Príspevky užívateľa

Otočil na ni hlavu od hlízy. "Protože zatím ses moc slušně nechovala." Já taky ne, ale to máš smůlu, já k nikomu koho neznám.
Nebohá malá vlčice nemá tušení, že ani kdyby to s těmi semínky zkusila, moc by jí to nevyšlo. Protože on je samozřejmě umí poznat a ví moc dobře na co jsou.
Maličká je očividně prudší povahy a bouchla pěkně. Feier zastříhal ušima. Ale ale, ono se to umí taky pěkně vztekat... No dobrá.
Otočil se k ní celý, hlíza je pod jeho hrudníkem, takže na ni malá nevidí. "To netuším. Opustili mě dřív než jsem si je mohl pamatovat." Zabručel na ni. Tak. A máš to. Vidíš? Teď si můžeš klidně myslet, že už i rodiče věděli, že jsem hrozně zlý!
Paradoxně ho to celé trochu pobavilo, takže věnoval vlčici docela... hodně zvláštní úsměv. Což je v tom kontextu víc než jen trochu divné.

Zamručel a přiklopil uši. "Dobré vědět," řekl neutrálně. Na to teda používám raději jiný věci. Jo, jako překryv je to fajn, ale může to taky příliš uzavřít, kor pokročilejší záněty. Je to ale dobrý překryv na některý situace. To zase jo.
Postává tam na břehu, ale natahuje trochu čenich směrem k ložisku jílu a sleduje Dina u práce. Zastříhal ušima. "Přemýšlím, jestli si mám nabrat tady na další pokusy." Zkusil to zamluvit, aby to nevypadalo, že se s ním nějak druží. "Přiznávám, že naučit se z toho něco vyrobit by vážně mohlo být k něčemu dobrý." řekl to potichu a pořád tak nabručeně. Jako by se mu do toho ani nechtělo, do toho přiznání. Občas ale koukne přímo na Dina. Jeden z mála, co se rovnou nechová jako bych byl kdoví jaký odpad nebo obluda jen proto, že jsem z Ignisu. Zajímavý.

Zamračeně se na něj kouká.- "To bys mi fakt moc neprospěl. Servat to ze mě." zabručel. už jen ta představa, že by měl absolvovat sundávání se mu taky moc nezamlouvá. Navíc, vak není těžký a on je na něj zvyklý. "Stejně ho musím odnýst domů." Ušklíbl se.
Ne, pořád ho nenapadlo, že by to mohl odnést Targa. Stejně nesmí na území. Kdyby byl ze smečky, tak by mu to klidně strčil. Ale nést v zubech to pak sám nehodlá. Ani na území ne.
Cukl pak uchem a povzdechl si. "To jsi ani neměl jak vědět. Jako já nemohl vědět, že tam někdo loví. "
Soustředí se ale na to, co si kde vyvedl.
Koukl pak na Targu, dost zachmuřeně. "Jsem léčitel, samozřejmě že si na sobě kde co zkontroluju. Jako bych na každým. Ale bez obav. Nic vážnýho se nestalo." Jen to bude pár dní pekelně bolet. To mám radost.
Mírně svěsil hlavu, na náladě mu to celé taky nepřidalo.

Podíval se na Stadleyho a zvedly se mu nepatrně koutky tlamy. Jen na chviličku, ale bylo to tam.
"Kde takhle řve jeden bažant, tam jich rozhodně bude víc. Většinou s ním bejvá hejno slepic. A ty taky nejsou špatný." Ukázal na krátko zuby ve vlčím úsměvu.
Pak koukl směrem k pastvině a mokrý vak, v kterém má to co vylovil z řeky, si hodil na hřbet. Tváří se u toho, jako by to bylo úplně normální a ne, vůůůůbec není problém, že to divně čvachtlo a po boku mu stekl čůrek vody. Ani necuknul uchem.

Koukl na Stadleyho, a jen co bude modrý připraven, tak bez zaváhání vyrazí směrem k pastvině.

>>>jarní pastvina

<<<Věžové hory

"Pokud budu na území, tak stačí zavýt. Mám dobré uši." Potřásl hlavou.
Z hor přešli na tohle místo. Dost vysoko v horách, kámen s jen málo půdy. Přesto, Feier se tváří trochu jinak. Nad zvlněným terénem se válí snad mlha, snad nízký mrak a je tu svým způsobem klid. Feier zlehka kluše terénem. Má tohle místo rád a je to poznat na jeho pohybu. I když nápadně zmlkl. Zrovna tady se mu taky něco dost nepovedlo.
Na jednom místě dokonce na chvíli zastavil, mlčky.

