Príspevky užívateľa

Jen na ni ne moc nadšeně zahlíží, ale naštěstí už jeho tváře nekomentovala.
Zato reakci na zapálený trs trávy tak úplně nečekal.
Zamrkal a kouká na ni. Pak potřásl hlavou. Trochu podezíravě.
Maličko zavětřil. Nic podezřelého od ní necítím. Kdyby sežrala něco, tak by to být cítit mělo. Leda by toho bylo opravdu jen trocha.
"Poslyš, nesnědla jsi někde nějaké houby, nebo tak něco?" Zeptal se nápadně opatrně.

<<<kamenná louka.

Zastříhal ušima, když se Ikke divil, proč to tam nemá rád. Ale odpověděl mu. "Fouká tu většinou protivný vítr a nic moc toho tu neroste. Radši když už, tak si hledám jiný místa. Navíc, vzhledem k tomu, že tu trénují často, tak v klid taky nedoufej."
Klušou zase celkem rychle, ale i tak zvládnutelně. Navíc, je to celkem přehledná oblast, i když hornatá. Ikke by tu problémy mít neměl, tak se ani Feier neobtěžuje to nějak řešit. Krátce zastavil nad jeskyní. "Jeskyně je tady pod svahem. Podle pachu ji pak poznáš opravdu bez potíží. Divím se, že jsem tam nevydupal deset pěšin naráz." odfrkl si. Ale kupodivu jsou tam viditelné jen dvě, do různých směrů.

Pak už zase běželi dál. Přes hornatý terén k hranici údolí.
"Tady to už trochu znáš. Cestou jsme to tu celkem prošli. "
Zamířil údolím dolů k noře a zastavil u jejího vchodu. Pachy vlků jsou tam celkem intenzivní a nejen ty. "Tady je nora. Sám tam chodím obvykle jen, když tam nesu ulovenou kořist, jinak vlastně ani moc ne. " Doufám, že to nebude rovnou rozebírat proč.
Potřásl hlavou a zamířil s ním údolím. Upozornil ho na několik stezek zvěře. Smečka je schválně moc nenarušuje, aby to zvěř nezačala obcházet. Taky na studánku, o které ví a která je taky fajn. Taky ho varoval před jedním svahem, z kterého občas padá kamení. "To poznáš. Ta skupina jeřábů předtím je dost výrazná i po čichu." zabručel jen a pomalu s ním míří nahoru do hor, ukázat mu hranici z této strany. Neprošli ji předtím celou.

>>>věžové hory.

<<<řeka igna

"Potom, až s tebou Roo skončí, tak přijď do jeskyně. Ukážu ti ho." Víc se zatím o vlčeti nehodlá bavit. "Kde je jeskyně ti řeknu cestou z louky, poběžíme těsně nad ní. Po pachu to poznáš, vede k ní můj pach z mnoha směrů, skladuju tam blyiny a naběhal jsem se tam víc než je mi milé."

A zase přidal lehce na tempu. Tentokrát to ale už není ten sprint co na pláních a přes les. Dovedl ho těsně k hranici a pak na kamennou louku."Moc rád to tady nemám, ale rostou tu vzácné lišejníky."

A už zase se ženou dál. Směrem k smaragdovému údolí.

>>> smaragdové údolí

pořád je ztuhlý jak pkno, ale zadíval se přímo na ni. "Máš špatné oči. Máš to nejspíš zdeformované." Tak! A máš to!
Koukl na tu trávu a pak zavrčel. A tentokrát použil svou magii schválně. Zapálil trs trávy těsně u Artiných předních nohou. Dal si ale dobrý pozor, aby to bylo dost daleko, aby ji ani plamínek neolízl. A to i když její srst je asi odolná. Rozhodně ale ucítí teplo.
"Aspoń tu nebude mít co hořet." Odpověděl jí, kupodivu ne tak úplně vážným tónem. Ale ne, srdíčka na tvářích rozhodně nepřizná.

