Príspevky užívateľa

"Tak to buď ráda," uculila se, "protože já to znám až moc dobře." Černá ovečka rodiny! Být rebelskej týnejdžr se moc v její rodině neslušelo. Teda vůbec. Více si cenili extrémně klidného chování bez jakýkoliv emocí. To se Gájel zrovna nelíbilo. Tedy... Bylo to zvláštní, ale vlastně vnitřně moc emoce necítila. A když necítí ani bolest, tak... Nu, nedalo se v tomto případě moc divit, že trollila a riskovala tolik svůj vlastní krk, aby něco cítila.
"Musíš zůstat co nejvíc v klídku. A tak jsem udělala i já. Když medvěd vycítí to, že máš naděláno, tak to ho jen bude motivovat k útoku. Snažila jsem se na něj nepoutat moc pozornost a neprovokovat ho. Medvěd si mě ale aj tak všiml a fakt nebyl nadšenej, že v jeho okolí se potuluje rival, co se žvance týče. Pořádně zabručel, asi mi tím chtěl říct, ať se klidím z cesty. Co si budem, fakt se mi to nelíbilo, ale co jsem mohla dělat, že? Vlci v těchto lesích nejsou pány světa. Když si tohle neuvědomíš, tak rychle skončíš jako něčí žvanec," ušklíbla se ke konci. Jak ironické. Gájel by sice medvědisko na 1v1 nevyzvala, ale... Drbnutá byla pořádně, takže kdo ví. "Tak jsem pomalu vodešla pryč a přitom jsem z něj nespustila oka. Kdyby se rozmyslel a chtěl mě sežrat, tak bych o tom aspoň věděla předem! Měla jsem ale štígro. Slyšela jsem totiž o těch, co ho neměli. Neskončili dobře." O žádných reálně neslyšela, ale určitě tací byli! A musela udělat nějaký bububu. To by nebyla Gájel. Vlastně jí i celkem bavilo povídat o takových random blbostech, co jí napadly. Hernajs, kdyby slyšela o moři nebo tak, to by se jí kebule zamotala! Měla náhle tendenci si tuhle sheltered čubu ukrást, páč by jistě žila lepší život kdekoli jinde jak v té zaprděné grupě pokakánků ze slunka.
"Chtěla bys něco ještě slyšet? Či snad... i vidět?" mrkla šibalsky. Tak schválně! Vyhraje generační bububu nebo dětská zvědavost?

"Kdeže. To jsem vůbec neřekla," opravila ji poněkud přísně. "Či ti snad dělá dobře, když si na tebe starší vlci vybíjejí svou zlost? Přijde ti to správné? Já to teda nikdy ráda neměla," zazubila se. A doteď to ráda nemá!! Jako jo, in a way bylo její minus, že se chovala tak, jak se chovala, ale co už s ní? Se svatozáří se nenarodila a teď ji jen blbě sežene.
Přikývla na její slova. "Ano, viděla," řekla, ale pěkně kecala. Něco o nich slyšela, ale že by ho potkala, to fakt nee. Ale typka ho taky nikdy neviděla, tak co? Mohla si vymyslet total cokoli! "Nemělo smysl s ním bojovat... Ale utéct taky jen tak nemůžeš. Kdybys začala dělat rychlý pohyby, tak by tě mohl vidět jako svou večeři." Utíkají přeci ušáci a srny, né bojovníci, že jo!
Hati?? Proboha živýho, to byl zas kdo? Tolik věcí, tolik bizárů!! Bylo by chytrý se už konečně přiznat, že tady vlčinu jen tahá za nos, ale měla pocit, že je v tom namočená celkem hluboko. Oops.
"Samozřejmě, že ochrání... Je důvod, proč jsi to zvíře ještě nikdy neviděla," mrkla. Oukej, a co teď? Jak se z této šlamastyky dostat? Aby si neuškvařila mozek!

