Príspevky užívateľa

Nového souhvězdí jsem si za poslední dny všiml, však jsem nedošel k tomu co může znamenat. Na svolání jsem ani nemusel spěchat, jelikož u studánky jsem skoro furt, takže jsme spíše se S'arikem - případně i s dalšími - čekali na příchod vlků. Brzo se všichni sešli a já se tedy rozhodl opustit S'arika a jít na kraj tohodle houfu vlků. Poslouchal jsem slova S'arika a zrak z něho nespouštěl. Skoro hned jsme se dostali k tomu proč jsme zde byli svoláni a já se musel mírně pousmát, hřálo mě v hrudi při myšlence, že S'arik nebude na celou smečku sám po odchodu Nadezhdy.
Můj zrak hned po vyřčení jména padnul na Ryumee, která si tohle místo moc zasloužila svojí prací. - Jestli by se Ryumee koukla mým směrem tak mírně skloním hlavu z úcty k vlčici.

I já zaslechl o konající se akci a rád jsem využil toho, že se akce odehrává spíše v noční časy. Rozhodl jsem se dnešní noc tedy nestrávit u studánky, ale naopak se nějak socializovat. Tlapa střídala druhou a mlžná opona se táhla přímo v mých krokách, rád jsem takhle chodil, dávalo mi to víc pocitu bezpečí, že na mě nikdo nezaútočí, případně bych mohl hned zalézt do mlhy. Avšak když mé oči zaznamenali růžový plamen, alespoň trošku jsme magii zklidnil, aby mi jen objímala nohy a unikala z ocasu - alespoň něco když se jí nemohu zbavit úplně.
Čím víc jsem se blížil tím víc jsem zaznamenával hlasy a do chvíli již byl sám osvětlen rudo-růžovým plamenem.
,,Přeji hezký večer, snad nejdu pozdě"
Pověděl jsem a mírně sklonil hlavu k pozdravu, ale i k omluvě. Již zde sedělo pár vlků, Ryumee, Tim, dokonce i pro mě neznámé vlče.. Norek, S'arik a dost mě i překvapil Roihu, který sem zavítal bez Anjel? Nebo snad příjde později či je v okolí? Netušil jsem, ale dříve či později se určitě dozvím. Moje kroky se po té přesunuli směrem k Norek, nechtěl jsem S'arika vyrušovat když jsem viděl, že zaujal místo vedle vlčice a Norek byla z ostatních vlků nejvíc ke které jsem měl nejblíže. Zastavil jsem po jejím boku, kde mě mohla vidět se svým zdravím okem.
,,Mohu si přisednout?"
Optal jsem se vlčky slušně.

Nastražil jsme uši, když najednou Norek ztichla a začala sledovat víc svoje tlapky. Pohlédl jsem na ni a chvíli čekal, naštěstí se brzo ozvala a já si ulevil, že jsem vlčici nějak neurazil.
,,dobře tedy, pokud si to přeješ"
Pověděl jsem a mírně se pousmál. Po té mi Norek podala otázku a já mírně znejistěl.
,,no.. ne. Ano jsou zde spolu, ale ne jako my. Oni jsou partneři, milují se, my partneři nejsme, nemilujeme se ve stylu jako oni, nejsme spolu každý den či večer."
Snažil jsem se, alespoň trošku vysvětlit jelikož i já sám jsem nebyl nějak dobrý v tomhle tématu, celkově jsem nechápal téma 'láska' dříve jsme myslel, že vlk si najde jen jednu vlčici a zůstanou tak až do smrti.. Ale mamka sama si našla někoho dalšího... Nebudu začínat S'arikem, který mě v tomhle tématu dobře zmátl s jeho vztahama... nebo co to má či měl.
Nějací vlci pak odešli a Norek se mě na to optala, já k ní jen potichu zašeptal, že nemám žádné tušení a vyčkával. Brzo s evlci zpět objevili a začali zapalovat hranice nad čím jsem nastražil uši a sledoval je. Až slova Norek mě z téhle.. hypnózy vytáhli a já se mírně pousmál nejen nad jejíma slovama, ale i nad tím, že se o mě opřela. Opatrně jsem si o její hlavu opřel hlavu a pozoroval co se děje.
Chvíli zde bylo pár ještě slov, ale po té se to již nějak zklidnilo.
,,Chtěla by jsi tedy k té studánce? nachvilku od těch vlků nebo tady chceš ještě chvíli počkat?"
optal jsem se Norek.

