Príspevky užívateľa

"Nejde jen o soupeře. " Potřásl hlavou. "Ale taky stezky zvěře, to, že pak lépe odhadneš počasí a vůbec. Vždycky je lepší znalost, než se pak divit. " Povzdechl si. "No ale jo, o výhodu nad soupeřem jde taky. Nebo apsoň o to, abys nebyl v nevýhodě." Feier není moc bojovný, takže to opravdu není jeho první priorita. Ale není hloupý, ví že by to tak bylo. "Ale uznej, že není špatný umět odhadnout, za jak dlouho ti naprší do kožichu, když to hrozí." Koukl krátce na oblohu.

A pak si dál dělal svoje. Zas na něj pak ale koukl. "Zajíců máme v Ignisu dost. I když je nekrmím. Takže, proč bych se obtěžoval?" Zvedl na něj obočí. Schválně to gesto trochu přehnal, ale to ví jen on sám, ne vlk v plášti. Vlastně ho to špičkování začalo docela bavit.

Opravdu to slyšel. Ale nekomentoval to, jen zastříhal ušima.
"No, pak je asi jedno kdo tam dojde dřív a nebo jeslti současně. Jak není přesný cíl... bu´dto to vyjde a nebo ne. " Chvíli mlčel a jen pracoval. "Taky jsem tu prošel kde co. Proč by taky ne. Je lepší znát terén."
Je to vlastně docela normální, klidný rozhovor. Už přešla ta prvotní ostražitost mezi těmito vlky. Minimálně ze strany Feiera. Neznamená to, že ho bude nadšeně vítat, ale prostě, je klid.
Na krmení zajíců se zarazil. Koukl na něj, pak se významně podíval kolem nic. "Vidíš tu nějaký zajíce? Já ne. Asi by to nežrali." Odpověděl mu vtipem.

"To nic, čekal jsem to. Sám bych taky držel hubu," odpověděl mu klidně.
"Takže i stres z práce navíc. Dobrá. Rozhodně by sis měl najít víc času na odpočinek. S usnutím něco udělat mohu, se stresem moc ne. Jsou byliny, co ho pomohou lépe snášet, ale nejsou všemocné. Pořád je nutná úprava režimu. Zařaď si do rozvrhu něco, co tě zklidní nebo odreaguje. Nemusíš nutně odpočívat tím, že někde lehneš. Já třeba chodím běhat." Ani ho neštve, že tím přiznal, že taky bývá vystresovaný. A kdo vlastně někdy ne.

"Zvládneš to sežvýkat a spolknout, nebo to chceš jako čaj? A jak moc by ti vadilo, kdybys neměl pár dní chodit na přímé slunce?" Podle toho přidá třezalku, a nebo ne. Na nervové přepětí je dobrá, jenže... se nesnese se sluncem.

Pokračoval v chůzi. "Mě to je celkem jedno. Klidně jít můžeš. Není důvod tě vyhazovat. " A myslí to vážně. Koneckonců, Feier opravdu nemá rád lži, takže by to jinak neřekl.
"Na tom vážně nesejde. Kam vlastně pak jdeš?" Koukl po něm krátce a dál láduje rostliny do vaku.
Potřásl hlavou. "hm.. kytky." Jako by nevěděl naprosto přesně jaké. A jak čekal. Tyhle opravdu zatím nikde jinde neviděl. A že se mu rozhodně hodit budou. Ale pořád ještě není úplně ochoten prozradit, že je léčitel. Ne že by se to brzo neprovalilo mezi smečkami, ale i tak.

