?" Přece jen je čeká stěhování do hor a na sever. Kožich má ale huňatý dost a tam nejspíš ještě zhoustne.
Navíc, i zima se dá vyřešit. Mnoha způsoby. Sušený mech, kapradí, dobrá nora... všechno je možné. Samozřejmě, nesmí tam nocovat Feier. Ale jemu prochladnutí nehrozí, takže o nic nejde. Ale je mu trochu nápadné, že to takhle zmínil.

Zastříhal ušima. "No právě. Hlavně oni nás... že jo." Potřásl hlavou. "Jo, slyšel jsem o tom, ale nezkoušel. Vím, že to používají lidé. Ale nejsem si úplně jist, že to je vhodné i pro vlky. Jen za pár okolností. Může to docela rychle způsobit přehřátí. Většina vlků tady je spíš háklivá na horko, ne na zimu. "
definitivně vylezl z vody a oklepal se. Tentokrát už se nesnažil Ikkeho nahodit. Opatrně se protáhl a koukl na ikkeho. Skoro jako by přemýšlel, co teď.

Oklepal se, po tom, co byl ohozen. Opět s klidme i na Ikkeho. "Mě osobně je to jedno, voda mi nevadí. ale jinak si tak leda řekni kytičkářům, ti je na území mají." Líně mávl ohonem. Jenže to nám je houby platné. "Suché teplo je stejně zdravější - na docela spoustu situací. A to mají zase smůlu oni, ale my ne. Myslím, že tam snad ani nemají nikoho s ohnivou magií. Tady ji má kde kdo." Takže zapálit si táboráček není problém.
Zívl a zamířil ke břehu, že vyleze z vody. Srst má díky vodě do štětiček a vypadá, že mu to je úplně jedno.

Vetřelec na hranici II. (Mamreon)


Potuloval se po území a zvažoval, že chytí něco k jídlu, když se vzduchem začalo nést známé vytí. Artemis... a svolávání na hranici. Zamračil se. Zrovna ona! Otočil se a dal se do běhu. Ne, v žádném případě ji tam nenechá někomu čelit samotnou.
Feier je výborný běžec, lehkonohý a rychlý. Netrvalo dlouho, než se vynořil na dohled. Za běhu je elegantní, jeho tělo funguje jako dobře naolejovaný stroj. Doběhl k nim a zastavil, Artemis po druhém boku. Nemá ani tu drzost být udýchaný tak, jak by při té rychlosti byla většina vlků.
Neobtěžoval se s pozdravy. Podle rytmu běhu ho Ikke i Artemis stejně asi poznali a když ne, tak po pachu.
"Také by mě zajímalo, co se tu děje." Zahromoval přísně. Jeho hluboký hlas evokuje dojem vzdálené bouřky.
Je sice štíhlý, ale také vysoký, asi jak cizinec s parůžky. Navíc si nenápadně stoupnul předními na malou vyvýšeninu, což ho dělá opticky vyšším.

"A taky se tam drží kouř. A nemá tam co hořet kromě vlčích kožichů." Zachvěl se. Je jasné, že tohle právě zažil. Osobně.
Oklepal se a nevypadá, že by to chtěl dál rozebírat. Ještě že už došlo spíš na vodní dovádění.
Ikke se s oklepáním vážně neobtěžoval. Feier samozřejmě dobře viděl, co se chystá. Ale neuhnul. Jen před dopadem slepého vlka do vody prostě jen zavřel oči a počkal, až se vlna přežene. "Takže mám mytí se servisem, ani se nemusím snažit sám, to je dobré." řekl to opět tak naprosto vážně. Přesto to rozhodně byl vtip.

"V jeskyni nebo noře by ti nohy mohly být houby platný." Zabručel. Ale pak už to neřešil. Ve vodě prostě stojí a tváří se, jakoby nic.
"Vlastně mi opravdu nebývá zima. Ani za deště nebo na sněhu." Potřásl hlavou. "Nejspíš to skutečně s tím souvisí. " Ne že by nebyl mokrý. Jako každý jiný vlk, co skočil do vody, je zmáchaný kam až voda sahá a kam mu docákla. Feier se ostentativně oklepal a ohodil Ikkeho symbolickými pár kapkami z kožichu. Přece jen, on tak moc mokrý není, voda tu není hluboká. Srovnal si tlapy a čeká, co mu provede Ikke. On sám by na jeho místě se minimálně oklepal zpátky.