Takže skupina magorů obvykle šmejdila na jednom místě a když šel někdo mimo, tak dostal mastnej flákanec. Oukej, super. A slunce?? Oni se bojí slunce? A co se dozví pak? Že mohou vykonávat potřebu jen směrem na západ?
"Vlci, co by si vylili zlost na vlčeti, nejsou silní vlci," vyplivla první moudro, co jí napadlo. Většina smeček si děcek cenila a myslila si, že to tu nebude moc jináč. "Slunce..." vydechla tiše. Mysli, mysli!"Netřeba se prozatím obávat. Měsíc obloze ještě bude vládnout nějakou dobu. Přeci jen, v zimě je nejsilnější," řekla vážně. Nemyslela si, že by mělo za chvíli svítat. Když sem šla na trip, tak ještě probíhal západ, který, jak je to v zimě obvyklé, se pak rychle změnil v noc. Ledaže by snad čas utíkal rychlej, než by si myslela.
"Ne, není to žádný vlk... Ale obávaná lesní bestie. Důvod, proč je to tu tak nebezpečné," řekla temně. A vlastně neměla daleko od pravdy, což? "Je o dost větší jak my dvě. Stačí mu jedno máchnutí tlapou a může vlka usmrtit, nebo mu při nejlepším zlomit všechny kosti v těle. Nejsme před ním v bezpečí ani na stromech, protože umí po nich i šplhat," začala povídat a následně nadzvedla svou packu, "a jeho drápy jsou ještě větší jak moje tlapa." Měla pocit, že upe vykládá nějakej hororovej příběh! Ale medvídka nechtěla zrovna potkat ani Gájel. Netušila ale, jak dlouho udrží tento naprosto seriózní fejs. Nebyla na to zvyklá, ale... Tohle bylo skvělý. Motivace! Ale proč si takhle vymejšlela, to netušila. Prostě to šlo upe samo!

Gájel se začala celkem bavit, protože bylo zcela evidentní, že ani jedna nemá šajnu, co se to sakra děje. Naštěstí to na ní kupodivu nešlo tolik poznat, protože se fakt snažila své pobavení skrýt. Konečně jsou jí ty pokerface geny k něčemu!
Tito joudové žijící v těch divnověcech a ruinách nesmí mimo území, jo? Božínku. Možná právě toto byl důvod, proč o nich eště neslyšela! Protože jim useknou pracky, když půjdou na výlet! To mrně muselo mít fajnou odvahu.
"Jsem jak stín," mrkla na vlčici, co vlastně taky vypadala jak stín. Zatím celkem fajnej roleplay! "A ne, nebojím se. Tento svět je sice plný nástrah, ale víš, co se říká? Kdo se bojí, nesmí do lesa," dodala a hačla si. Měla pocit, že tuhle vlčinu museli držet celej její život v nějakým kumbálu a až teď šla na procházku mimo domov. "Víš, co je to medvěd?" blýskla očima. Medvědi se určitě nezdržovali na takovém divném místě, pomyslela si.

Jak by ráda prošmejdila okolní ruiny! Co když se v nich skrývá něco epic? Třeba nějaký brnění či zbraň?? To by doma zejrali! Místo toho na ni začalo hučet nějaký děcko, a to ji celkem překvapilo. Aha, tak on v tom bordelu fakt někdo žije! No to jsou mi věci. Děcko, co bylo vlastně jen o několik měsíců mladší, se ptalo, jestli je z kultu. Heee? Z kama že?? A co dělá venku? Gájel není žádný mimino, aby měla nějaký večerky! A ještě, aby ju někdo buzeroval, co kde dělá! Pěknej drzoun.
"Nevím jak ty, ale já už domácí vězení nějakou dobu nemám," mrkla na černou kouli, co sotva šla vidět. No ještěže měla ty jasný voka!

Netrpělivě čekala, než se křídladej divnozrzek vrátí. Co když jim při tom čekání něco mezitím zdrhne, hmmm? Nerada by zdechla hlady! Už teď bude mít co dělat, aby případný úlovek hned na místě nesežrala. Ale to by jí přítomní hoši asi dali pořádnej flákanec.
Zrzek se naštěstí vrátil a oznámil, kde něco viděl. A to něco byla srna. Gájela zašvihala ocasem. Hurá! Naděje!
"Super!" blýskla očima a podívala se na soudruhy. "Tak co teď? Najdeme srnu a Iris ju k nám nažene svými stíny?" Zněl to jako krásnej plán. Ani se moc nebudou namáhat! I když... To pak neukáže ostatním své schopnosti! Kdyby nějaké měla, že...

