Príspevky užívateľa

sledoval jsem vlče.
,,neboj se, mlha ti neublíží, ano hodí se a nejlepší je jí vyslechnout.. Mlha dokáže mluvit a ukázat ti správnou cestu jak se z ní dostat, samozřejmě je to řečnický. Nebude mluvit jako ty, já, maminka a tak dále. Má svůj styl řeči."
vysvětloval jsem Anjel jak jsme se vlastně naučil se v této husté mlze se pohybovat, bylo to takové zajímavé a pro někoho nepředstavitelné v mlze takzvaně "vidět", hlavně když je hustá a nepropustná.

Zacukal jsme ušima když jsme zaslechl bratrův smích, něco co u mě ani snad neexistovalo, nepamatuji si, že bych se někdy zasmál, ale ani mi to nějak nechybělo? asi? těžko říct u věci, kterou jste nikdy nezažili. Pousmál jsem se když poukázal na mojí výšku.
,,nebo jsme jen víc jedl než abych spal."
oznámil jsme Huntleymu a pak nastražil uši, když hutnley zrychlil a předběhl mě.
,,budiž, když v této mlze znáš cestu."
oznámil jsem a zastavil jsem, do toho jsme nechal i svojí mlhu vstoupit na scénu, takže už šlo vážně blbě vidět.

Opatrně jsem střídal tlapy mezitím co jsem v tlamě držel úlovek, přesněji Bažanta, nebylo to málo dokázalo to nějak tak uživit dva větší vlky nebo čtyři malé vlčata, ale s ostatními jsem zatím na lov nechodil a zvěř se pomalu stahovala, přicházel podzim a šlo to znát, zvířata hledají úkryt na zimu a něco mi napovídá, že tato zima bude krutá.
Mé uši se nastražili když jsem proti sobě slyšel kroky, nechtěl jsem riskovat hladového vlka při nejlepším a při nejhorším? pumu. Proto jsme tedy jednal pohotově a nechal svojí magii, aby zaplnila průsmyk hustou mlhou, tak, že jsem měl i já problém vidět na cestu.

protočil jsme ze srandy očima, když si začal dělat legraci a zavrtěl jsem hlavou.
,,jsi jak malý dítě víš?"
řekl jsem a pohlédl na něj.
,,nic ve zlém.."
prohlédl jsem si ho
,,sedí to k tvojí výšce."
Dodal jsme poslední větu a ušklíbl se. Pak jsme zaškubal ušima když se optal, zda-li tam už budem.
,,když půjdeš tak tam budem brzo."
Zavrtěl jsem ocasem a tím rozvířil mlhu okolo nás.

Pousmál jsem se a olízl jí na čelíčku, Bylo příjemné toto od ní slyšet, byl jsme moc štastný jí mít jako sestru.
,,Jak ranní rosa?"
optal jsem se a představil si tu rosu za dne, byla to příjemná představa.
,,mockrát vám madam děkuji."
stáhl jsem ocas okolo nás a když se optala na otázku, zapřemýšlel jsem.
,,víš.. že ani nevím?"
chvíli jsem mlčel a pak zaškubal ušima, představil jsme si jak voda v řekách je agresivní a tím se začala z mého těla vypařovat mlha.
,,magii. Maminka mi říkala, že mám podobnou, jako měl otec."
řekl jsem Anjel.

Jen jsme si odfrkl na jeho výhružku.
,,ale ono tě to jendou za čas nezabije bratře."
řekl jsem a bez rozmyšlení se rozešel dál, jedním směrem.
,,tudy ospalče."
zavolal jsme na bratra za sebe a doufal, že se mu neztratím v mlze, ještě by začal hulákat.

Chvíli jsem čekal než to malé dojde a když jí to došlo a ona mě štouchla tak jsem se uchechtl.
,,dobře dobře promin no, ale nádherná jsi, jako hvězdné nebe. Nebo klidná voda."
řekl jsem a čumáčkem se jí dotkl čelíčka.
,,nádherná po mamince."
dodal jsme ke svojí delší větě.

