Príspevky užívateľa

Sledoval jsem děj před námi a přitom poslouchal Norek, bylo příjemné tu nebýt sám, být tu s někým s kým si rozumím. Můj pohled se stočil zpět k Anjel, byl jsem rád, že i ona byla šťastná, hřál mě hrudník z těch dvou, ikdyž tam furt nějaká hořkost z Roihu byla, ale to jsme si již vyříkali. Norek začala povídat o téhle akci a já ji bedlivě poslouchal, trošku mě vyděsilo, že jí píská v uších, ale nechal jsme jí prozatím mluvit.
,,chápu, je jich tu hodně, je rozdíl od jedné smečky na tři a tuláky.. vyčkáme až alfa s princeznou domluví a dodělají co potřebují a pak zajdeme někam mimo? Aby tobě nepískalo v uších. Můžeme se kdykoliv vrátit přeci jen a daleko nebudeme"
Pověděl jsem Norek a ve chvíli kdy se zády přitiskla o mě tak jsem přes ní přehodil křídlo a olízl jí na hlavě, abych jí uklidnil.

lehce jsem ztuhnul a našpicoval uši když mi vlčice olízla čumák, mlha mi trošku u tlap zhoustla, ale jinak jsme reakci nedával na sobě znát. Pousmál jsem se nad její reakcí ohledně mé poklony.
,,vlčici jako jsi ty je potřeba se poklonit."
Sledoval jsem jí a lehce se usmíval. Po té Norek pochválila i můj vzhled, osobně ani nevím, jestli bych se nějak normálně vystrojil, ale když Sage nedávno odešel, rozhodl jsem se nosit jeho věci, aby tu furt alespoň nějak byl přítomen.
,,mockrát děkuji"
Pověděl jsem Norek a po té se postavil po jejím levém boku, pozorující dění uprostřed této menší louky, právě u Alfa vlčice a u její sestry byli tři vlci, moc jsem nevnímal co se děje, ale nejspíše nějaká akce? zahájení? kdo ví, brzo se dozvíme.
,,mně osobně se mi to tu líbí, nádherná výzdoba, hezky vyčištěné, není to tu přeplněné...pokud nebereme vlky.. ale ty nejsou výzdobou věšenou spíše chodící."
Poslední část od přeplnění vlkama jsem spíše k Norek zašeptal, ani to nebylo myšlené vtipem ač to tak dobře vyznělo, říkal jsem jen to co jsme si myslel, jen málo kerým vlkům řeknu někdy vše doslova, jelikož si uvědomuji, že jsou někdy věci, které je lepší promlčet, ale u Norek jsme si nějak přišel, že ji mohu vyřknout každou myšlenku co mě napadne.

Veličenstvo a princezna už přišli a začali povídat, poslouchal jsem je, ale spíše jsem furt vyhledával Norek, až jsem ji konečně spatřil. Už z dálky jsem viděl jak nádherně se připravila na ples, ale taky jsem zahlédl v její řeči těla stres. Nečekal jsem hnedka jsem si to k ní zamířil svižnějším krokem.
Přišel jsem k ní tak, aby mě zahlédla dříve než k ní úplně dorazím, abych jí náhodou nevylekal.
,,Přeji hezký podvečer."
Uklonil jsem se norek a mírně se pousmál.
,,Moc ti to dneska sluší. jak nádherná kometa ve hvězdném poli."
Pověděl jsem slova, které mé myšlenky hned vytvořili při pohledu na vlčici.

Když mi nyní řekl význam onoho slova tak jsem přikývl.
,, ano i ne, spíše je to častější ale jsou zde i menší chvíle."
Pověděl jsem mu a pak poslouchal malou čas jeho života a lehce mi cukli koutky nahoru když pověděl poslední větu, že si jeho mamka vlcata dělat neměla.
,, kdyby jsi měl zájem mohu tě učit nějaké ty fráze, samozřejmě chápu že to není mluva pro všechny.. Ale na jednu stranu mimo smečku máme reprezentovat a byl bych nerad kdyby jsi se nějak dostal do problémů. "
Pověděl jsem vlkovi a pak udělal pár kroků, byl jsem vedle něho, znacil jsem že bych chtěl jít na obhlídku hranic i přes to jsem ho poslouchal a furt na něho koukal.
,, neříkám že jsi.. Něco jako hajzl a tak. Jen nejsi někdo koho bych si u Anjel představil. Názor jsem si udělal tvým chováním a tím že mi Anjel poprvé o tobě řekla když čekala vlcata."
Zamračil jsem se lehce.
,, jestli ji milujes, neříkej mi o tom. Dokaž mi to. Ona si zaslouží mít někoho kdo ji bude milovat a dá ji první poslední. Když jsi přišel ty do jejího života tak již není moje plná zodpovědnost o ni i tak, furt jsem její bratr a budu se starat. Nebudu ti říkat jak bych ti ublížil jestli se jí něco stane.. A tak.. Protože takový nejsem, ale určitě víš že za to rád vůbec nebudu. Ale věřím ti. "
Koukal jsem mu hluboce do očí, dával jsem váhu na svá slova.
,, chceš se mnou obejít hranice? "
Optal jsem se, chtěl jsem mu ukázat že vážně nenávist nebo něco takového tam k němu není.

