Príspevky užívateľa

Gájel poklidně šmejdila lesem, dokud nezaslechla vzteklou nadávku. Zbystřila. Tento hlas jí byl *velice* povědomý. Zathrian? Co ten tu zas kňourá jak malý děcko? Tiše se tedy přiblížila na místo, kde potkala Zathriana, jak se na zádech zoufale pokoušel o... cosi. Vypadal jak koťátko co si hraje s klubíčkem. Gájel na Milágu neměla zrovna dobrou sebekontrolu, takže nahlas vyprskla smíchy.
"Co to máš sakra na hlavě?" smála se, když si všimla jeho ksichtu. Hah, nikdy by si nepomyslela, že ho uvidí takto! To je podívaná. Najednou vypadal úplně jinak. Víc roztomile.

Včera se tu po Norestu rozlehla hustá mlha. Ne, že by mlhy byly vzácný jako jednorožec, ale... Cosi bylo jinak, ale úplně nemohla nahmatat, co přesně. Nakonec se ale rozhodla nad tím příliš nedumat, protože to bylo naprosto hloupý a zbytečný. Ještě, aby se z ní stal nějaký pověrčivec! Tak místo toho raději šla dělat zásoby léčivek na zimu. Případně si v průběhu chytit nějakou menší mňamku. V Nihilu bylo vlků pomálu, takže se určitě nebála si... ušpinit pracky i jinak. Navíc ve smečce teď jistě nastanou nějaké hezké změny, protože Voltaire si konečně sbalila svých 5 švestek a pádila pryč. Bylo by fajn, kdyby se Nihil konečně postavil na nohy. Nechtěla by sice udělat Khalan move, ale co jí zbyde, pokud se smečka nedá do kupy a rozpadne se?

Ghaa'yel dobře tušila, co se stane. S Arrakisem se o tom už nedávno bavila. O jeho brzkém nástupu a menší změně režimu. V duchu se ušklíbla nad jeho projevem. Jsme koneckonců rodina. Bylo jí jasný, že toto byl pro něj jen planý kec, aby nevypadal tolik chladnokrevně za to, co se bude dít. Nihil nikdy nebyl rodinka. Alespoň to tak ona brala.
Odhalila úsměv po dalších slovech tmavého hocha. Opravdu se činil! A nekecal! Vskutku vyhnal svou matku. Tady přede všemi. Všichni mlčeli. Buď souhlasili, nebo měli natolik naděláno v gatích, že ani pípnout nemohli. Doufala v první možnost. Bylo by smutný, kdyby po tom všem tu byl někdo, kdo by bývalou panovnici chtěl mít ve svých řadách.
Podívala se na Voltaire. "Slyšela jste ho," řekla vážně, jakož nějaké popostrčení po panovnici, že toto je real a je čas si sbalit svých pět švestek a jít konečně k čertu.

"To musí. Při nejlepším to ukázalo to, že fakt, že se někdo dobře narodil, neznamená, že má na to vládnout. Volt na to dle mýho názoru neměla. Neříkám, že já bych byla na jejím místě ta nejlepší panovnice, ale určitě bych v zimě nebyla tak mimo, abych chtěla po ostatních si malovat po zdech jeskyně jako nějaký blbý vlčátko. A to zametení vraždy pod kobereček je vůbec šílený. Teda, pokud se bavíme o tom samým. Bellanna mi kdysi řekla o její mámě, že ju zabil nějaký Azarynec a nic se s tím neudělalo. To se sice stalo už před Voltaire, ale i tak, jde vidět, že bídný vladaři tu už jsou dlouho. Ještě myslím zdech' ten bratr od Sola, že ho někdo zabil, ale moc se to taky neřešilo. Takto nevypadáme jak smečka, ale jako banda blbců, která si nechá nakálet na svou hlavu. Každá normální smečka by s tím něco udělala, ale smetánka byla moc podělaná na to řešit konflikt, tak radši nechá své poddané vychcípat," řekla s jakýmsi náznakem úšklebku na konci. Přišlo jí to šílený. A beztak, beztak!! kdyby zemřela nějaká Rivéra, tak se šlechta pokákne a půjde to řešit, ale když zdechne nějakej pleb, tak se nic přeci neděje. Nebo tak nějak. Nedivila by se. Arrakis byl v očích Gájel lepší jak ostatní z aristokracie, ale stále velmi privilegovaný aristokrat. Bude muset pěkně máknout.
"Skvělé. Je skvělý vidět, že ukážeš, že pravidla platí opravdu pro všechny, ne jen pro některé. Aspoň to namotivuje ty, co doteď dělali prd, aby začali makat." Co dělala třeba Rivera, že? Nevěděla o tom, že by se učila na cokoli. Prostě jen... existovala? Nebo z ní mluvila jen zášť.
"Myslíš, že tvůj tatík bude následovat Voltaire, když ji vyženeš?" zvídala se. Nákazu v tomto jistě znal lépe jak ona. Nevěděl, jak velké k ní choval city. A kde vězela jeho loajalita. Přeci jen, do Nihilu se přidal jen kvůli sňatku, ne protože by to bylo nějaké snové místo k žití.

