Príspevky užívateľa

"Ray je alfa naší smečky." Odpověděl vlčeti klidně, když dokončil práci na jeho tlapě. Koukl na Roo a její snahu, dobře si vědom svojí výšky.
"Počkej moment." řekl jí tiše a pak si prostě lehl těsně vedle vlčete, směrem z kopce. Aby vlčátko bylo o kousek výš jak on. Přitiskl se co nejvíc k zemi, lehce hřbetem namířený k vlčeti. Div se nevmáčknul do skály.
Hodně to změnilo vzdálenost, kam musí Roo vlče dostat. A Modrá vlčice si pak s tím už poradila opravdu velmi rychle.
Nechal ji, aby tam mohla vlče opatrně srovnat, aby tlapky mláděte visely podél jeho těla. Koukl na Roo, a teprve až mu dala najevo, že je vše připraveno, začal se opatrně zvedat. Soustředí se, snaží si hlídat vlče na hřbetě a jestli nesklouzává. Spoléhá se na to, že Roo pádu zabrání.

Nakonec se vše podařilo a Feier zůstal stát a koukl na Roo.
"Dobře. Raye ti rád nechám na starost, diplomat jsi rozhodně mnohem lepší než kdy já budu." Nemá problém to přiznat.
Koukl na horskou pěšinu a opatrně, tentokrát jen volným krokem, zamířil dolů a směrem k řece. To bude žrádlo dostat ho přes vodu a neztratit ho tam. Koukl na Roo. Zastavil se a odkašlal si.
"Poslyš.. Roo... ve vaku mám ještě nějaké obvazy.. možná... bychom ho mohli zkusit přivázat ke mě. Pokud budou stačit dýlkou. Neumím si jinak představit, jak ho dostaneme přes řeku. Nejde přejít bez plavání. " Dává si dobrý pozor, jak to formuluje, aby se to opravdu nedalo vyložit jako rozkaz. Možná bychom mohli roztrhat vak a prodloužit to tím...
Ale třeba Roo přijde s lepším nápadem.

Koukl na něj. "To nevím, vaše tréninky jsem neviděl." Zamyslel se. "Jak se u toho choval tvůj kožich?" Nedá mu to se nezeptat. Asi nějaká fascinace připálenými kožichy...
Na Ajaye ale jen zabručel a kývl. Ani on sám toho vlka dlouho neviděl. Ale u špiónů to tak chodí. Kdoví, co kde vůbec provádí.

Ale na dotaz na bylinky se dokonce i skutečně maličko pousmál. "Vlastně, skoro ne. Nikdo to nikdy ve smečce neřešil a prostě, není zase taková legrace nasbírat zásoby na celou zimu. Kor když musíš začít tak pozdě. " A přitom je to důležité. Stadley to asi neocení, ale to je jedno. Feier ví, proč to dělá.
Práce je s tím samozřejmě dost, kor když je na to většinou sám.
Stad vypadá, že ho hodlá chvíli doprovázet. Takže Feier vykročil normálně krokem a ne svým obvyklým tempem.

ehm.. no, domů nemířil... :D

Nechal Stada, a´t se klidně vychechtá... Jeho srst už mezitím slehla a vlastně, i sám Feier musí uznat, že ho dostal výstavně. Sleduje Stada a dokonce se mu mírně zvedly koutky tlamy. Opravdu mírně, ale na Feiera? Je to hotový výtlem.
"Tak bys možná měl být opatrnější na koho vybafneš. Víš, že když jsem ve stresu, občas kolem mě něco chytí aniž bych chtěl, že jo?" řekl mu napůl v žertu. Na druhou stranu, maličko v něm zatrnulo. Až moc dobře ví, že se to opravdu stát mohlo. Nebylo by to poprvé. Tentokrát na to ale naštěstí nedošlo.
"Na výzvědách? Ne. To přenechám Ajayovi. Jdu k řece, na vodní rostliny co rostou v proudech. " Nehodlá Stada obtěžovat detaily na co jsou dobré.

Nechal Ikkeho a Roo, a´t si vyjasní, co se ještě bude chtít dál. Je to přece jen hlavně mezi nimi.
Ohledně minulosti smečky, tu mu zatím neměl moc kdo jak říct. S Roo jsou ty vztahy napjaté a Stadley není moc mluvka... Takže toho spoustu neví. I proto je rád, že nemusí řešit Ikkeho začlenění výhradně. Dobře ví, že sám může mít mezery. Třeba se později něco naopak dozvím od Ikkeho.
Zastříhal ušima.