Jó jó jó. Blá blá blá. Stačilo! Stačilo těch mouder, ať se už přesunou na ten real deal! V Nihilu je stejnak jen pět a půl blbců, takže stejně bude mnohdy makat sama, no né?
Další Solova slova ji pekelně urazila. Jak jako, že si nemyslí, že je to pro ni vhodný!! Jen závidí! "Myslím," zavrčela, evidentně ne moc spokojená s komentářem staršího vlka. "Díky tomu mě nezastaví žádné trapné chvatíky zaměřené na bolest!" blýskla očima. Přišla si jako jediná ve vesmíru, kdo tuto *poruchu* bral jako dar. Bude nezastavitelná. Každej se jí bude bát! No a však co, že si hned nevšimne zranění. Doktor si jich všimne a hezky je ošetří! Žel jí nenapadlo, že existuje něco jako vnitřní zranění. A že fakt může chcípnout, když své bolístky bude ignorovat. Už předtím jí dala Bella Ciao málem přes zadek, když se přerazila u skal a pak si tu vesele ťapala územím!
Konečně začátek! No hurá! Gájel samozřejmě moc dlouho nečekala a hned po Solovi skočila. To určitě bude hračka, když je zelenáč tak prťavej!

"To teda neplánuju," zazubila se. Proč by se takto střílela do nohy, có? To by se musela hodně nenávidět! A ona se měla aj celkem ráda. "Dík, že udržíš tajemství. Ale něco mi říká, že Khalan tak hodnej nebude, jak všem musí lozit do zadele," zabručela. Ah, proč musel bejt v tom Vissalis! Proč musel bejt u toho, když se zkoumaly ty mágie! Jako jo, Gájel se mohla cítit spešl, že má jinou variantu tý rodový magie. Funkční variantu. Ale asi by byla raději, kdyby měla tu obyč. Nebo líp, něco úplně jinýho!
Gájel si následně hačla blíže k bratrovi. Kdyby mohla, tak si promne packy jak mucha! A jakmile se cítila ready, tak se dotkla Arkády a začala se soustředit. A ejhle! Opravdu se jí aktivovala magie! Ale bohužel neměla také účinky, jak si představovala. Kvůli své nezkušenosti a zbrklosti samozřejmě nerozpoznala žádné relevantní informace. Jen jakýsi nečitelný informační šum. Vlčí tělo bylo složité. Jak by taky mohla něco vyčíst navíc, když mu sotva rozumí? Frustrovaně pak položila packu na zem, a tím přerušila kontakt. Ugh.

Již podruhé se vydala k řece Coně. Jak nepoučitelná to duše! Ale dalo se jí divit? Posledně viděla v dáli siluety jakýchsi prapodivných *věcí* a nebyla by to Gájel, kdyby to nechtěla prozkoumat. Jakmile byla blíž a blíž cíli, siluety začaly být o to ostřejší. A panejo, to byla scenérie! Sice už byla tma a tolik se toho vidět nedalo, ale Gájely bystrému oku to stačilo. O to větší dobrodrůžo to bylo! Ještě nevěděla, že ty vysoké divnověci se nazývaly jako domy. Jak z jinýho světa, panečku! Její čmuch jí prozradil i to, že v okolí se zdržovali *vlci*. Byla ale celkem v klídečku, protože eště nic o žádným Kultu magorů neslyšela. A tedy ani neslyšela o tom, že je vstup zakázán...