Potřásl hlavou. "No jo. Taky bych se s tím neobtěžoval, ale když to někdo dělá, proč ne. A zvyky tvojí smečky neznám." Což je shodou okolností pravda. "Misky se ale dají použít na kde co. Třeba na vodu... V blízkosti některých vlků občas hoří." Připustil. Ví už, že se mezi smečkami ví, že hodně členů ignisu vládne magií ohně. "Nebo třeba jen ochladit horký hlavy." ušklíbl se. Dobře, te´d si opravdu jen dělá legraci. Ale představa... je to vlastně velmi lákavá... Na vteřinku se zasnil při představě, jak některý vlk schytá nečekanou spršku.... Dokonce se mu maličko zvedly koutky tlamy. Ale jen maličko. i tak to asi bylo vidět. Pak zase zvážněl.
"Nikdy jsem to nedělal, tak to asi stejně nevyjde. Ale proč to nezkusit." Misky by se mu samozřejmě hodily na skladování léků, ale to nikomu vykládat nebude. Bylo by to mnohem lepší, než lastury.

Tma netma, držel velmi přísně neutrální výraz, jen sotva znatelně střihnul uchem. Jedna osoba... aha... no, tak s tím mu moc neporadím.
"Dobrá, takže ze snů to není. Nemůžeš tedy jen usnout." Na hlase mu není nic poznat.
"Spal jsi v posledních dnech vůbec? A pokud ano, jak dlouho?"
Ale už se pohnul a začal se přebírat v bylinkách. Několik si jich vytáhl.
Odložil si je stranou a pořád má jedno ucho natočené ke Stadleymu.
"Hádám mi asi neřekneš o koho jde. Rýpe do tebe? " Ne že bych si myslel, že v tom je zrovna tohle... Potřásl hlavou a přešel do jiné části jeskyně. Má tam mísy s vodou a také, v jedno místě dřevo na podpal. Jen on sám ví, že také proto, aby spíš chytilo to dřevo než bylinky, kdyby začal vyvádět on sám.

Zavrčel. "To není k smíchu! Takto opravdu umírají vlci!" srst na hřbetě má pořádně zježenou. Tady se očividně povedlo píchnout do vosího hnízda. A pořádně.

Feier zírá do deště, a sice už nevrčí, ale čenich má nakrčený, jen jen znovu zavrčet. Nedívá se na vlčici. Jen zírá do deště, až je s podivem, že se neodpaří sám od sebe.
A nedaleko od nich, pod keřem, kde je i v tomto lijáku celkem sucho, prudce vzplál trs trávy. Kolem je mokro a pořád prší, tak se oheň nemohl šířit a brzo zhasnul. Přesto je zřejmé, proč to tam chytilo.
Ať se kdysi stalo cokoliv, tento rozhovor to musel vytáhnout na povrch.

"Pokud budeš mít možnost, opatrně to ověř. A zkus, jeslti tvůj oheň nezafunguje jako bariéra co tě ochrání i před tímhle. Ale pozor. Kouř je hodně nebezpečný a může nadělat problémy i po delší době. Takže s tím vážně opatrně. Dost vlků už se takhle udusilo." A za dost z nich jsem mohl já sám. Netváří se zrovna vesele. Vlastně spíš sklonil hlavu a částečně ji odvrátil. Příliš mnoho vzpomínek. Příliš mnoho mrtvých...
Otřásl se. Ale zůstal maličko naježený a obzvláště v dešti se to vážně nedá přehlédnout.
Navíc se na ni nepodíval zpátky.
"Raději se pak stav na kontrolu. Po pokusech."

Z jeho strany to bylo prostě konstatování. Takže to nijak neřešil.
"Jo, tam je to klidně i možný," cuknul uchem. Tu vlkožravou vlčici sice ještě nepotkal, ale slyšel o ní.
Pak potřásl hlavou. "'Tohle je místo všech, ne? Pokud chceš jít tam kam já, těžko bych tito mohl zakázat i kdybych ti to zakázat chtěl... " což jednak nemám proč a jednak by to leda bylo zbytečně nápadný. Ale milejší tak nějak být neumí. Aspoň zatím.

Ale rozešel se klidně podél domů, jen se po něm ohlédl, jeslti jde taky.
Nespěchá, očichává prostor a chodí dost cik cak, jak zvědavě okukuje kde co. Nakonec zastavil u místa, kde je pořádný shluk různých rostlin. Setřásl ze hřbetu vak a začal to tam trhat a cpát do vaku.

