Príspevky užívateľa

Targa kupodivu vůbec neprotestoval. Někdy nejsou pacienti zrovna poslušní, ale právě proto většina léčitelů umí na někoho houknout dost přísně. Mají mnohem vyšší autoritu, než si vlci obvykle myslí, jen ji obvykle nevytahují na povrch. O to je pak účinnější. A asi to zafungovalo i tentokrát.
Když se otočil s připravenými bylinami, zvedl obočí. Z tlapy ve vodě se kouří. Aha. Takže to nebude jen že neumí plavat, on dost možná nemůže. Neřekl ale nic. S tlamou plnou bylin to ani tak úplně nejde. Ale došel k němu. Byliny si odložil na větší list, v kterém je měl zabalené když je trhal. 4ást z nich rozžvýkal a nechal šťávu z nich stéct na ránu. Kupodivu velice rychle po tomto přestala úplně krvácet a vůbec se dost zklidnila. Feier pečlivě tlapu očichal a zkontroloval, co s ní udělala voda. Něco si pro sebe zabručel a tlapu pak překryl pár dalšími listy a na závěr tím velkým. Pak zalovil ve vaku. Vytáhl z něj cosi jako obvaz z travin a pevnější provázek z kdoví vlastně čeho. To na pohled nejde ani odhadnout a tlapu mu pečlivě ovázal. Obvaz nebrání tlapě v pohybu.
"Dva dny by měly stačit, pak to prostě sundej. Kdyby ti to otékalo nebo tak, tak se pokus mě sehnat, nějak. Ale na území nelez, prostě řekni prvnímu ignisanovi kterýho potkáš, a´t mě zavolá, jo?" kupodivu vůbec nekomentoval tu vodu.

"Fajn, tak hezky v klidu a pomalu."
Nespěchá, žádné prudké pohyby. Došel k Tawarimu a jemně se opřel čenichem o jizvu. Pomalu zesiluje tlak, ale dává si pozor, aby bylo znát, že je to opravdu jen čenich. Žádné zuby. Ty tady nejsou. Nikdo nic vlastně nedělá, no ne?
Feier opatrně prohmatal jizvu čenichem a pak zase ustoupil.
Opět pomalu, ale dával si dobrý pozor. Kdyby po něm vlk vyjel, uskočil by.
Sleduje ho, ale mlčí. Čeká, až se mu vlk před ním ozve. Nejspíš to bude ten léčitel, co pořád nechce vybrat jméno. Napadlo ho. Ale zatím prostě čeká, jeslti bude vše v klidu.

"Dobrý pro tebe," ušklíbl se.
Sám se s kameny moc neobtěžoval. Vlezl jen na první, pak zamručel a prostě to vzal vodou. Proud tu sice je, ale ne tak strašný aby to byl problém, a jemu voda opravdu nevadí. Ani trochu. Ani v zimě, natož teď, když je ještě celkem dost teplo.
Plaval tak podél Targy a viděl velmi zblízka, kde skončila jeho tlapa. No, to mu to moc nevyšlo. Automaticky to otočil k němu, že mu pomůže packu vyprostit, ale než se k němu dostal, vlk se už vyprostil. Ale zadarmo to nebylo, to je ostatně moc dobře vidět. Rudá stopa na kameni se nedá přehlídnout.
Vlk i tak prostě přeskákal na druhou stranu. Taky kus trouby. No dobře, uznávám, na druhou stranu stejně musel. Ale mohl počkat až mu dostanu tlapu ven, když tu není sám.

Feier doplaval ke břehu a vylezl. Oklepal se trochu stranou od Targy, aby ho neohodil. "Seď a ukaž tu tlapu. " Zahučel na něj přísně a shodil vak ze hřbetu. Strčil svůj čenich blíž k tlapě a prohlíží si ránu. "Máš celkem kliku, kámen byl pevný a nezůstal ti tam žádný nepořádek."
Nechal ho a začal kousek do břehu cosi trhat. "Měl by sis to zatím umýt v proudu vody, ale nešlapej na tu packu ani předtím, ani potom, jo?"
Nekouká na něj při sběru.