Trošku jsem nechápal jeho slova jako třeba 'kakabus' nikdy jsem se s tímto slovem nesetkal v životě.
,, omlouvám se, ale cože prosím? "
Zeptal jsem se, nebudu odpovídat na něco, čemu vůbec nerozumím co vůbec znamená. Roihu po té začal, že tohle byl jeden z jeho nejlepších pozdravů a já se mírně zamračil, naštvaný jsem, ale vůbec nebyl.
,, nechci být neslušný, ale u tebe se moc neprobirala slušná výchova? Dobrý den, zdravím a tak..? Neber si to nějak osobně, jen na tohle nejsem zvyklý"
Bylo to zvláštní pro mě, naposledy co jsem se bavil s někým kdo se neuměl dobře chovat byl Sage.. Když byl Vlče ještě, pak když jsme se viděli po dlouhé době se i sám za své chování omluvil a tak tohle bylo zcela novinkou pro mě. A pak začala ta otázka 'když ne já tak co? '
,, chtěl bych určitě začít tím, že jsem do smečky přijal i bývalého člena Igniske smečky. Není to tím odkud pochazis, není to tebou. Je to Anjel."
Nechal jsem ho chvíli větu vstřebat a pak začal.
,, mám svojí sestřičku rád, jak vy říkáte a popisujete tuto emoci.. A ty se mi nelíbíš a mám vždy v krku hořkost když tě vidím. Ale respektuji tě. Anjel tě má ráda, jste si blízcí.. A já přiznávám že tam.. Byl strach? Že o ni přijdu, že jako ostatní mi odejde ze života. Na druhou stranu si i uvědomují že to je její život, já jí ho nehodlám ničit, vybrala si tě? Já budu respektovat její rozhodnutí si tebe pustit k tělu. A tebe budu respektovat jakožto člena smečky. Patříš do rodiny jak ukázali hvězdy, ale nemyslím si že budeme moc být přátelé, pokud alespoň trošku nezmirnis ten slovník, protože mně to trha uši. "
Vysvětlil jsem vlkovi mé.. Pocity? K němu.

Lehce jsem cukl uchem nad jeho slovy a jinak neměl žádnou reakci, to spíše slova.
,, rád bych ti oznámil, že já osobně nedokážu projevovat emoce jako ostatní"
Což byla pravda, už od malička byla vůbec vzácnost vidět mě se usmát, nikdy jsem nechápal city.
,, další.. Je dost neslušné vlka, se kterým jsi nikdy nemluvil, pozdravit stylem, jaký jsi udělal. Nevím kde jsi vyrůstal, ale někdy by to chtělo trošku uvědomit si s kým mluvíš a tím teď nemyslím jen postavení či věk "
Pověděl jsem mu a vydechl mlhu.
,, otrávený z tebe nejsem, ač mám k tobě vybudovaný odstup. Ale není to kvůli tobě "
Dodal jsem ke svým slovům.

Mírně jsem stáhl uši dozadu když jsem zaslechl hlas vlka. Zastavil jsem se a pohlédl na vlka, Roihu, jeden z nových vlků co zde byli přijatí nebo i vlk, který chodí s mojí milou sestričkou, nechápal jsem mnoho věcí na tomto vlkovi, ale určitě první věc, která mě u tohodle vlka nejvíce štvala, byla nevychovanost. Takhle to dopadá když vyrůstáte s alfa vlkem v blízkosti.
Polkl jsem slova o jeho stylu pozdravu, chtěl jsme být co nejvíce formální to šlo, ikdyž má hruď byla horká v krku jsem měl hořký zápach.
,,Zdravím."
Řekl jsem svým chladným hlasem.