Když ho Roo oslovila, koukl na ni. "To je na tvém rozhodnutí," řekl kupodivu slušně a celkem uctivě. "Jen, pokud s ním pak skončíš a nebudeš po něm nic chtít, rád bych mu ukázal sklad bylin. Jeho budoucí zařazení, až nebude omega, je předem jasné."
Ale do začátků nehodlá zasahovat. Přes to vše, co mezi nimi nefunguje, Feier její pozici respektuje. A tím i ji samotnou.
Takže, pokud si ti dva jeho přítomnost vyloženě nevyžádají, pokývne na pozdrav, otočí se a odkluše pryč.

S nezbytným vakem na zádech, běžel přes dorman. Běhal předtím trochu víc po vřesovišti, takže ho napadlo, že by mohl pak zamířit k řece a napít se. Na hřbetě se mu natřásá jeho nezvyklý vak a doběhl k vodě docela brzo. Ale zarazil se.
Není tu sám. Koukl na košík, který si právě odložil Dino. Ten z Nihilu, co se s ním už potkal.
Hm... a co já teď s ním tady?
Ale ten košík ho přece jen trochu zaujal... Napřímil trochu uši a přece jen se vydal blíž. Ne ke košíku. Ale k říčce, aby ho Dino viděl a mohl reagoval. S pozdravem se zatím neobtěžoval, došel k vodě a začal pít. Ale rozhodně ho u toho Dino nemohl přehlédnout. Feier k němu má natočené jedno ucho.

Klusal, klusal a najednou se na něj cosi s řevem vyřítilo! Tedy, Feier není žádný zbabělec, ale sebevrah taky ne. Prudce se vymrštil, přetočil se ve vzduchu, dopadl na všechny čtyři tlapy otočený tváří k tomu nebezpečí, pysky ohrnuté, hřbet naježený, mírně přikrčený s hlavou nataženou dopředu a jednoznačně plně připraven k boji!
Jenže, ona to není žádná příšera nebo nepřítel... je to Stadley. Feier se pomalu narovnal a koukl na něj. Už zase se svým normálním, tedy podmračeným výrazem. Pak potřásl hlavou. Teda, dostal mě výstavně. Naklonil hlavu na stranu a vypadla z něj mírně nečekaná otázka: "Máš nehořlavý kožich, veliteli?" Tón byl ale celkem slušný. Přece jen, Stadley je gamma. A Feier moc dobře ví, že moc nechybělo a skutečně tu něco začalo hořet a nemohl by za to.

Klusal si to zase jednou krajinou. Na hřbetě svůj vak, zrovna teď skoro prázdný.
Kluše si to travinami docela svižně, uši zvednuté, lehký krok dálkového běžce. Míří si to od Dormanu směrem k divoké řece. Okolí si moc neprohlíží. Napůl se tam jde na něco podívat, napůl trénuje vlastní vytrvalost, proto je jeho běh takový tempem.
Celkem nečeká problémy. Ví, že se po těchto místech pohybuje občas dost vlků, ale to nejen tady a tady je celkem dost výhled, aby každého viděl včas.

Uplynul čas, a Feier zase sedí na tomto místě. Není to poprvé. Zase jen sedí, sotva hne uchem a je viditelně zamyšlený, hodně.
Na pohled to musí vypadat úplně stejně, jako když ho tu tenkrát našla Artemis. A když ji nakonec tak trochu vyděsil, což nechtěl.
Mírně si povzdechl. Ta vzpomínka mu vytanula na mysli také.
Přesto je to dnes jiné. Na pohled možná vypadá jako tehdy, ale pár věcí se v jeho životě už změnilo a docela hodně. Dokonce přivedl do smečky dalšího léčitele. Má sice trochu obavy, že hodně vlků bude chodit spíš za ním, Ikke je milý, ale na tom nesejde. Zdraví smečky má přednost. A i když Ikkeho magie umí málem zázraky, bez správného zásahu znalce se stejně mnoho věcí neobejde, to ví moc dobře i sám Ikke.

Feierovi se hlavou honí kde co. A na tomto místě se dobře přemýšlí.

Zaujatě sledoval lávu, jak chladne na zemi před Targou. No, tak tohle je opravdu dost o kožich... Láva je horší jak oheň, nalepí se a je hodně horká.
"To bys nebyl ani do křupava, to bys byl rovnou zpopelněn," konstatoval suše.
Horší je, pokud Targa opravdu netuší, co s ním chlad udělá v zimě. Zamyslel se.
"Tak pokud ti jde o to si to vyzkoušet, tak to by nebyl zase takový problém. Na severu je ledovec. Sníh a led tam jsou celý rok. " Otázka je, nakolik by to bylo bezpečné. "Tam ale nelez sám." Pro všechny případy. Ušklíbl se. "Jinak hrozí, že by se k těm kytičkářům mohla dostat vážně leda tvoje mrtvola."
Podle jeho tónu je jasné, že si o Nihilských nemyslí nic moc. Tedy, výjimky se najdou, samozřejmě. Ten zelený vlk byl docela v pohodě.