Pousmál jsem se na a její větou, ani nevěděla jak moc zahrala na hrudi ugh popsat ty pocity jednim slovem jako ostatní by někdo bylo tak jednodušší! , pomyslel jsem si nerealnou myšlenku a pak poslechnul Anjel.
,, ano ano nějaký nádherný hnědo, bílo, šedé s modryma růžkama třeba, že? "
Optal jsem sd

,, můj pohled na svět je hodně odlišný od ostatních... Ale já jsem celkově odlišný od ostatních "
Pověděl jsem Mladé Anjel pravdu o sobě, byla malá, nevěděla o mě všechno a nikdo ani o mě všechno neví a Bůh vlka ví jesi o mě někdo bude vědět tolik. Pak jsem se ale pousmál na její větou a v klidu jí odpověděl.
,, jo to mi určitě taky budeš povídat vědomosti "
Pousmál jsem se.

Pousmál jsem se.
,, ale pamatuj, že nejsem zase vše vědomí, všechno má své meze, všechno má svůj začátek i konec, nic není nekonečné. "
Pověděl jsem mladé vlcici a položil si hlavu vedle ní, už mě bolela z toho jak furt byla nahoře, chtěli to odpočinek.
,, ale jsem moc rád že si tohle o mě myslíš "
Pověděl jsem jí.

Olizl jsem Anjel nos a zaskubal ušima.
,, řeknu ti máš zákeřné otázky "
Pověděl jsem malé sestřičce na fera a pousmál se, nevadilo mi to, jen jsem prostě někdy nevěděl jak odpovědět, přeci jen jsem již starší, vím že nekdy je lepší lhát, ale dělá mi to strašný problém, ještě k tomu u vlcete, nevím moc jak lhát, tak se alespoň to snažím vysvětlovat nějak zjednodušeně.

usmál jsem se, když se mi povedlo jí rozesmát, zahřívala se mi nad tím hruď, jenže pak to hnedka zchladlo nad její otázkou a já si nebyl jistý co odpovědět, lhát jsem nechtěl, ale pravdu tak mladému vlčeti? nevěděl jsem co říct, ale něco jsme musel..ztlatá střední cesta.
,,no.. víš Anjel.. já jsem nikdy nepotkal někoho takového.. ale nemůžeme to vyloučit.. hlavně né u hladového vlka, který sní vše co se hýbe, jen aby se nasytil."
vysvětlil jsem a doufal jsem, že ji nějak touto odpovědí neublížím, nechtěl jsem.

pousmál jsem se.
,,ano, všechny je hned na místě zpapáš"
znovu jsem jí olízl na hlavičce.
,,budeš moje zachráňkyně, že ano?"
optal jsem se Anjel a čekal jsem na její reakci, doufal jsem, že ji znovu nějak nerozesmutním, to jsem opravdu nechtěl, nepřál jsem si, aby byla smutná, nebo mě neměla ráda, kdybych řekl něco špatně, chtěl jsem aby věděla že jsem hodnej a že mi kdykoliv může s čímkoliv důvěřovat.

Viděl jsem tu změnu emocí v jejích očích, stahl jsem mírně ouška dozadu a pritulil si jí pořádně k sobě.
,, neboj se, jestli ti někdy někdo něco udělá, řekni to svému staršímu braskovi a já jim ukážu kde mají místo. Nenecham někoho jen tak ti ublížit. "
Zafunel jsem a olizl jí na hlavičce, nechtěl jsem jí říkat že bych toho vlka roztrhal na malé kousky, ale vím že toho schopný jsem, neměl by nikdo riskovat mojí trpělivost, hlavně ne když se jedná o moje sourohence.

Zacukal jsem ušima, nevěděl jsem co říct, s huntem jsem nějak vycházel ale u Sindry byl spíše vztah neutrální.
,, víš Anjel.. Je těžké takto říct zda je někdo hodnej či zlej. Vlci mění své chování dle toho s kým mluví, ne všichni musí být milý na první setkání, někteří mají problém se vůbec někomu otevřít, je lepší trpělivost v komunikaci než rychlost, kamarádi být můžete, ale nemusí to být hned, může to trvat"
Vysvětlil jsem Anjel.