Feier klidně stál a pozorně sledoval vlka. Jen lehce zastříhal ušima. Velice rychle mu došlo, že tam před ním probíhá uvnitř docela slušný souboj.
"Pravděpodobně nebude žádný problém. To bys měl občas potíže." řekl novému vlkovi u kormidla. "A neboj. Všiml sis asi že si dávám bacha abych do tebe nestrkal, ne?" Zvedl obočí. "To není nejlepší nápad u kohokoliv s nějakým vážnějším problémem. " A ty jsi celá sbírka problémů, mám takový pocit.
Přejel po něm pohledem.
"Prostě se natoč jizvou a počítej s tím, že ti do ní párkrát dloubnu a zatlačím čenichem. Připrav se na to a řekni mi, kdy můžu. Uděláme jednu jizvu a pak couvnu, takhle na etapy. Zvládneš to?" Který z nich to teď vlastně je?
Nehnul se celou dobu z místa. Prostě klidně stojí.

Jen zabručel. S tím se nedá nic moc dělat. Měl by se naučit se tady líp vyznat. kor s tímhle. Nebo se povlčit a naučit se plavat.
Jen zafuněl ale prostě kluše dál.
"Však jsem říkal, že tady těžko. Ale časem třeba něco potkáme. " Ne že by až k hrázi bylo kdoví kolik lesů, což dobře ví.
"Jo, jenže i tak si nejsem moc jistý, že tam budou dost velký balvany abys z toho nesletěl. Asi uvidíme, jak moc jsi obratný. Doufám, že tě nebudu muset tahat z vody." Zabručel. On sám s vodou problémy nikdy neměl. Ale že by byla zrovna zábava tahat panikařícího topícího se vlka, to teda vážně ne.
Proud se ale opravdu zužuje a zrychluje, jak hory rostou do výšky. i se sem tam objevuje balvan ve vodě.
"No, možná budeš mít štěstí." Doklusali k místu, kde je kamenů víc. Není to zrovna bezpečný přechod, ale kdo ví? Třeba si Targa troufne.

"No, pohyb jsme tady asi otestovali dost."Uculil se. I Feier je udýchaný, přece jen, běhali dost rychle a samá prudká změna směru.
Oklepal se, až odletělo pár chlupů a dech se mu už pomalu zklidňuje. "Nebolí nikde nic? Co jizvy? Dorostla srst nebo něco zůstalo tak?"
Došel až k němu a kontroluje ho. "Místa starých jizev bych rád prohmatal, ale nevím, jestli nezačne někdo z vás vyvádět." Bylo by to ale lepší, kdyby to prověřil. To ale dost záleží co dovolí psychický stav vlka před ním.
Feier jen stojí a sleduje ho, klidně.

Cukl uchem. "No, asi budeme muset zkusit něco najít. Protože já tam taky teda nejdu. " To by to dopadlo. Ještě by zase byly zbytečný rvačky. Pochybuju že by to ti hvězdáři nechali být.
"Hm... A asi nevíš, kde to místo bylo co?" Zastříhal ušima a zamyšleně hledí na vodu. Omluvy si nevšímal. Podle něj byla celkem zbytečná. No tak se prostě vlk bojí vody. Aspoň že to přiznal. Potřásl hlavou.
"No tak jdeme."
Vyrazil po břehu a kouká, jeslti neuvidí něco, co by stálo za zmínku. Kameny obvykle ve vodě způsobují hluk. "Třeba někde sletěl strom přes vodu. Ale zrovna tady asi těžko. " Nasadil znovu lehký, vyrovnaný klus jaký dovede udržet na obrovské vzdálenosti. Ale běží těsně při břehu. Jemu voda nevadí a takhle apsoň vidí co je v řece.