<<<jehličnatý les

Společně doběhli lesem k říčce. Ikke se i v tom lesním terénu držel víc než dobře. Ani jednou nespadl i bez své sojky. Feier uznale kývl. Je dobře, že to viděl i Dexter. Sice je taky jen omega, ale i tak to Ikkemu pomůže ve smečce.
Na břehu ale zastavil. "Stát!" zavelel oběma omegům.
"Slušný běh," uznal a koukl i na Dextera. Očividně se od minule poučil a víc si hlídal, jak za běhu dýchá a jak rozložit síly. Kývl na něj, aby mu dal najevo, že si toho je vědom. Pokud to vlk nepochopí, tak má smůlu. Pak se otočil k Ikkemu.
"Tohle je ta říčka, u jejíhož pramene tě Ray přijal do smečky. Je čistá a je to dobrý zdroj vody když vyrábím léky. Nedaleko nad ní je jeskyně. Tam skladuju bylinky. A taky občas pacienty, když je třeba." Povzdechl si. Před Dexterem tohle moc rozebírat nebude.
Koukl na okřídleného vlka. "Běžel jsi dobře. Dál s námi nemusíš." Ale ani mu to nezakázal. Je to tak trochu na vlkovi.
Vyrazil pak pomalu po proudu řeky.

Povzdechl si. "Proč myslíš, že jsem to chtěl skončit o něco dřív. Bylo to na vás trochu moc a bylo to vidět. " Koukl na něj. Celkem starostlivě. Horší je, že vlastně doopravdy neprovokoval. Choval se dost klidně a přesto Red bouchli a navíc to vnímali jako provokaci. S tímto budou opravdu problémy, když bude muset někde něco zvládat. Ale nechal to být. V tuhle chvíli by vlk před ním na argumenty nejspíš stejně neslyšel.
Zadíval se na něj. "Tvoje magie mění věci na opačný stav. Co by se stalo, kdyby ses přiblížil k vlkovi, co je normálně agresivní, ale byl zklidněný něčím dalším, třeba tím že sežral houby ovlivňující vědomí? Díky tomu by nebyl v tu chvíli agresivní, ale klidný. Co by v tom případě způsobila tvoje magie?" Zkusil to na příkladu. Může to opravdu být důležité. A opravdu nejde jen o to, že by mohlo jít o vyvolání agresivity. Ale Tawari by taky mohl být jediný, kdo zabrání vyvádět vlkovi, co naopak začal být agresivní třeba kvůli jedu.

Když se nebohé vlče vystrašeně stáhlo, sklonil hlavu a podíval se na něj mírně. Tiše k němu promluvil. "Jen klid, maličký. Nikdo ti neublíží, ano? Tady ne. Ale i tak si dávej pozor. Tam venku jsou i horší vlci." Když mluví k mláděti, a hlavu sklonil až na jeho úroveň, naprosto ignoruje vlčici před sebou. A co víc, jeho tón je úplně jiný. Jeho hlas ztratil ten osten a zní vlastně dost příjemně. Navíc, sice nemá nějaký veselý výraz, ale ani se na vlčátko nijak nemračí. Jeho děsit nechce. Tvářil se tak spíš proto, že měl obavy, kam se to malé bez dozoru vydá. Ale to už pominulo.
Pak se zase narovnal a přísně koukl na vlčici. "Jestli máte tak velký problém s tím, že někdo projde okolo, tak si to hlavně pořádně označte. Vaše je jen malá část lesa, jeho výspa. Pachovou značku jsem nikde nepřekročil, ani vizuální označení. Na vašem území jsem nebyl, a ani nehodlal na něj jít. Ani jeden z vašich výše postavených se mnou neměl problém, když jsme se potkali na louce u moře, dole za územím. A vy mi tu najednou budete kázat o urážkách a vztazích, jen proto, že jsem z Ignisu? Dost možná byste si vážená měla zamést před vlastním prahem. Já tu nic nevyvolávám." Na rozdíl od tebe. Na ni opravdu nemluví mile a oči mu blýskají.
A pak se zasmál. "Kult nemá dobré vztahy s nikým. Možná místo hloupého osočování někoho, kdo nikomu neublížil, byste si měli dávat pozor na ně. Na rozdíl od nich, Ignis zbytečně problémy nevyvolává, jen si chrání svoje a neobtěžuje se s falešnou pokryteckou slušností. Navíc, my máme území označené jasně.." Na rozdíl od někoho. Zvedl obočí.
Ne, o téhle vlčici si v tuhle chvíli nemyslí nic moc. Tváří se jako slušňák, ale ve skutečnosti? Horší než kdokoliv z Ignisu. My se aspoň netváříme jako slušňáci, tohle pokrytectví je mnohem horší.
Bez zájmu se od ní otočil a raději se věnuje vlčeti. "Nemusíš se bát, že na sebe tady s tou vlčici trochu vrčíme... Víš, někteří dospělí příliš řeší hlouposti. Neboj se nikdy mít vlastní názor jo? Ale s toulkami počkej, až vyrosteš." Dokonce se na to malé i opravdu usmál. "A buď na nich opatrný, ano?" Mluví na něj zvolna, aby ho vlče, co sotva umí mluvit, vnímalo. A snaží se volit jednodušší vysvětlení.
Je obrovský rozdíl v jeho chování vůči nevinnému mláděti a vlčici, která podle jeho názoru urážkami opravdu nešetřila a kterou bez problému setřel. Když se chce chovat hrubě na základě předsudků ona, nevidí důvod, proč by měl být milý.