Klidně stál a poslouchal. Zvuk se po jeskyni dobře rozléhá. "To je fakt, není to zrovna častý. Ale tím líp pro tebe. A pro smečku vlastně taky." Koneckonců, jsou to zajímavé dovednosti a mohou se hodit.
Ale přece jen po něm koukl, když začal o spánku. Ve tmě to není vidět, ale i tak. "Nemusím ti vysvětlovat, že na únavu je nejlepší spánek. To bys mi nepřiznal rovnou, že ti nejde usnout." řekl trochu opatrně. "A pokud z toho máš halušky" úmyslně použil stejně slovo, "Tak to rozhodně problém je. Jak to máš dlouho? Doprovází to špatné sny, když už usneš?" 'Ani se nehnul, jen čeká na odpově´d. Zní to zvláštně, jen hluboký hlas mluvící ze tmy. Přesto je zřejné, že nový smečkový léčitel to opravdu vážně bere. V duchu už přemýšlí nad příčinami a nad tím, co by mohl použít.

Znovu ho přejel pohledem. "jo, to by asi šlo. Stejně vypadáš jak sopka před výbuchem. Nenápadnej, ale furt upouštíš kouř." Což je ostatně pravda. A že toho kouře tady za posledních pár minut je docela dost.
Výmluvně se podíval na jeden obláček, který se ještě ani moc nerozplynul.
"Tos to tady chtěl jen obhlídnout, nebo ti fakt o něco šlo?"
Koukl na něj, s napřímenýma ušima.
"Já plánoval jít kolem hranice, mám za úkol nasbírat pár věcí, když něco najdu." Elegantně se tak vyhnul tomu, jeslti je to jeho vlastní inciativa a nebo to dostal od někoho. Klidně mu totiž někdo mohl jen ukázat co a poslat ho. Nemusí tak vyzradit, co je zač.

"Jo, to je mi jasný. A správně se to dělat opravdu má." Zabručel. Ale přežila, tak snad to bude v pořádku. Většina problémů přichází docela brzo a už by se projevily. "A Feier, žádný pán. Na titulování si nepotrpím. To je tak pro lidi. Ne pro vlky."
Míří s ní kousek stranou. Nedaleko je tu dost užitečných rostlin.
Zastavil u pár stromů mezi kterými roste kde co.
"Umíš rozeznat rostliny od sebe? Tohle je třeba dobromysl obecná. Celkem nenápadná rostlina. Zůstává často zelená i pod sněhem, takže se dá vyhrabat, když víš kde. Je to dobrý univerzál, protože funguje sice ne moc výrazně, ale proti hodně nemocem naráz. Taky si nasbírej jitrocel. Vlci často vědí, že se jím dá obložit rána. " Strčil do rostlinky s dlouhými úzkými listy v růžici. "Už většinou nevědí, že je účinný proti kašli a že tyhle semena" ukázal na hnědé chocholky nad růžicemi, "dokážou zastavit průjem. Pro vlčata to je důležité, průjem vlče zabije mnohem rychleji než dospělého vlka. "
Přešel k další rostlině jen o kousek dál. "Obyčejná kopřiva. Čistí krev, dobrá při otravách, třeba že jídlo nebylo moc čerstvé. Ale nedávej ji nikdy dlouho. Hrozila by pak krev z čenichu. "
Na trávníku mimo stromy jí ukázal i te´d kvetoucí bílé květy. "Řebřiček. Zastavuje krvácení. A dobře se skladuje. Rozhodně si ho schovej. Hodí se i na drobný rány a odřeniny. I pro tebe. "
Odvedl ji kousek dál. "Tymián. Poznáš ho po čichu na dálku snadno. Je výborný při rýmě a běžných nachlazeních. Na rýmu pomáhá i jen ten pach. Ale funguje i na kašel. Na rýmu můžeš použít i rozdrcené jehličí z borovic. To seženeš vždycky, takže ho nemusíš skladovat. Podobně jasanová kůra a plody z jasanu. Pokud nevíš, co je to za strom, tak jeden roste támhle." Ukázal čenichem na strom s řidší korunou na okraji těch, u kterých před chvíli byli. "Funguje na horečku. Kůra z vrby zase na bolest. Zapamatuješ si to?"
Není to ani dostatečný základ. A schválně volil velmi snadno rozeznatelné rostliny a také stromy, které jsou dostupné i v zimě. Vlčice tulačka nebude mít možnosti co má on. A hlavně, strom pozná opravdu každý.