Přikývl. "To děláš správně." Ostatně, podobné instrukce od něj Alaric dostal.
"Ale kdykoliv to jde, tak se opravdu snaž trénovat, zvyšovat si kondici. Hlídej si u toho dech. Dávej pozor na změnu zvuku v dýchání. "
Zamyšleně na něj koukl. "Vlastně, není pro tebe vůbec špatné, že se budeme stěhovat na sever do hor. Horský vzduch je pro tebe lepší. Studenější vlhčí vzduch v místech, kde rostou borovice, může zabránit záchvatu." Samozřejmě ne když to přeženeš.
"Co vůbec tvoje křídla, cvičíš je?" Feier dobře ví, že Alaric se už bude mít od koho učit létat. Docela rád by u začátku byl. "Mluvil jsi už s tím omegou s křídly, že by ti ukázal co a jak?"

Kupodivu se lehce uchechtl, když Alaric poukázal na jeho vak. "Běhám po celým Norestu jak šílenec. Ale když nakoukneš do jeskyně, tak se asi budeš divit." Zásoba bylin tam už opravdu působivě narostla.
ale pak už se zase tváří jako obvykle. Koukl na Alarica. "Co tvoje dýchání? " Zadíval se na jeho hrudník. "mám tam pro tebe taky připravený byliny na podporu plic. " Už v horách mu řekl, že bude minimálně nějaký čas brát léky. Takže to není žádné překvapení.
Kvůli Alaricovi některé rostliny nasbíral navíc. Ví, že se mohou hodit.

<<<smaragdové údolí

"Přesně tak. Nejlíp někde vysoko." Tam je lepší výhled a navíc, hory má prostě radši.
Ohledně pachů jeskyně, to ví moc dobře svoje. Má tam už opravdu pestrou sbírku a sušící se rostliny vydávají pachů dost a dost. Potřásl hlavou a vede ho dál.
"Můžeš spát kde chceš. Víc vlků tady nocuje různě. I v jeskyni s bylinkama spává jedna vlčice. No, má smůlu, někam ty byliny dávat musím a jeskyně má lepší podmínky než nora." Ušklíbl se. Nic si z toho nedělá.
Na postřeh s kamením uznale kývl. "Vím. Po horách chodím dost a učil jsem se lézt na málo stabilní svahy. Některé rostliny prostě jinde nerostou." A přitom jsou dost cenné.
Ale na konci údolí terén stoupá. Vede ho trochu jinudy než minule a v horách s ním prochází větší oblast. Nejen těsně u hranic. Nakonec vrchem zamíří přes hory na Podpalisko. Místo, které si Feier také celkem oblíbil. Pořád je v horách a pořád dost vysoko, ale je to místo, kde bývá klid. Jen Arty tam potkává vážně nějak často.

>>>Podpalisko

Povzdechl si. "Někteří ano... a nejen ty... " je dost rostlin, které způsobí ledacos. A ne každý vlk je žere proto, že má vážné zdravotní problémy a nařídil mu to léčitel.
Zadíval se znova na něj. "Tvoje magie by mohla dost pomoct vlkům, kteří mají potíže. Kdybys někdy chtěl. A ohledně těch hub a tak... jsou vlci, co od léčitele ze smečky dostávají léky.. na zvládání některých stavů. Takže vlk by normálně mohl být bez léků agresivní a s nimi ne. Neuškodilo by vědět, co s nimi tvoje přítomnost udělá. " Nejen kvůli nim. Ale takhle by se mohl chovat hodně jinak někdo, koho znáš a potkáš ho pak na lécích...
Pořád tam tak postává a sleduje vlka před sebou se zájmem. I když je vidět, že je Tawari trochu... no ne přímo naštvaný, už vůbec ne po setkání s Redem. Ale rozmrzelý určitě. Vyhýbání se taky nevyřeší nikdy nic.

Se svým nezbytným vakem si to klusal přes kopečky. Rostlinu odsud už docela má, ale jeho vak je plný. Přiběhl zase odkusi mimo území, nese se od něj pach dálek.
Jen náhodou u toho sledoval zajímavý zápas Alarica s jezevcem. No, to není zase tak snadná kořist.. Dobře ví, že jezevci jsou potvory, co dost bojují. Ale Alaric nevypadal, že by měl potíže. I tak se pak za vlkem rovnou vydal. Pořád ještě pracují na jeho problémech, tak neuškodí se na něj podívat těsně po výkonu. Musím ho pak vzít za Ikkem, s ním by mohlo jít zabránit záchvatům rychleji. a možná ho společně opravdu dokážeme vyléčit úplně.
"Nazdar Alaricku. dobrý lov." Pozdravil vlka zpoza jeho zad.