Hezkou chvíli se s dvoubarevným vlkem nahání po planině. Chvíli běží první on, chvíli druhý. Ale i rozjařený Feier má dost rozumu, aby se druhého vlka nikdy nedotkl. Na rozdíl od většiny si umí docela představit, co by to udělalo a nějak nestojí o rvačku. Navíc, tohle je zábava. dlouhé nohy a obratnost jsou docela na tohle užitečné, takže nemá problém proletět kolem Tawariho, nebo spíš Kaie, dost těsně aniž by se dotkli. Navíc, běhají pořád jen tak kolem dokola. A nevzdalují se od místa setkání. Trochu ale apsoň Kaie utahá a uklidní. ve výsledku to bude dobré pro všechny. A hlavně, vážně je to zábava.

Nakonec ale postupně zvolnil tempo a až jednou zůstal stát.
"Dobře, tak to vypadá, že ti stará zranění potíže moc nedělají. Nebo jsou někdy problémy?" Te´d už je to zase léčitel, který má práci. Ale oči má veselé a rozzářené, což opravdu normálně nebývá.
Protáhl se, u čehož zívl a pak zase jen stojí, kouká na vlka a nadšeně vrtí vysoko nesenou oháňkou. To se u něj opravdu normálně nevidí.

Coural se planinou zajíců. Dnes dokonce i bez obvyklého košíku. Vůbec, vypadá zase jednou dost navrčeně. Ne že by byl naštvaný na někoho ze smečky. To spíš sám za sebe a vůbec prostě, den blbec.
Nakonec zastavil, kouká na pláň. Asi bych měl zkusit něco ulovit. Aspoň bych třeba taky k něčemu byl. Pořád je málo lovců a navíc dost mladí.
Feierovi naštěstí, jako kde jakému bývalému tulákovi, opravdu nedělá potíže lovit. Dlouhonohý vlk je dost rychlý i obratný, aby si vedl dobře. A když to nejde, nu tak.. vyplašit zvěř ohněm není zase takový problém. Na území tohle ale moc nedělá. Pro jistotu. Raději by měl území smečky, ne spáleniště smečky.

Normálně by si vážně takhle nehrál.. jenže.. jako by z něj spadla všechna ta tíha, co si sebou nese. Vesele se usmál na vlka před sebou a na jeho výzvu ke hře reagoval přilehnutím k zemí a pak odskokem a tryskem vyběhl dokola kolem vlčka. Přijal výzvu ke hře. Je to už dávno co si opravdu hrál, ale prostě te´d.. má i chuť. Ví, že je to vlivem Tawariho magie, ale v tuhle chvíli je mu to jedno. Prostě to hodil za hlavu a na chvíli si to hodlá užít. "Tak apsoň že tak," zavolal mu v odpověď s jazykem visícím z tlamy za běhu. Dokončil kolem něj kolečko a odskočil stranou a čeká co bude. "Jen ho pěkně nechte zalezlého, když se neumí chovat."

Hodně zvláštní pach. Nemohl si nevšimnout, že sice je vlčí, ale není. Ale i tak se prvně tvářil, že prostě nic, když na něj místo zavrčení... cosi zasyčelo.
Tak to už se otočil a zastavil a přímo čelně se podíval na... ehm... dračici? Před sebou.
Zarazil se a zamrkal překvapením a přejel ji pohledem od hlavy až k patě. I tu páru nebo kouř, co jí to jde z tlamy.
Jenže, něco takového ho nevyděsí. Navíc, proč by utíkal? Ona má křídla a tudíž by jeho dlouhé nohy moc nepomohly. Let je rychlejší než běh. Ale na zemi bude nejspíš obratnější. I kdyby po mě plivla oheň, tak zrovna u mě o houby jde. Feier samozřejmě neví, že to dračice/vlčice před ním neumí. Ale celkem ho to vážně netrápí. Přece jen, sám je ohnivým tvorem.
"No co tok zhurta. To nemůžu ani projít okolo?" Odsekl jí na to vrčení. Nijak mile, spíš to zní trochu rozhořčeně. Není v tom ani špetka strachu a ani stín provinilosti. Koneckonců, on opravdu nic neprovedl, že? Aspoň zatím.