"No jó no. To je fakt pech. Buřit si budeme moct dovolit, až se dokážem o sebe postarat. Ale jako, aj tak bych nechtěla bejt tam venku sama. Ale jestli mi nic jinýho nezbyde..." Žít na vlastní pěst určitě žádná sranda nebyla. To věděl i tento edgelord s egem ve stratosféře. I ona měla v šišce nějakou kapku rozumu. No jo. To bylo jistě těmi milágovskými geny! Rodiče se úplně nezapřou.
"Fakt jó? Tak aspoň to. Já ju potkala jednou, no. Ale nějak extra jsme se nebavily," pokrčila ramínky. Asi by se raději bavila s ní jak s Dýdou. I když, těžko říct. Jak nad tím přemýšlela, tak vůbec ve smečce nebylo s kým hodit pokec. Možná by leda mohla někdy zas buřit Irise.
"Jako joo, ale chápej, já nechcu bejt medik, ale rytíř! Tohle je magie pro medika a ne pro rytíře, a to mě prostě mega štve. Co když přijde panovnica a autoritativně žblebtne, že prostě budu medik a basta?" Ona nechtěla životy zachraňovat, ale naopak je brát!! Samozřejmě né jen tak na random, ale prostě ničit nepřátele a vůbec ty, co ohrožujou smečku. Lovit a fajtit! Né bejt furt zalezlá u kvítek a u ukňouranejch pácošů. "Ale víš co, zkusit tu magii klidně můžu," ušklíbla se. No jo, dostala upozornění, že diagnostikovat může jen po zevrubném tréninku a blá blá blá. Ale v Nihilu žádnýho chábra z rodiny neměla, tak jak se to měla naučit, že?

Gájel přikývla. Byla ráda, že jsou v tomto na stejný vlně. Nedivila by se ale, kdyby její bratr Khalan monarchii vychvaloval do nebes! Ale to mu třeba křivdila. Těžko říct.
"Hej beztak," protočila očima. "Je to bizár. Přijde mi, že se Nihil snaží prezentovat jako smečka, kde si jsou všeci rovni, všechno je růžový a kdesi cosi. A pak přijdou s monarchií! To je důkaz, že některý si jsou víc rovni jak jiný. A to je prostě divný. Nelíbí se mi představa, že musím poslouchat někoho jen protože se dobře narodil. Na to jim kašlu," odfrkla si. Tušila, že za tato kacířská slova by mohla dostat od kytičkových soudruhů pořádnej flákanec. Ale Gájel mlátila puberta. A odmítala mlčet!! Určitě nemohou být sami s podobným pohledem na svět, no né?
"Hej, taky mi to přijde divný. Možná se ksichtí jak kakabus, aby měla aspoň pocit, že má nějakou autoritu? Přeci jen, typka je snad menší jak ty, jo," uchechtla se. "A ta její sékra Rivéra je ještě větší trmpajzlík, ale ta si aspoň na nic nehraje, mi přijde." Potkala ji u zmrzlý řeky a ta určitě žádný pokerface nedodržovala. Spíš ji přišlo, že má trochu Dýda energii. Ale jen trochu.
"A co si vlastně vůbec myslíš vo těch mašich magiích, co teda máme?" zeptala se. Změna tématu!

No jó. Kdyby se zrodili u Přízračných, tak jejich rod by měl jistě lepší význam. V Nihilu byli jen prosté a obyčejné nuly. Otázkou bylo, zdali je lepší býti nulou v Nihilu nebo milágou u Přízraků. Ani jedno jí dvakrát nevonělo.
"Že? Taky mi to přijde dementní. Nějakej jouda měl x let zpátky tak masivní ego, že prostě řekl, že bude vládnout jen on a jeho krev. A ty jeho ovečky prostě poslechly. Bizár. Co když se Voltaice nebo Riviéře narodí nějaký postih, co bude umět jen slintat a vydávat divný zvuky? Aj ten by nám vládnul? No fuj. Pěkně nedomyšlený," odfrkla si. Arkádova vidina *demokracie* byla vskutku zajímavější. Jo, vlci by si beztak odhlasovali nějakého blba, ale aspoň by to bylo v jejich prackách a ne v prackách, respektive v děloze, Voltéry.
"Jo, na to myslím furt, jak to bylo stupidní! Doteď mě to s prominutím sere. Prostě všeci vysmátý jak lečo a barvíkovali si noru, ale že by se dělalo něco užitečnýho, to nee," protočila očima. No jo, jí se to žblekotalo, když ještě nebyla dospělá. Ale i tak!! Ona by se ráda zapojila do echt dospěláckých záležitostí. No fakt.
Zazubila se nad divadelním vystoupením Arkády. Které bylo plné pravdy! No fakt jo. "To mi lichotí," uchechtla se. Teď ještě všem ukázat, že na to má!!

