Príspevky užívateľa

Zatvářil se naprosto vážně, a extra hlubokým hlasem prohlásil jen:" Život a realita jsou kruté. Zvykni si." Přistoupil na jeho hru tímto způsobem. Rozhodně je znát, že legraci přijal, hlavně díky tomu snížení hlasu. A dělá, jakoby nic. Jo. Asi jsem vážně trochu zvláštní.
Potřásl hlavou. "Pro mě jsou hory fajn. Lesy jsou tam taky. Na severu je ale dost chladno, takže s tím se musí někteří smířit. Mě to třeba je docela jedno. Vlastně, ve sněhu se dobře skladují rostliny. Dají se použít pak dlouhou dobu a zůstanou čerstvé. Ještě by to chtělo slušnou nádobu v které jde ohřáv voda. Kamenné misky nejsou nic moc." zabručel. Tohle ho trochu trápí. Ví, že lidé mají nádoby z kovu, co zvládnou hodně. Jenže, on žádnou takovou nemá.

Zafuněl, ale nevypadá uraženě. "Budeš se divit, ale i já se taky narodil a vyrostl... nespadl jsem někde z oblohy." A Ikke není první, komu to říká. Není to tak dávno, co tohle říkal Arty. To jsem vážně tak divný? Zastříhal ušima.
"už jsem tam byl. ještě jako tulák. Je tam hodně hor. Ale to ti nevadí, tak to není problém. "
Zamyslel se nad jeho návrhem. "Musel by tam stejně být potok. A v horách voda bývá, snad se něco vhodného najde. Nejlíp blízko nějakých skal nebo jeskyně." Ale v nejhorším se to odnese, to je fuk.

Zamručel. "Zase tolik ne. Ale jo, je toho víc.. jako vlče jsem se dost kroutil.. a košíky.. kdo by to využil? Kromě léčitelů." Potřásl hlavou. spíš by mě zajímalo to s tím jílem, ale to je teprve boj...
"Občas i zkouším nový kombinace, ale opět, zase na to nebylo čas... možná po přestěhování. Uvidíme, co všechno tam taky poroste. Asi nás čeká dost běhání. " Zcela jasně zahrnul je oba.
A jak se baví jen o rostlinách a obvazech, chová se docela normálně, profesionálně... je vidět, že na tématu dost záleží.
Otočil se a zamířil ven z jeskyně. Zastavil za vchodem a zhluboka se nadechl. Vážně o dost lepší.
"Tady je dobré, že je blízko čistá voda. Snad se najde podobné místo i tam. "

Nechal ho to v klidu prohlédnout jak jen potřebuje. To chce svůj čas a on to ví.
Zastříhal ušima, když Ikke po průzkumu promluvil.
"To opravdu ne. Navíc, když ti to přeschne, praská to. Z toho pak nic neupleteš. Pro tam někdy dávám namočený mech. Ale to zase hrozí, že ti to zplesniví. " Na to se taky musí dávat pozor. Potřásl hlavou.
"Nejlepší je lýko z vrb, ale ničí to stromy, ho sundávat. Je pevné, dost vydrží. Když ho usušíš správně, hodí se na kde co. Musíš ho ale na obvazy podkládat, dřelo by. Mám z něj vak, v kterém přenáším byliny. Dají se používat sítiny, ty se musí svázat ještě čerstvé. Nejsou pevné, takže je lepší je proložit stébly dlouhých trav. Sláva z ovsa je taky dobrá. Když víš, jak s ní zacházet. Dají se vyrobit vlákna z kopřiv, ale je to na dlouho a protivná práce. Taky z konopí nebo lnu. Všechno tohle se musí máčet ve vodě, aby to šlo udělat." A kdyby mě to nenaučili když jsem byl malý, tak tohle bych zjišťoval fakt dlouho. Sám lehce hrábl do stvolů. "Zatím jsem neměl moc čas to udělat pořádně. "

