Príspevky užívateľa
< návrat spät
Kývl. "ani jsem nepočítal s ničím jiným."
Zabručel a oaptrně vlezl do vody v místě menší tůně, kde to vypadá klidněji. Nevypadá z toho ani trochu nadšený, ale zapřel se o jeden balvan a nadechl se. Pak strčil na chvíli hlavu pod vodu.
Něco tma zkoumal, pak ji vynořil a vyrpskl vodu. Potřásl hlavou a vypadá.. ještě nakvašeněji než obvykle. Zamručel a opatrně se ve vodě přesunul. Pořád se snaží dotýkat balvanů, zapírat se za ně. O kousek dál znova zmizela jeho hlava po nádechu pod hladinou. Jen proto, aby se vynořila s trsem slizkého tmavozelného čehosi...
Feier zvedl hlavu vysoko a opatrně míří s úlovkem zpátky na břeh. Chvíli mu to trvalo. Pak kořist vyplivl na zem vedle vaku. Zamručel, ustoupil kousek dál a oklepal se. Stadleyho neohodil. "budu tam muset ještě jednou." Ne, vážně si to neužívá.
Takže neví. "Pták. Celkem velkej, modrozelenej, nepřehlídnutelnej a samci mají obrovskej ocas z dlouhých barevných per... Vypadá to dost divně. Moc nelítají, nejvýš tak na větev a dolů. " Cukl uchem. "Na vlkovi to vypadalo ještě divněji. Navíc bly dost otravný."
koukl na zem a oaptrně si rovná pod sebou tlapy. Trochu se u toho ušklíbl, ale zdá se, že to jde.
"Být tebou, tak vážně zkusím nějakou jeskyni. Umíš plivat oheň. Natahej si tam kusy dřeva a v nouzi se můžeš zahřát tím, že ho část zapálíš. Lidi to taky tak dělaj a žijou. Možná je nemám rád, ale umí toho dost. "
Asi se opravdu chystá vstát.
Koukl na ni.
"No tak si vem, co se tu stalo posledně a co se stalo teď. PRostě tyhle věci moc neumím."
dloubnutí kupodivu strpěl. Ale zase se zadíval do dálky.
"Ale běh je fajn. U toho vím co dělám a navíc je užitečné umět běhat...." Chvíli zase nic, pak koukl na n. "Neproběhneme se oba?" Ale budu si muset dávat bacha, nebo mi Stadley připálí kožich... Srst by mi nezničil, ale rána by to byla řádná.
Oklepal se a koukl na prostor před nimi. Pak na ni. Vypadá líp, jako by představa běhu stačila.
Jen cuknul uchem, ale neotočil se. "Ale mám. To je už podruhý, co jsem ti zkazil náladu. A zase tady. Prostě neumím jednat s ostatníma. Většina si to apsoň nějka zaslouží, ale ty jsi na ostatní milá." Potřásl hlavou.
Ještě, že neví, co se jí honí v hlavě. To by opravdu zíral.
Takhle jen nakonec vstal a zadíval se do dálky.
"Možná bych ti měl dát pokoj a jít se proběhnout. To apsoň nebudu nikoho otravovat."
Protáhl si tlapy a vypadá to, že se opravdu hodlá proběhnout.
cuknul uchem a koukl na něj. Trochou mžourá.
"Možná jak kde. Tady už odlišní vlci jsou. Nejsi zase tak divnej. Potkal jsem vlka, co měl paví ocas. Víš co je to páv?"
Hlavu si ale zatím nepoložil. Stejně ví, že pak bude muset vstát. Moc se mu do toho nechce, natlučeniny celkem bolí. Ale půjde to.
Jen na ty žebra budu muset opatrně.
"Možná bys to letos měl zkusit. " navrhl mu k té trávě. "Nebo si někde apsoň vyrob pořádný hnízdo vystlaný tímhle. I suchý kapradí je docela dobrý. V jižní části pouště, blízko útesů, by se možná dala najít i nějaká jeskyně, co já vím."
Jen tak tak se zarazil. Potřásl by normálně hlavou, ale teď bude lepší si to odpustit.
Přiblížil k jeho tlapě hlavu a šupinu si očichal. Zkusil do ní i dloubnout čenichem, ale nijak důrazně. Pohyb jeho natlučené hlavě ostatně moc nesvědčí a to ani takovýhle.
Opatrně hlavu zase stáhl. žádné prudké pohyby.
"Takže, proto to pořád nosíš? Kvůli vzhledu nebo kvůli teplu? Jeslti kvůli vzhledu, tak mám takovej dojem, že nápadnější jsi takhle. Tady žijí i ptakovlci, řekl bych, že ti jsou divnější než pár šupin."
Pak se zamyslel. "zkoušel sis to někdy vypodložit suchou trávou jako tepelnou izolaci?" Za pokus by to možná stálo. Není úplně studenokrevný ne?
Pořád se ještě nemá ke vstávání.
Neodpověděl jí. Jen písek létá pořád dál. Neřekl ani slovo, pěkně skloněný k práci.
Jenže, on tam něco vážně měl.
Střčil do díry hlavu a vytáhl na povrch hlízu. Vekou jak půlka jeho hlavy, nepravidelného tvaru.
Koukl pak na ni, hlízu schovanou mezi svýma předníma nohama.
"A proč bych ti to měl ukazovat?" Koukl na ni, teprve teď na ni vůbec reagoval. "Jsi jen zvědavé mládě. Tak leda na tu svačinku. Ani tě není dost na slušnou večeři." Ušklíbl se. Je to svým způsobem vtip, ale pro mladou vlčici asi moc příjemný nebude.
a zase je ticho. Feier si nepatrně povzdechl. Sotva slyšitelně. Ale kdo ví? Artemis bude mít dobré uši.