Pomalu jsme obcházel dlouhé jezero, mířil jsme si to ke hrázi, začít kontrolu hranic, abych po té mohl jít na večer sledovat hvězdy, pokud mi to samozřejmě počasí povolí. Sledoval jsem okolí, které nyní bylo zabarvené do růžových (oranžových) barev zapadajícího slunce, těšil jsem se, až zapadne a zde se objeví ledové barvy měsíčního světu.
Pomalu jsem se dostal blíž k ostrůvku a zde na chvíli zastavil s pohledem upřeným na něj. Vzpomínal jsme, když zde byl bratr, Huntley, když jsme na tom ostrově leželi, pozorující hvězdy, když mi sám zaplétal květiny do mých vlasů a musel jsme se nad tou vzpomínkou pousmát, chyběl mi a doufal jsem, že se má v druhé smečce dobře. Povzdechl jsem si a mávl ocasem, tím nechal svojí mlhu roztáhnout po trávě a hned na to jsem se rozešel dál.

Poklidně jsem seděl u hvězdné studánky a sledoval noční nebe v odrazu vody. Bylo to již pár dnů od akce s Ignisem a nebe se dost změnilo, vlastně se změnilo už po tom co to všechno skončilo a já si mohl jen oddechnout, že nás nic nebezpečného.. snad.. nečeká, ale nikdy by se nemělo polevit.
,,Hvězdy, doufám, že nejhorší je prozatím za námi a čekají nás prozatím hezké dny."
Zašeptal jsem k hvězdám, zároveň tím uklidňoval mě samotného. Byl jsem rád za S'arika, že to všechno se vyřešilo v klidu, nevím co bych dělal kdybych ztratil zbytek blízkých.. Anjel, S'arika a teď pomalu i Norek. Kam bych pak šel? nejspíše zde zůstal.. i kdyby se domov změnil v mrtvé pole sežehnutou v plamenech Ignisu, nedokázala bych to tu opustit jak jinčí zvládli, musel by mě někdo odsuď sám dostat.

Pomalu jsem přicházel na akci, kde už se již zdálo, že zde bude dost vlků. Hlavu vysoko, ladně jsem střídal tlapu za tlapou a pozoroval okolí, jaká je nálada, kdo tu všechno je, věděl jsem, že má drahá polovička zde ještě nebude, domluvili jsme se, že se sejdeme až na místě plesu a já si jsem víc jak jistý, že jsem vyšel dříve než ona. Prohlížel jsem si cizí, ale i známý tváře vlků a dost mi zde chyběla tvář vlka, kterého vím, že zde neuvidím - Sage, je to chvíle co odešel z Norestu, ale utěšovalo mě to, že jsem měl za ušima jeho okrasné věci, které mi předal před svojím odchodem. Při pozorování jsem si i všiml Anjel, mé sestřičky a musel jsem se pousmát, vypadala nádherně, slušelo jí to.
Zhluboka jsem se nadechl a postavil se trošku stranou, sledující vlky a prohlížím si jak to zde Nihilští vyzdobily a musel jsme uznat, že to byla vážně nádhera, zda se to bude líbit i Norek.. Kde asi je..

Nastražil jsem uši když se optala na takovou otázku a došlo mi, že nejspíše jí nikdo tohle neučil, přišlo mi to dost smutné. Přisedl jsem si tedy blíž k vlčici, že se naše srst dotékala.
,,podívej..."
Pohlédl jsem na nebe.
,,je tam moc hvězd.. vlk by si myslel, že nic neznamenají.. jenže některé hvězdy vytváří obrazce.. tomu se říká souhvězdí.. někdy je těžké souhvězdí vidět v tolika hvězdách, trvá než se je vlk naučí rozeznávat."
Na chvíli jsem ztichl, hledal jsem a když jsem nalezl nastražil jsme uši.
,,tady.."
Nosem jsem se dotkl obličeje Norek a pomalu ji tak nasměroval pohled na jedno místo.
,,šest hvězd, které září víc než jiné.. vytváří kříž a hvězdy ve svislé poloze pokračují z obou stran o jednu hvězdu dál... To je Malum..souhvězdí nebezpečí a špatných událostí... Vídám ji často.. prvně jsem myslel že to značí odchod mojí rodiny.. po té něco s mým povýšením, přeci jen jsem dostal pěkně po čumáku... jenže furt tam je.."
Trošku jsem stáhl uši dozadu.
,,Bojím se co značí.. Ano může to být jen náhoda.. ale nedávno se k tomu ukázalo další souhvězdí.. Initium novum... souhvězdí naděje a nového počátku.. je možné, že Malum mě připravilo na mé životní události.. Ale je možné že čeká něco velkého smečku.. A já se jen bojím toho..co to může být."
Povzdechl jsem si.
,,Hvězdy jsou překrásné, ale mohou nám dost pomoc.. Bavil jsem se o nich s maminkou... když zde ještě byla.. A začal jsem je obdivovat.. Až bych, jako ostatní vlci, řekl že jsem do nich dal život. Důvěřuji v nich a věřím, že mi ukazují cestu a připravují na věci budoucí."
Pohlédl jsem na Norek a pousmál se.