Zabručel a mírně přiklopil uši. s hodně velkou fantazií se to dá vyložit, jako odpověď na pozdrav. By´t nevrlá. Jakej kolega? já mu nic neřekl, o léčiteství a tak. To zrovna.. Doufám, že mu to nedošlo.
Potřásl hlavou a koukl na řeku, pak na něj. A na jeho košík. Zelený vlk hned zmínil jíl. Feier si povzdechl a konečně na něj promluvil. "Nasbírat to nebyl problém, ale pokusy se moc nedařily. Je to asi těžší, než jsem si myslel."
zastříhal ušima. "I jsem vytvaroval nějak misky... ale všechno popraskalo a rozpadlo se." Netuší, jak se věci z jílu vyrábí. A třeba se mu přiznáním neúspěchu povede zjistit něco zajímavého.

Seděl, mlčel, přemýšlel co s tím. když v tom... zazněla TA otázka.
Strnul. Koukl na ni. "ne. To se ti jen něco zdá. Asi špatný světlo!" zamítl to rázně. I když sám velice dobře ví, že je tam opravdu má. Ale to by nikdy nemohl přiznat. U ní se má aspoň na co vymluvit. Ale strnulá pozice jeho těla ho usvědčuje z klamu... a nedaleko chytil plamenem trs trávy. Feier sebou cukl a nevrle koukl na hořící travinu. Zafuněl, trochu frustrovaně. "Zatracená magie!"

Vyrazil s Ikkem podél řeky. Dexter se k nim nepřidal a zůstal vzadu. Feier ho nenutil. Koukl na Ikkeho. "Taky jsem to dlouho nezažil, než jsem přišel sem." Připustil. Asi jediné přiznání, že i jemu se to zamlouvá, jaké má šanci momentálně slepý vlk získat.
Koukl po něm, když se vlk rozesmál. No no, snad jsem tolik neřekl. Ale žert tentokrát neoplatil. "Teď vlastně jen jednoho. Vlče, zlomená packa. Je s ním Roo, s vlčaty to umí líp." zabručel. Ale tady a te´d se o vlčeti moc bavit nechce. Raději se sklonil sám k řece a napil se.
"Tak jdeme přes vodu a vezmeme to klusem. Ukážu ti východní bod hranice, doběhem podél břehu a pak nahoru. Je tam místo, kde naše smečka často trénuje souboje. Takže hrozí, že nás tam bude zapotřebí." Je celkem jasné proč.

>>>kamenná louka

"Dobře." řekl jen... a rozhostilo se rozpačité ticho.. Feier neví, jak by na co dál navázal. Tak.. si prostě sedl, a zadíval se do krajiny. Zase. To už tu opravdu jednou bylo. I když se tváří mírně jinak, i když ledacos je jinak... je to svým způsobem podobné. Občas ale koukne po Artemis. Přerovnal si packy, jak neví pomalu co s nimi. No.. a co te´d... Polknul, pokouší se přijít na nějaké téma... Nejde mu to.

Uznale zamručel. "Osm. Dobrá práce, ty dva jsou menší a hůř vidět."
I tak je to dsot zlepšení. Aspoň něco. Léčbu je ale třeba udržovat, jinak by se oči zhoršily zpátky. Postupně.
"Neznamená to zázrak. Úplně se ti zrak nevrátí. Ale je možné, že dosáhneme toho že nebudeš potřebovat trvale občasnou léčbu na zajištění. To by jít mělo. S léčivou magií takové věci jdou. Jen jsou složité a Ikke zatím nemá dostatečné teoretické znalosti..." Zamručel. "Naučím ho to. Jen to chvíli potrvá."
Není takový problém oči upřednostnit. Snad bude Arty dostatečně trpělivá. zatím docela byla.

Sledoval ji pozorně. Pak kývl do prostoru. "Kolik stromů rozeznáš v támhleté skupince?" Není to až tak daleko, ale předtím by je nespočítala správně. ty menší, které se tam schovávají také, by určitě neviděla. Je to docela dobrý test, jak se oči zlepšily.
"s tím novým léčitelem bychom ti to možná mohli dokázat postupně zlepšit mnohem víc, než by šlo jen bylinami. Jen ho trochu budu muset zaučit, zrovna oči jsou složité."
Hezky bezpečné téma... ne, nečuměl tu zase kdoví kam zamyšleně... vůbec nic se tu nedělo... Ne že by to Artemis stejně nejspíš nedošlo.