Pohlédl jsem na Roihu.
,,Na magii by jsi se moc neměl spoléhat.. nikdy nemůžeš vědět jestli náhodou nepřestane fungovat.."
Zacukal jsem ušima, ale hned jsem viděl na Roihu, že mu tam něco vadilo ve slovech, proto jsem tedy nechal téma tématem a šel dál, no tedy k našim sourozencům.
,,Je to se sourozenci těžké.. myslíš že s nimi máš dost času a oni najednou zdrhnou nebo si někoho najdou... A najednou ti přijde že nemáš nikoho."
Pověděl jsem z mojí zkušenosti, vlastně i celkově mé emoce, v čem vůbec nejsme dobrý a ani nevím kde se to ve mně vzalo. Hnědý po té začal o učení a své profesi, musel jsem se usmát, když začal o tom, že by se Anjel ptala kde je, chápal jsem ji, utekla nám mamka, a její otec a hned na to sourozenci, zůstal jsem jí zde jen já a i tak to je málo z teoretických šesti sourozenců.
Po té jsem se již zaměřil na jeho vysněnou profesi.
,,Rimor. Mistři mluvy a terénu. Dokáží z vlků dostat věci, které se snaží tajit zároveň jsou ale dobří v tom se nenápadně schovat v prostředí a odposlouchávat rozhovory. Rimor má hlavně práci mimo smečku, mluvení s vlky, dostávání potřebných informací a tak podobně. náročná práce hlavně i na psychiku, tvůj mozek musí zaznamenat dost informací, vše zapamatovat a předat vyššímu postavení, nejlépe nezapomenout ani jedno slovo, samozřejmě někdy to je náročné, takže hlavně ty důležité věci."
Vysvětloval jsem.

Pousmál jsem se mírně nad jejíma slovama.
,,Nikdo by takový začátek nechtěl.. to věřím"
Chápal jsem to, alespoň trošku.. vím jak dokáže smrt vyvolat negativní věci, třeba můj bratr se sestrou, kteří nenáviděli našeho otce za to, že tu pro nás nebyl když jsme se narodili.. jenže to nás maminka odmítala seznámit s tím, že byl vlastně mrtvý, nemohl za to.. Zajímalo by mě jen jak to nyní sourozenci vidí, snad už dobře a chápou to..
Nastražil jsem uši, když Norek prokázala zájem o učení se hvězdám a já mírně přikývl.
,,Rád tě zaučím. Jen tedy až se vyléčím.."
Pohlédl jsem na Norek a pomalu se zvedl.
,,nyní bych měl, ale jít, doprojít hranice a zalehnout, než se medic bude o mě strachovat."
Lehce jsem sklonil hlavu.
,,Prosím Norek, opatrně tady, nezapomeň že jsi blízko hranic. A moc dlouho neponocuj taky, nebo dopadneš jak já."
Myslel jsem slova vážně, ale menší náznak humoru tam byl.

Hned jsem nastražil uši nad její větou, chvíli jsem mlčel, přemýšlel jsme nad její větou a taky poslouchal její smích, hřálo mě v hrudi slyšet ten smích.
,,No.. jestli chceš abych ti říkal hvězdo nebo hvězdičko, vadit mi to nebude. A jsem rád že po našich setkáních až teď dostávám povolení na tebe koukat, to už jsme tím pádem hodně krát pokazil"
Lehce jsem se pousmál, myslel jsme to vážně, ale chápal jsem, že to pro vlčku nyní přijde jako vtip a nevadilo mi to, chápal jsem rozdíly, někdy jsme si nemohl pomoc, ale někdy jsem to chápal.
pousmál jsem se nad její větou, že mám být sám sebou.
,,víš.."
začal jsem a pohlédl po okolí, zastavil jsem pohledem na Anjel.
,,Anjel tady má vlka."
Po té pohlédl na Norek.
,,moje mladší sestra je s mamkou, můj bratr je v Kultu a nevypadá to, že přijde.. Mladší sourozenec je v Ignisu a zdá se, že sem taky nepříjde a další bratr taky mladší je taky s mamkou. To je jenom moje rodina, další na kom mi záleží je S'arik."
Čumákem jsem kývl směrem k Voltaire, kde stál S'arik a Ryumee.
,,Ten je taky zabavenej na noc.. takže.."
Pohlédl jsem na Norek.
,,Zbýváš jen ty, koho beru hodně blízko a záleží mi na nich."
Pousmál jsem se na vlčici.