Feier po něm nekoukal a dál si rozhrnoval vlákna a stébla. Ostatně, proč by se díval po slepém, tomu jeho oči stejně na nic nejsou. Ale i tak apsoň zamručel, když Ikke vzal varování v potaz.
"Poj´d sem. Natáhl jsem tady různé materiály na obvazy. Osahej si to. Asi ti rychle dojde, že něco není dost pevné a něco dost dlouhé a tak se to někdy musí míchat jak se jen dá. Když je zázemí dost času, dají se vyrobit lepší věci, ale tady jsem byl rád apsoň za tohle. Prozatím." Ale je znát, že takto to nechat nehodlá. "I s tvou magií tohle bude asi zaptořebí často. Navíc, Alaric se má začít učit létat... ten vlk má vážně talent se zmrzačit. " zabručel. Pořád zní trochu nazlobeně, ale i tak je vidět, že v tom je asi něco víc než Alaricova nešikovnost. Ta je ale dobrá záminka.

Pořád má uši přiklopené k hlavě. Jeho nálada se nijak nezlepšila. "Přesně tak." zabručel jen. Ne, opravdu z toho není nadšený.
došel si pro jeden košík, kde má materiál na pletení obvazů. Je to složitá práce a s někteýrmi mateirály se musí správně zacházet. Traviny a stiny nesmí být suché, lýko ano, ale ne přeschlé. vysypal si košík a dal se do třídění... měl tam i trochu vlhkého mechu aby mu to nepřeschlo. Dal se do třídění materiálů, srovnává vlákna. Lidské prsty by se na toto hodily lépe, vlk to má složité. Ale Feier se dávno naučil si poradit.
"myslím, že to bude jak všude. Jak kdo. Ale pokud bys nešel hned, tak rozhodně útočit budou. Nebo tě chytili někde dál za hranicí. Občas jsem obejdoval kolem jejich území. Jsou tam rostliny uniklé ze zahrad lidí, těsně mimo jejich hranice. Velmi cenné rostliny v tomto kraji. Jen co bude jaro, zkusím si nějaké vysadit. Po stěhování. Rád bych měl zdroj blíž. Ale taky tam je vlčice, co by po tobě možná šla i kdybys nebyl až za hranicí. Zachutnalo jí vlčí maso." Sám by to svého času měl za pohádku na strašení ostatních, jenže, už zjistil, že ta vlčice skutečně existuje.

"Podstatné je, že si poradíš." zabručel a strčil čenichem od obvazů.
Na mírné obavy slepého ohledně šplhání po skalách si povzdechl. "Obvykle vážně nepadám." To bych tady už nebyl. "Našel jsem nové místo a zapomněl jsem, že sjem si předtím špatně šlápl když proti mě vyletělo splašený stádo na planině dole. Pěkná blbost." přiklopil uši, ale zase to na rovinu Ikkemu přiznal. Z hlasu je jasné, že je na sebe za to poněkud naštvaný.
Povzdechl si a zafuněl. Pak to nechal být.
"Ve městě žije Kult. Pěkní fanatici. Berou svoje území jako posvátný a to, že tam vlezeš jako svatokrádež. Chápu, že si chrání území. Taky odsud kohokoliv mimo smečku vyhodím a nebudu si brát servítky. Ale u nich je to horší. "

Jen zabručel a uši mírně klopí... pořád ještě po tom zranění není v nejlepší náladě a z ikkeho viditelné veselosti opravdu nejásá. Už vůbec ne, když Ikke div neposkakuje i mezi rostlinami. Přece jen, ty hromádky se mohou dost snadno rozletět. Na druhou stranu, nadšení pro práci je také důležité. Takže neřekl nic.
"Pokud ti je dokáže rozlišit, tak klidně." Potřásl hlavou. Na metodě ostatně až tak nezáleží a tohle malé zvíře tady nepořádek těžko udělá.
Opatrně se protáhl. Svaly kolem žeber má po tom všem přece jen trohcu ztuhlé, ale to je jen drobná nepříjemnost. Mohlo to být o dost horší a o dost na delší dobu.
"Některý rostliny rostou na hodně blbých místech, takže hádám, že si dost zalítá. Většinou tam lezu sám...." nemusí říkat, že něco podobného zrovna dnes nedopadlo úplně nejlépe. To je jim asi jasné oběma.
"Fajn. Když bude čas, můžeme to zkusit. Z některých rostlin se dají vyrobit i lepší vlákna, ale je to zdlouhavé... Len je tu kolem málo a kopřivy hlavně u trosek dole na řece nebo u města. Ale do toho nelez." Kulťani by nezaváhali.