Arkáda byl evidentně stále až moc dobrej. I bratra by zachraňoval! Kdyby Gájel uměla číst myšlenky, jistě by nad tím zakroutila hlavou.
"Profesionální spáč by se mi líbil taky," zazubila se. "Ale to by ses musel narodit jako bratr Voltéry. Jako princátko by sis beztak mohl jen válet šunky a dělat prd," pomyslila si. Nevěděla totiž o tom, že by Riviéra dělala nějaký real povolání. Jo, jistě, pomáhala s bouráním ledu v řece, ale to bylo tak šecko, o čem věděla. Asi jediný, co musela dělat, bylo bejt nějak reprezentativní. Takže práca jednou do roka.
"Noo a zkoušel jsi vůbec lovit?" zamračila se. Nebo snad rovnou hází flintu do žita? No, vlastně by se ani extra nedivila. S tou fyzičkou asi moc neudělá. "I když ne, ještě bys u toho usnul a něco by se ti stalo," odvolala slova svá.
"No jo, ty alergie jsou pěkně blbý. Tak já nevim. Šaman? Ti asi nedělaj nic extra, jen si tahají ze zadele blbosti a tváří se u toho hrozně chytře. Nebo si můžeš nějakej džob vymyslet a pak to odprezentovat od panovnice nebo tak," pokrčila ramínky. No jo. Arkáda byl fakticky zapeklitej případ. Ještě, že ona měla jasno! Rytíř a nic jinýho.
"Jó no. Je to divný. Na druhou stranu... Nevím esli tu pravdu vůbec chceme znát," ušklíbla se. Mohlo to bejt divný. Tak moc divný, že oka nezamhouří.

Gájel se ani nechtěla obtěžovat se záchranou bratra. Bratr byl prostě doomed. A jestli ho bude chtít polknout ledová řeka, tak ať. Ona by mu už nepomohla. Teda, cože? Odkud přichází tyhle chladné myšlenky? Opravdu by byla schopná někoho nechat zemřít? Nebo to kňoural jen její edgy teenager?
"Neasi. Ale jestli chce bejt nula, tak dobrý pro mě!" blýsklo se jí v očkách. Čím méně konkurence, tím líp!! Bylo jí ale celkem jasný, že Khalan v očích druhých žádnou nulou nebude. Spíše naopak. A to ji neskutečně sralo.
"Joo, to se nedivím. Hmmm, co bys ty moh' dělat? Eee, baví tě vobec něco, nebo jen tak ňák přežíváš?" Třeba na něco společně přijdou! Ale tohle bude fakt velkej oříšek. Arkáda byl totiž už na první pohled zralej leda na invalidní důchod, ale na tuto možnost by se Voltajka moc šťastně netvářila.
"Heej, to snad né. Fotr je sice divnej, ale máti snad není tak pitomá, aby si někoho vzala a udělala si s ním na starý kolena děcka, jen protože to nějakej černej jouda přikázal," zavrtěla hlavou. Ale i pro ni to byla záhada. Proč? Jak se dali dohromady? Záhadné.
"Hej, no, snad máš pravdu," pokrčila ramínky. "Ale nemožeme na to spoléhat."

Lesík byl fascinující. Cítila tu dosti trochu starších pachů, hlavně těch tuláckejch. Ha, že by omylem kopla do něčí skrýše? Jako, někoho nasrat tak daleko od domova nebylo moc chytrý, ale Gájel neměla zrovna pud sebezáchovy. A co to? Čuchá čuchá snad Azaryn? Byl to podobnej pach jak Zatha, takže to musí být ono! Jéje, toho chtěla zase potkat a pěkně ho potrollit. Působil jako někdo, kdo by byl ochotnej s ní jít střemhlav do průseru.
Vydala se po pachu, dokud nenarazila na křídlatce. "Aha!" řekla. Už tě mám!! "Nazdárek. Seš na lovu? Či zdrháš před povinnostma?" tipla si. Zvláštní to způsob pozdravu! Ale to už byla Gájel. Že ju huba nebolí! Snad se jednalo o projekci? Sama chtěla původně něco dobrýho čmajznout, ale bylo jí jasný, že jen chtěla na chvíli zdrhnout, aby se vyhla Dýdě a dalšímu patlání barevných blbostí po jeskyni Nihilu.