Napřímil uši a sleduje vlka před sebou. Kdybych na něj zaklepal, tak se ozve zvuk jak o kámen... Takže lidi potkal a nedopadlo to dobře. Sleduje ho zamračeně. "No, tak je nakonec znáš. A neslavně. Jako kde kdo." Zabručel. Asi nejblíž tomu, co by se dalo považovat za účast, co z něj může vypadnout.
"Tady už hodně dávno nejsou. Jen ten otravnej Kult. " No ještě že mě Kulťani neslyší.

Mávnul jednou zamyšleně ocasem.
Po jeho druhém prohlášení na něj jen koukl. Jasně, a smečkoun nebo pan dokonalý je asi co. Ale nahlas jen zafuněl a pak si odfrkl. "Jasně, já jsem citlivka. Co jsi pak ty? Balvan?"
Okoukl ho okatě odshora až dolů. "Hm... na to jsi moc pohyblivej... možná lavinovej balvan, ale ani ten se nehejbe dost."
Tváří se, jako by si vlkovy nejistoty a spousty kouře ani vlastně nevšímal. Ne že by mu cokoliv z toho uniklo. Jen nepovažuje za rozumné do toho rýpat. Sám by to neocenil a nejspíš by v takové situaci něco podpálil, kdyby do něj někdo rýpl.

Povzdechl si. "Lidi jsou jakýsi podivný dvounohý opice, který nemaj skoro žádnou srst a vyrábí pořád kde co." kývl k městu. "Mívají i ochočený zvířata který je poslouchají. Jsou vlezlí, otravní, slabí, ale je jich tolik, že jsou stejně dost nebezpeční." Cukl uchem. "A ty lichotky si nech, nebo ti jich pár dám taky. Ostatně, málokterý tulák je nepotkal, tak co se divíš, že se divím." Zabručel na něj. "Pršiplášť ti nestačil?" Do vymýšlení se mu zase tak nechce. Uvidíme, jak se zachová druhý vlk teď.
Co se toho, že přešel k hranici, to nekomentuje. Ostatně, varoval ho a je to jen jeho problém, jestli vleze kam nemá a nebo ne. Feier jen sleduje dění, ale neobtěžuje se jít za ním. Přesto sleduje okolí pozorně. Fanatiky opravdu nemá rád. Takže by před nimi a jejich příchodem minimálně varoval.

Odfrkl si. "My žádného boha neuctíváme. Ještě to tak. Ale tihle tady ano. Mají toho svého Hatiho... nějaký bůh noci nebo smrti nebo kdoví čeho. Sám nevím. Tak jako tak, jsou to fanatici a to není dobrý brát na lehkou váhu. Fanatici se nedaj o ničem přesvědčit." Netváří se na to zrovna moc vesele. A to ani na svoje poměry. Ne, s fanatiky je lepší nemít nic společného. To ví každý, kdo má trochu rozumu.

"Ty nevíš ani co jsou lidi?" Má nějaký mezery ve vzdělání. Že to neví místní vlčata, to ještě celkem beru. Ale že tulák? Cukl nepatrně uchem.
Ale pak jen znovu protočil oči. Abych z něj nezačal šilhat. "Aby si jednou někdo neudělal z tebe předložku. "