Poslouchal pozorně, co mu Roo řekla. "Dobrá. To se nedá nic dělat. Někdy vlk prostě neví, co bylo v rodině. Sám to u sebe také nevím." Přiznal jim. Což je něco, co o něm zatím ve smečce nikdo nevěděl. Že nezná svou rodinu.
"Roo, ty jsi nikdy potíže neměla? Pocity, že se ti obtížněji dýchá, třeba v horku po dešti, když je hodně vlhko, nebo při prudké změně počasí?" Nevypadá to, že by ona měla stejné problémy, ale bude jistější to probrat i s ní. Běžel už s ní a na astmatičku opravdu nevypadala. Ale pokud je astmatik její bratr, může si nést dispozici i ona.
Na Alarica koukl. "Astma se dá docela dobře řešit. Budeš si muset víc hlídat svou kondici, trénovat zánět postupně. Záchvatům mohu zabránit léky, ale může nějakou dobu trvat, než se tvoje nemoc ustálí. Tak jako tak, nijak ti to nebrání v normálním životu. " Většina léčitelů by ještě asi přidala řeči o tom, jak se nemusí bát a tak dále, ale Feier předložil jen čistá fakta. I tak, nejsou to zase tak zlé zprávy.

Odfrkl si. "Jestli já jsem vlče, tak co jsi pak ty?" zabručel, ale nemá to obvyklý ostrý podtón. Stojí trochu rozkročeněji, než je normální a mrká o něco víc.
Opatrně si přerovnal tlapy a to s tím vakem? Naprosto ignoruje. Navenek. Kdybych si ho sundal, tak už ho na hřbet nedostanu. A v tlamě to tahat nehodlám. Ne, rozhodně ho nenapadlo že by to mohl nést Targa. Feier je zvyklý si poradit sám.
"Po skalách skáču v jednom kuse a není to problém. Jen jsem blbec zapomněl na to, že jsem si tam na pláni natáhl sval v noze, když jsi na mě nahnal to stádo." Přiznal mu ne moc nadšeně. To od něj byla docela chyba. Opatrně se nadechl a zkouší, co na to žebra. No, nic extra, ale žádné není vyloženě zlomené. Vypadá to, že jedno nebo dvě si naštípl. No to mám radost. Dva týdny budu skučet... Aspoň že ve smečce nemusím nutně hned lovit.
Je to mnohem menší problém, než když býval sám. To rozhodně.

Ještě jednou se oklepal. V bezpečné vzdálenosti. Pak začal cpát svůj mokrý úlovek do vaku. Hodně vody z něj vyteklo, ale i tak skončí vak rozhodně mokrý. Tím pádem i Feierův hřbet cestou zpátky. No, co se dá dělat. Možná proto se tváří zase poněkud navrčeně.
Koukl pak na Stadleyho.
"Cestou jsem na pastvině slyšel bažanta. To by možná stálo za to, kouknout se mu na zobák. " Sám má bažantí maso docela rád.- Olízl si čenich. To, proč šel k řece, už má. Takže, te´d je to hlavně na Stadleym, jestli bude chtít na lov a nebo Feier vyrazí na další rostlinstvo. Jen k tomuhle do vaku nemůže dát cokoliv.

"Tak vidíš. Nejsi nejdivnější vlk v okolí."
Bez ohledu na to, jak se Targa tváří, se začal opatrně zvedat na nohy. "hele, já jsem tady léčitel." Targa neví, jak moc jsou protivná natlučená žebra, když je o ně takhle trochu opřený.
"Stejně pak budu muset vstát. Lepší dokud se nespěchá."
Zabral zadními a trochu zamručel, jak ho zabolely žebra. Ale vyštřachal se na nohy. Stojí, mírně nejistý, ale stojí. Sice dost mrká, ale zvedl hlavu a koukl na Targu. Nevypadá to, že by měl zkolabovat. Jen pohled na něj je... proti normálu trochu žalostný.

Ani se nedivil, že se Stadley směje. Nejspíš by se sám chechtal taky, kdyby se viděl... musí to vypadat dost komicky, kor na pozadí majestátní divoké řeky.
Koukl na něj. "Je to nedoceněné povolání a to i ve výdrži," odpověděl mu důstojně. A znova do vody. Tentorkát se potopil jen jednou, tam, odkud prve vylovil rostliny. A vynořil se.. s ještě větším trsem. Vzhledu zmoklé slépky tím ale dosáhl samozřejmě také.
Na břehu to zase složil u vaku a nechává okapat.
"Možná bychom pak mohli zkusit chytit něco zajímavějšího. " Koukl s nadějí na Stada.