,,taky od sebe tak věkově nejsme no"
Trošku jsem se potichu zachechtal, ikdyž to byl pro mě nepříjemný zvuk, od posledně jsem se nezměnil, prostě u mě radostné zvuky jsou furt pro moje hlasivky záhadou. Pozoroval jsem hvězdy a byl jsem rád, že jsem viděl nic špatného, pokud se neschovávali za stromy, přeci jen byl rozdíl nahoře buď v horách, na louce nebo u studánky než tady v nížinách mezi stromy. Norek pak do mě drbla já hned nastražil uši a pohlédl na ní. Zprvu jsem nechápal její slova a pak mi hned došlo na co naráží.
,,Heh. to doufám, ale zatím nic nevidím."
Pohlédl jsem zpět na nebe.
,,Ale nevidím ani dobré.."
Dodal jsem k tomu a povzdechl si, byl jsem až po uši v hvězdách.
,,ale.. pokusím se dnes všímat hlavně tebe, přeci jen, je to náš první den na plese a já tě pozval."
Pohlédnu zpět na Norek a lehce se nosem dotknu její tváře.
,,Takže cokoliv si řekni a já udělám."
Dodal jsme potichu.

Byl jsme opatrný a kdykoliv sebou Norek cukla opatrně jsme se stáhl a nechal jí to vše zpracovat, než mi zase povolila se jí dotknout, nechtěl jsem, aby se u mě, dcera S'arika, cítila nějak špatně.
,,nejsem si zcela jistý jestli to souvisí se špatnými myšlenkami.. Někdy je těžké to vyčíst, ale je jasné, že se něco hezkého nestane.. a já jen doufám, že všichni v naší smečce budou v pořádku."
Posadil jsem se znovu rovně a lehce se od Norek odsunul, nechávající ji ten prostor.
,,Nový začátek je vždy hezkej, nové zkušenosti, nové vlastnosti, případně noví vlci a hlavně nové zážitky."
Pousmál jsem se a pohlédl na hvězdy na nebi a po té na Norek.
,,Jestli chceš mohu tě zaučovat.. Až tedy budu zdravý, teď jsem rád že držím dech s krokem a s mluvou."
Zachechtal jsem se lehce, což i trošku znělo zvláštně, jelikož ze mě takový zvuk vyjde jednou za.... uherský rok.

Lehce jsem se pousmál.
,,Jistě."
Lehce jsem přikývl, tedy spíše pro sebe.
,,Nevím co zde všechno má být.. jsem zde poprvé, co si pamatuji.. za mě ples nebyl, tohle je můj první."
Šeptal jsem, abych náhodou nenarušoval zahájení. Když na mě Norek otočila hlavu, mírně jsem se na ní pousmál a hned nastražil uši když se usadila. Nechal jsem ocas stáhnout vedle ní, ale nesedal jsem si, myslím že sezení a ležení mám dost po tom co jsem si nalomil žebra, radši si nyní užívám toho, že se mohu normálně pohybovat. Spíše jsem pohlédl na nebe a vyhlížel hvězdy, doufající, že se tam neobjeví nějaké špatné souhvězdí, ač už jsem je neviděl po konci dohadů s Igniskýma, i tak jsem nikdy nemohl být sto procentně jistý, že se neobjeví nějaká znovu.

lehce jsem cukl uchem a pousmál se.
,,Boj mi nevadí, když to je domluvené, jako trénink a tak podobně, ale kdybych měl na výběr válku nebo domluvu, vyberu domluvu."
Vlk který zná S'arika dobře z téhle věty pozná, že jsem tyhle věci pobral od něho, taky jsem spíše vyrůstal v jeho blízkosti, než měl své vlčata, ale byl to přeci jen takový rok? Možná dva. Když se hnědý zmínil o kultu pohlédl jsem na něj s nastraženýma ušima. Jakto že jsme odlišní, ale s podobnými věcmi? Přemýšlel jsem. Nechal jsem ho mluvit o sestře a pak se zapojil já.
,,Já mám v Kultu bratra. a máme to stejné.. Od doby co tam vešel už jsem ho neviděl.. A kdybych ho měl teď vidět.. Co bych mu měl říct? Nevím.."
Mírně jsem stáhl uši a v hrudi jsme cítil nepříjemný tlak, chtěl jsem vidět bratra i mojí sestru.. Je divné si uvědomit, že se více bavím s mladším vrhem než s tím vlastním, ale kdyby Anjel odešla tak bych se nebavil s ani jedním..
,,Chceš učit lov? Nebo případně tě mohu zaučit v jiných oborech. Rimor, Umbra, Venator si jsou dost podobné profese, jen každá vyniká v něčem jiném."
Vysvětlil jsem zkráceně vlkovi.