Jen zabručel. "Tak tam bych nezůstal." Zbytečná smrt, něco takovýho. A pěkná hloupost.
Ale se zájmem napřímil uši a sleduje Ikkeho, jak si vede s bylinkami. A vůbec to není špatné. Vlk ví dost a docela s jistotou.
"Nemusíš mít nějakou rostlinu rád, když víš jak s ní. Já třeba nemám rád pach heřmánku. Ale jeho užitečnost je jasná." Levandule mu až tak nevadí ale jo, dost vlků ji nesnáší a nediví se tomu.
"Ty, které s jistotou poznáš, si můžeš vzít na použití. Ale šetři. Viděl jsi to tu sám a do jara další nebudou. Kdybys někde natrefil na slušné, tak klidně nasbírej a dones. Támhle v koutě jsou košíky. Nejsou nic moc, ale na záklandí přenášení postačí." Budu muset vyrobit další. A další vaky z lýčí, jenže to je vážně dost protivná práce. "samozřejmě, potom mi hlaš, pokud jsi něco odnesl." Přehled o zásobách je důležitý.

"Asi bych tě měl naučit vyrábět obvazy. Hádám, že to asi neumíš." Ty jsou navíc potřeba i na zajištění končetiny i po ošetření magií. Dost často. Dovedl ho k hromádce obvazového mateirálu spleteného ze sítin a dlouhých stvolů travin. A několik málo z lýka z vrb. Těch má celkem nedostatek, ale nedá se nic dělat.
"Po přestěhování toho zkusím nadělat o dost víc a snad i z dalších materiálů. Ale dá to dost zabrat a nebyl čas."

Koukl na něj a zvedl obočí. Rozhodně si všiml Ikkeho reakce na jeho dovolení léčit. "No co? Důležité je zdraví smečky, ne něčí ego. Víš, kdy jsem začal budovat tenhle sklad bylin? Hned po příchodu do smečky. Sám Alfa mi to dovolil, s tím, že se dá čekat že vím co dělám. A když došlo na zranění, taky jsem nečekal až mi to někdo dovolí. Oba víme, že u spousty z nich je čas důležitý. Budu radši, když někde zasáhneš a zabráníš budoucí infekci nebo vážnějšímu poškození nervů hned, než abychom to pak museli zdlouhavě léčit." A tvoje schopnosti si není problém otestovat.
Tím to pro něj skončilo a zamířil s ním k vyrovnaným hromádkám. "Nemůžu je mít těsně u sebe. Kdyby tu někdo proběhl, pomíchal by mi to. Tak se předveď."
Vyrovnané řádky jeden za druhým jsou po hodně velké ploše jeskyně. Některé hromádky jsou i hodně velké.. spíš prostorově, byliny neleží na velkých kupách aby neplesnivěly. Budu spokojen když jich správně určíš támhle padesát a řekneš na co jsou, ale uvidíme. Moc dobře ví, že tam má i pár hodně velkých zvláštností.

Zaujatě sledoval pohasínající záři jeho znaků. Je s tím docela nápadný, ale s tím asi nemůže nic dělat.
Ale odfrkl si na Ikkeho obavy ohledně jeho postavení. "Tak kdyby měl někdo problém, tak mu řekni, že máš ode mě výslovně dovolené léčit. Jen mi to pak pokaždé nahlas. Ale to koukám stejně děláš." Nevidí důvod, proč by se s tím mělo nadělat kdoví co. A navíc, jako gamma medicus mu to dovolit může.