Ale pak se prostě otočil k odchodu a zamířil pryč. Svoje si řekl a koneckonců, opravdu jen procházel.

<<<pláň zajíců

Ikke si za běhu poradil opravdu dobře. A Dexter situaci nekomplikoval. Prostě poslechl a přidal se. Feier se za běhu pousmál. Běží si tu, a vede sebou dva omegy. Je to docela legrační. On, který nedávno nevydržel v žádné smečce, tady teď zažívá tohle. Cvhíli se nechal tím vším unášet a jen si to vychutnával. Ale současně také běží blíž k Ikkemu a lehce předním. Nenápadně mu tak zvuk jeho vlastních tlap ukazuje cestu, aniž by se musel slepý vlk spoléhat na sojku. Ale nezastavil. Dává zcela jasně najevo Ikkemu, že počítá s tím, že to zvládne.
Na Dextera jen otočil ucho, když běželi blízko místa, kde se kdysi setkali.
A vede oba vlky k řece.
Tam hodlá poměrně zběsilý běh zastavit.

>>> řeka Igna

Koukl na vlče, trochu starostlivě. Kupodivu. Nemohl si nevšimnout jeho reakce. Povzdechl si. Je to jen mládě a šok je také dost nebezpečný. Roo se ale chová perfektně a vede si s ním dobře. Dokonce i Feier se sklonil a opatrně počechral kožíšek vlčete na jeho hřbetě. "To vydržíš. Jsi vlk. Jsi silný. Brzo budeš zase běhat. Ale musíme spravit tvoje nohy."
Není moc čas otálet. čím déle budou kosti zkřivené, tím horší bude otok a následné léčení. Bylinky ztlumí skoro vše z bolesti, kterou to sebou ponese.
Feier se přesunul k druhé zadní noze. Tentokrát srovnal dva kameny, opřel o ně třetí, placatý a jemně vzal nohu za packu. Koukl na Roo. Dobře. Hlavně ho drž co nejvíc v klidu. Nepromluvil nahlas. Nepochybuje o jejích schopnostech. Stistkl a tentokrát táhne opatrně a pomalu. První pohyb příjemný není, ale léky dělají svoje a tohle nebolí ani zdaleka tak moc. Spíš to tak protivně táhne. Bez léků by to smaozřejmě bylo něco úplně jiného. Feier si přidržel srovnanou nožku tlapou a natáhl se po dlahách. U kamenů má také připravné obvazy. Měl je ve vaku. Vždy tam nějaké má. Už se mu to osvědčilo. Opatrně obložil nožku dřevem a pevně ji ovázal jistými pohyby. Pak nohu pustil a očichává vlče.
Koukl na Roo.
"Nemůže chodit. Budeme ho muset nějak dostat mě na hřbet, ponesu ho. Jen to celé... budeme muset nějak vysvětlit Rayovi. Nesmíme brát tuláky jen tak k nám, ne?" Zastříhal ušima. Ale ani on tu vlče nechat nehodlá. I kdyby ho měl donést prostě až k alfovi a tvrdit, že vlče chtělo do smečky. Úplně v nejhorším ho nechat někde u hranic na chráněném místě a střídat se u něj...

Vešel do jeskyně, kde uložili zraněné vlče. Musí ho zkontrolovat. Celé to je složité, protože vlče mělo jít k nim, ale Ray ho vlastně úplně přijmout nestihl. Takže doběhnout za alfou a řešit to všechno... a do toho ještě má na starosti Ikkeho. Ten se o sebe naštěstí apsoň umí postarat sám.
Co nevěděl, je to, že Ikke je tady už taky. Koukl na slepého vlka. Jistě, plánoval ho zapojit do péče o zraněné vlče. dokonce se mu líhne v hlavě pár myšlenek. Ale než ho stihl najít, slepý vlk se objevil sám. "Tak jak to vypadá?" řekl Feier neurčitě tak nějak oběma naráz.