Byl jsem rád, že Roihu nechtěl udělat ostudu mojí sestře, chápal bych i kdyby řekl, že se snaží jen kvůli Anjel. Jak oheň a voda? Zajímavé porovnání. Pomyslel jsem si.
,,Jsem rád, že si rozumíte"
Řekl jsem a lehce se pousmál, jak jsme řekl vlkovi, dokud je Anjel šťastná jsem rád i já.
,,Ani nevyhrožuji, nemám rád násilí."
Zacukal jsem ušima a hned je nastražil, když řekl, že je taky bratrem, byl jsem rád, že alespoň tedy chápal mojí starost, něco co jsme měli společného.
,,kde máš sestru?"
Optal jsem se a po té se pomalu již rozešel k hranicím.
,,nejde ti lovit?"
Zeptal jsem se, bylo to zvláštní až.. Trošku divné.. každý vlk by měl umět lovit přeci.. Ne?

Chtěl jsem kývnout na její slova, hned mi ale došlo že stojím na straně, kde Norek nevidí takže jsem promluvil.
,, dobře chápu, kdyby cokoliv jsem tady"
Pousmál jsem se lehce a opatrně jí pohladil peřím.
,, nebo se případně můžeme projít k Studénce, tam by nemělo být tolik vlků a nebude to tak neslušné jako odejít úplně mimo"
Mluvil jsem klidným hlasem a pozoroval okolí, každého vlka si prohlížel.

Sledoval jsem děj před námi a přitom poslouchal Norek, bylo příjemné tu nebýt sám, být tu s někým s kým si rozumím. Můj pohled se stočil zpět k Anjel, byl jsem rád, že i ona byla šťastná, hřál mě hrudník z těch dvou, ikdyž tam furt nějaká hořkost z Roihu byla, ale to jsme si již vyříkali. Norek začala povídat o téhle akci a já ji bedlivě poslouchal, trošku mě vyděsilo, že jí píská v uších, ale nechal jsme jí prozatím mluvit.
,,chápu, je jich tu hodně, je rozdíl od jedné smečky na tři a tuláky.. vyčkáme až alfa s princeznou domluví a dodělají co potřebují a pak zajdeme někam mimo? Aby tobě nepískalo v uších. Můžeme se kdykoliv vrátit přeci jen a daleko nebudeme"
Pověděl jsem Norek a ve chvíli kdy se zády přitiskla o mě tak jsem přes ní přehodil křídlo a olízl jí na hlavě, abych jí uklidnil.

lehce jsem ztuhnul a našpicoval uši když mi vlčice olízla čumák, mlha mi trošku u tlap zhoustla, ale jinak jsme reakci nedával na sobě znát. Pousmál jsem se nad její reakcí ohledně mé poklony.
,,vlčici jako jsi ty je potřeba se poklonit."
Sledoval jsem jí a lehce se usmíval. Po té Norek pochválila i můj vzhled, osobně ani nevím, jestli bych se nějak normálně vystrojil, ale když Sage nedávno odešel, rozhodl jsem se nosit jeho věci, aby tu furt alespoň nějak byl přítomen.
,,mockrát děkuji"
Pověděl jsem Norek a po té se postavil po jejím levém boku, pozorující dění uprostřed této menší louky, právě u Alfa vlčice a u její sestry byli tři vlci, moc jsem nevnímal co se děje, ale nejspíše nějaká akce? zahájení? kdo ví, brzo se dozvíme.
,,mně osobně se mi to tu líbí, nádherná výzdoba, hezky vyčištěné, není to tu přeplněné...pokud nebereme vlky.. ale ty nejsou výzdobou věšenou spíše chodící."
Poslední část od přeplnění vlkama jsem spíše k Norek zašeptal, ani to nebylo myšlené vtipem ač to tak dobře vyznělo, říkal jsem jen to co jsme si myslel, jen málo kerým vlkům řeknu někdy vše doslova, jelikož si uvědomuji, že jsou někdy věci, které je lepší promlčet, ale u Norek jsme si nějak přišel, že ji mohu vyřknout každou myšlenku co mě napadne.

Veličenstvo a princezna už přišli a začali povídat, poslouchal jsem je, ale spíše jsem furt vyhledával Norek, až jsem ji konečně spatřil. Už z dálky jsem viděl jak nádherně se připravila na ples, ale taky jsem zahlédl v její řeči těla stres. Nečekal jsem hnedka jsem si to k ní zamířil svižnějším krokem.
Přišel jsem k ní tak, aby mě zahlédla dříve než k ní úplně dorazím, abych jí náhodou nevylekal.
,,Přeji hezký podvečer."
Uklonil jsem se norek a mírně se pousmál.
,,Moc ti to dneska sluší. jak nádherná kometa ve hvězdném poli."
Pověděl jsem slova, které mé myšlenky hned vytvořili při pohledu na vlčici.