Kouká na ni, pak se koukl do krajiny. Na pozdrav jen něco nezřetelně zabručel, ale ona moc dobře ví, že to pozdrav byl.
"Jo. Taky jsem si říkal." přiznal na její prohlášení o setkání.
A znova se zadíval na ni a zase do krajiny. "Není to špatný místo... Docela dobrý na přemýšlení. A většinou tu nikdo není." Tak proč na sebe tady narážíme, je mi samotnýmu záhadou.
Napřímil uši a zase se koukl na ni.
"Co oči?" Asi by se i divila, kdyby se nezeptal. Vypadá v nějaké dobré náladě. Jenže si není jistý, že by se na její náladu měl vůbec ptát. Natož jak.

Koukl na něj. "Je rozdíl mezi řešením blbostí a skutečnou péčí léčitele. Dost velký... měli jste zatím štěstí." To se ale občas unaví a pak je to zlé. Velmi dobře ví on sám, co se blížilo s tou zanícenou packou u Stadleyho. A Astma u Alarica možná nemuselo vzniknout. Kdyby si někdo ohlídal vlčata a zasáhl včas.
Ale území ho zajímá víc. "Taky jsem tam už byl.. ještě jako tulák. " Zastříhal ušima. "Vypadá to, že tam je pár zajímavých místo. Tehdy jsem ještě nevěděl ani že budu mít smečku, natož o stěhování."
Potřásl hlavou. Tolik se toho změnilo.
Ale na stěhování se zlomyslně ušklíbl. "No, omegové se taky pěkně proběhnou. O tom nepochybuj." Koneckonců, zapřáhne je milerád.

Ze zamyšlení ho vytrhl zvuk kroků. Div že nezaúpěl... To tady vážně není chvíli klid?
Otočil se a zjistil, že to je Artemis... na chvíličku ho přepadl tak trochu pocit dejavu. (jak se ten znak nad tím kruci píše? :D )
Zase toto místo a zase oni dva. Artemis ale vypadá v mimořádně dobré náladě. Dokonce i na ně. Chvíli ji sledoval, jestli si ho všimne. Když to na to nevypadalo, tak si nahlas odkašlal. Je dost blízko, že to muselo být pomalu jak rána z děla.

Jdou celkem zvolna, ale pastvina kolem nich přece jen postupně přechází v místo s více keři.
Chvíli přemýšlel, nad tím bojem s Mal. "Víš, možná je vážně dobře, že smečka konečně má léčitele..." Po očku po něm koukl. Naštěstí to opravdu přežil, ale tohle mohlo být docela zlé. Jak tam všichni přežili, bez toho aby jim ty jejich vylomeniny dával dokupy? Asi opravdu prostě dost velká síla.
Tváří se na to ale celkem neutrálně. Tedy, na něj. Samozřejmě je stále celkem podmračený, jako vždy.
"Jo. Brzo už nic neseženu, leda bojový jehličí. A to si ukládat nemusím." zabručel. "Pak se dost proběhnu taky. Budu muset zásoby přestěhovat, jak se přestěhuje smečka. Snad to bude už brzo. Jak jde průzkum území?" Zkusil se zeptat.

Jen s povzdechem koukl na vlče. Na ikkeho hlavu ani neotočil, když mu odpovídal. Proč by to dělal vůči slepému vlkovi, že?
"zmínil jsem ti o něm.. Roo měla zařídit, že ho Ray přijme. Snad z toho nebude problém, protože pokud by to nedovolil, tak jsme v háji já i ona... Ale doufám, že to projde. " Zafuněl.
Na komentář k srovnání nohou jen kývl. "To bych prosil. Vím co dělám. Jedna noha už je v pořádku, druhá se bez následků zahojí. Ale říkal jsem si, že bys to dost možná mohl urychlit, ne?"
Teď už na Ikkeho koukl. Aby sám viděl jeho reakci.