Nečekal dlouho. Sice je magie druhého vlka účinnější když ho vidí, ale přece jen, vlk se nakonec dostal dost blízko, aby si Feier povšiml náhlé a nepřirozené změny jeho nálady. Docela by i měl chuť si hrát, ale jen ležel a zkoušel se chvíli vyznat sám v sobě, když na něj ovšem druhý vlk bafl. Nelekl se ani trochu. Ale velice rychle mu došlo, kdo je asi u řízení na druhé straně u toho vlka. No dobře, tak jo vlče. "Áááá!"
Teatrálně se překulil na bok a přes hřbet a pak zase na nohy z čehož se rovnou plynule zvedl. Docela elegantně. Jo, možná to není silák, ale nemehlo nebyl nikdy. Vesele se uculil na druhého vlka. "Nazdar vlče, jak se vede? A co ostatní? Nezlobil tě Red moc?" Párkrát vesele přátelsky zamával ohonem. Sám sebe by nepoznával, ale už od minule ví, čím ta změna u něj je.

Pomalu, opatrně kluše podél hranice území Přízračných. Vůbec na jejich území nekouká, tváří se, jako by tam nebylo. Prostě, já tu vůůůbec nejsem, ani vous nestrkám za hranici, vůbec si mě nevšímejte... ve skutečnosti si ale území prohlíží dost. Hlavně čichem. Vítr totiž vane od severu a tak má pachy z území hezky až pod čumák. A
Na hřbetě se mu natřásá jeho obvyklý vak z lýka, v tuto chvíli vypadá prázdný. Uvidíme, snad nenatrefím na někoho kdo by dělal zbytečný problémy. Na rozdíl od většiny Ignisu si nemyslí, že by tam nutně museli být problematičtí všichni, ale vzhledem k tomu, co si myslí tato smečka o té jeho, nejspíš se stejně dočká reakce jako od Lunary, když ji potkal. Ale to se ukáže.
A velmi brzo, protože vítr přináší pach jiného vlka.
Feier se zatím tváří, jako by o ničem nevěděl a prostě kluše podél hranic. Ale velmi brzo se potkají.

Zadíval se na něj. Dost zamyšleně. Takže opravdu problém s vodou. Otázka je proč. Cuknul uchem.
"Vlastně dá, ale má to trochu háček. Je to na území smečky. Ne moji. Na území Přízračných je sice voda ještě širší, je tam jezero, ale to má hráz přes kterou jde projít suchou tlapou. Ale tam já nemůžu." To by jen chlupy lítaly. Potřásl hlavou.
Jak moc velký problém má s vodou?
"Jak ses vlastně prve dostal k městu od našeho území? Tahle řeka je docela dlouhá." Vrtá mu to hlavou. Přece jen, dostat se od Ignisu k městu a nejít přes vodu je trochu složité. Není to jen Cayna, ale taky cona a navíc, od severu to taky moc nejde.

S dost zamyšleným výrazem pomalu mířil na místo, kde se domluvil s tím druhým vlkem, že se tam s ním sejde.
Dost věcí se ale změnilo. Na Feierově hřbetě se natřásá vak, v kterém má pár věcí. Navíc, trochu jiný je i jeho vlastní pach. Prolíná se s pachem jeho smečky. Když se potkali prvně, byl ještě tulákem. Snad ho to moc nevyplaší. U něj je dost těžko říct, jak na co bude reagovat. Ale to budu řešit, až to přijde. Zamručel a doklusal k potoku na planině a ke skupince vrb. Tam zastavil. Shodil si ze zad vak a sleduje okolí. Ale spíš kvůli jiným vlkům co by se objevili. Tawariho příchod pozná podle vlastní reakce. Nejspíš. Magie druhého vlka je přece jen zvláštní.