Léčení mezitím skončilo a Feier si chvíli jen užíval, že zmizela bolest a to všechno. Ale pak přece jen vstal a oklepal se.
"Tak fajn. Co říkáš na zásoby? Asi sis je neměl kdy pořádně prozkoumat, že? Celkem rád bych viděl, co umíš, takže si je projdem a zkusíš mi identifikovat rostliny a na co jsou. Nečekám, že budeš vědět všechno." S tím, kolik druhů sem nanosil, to je dost nepravděpodobné, když léčí hlavně magií.
Feier jako obvykel vůbec neřeší Ikkeho slepotu. Byliny jdou ostatně identifikovat dost dobře i po čichu.

Zabručel a přiklopil uši. Dobře ví, že má Ikke pravdu a že správně ho zavolat měl.
"No, aspoň už víš, proč jsem stál o dalšího léčitele ve smečce. " Pořád ještě leží a kouká k zemi. Ale dýchá už normálně.
Koukl na něj, když došlo na řeč o Artemis. "Samozřejmě Dobrý léčitel jedná hned a nečeká kdoví na co. " Dal mu jasně najevo, že ani nic jiného neočekával. "Já taky nečekal, až mě povýší, když jsem přišel do smečky." Ještě aby. Už tak to tady bylo na nic v tomhle.
"Liší se ty reakce podle závažnosti stavu?" Zkusil se zeptat. Bolest je pryč, zůstal jen nepříjemný tlak po zranění, ale nic co by mu zase tak vadilo.

Díky síle Ikkeho magie bolest rychle odeznívá a vlk zase dýchá lehčeji. I tak pořád zůstává ležet a klidně drží. Ale i jeho hlas už zní líp. Cukl uchem. "Původní plán byl dojít sem, nacpat se léky a jít se z toho vyspat." Což by fungovalo docela dobře, i když Ikkeho zásah je samozřejmě mnohem rychlejší. Feier dál držel a chvíli zase mlčel. "Aspoň si vyzkouším, jaký to je, když pracuješ. Stejně je to dobrý vědět," zabručel. Nejásá z toho, že se takhle pomlátil, to opravdu ne. Ale nedělá druhému léčiteli ani problémy. Nahlas by to nepřiznal, ale je vlastně rád, že slepý vlk zasáhl.

Pokusil se poslechnout a sednout si. Tak úplně mu to nevyšlo, podklesly pod ním nohy a skončil na zemi. I tak si paličatě pokusil posbírat zbytky důstojnosti a tvářit se, že to bylo schválně. I když musel na chvíli bolestí zadržet dech, jak skončil na zemi prudčeji, než chtěl.
Nezmohl se na odpověď a Ikke na nic nečekal. Tělem hnědého vlka se rozlilo teplo... neříkal nic, prostě jen ležel. Chvíli. Pak mu došlo, že možná něco přece jen říct měl. "Nic jsem si nezlomil.. takovej cvok nejsem.... " většinou. "Navíc, stejně jsem se musel dostat zpátky." Dobře ví, co riskoval. Ale i proto chtěl zpátky. Tam, kde může bezpečně lehnout a nehlídat si okolí. "Naštíplý žebra nemají rády pohyb. Nebyl jsem sám, takže nehrozilo, že se v řece utopím." Teda, pokud by se odvážil vlízt do vody. Ale skočil před ty kameny, takže hádám že jo.
Ikkeho zásah změnil hodně. Ten i dech vlka se začaly vracet do normálu, pomalu. Jen se ani nepokouší zvedat. Zatím.

Jen zabručel. Čím dál míň mu je do řeči. Vrbová kůra definitivně přestala zabírat a bolest a dlouhá cesta si vybírají svou daň.
"Z kopců v kotlině. To je to údolí mezi horama za řekou, dál než kde jsme se potkali." Takže tím vlastně i dal Ikkemu najevo, že s tím musel přes řeku. Opravdu ne zrovna dobré v tomto stavu, což moc dobře ví i Feier sám. Ale co naplat.
"Sedět jsem zatím nezkoušel." Zabručel a vypadá spíš, že každou chvíli skončí na zemi nedobrovolně. Přesně dle Ikkeho očekávání nijak neřešil jeslti se Ikke na něco ptá nebo ne.