Pousmál jsem se.
,,Taky je mám rád.. zatím mě připravili na pár věcí.."
Pohlédl jsem na nebe, pamatuji si, když jsem zahlédl souhvězdí změn a pár dnů na to mi odešla mamka pryč ze smečky a v blízké době mi odešel i bratr do jiné smečky, věřím jim a dal bych pro hvězdy i život.
Musel jsem se pousmát, když Norek se mnou souhlasila ohledně mého zranění, cítím jen nepříjemný tlak, žádnou bolest. Zastříhal jsem ušima když skoro vyjíkla nad tím, že i mé myšlenky neztichnou, musel jsem se nad tím zachechtat.
,,Myšlenky snad nikomu neztichnou.. až z nich někdy bolí hlava.."
Pousmál jsem se.

Lehce jsem se pousmál.
,,Hvězdy jsou nádherné a jsou základem naší smečky."
Ten menší úsměv hned na to zmizel.
,,Ač mi přjjde, že už se jim nevěnuje tolik jako když já byl vlčetem.."
Uši mi lehce zacukali, když se Norek začala ptát na zranění.
,,Ano, měl bych... ale ležet celý den na zraněných žebrech mi nepříjde ta nejlepší věc.."
Trošku jsem se zachechtal, přišlo mi lehce toto vtipné, jak vyléčit žebra tím že na nich budu od rána do večera ležet? nemyslím si, že to je nejlepší věc.
,,Při svém povýšením jsem měl hezké střetnutí se třemi nimlogy a jeden mě nabral.. nic špatného, nic hrozného, jen mě vymrštil do vzduchu."
Vysvětlil jsem vlčici svoji zkušenost, byl to náročný den a musel jsem sám zachránit Ignisana, za což moc pyšný nejsem, ale určitě jsme za to víc radši než kdybych ho sledoval umřít díky sobeckosti.
,,myšlenky jsou zrádné.. "
Optal jsem se a pohlédl na vlčici.

Kývl jsem na pozdrav mladé vlčice a usadil se po jejím boku. Ani jsme nestačil nic udělat a již se Norek ptala na moji přítomnost za nočního svitu.
,,Mám obrácený spánek víte? Radši spím přes den a v noci brouzdám okolo studánky.. tedy do doby než je oblačno, to po té nejdou hvězdy vidět, po té procházím okolo hranic a kontroluji, že je noční klid..."
Odmlčel jsem se a těžce popadl dech, furt jsme nebyl zcela vyléčený.
,,krom dneška.."
Pousmál jsem se.
,,Zranil jsem se na zkoušce, takže jsem se rozhodl projít se, abych furt neležel na zranění"
Pověděl jsem Norek a nazpět se optal nakonec já.
,,Co zde děláte vy? tak pozdě a blízko hranic?"
Pohlédl jsem na vlčici vedle sebe.

Mírně jsem sklonil pohled směrem k S'arikovi, nelíbilo se mi tohle, ano chápal jsem to, ale nelíbilo se mi, že by tam S'arik měl být sám s nimi, s vlčicemi co můžou mít jakoukoliv magii. Moje automatika tedy byla, že jsem šel pomalu s nimi, v tichosti je sledoval a ve chvíli kdy vlezli do nory zastavil jsem. Mírně jsem stáhl uši dozadu, nešel jsem dál, slovo S'arika pro mne znamenalo hodně. Trošku jsem poodešel od nory a usadil jsem se s pohledem upřeným k noře, uši nastražené, kdyby se něco dělo, stejně tak napjaté bylo u mé samotné tělo, čekající na cokoliv co by se mohlo stát. Cítil jsem nepříjemný chlad v mém těle, rozlíval se do všech stran svalu, stahoval svaly, stahoval orgány, cítil jsem tlak v mém žalůdku, neměl jsem z tohodle dobré myšlenky, které i furt zajížděli k hnědému vlkovi a k mojí sestře, nelíbilo se mi dneska vůbec nic, byl divný den a já si jen přál, aby tohle všechno byla jen noční můra ze které se každou chvíli proberu. Jenže jsem se neprobouzel a to mě stresovalo víc.