No, to jsem tomu zase dal. Takhle jí zkazit radost. Asi to opravdu s ostatními neumím. Ale proč musím pokaždý zřídit zrovna ji?
Je na něm přímo vidět, jak se jeho nálada zhoršila. Chvíli vypadal, že se sebere a prostě uteče. Ale pak zamručel a lehl si na zem, zády k Artemis. Ale, neignoruje ji. "No jo.. promiň..."ozvalo se od něj něco, co asi Artemis tak úplně nečekala. Není to něco, co by říkal často.
"V klidu." zabručel na něj. Hlas už má trochu blíž normálu, ale ani se nepokusil vstát. Pořád ještě zjišťuje co a jak. To jsem to vážně podělal. A ještě ke všemu před svědkem!
Ještě, že má na co koukat. Se zájmem sledoval Targu, jak se zahaluje. A zatímco ten čekal kdoví co, Feier se prostě zeptal:" jak moc jsou ty šupiny pevné? Docela dobrý brnění, ne? Jen na zimu to asi nebude nic moc, hádám. "
Ani jediný sval na Feierově těle neukazuje na to, že by se vůbec pokusil zvednout nebo utéct. Jestli něco, tak je spíš maličko zvědavý, ale nic víc.
Chvíli nic, neodpovídal. Pak potřásl hlavou u čehož bolestně přivřel oči. Zvedl hlavu a zadíval se do okolí, jako by ale tentokrát něco zkoumal. "Vypadá to na lehčí otřes mozku," odpověděl Targovi tiše. Jeho hlas postrádá obvyklou sílu. Je vidět, že se ještě úplně nevzpamatoval. Blbe... co tam lezeš, když sis předtím natáhnul něco na noze... Vynadal si sám sobě. Zatím se nepokusil vstát, jen se rozhlédl a opatrně kontroluje sám sebe, podle toho jak může nebo nemůže pohnout svaly.
"Nic z čeho bych se nedostal."
Na dotaz na bolest neodpověděl. Koukl na Targu a prohlíží si ho. Vlk si ještě nevšiml, že nemá svou kápi. Ale Feierovi to došlo.
"Ne, Ray není zlý vlk. Dokud dodržuješ pravidla. Takže se k němu chovej slušně." Upozornil vlče. Není to asi něco, z čeho by vlče jásalo, ale je to tak a možná lepší vlče trochu vyplašit než aby byl problém.
Víc se stejně věnuje hovoru s Ikkem. "No ještě aby." Ale ani si to nemyslel, takže s tím nehodlá nadělat potíže.
"Fajn, udělej to. Necháme mu upravenou dlahu, aby to tu nohu trochu zajistilo první den, pak snad už pochopí, že se má krotit. "
]Doufám, že nebude někam zdrhat. Feier je trochu ostražitý, přece jen, opravdu je to vážná věc.
"No, nikdo nelítá pořád." odpověděl jí a neřešil.
Na označení sama sebe za svačinku si jen odfrkl.
Vlastně to vypadá, že ji víceméně ignoruje. Navenek.
Místo toho se dál zajímá o cosi v zemi a dál hrabe, dokonce intenzivněji. Navíc, je otočený tak, že tam ona nevidí! Pro malou zvědavou vlčici to musí být hotové peklo. Písek odletuje a vlk hrabe dál.
Ano, opravdu tam cosi má. Jakousi tmavou hroudu kdoví čeho, kterou vyhrabává z písku. Vede od ní tenký stvol s pár nevýznamnými lístečky, vlk si ho asi všiml.
"Tak snad to bude stačit. Asi to uslyšíš nerad, ale nejspíš by ses měl držet v zimě poblíž moře. Tam nebejvá taková zima. " Neví jak velký je to rozdíl tady, ale nevypadá to na ledové moře jako bývá na severu.
Jenže pak už toho moc probrat nestihly. Pád opravdu nevypadal zrovna moc dobře.
Kamenů za vlkem neletělo zase tolik aby mu byly významně ublížili, ale Feier se hned nezvedl. Zůstal ležet, ale je vidět, že dýchá.. spíš zrychleně.
Neodpověděl mu, prvně. Až po pár minutách zvedl hlavu a mžourá kolem sebe. Koukl na Targu, pohled trochu nepřítomný.
Ne, opravdu nakonec nešel až k vlkovi. Zastříhal ušima.
"Podruhé za život? A k čemu jsi ho teda použil?" Tentokrát už se ujala přece jen nějaká ta jeho zvědavost, přece jen mu jí trochu zůstalo. Jen ji většinou dost skrývá.
ale vypadá u toho přece jen maličko normálněji. Jako by ten zájem.. trochu odboural ten odstup a zamračenost.
Ale jak došlo opět na lidi, přiklopil uši. "Zase tak ne. Už tu kdysi byli. Dokonce docela hodně, když je tady to město. " Ale doufám, že se nevrátí. není o co stát.
<<<jarní pastvina
"Vždycky záleží, o koho jde." Souhlasil se Stadleym. U některých vlků je mnohem lepší motivace.
Hluk vody sílí a dorazili k pěkně dravému proudu.
Feier zastavil na břehu a dost zamračeně si to tam prohlíží. No, tohle bude teda zábava... Svěsil uši a zabručel. Nevypadá zrovna nadšeně.
Vysoukal se z vaku a složil ho na zem. Koukl na Stadleyho.
"No, tak třeba uvidíš, jak se otloukám o kameny." Potřásl hlavou a začal si hledat místo pro vstup do vody.