"To nepotřebujeme," přikývla. Už tak tu měli dost vyžírek a málo užitečných jedinců. Ona se makání nebála! Ani se nebála dělat něco mimo léčitelství, přec jen se i chvíli cvičila na rytíře. Ale představa, že by musela makat za druhé, se jí stále tolik nelíbila. Respektive se jí nelíbila myšlenka, že ona bude dřít a zbytek si válet šunky.
"Skvělé. Řád je tu třeba. Kdyby tu nějaký byl, tak by se nestalo... toto všechno," myslila si. Kdyby Volt nestála za starou belu, tak by Bellu ani nenapadlo udělat to, co udělala. V průměrné smečce by si to nikdo nedovolil.
Ale taky záleželo na tom, jaký řád měl hoch na mysli. Extrémně svazující pravidla by taky zrovna neuvítala.
Po dalších slovech se jí skoro až oka rozzářila. "Vskutku?" To ji příjemně překvapilo. Chlapec se toho nebál. A tak to má být. "Skvělé. Potom, co všechno natropila, si nezaslouží nic jiného. Stejně by na nižším postavení nic užitečného nedělala." Jako tulačka beztak zdechne, pokud se nějak nevzchopí. A navíc, dlouhý roky nemusela dělat udělat nic užitečnýho.

Bylo to... fascinující. Ale docela se bavila. Smečka byla sice atom od rozpadu, ale však co? Proč si s tím dělat nervy? Volt nemusela, tak byla ráda, že je fuč. Ale co víc!! Tímto se zvýšila šance, že Nákaza udělá takzvaný Khalan move - sbalí si svých pět švestek a půjde se vyfňukat S'Arikovi do kožuchu. Což by znamenalo pro ni jediné, a to sice svobodu. Měla by pokoj!
A co se nestalo? Spatřila ho v celé své kráse. Zašvihala ocasem. Možná by mohla vyštípání urychlit? To znělo *krásně*. Nadechla se a vydala se za ním. Hezky tiše, ze zálohy. Ne, že by se úplně plížila, ale bylo by vtipný, kdyby se Kaza lekl, řekla si.
"Nazdar," pozdravila ho. "Doufám, že se ti po ženušce moc nestýská." Její tvář byla na ni překvapivě neutrální, ale z hlasu šlo stále poznat, že si do hocha docela reje.

Pokrčila rameny. Nějakou touhu po klidu na přemýšlení nikdy neměla, resp. věděla, že klídek smečku pohromadě neudrží, ale kupodivu neměla potřebu do toho rejt. Pokud mě Arrakis rozum, tak musel sám vědět, že smečka je velice slabá. A navíc, léto končí a zima tu bude co nevidět. Nic příjemného.
"Ar'kadien nepochybně ne." Ano, mívala ho celkem ráda, respektive měl mnohdy podobný pohled na svět jak ona. A co víc! Dělal jak štěkla. "Fascinuje mě, že vůbec odešel. Neumí nic. Nejspíš už ho žerou vrány," ušklíbla se. A Khalan? Ten umí jen papouškovat to, co mu dali soudruzi z rodu do hlavinky. Pochybovala, že se dostane v životě daleko. Ale kdo ví? Třeba se mýlí a jen z ní mluví jakási sourozenecká rivalita. Přeci jen, pro rodinu byl stále on tím perfektním dítkem.
Doteď nevnímala úplně na sto procent, ale teď se její zájem až stonásobil. "Oh?" vydala ze sebe fascinovaně. Bah! Makala jak blbec, aby panovničku zachránila, ale stejně se na to srabácky vykvákne! Jistě, zcela evidentně nebyla kompetentní, ale i tak. "Takže teď na trůn půjdeš ty, co?" Chlapec se musel pochlubit! Jak hezké. "Předpokládám, že už máš nějaké plány? A co vůbec s tvojí máti bude dál?" Byla by tak ráda, kdyby z ní byl bojar! Nebo vůbec nějakej smečkovej lůzr.
Doufala, že tady Arrakis bude... chytřejším panovníkem. Laťka nebyla kdo ví jak vysoko, ale stále byl ještě velmi mladým a nezkušeným. Jo, mluvil chytře, ale to nutně neznamenalo, že i jeho rozhodnutí budou chytrý.

Zaslechla pozdrav a zastřihala uchem. Hlas poznávala - byl to Arrakis. Ohlédla se a spatřila ho, zprvu z menší dálky, než se trocha přiblížil. "Zdravím," pozdravila ho. Pamatovala si na tu hezkou příhodu, jak s jeho pokripleným bratrem lovili husu. Už v té době byl statný, ale teď se snad vytáhl ještě víc. Nepochybně byl v rodině jeden z největších. Určitě toho bude eventuálně zneužívat, pomyslela si na okamžik.
"Je tu poslední dobou pěkný ticho, co?" prohodila. Samozřejmě narážela na ten nedávný exodus, po kterém tu zbylo jen pár jedinců. Tušila, že Arrakis jakož následovník z toho úplně nadšený nebude. Pokud teda neměl osud smečky u zadnice, což doufala, že tak nebylo. Nebo alespoň doufala, že to bude mít v hlavě více srovnané jak jeho matinka. Zašvihala ocasem. "O mně se ale bát nemusíš. V tomto jsem překvapivě lepší jak moji bratři," ušklíbla se. "No, to je fuk. Co novýho?" Předpokládala, že se nic novýho nestalo. Jak se mýlila!

Toho dne sbírala byliny. Podzim už klepal na dvířka, takže byl čas se zásobit. Ale ne... nějak moc. Přeci jen, ve smečce teď bylo tak dva a půl pitomce. Zrovna, když měla pocit, že by Bella Ciao mohla být její první kamojda pod sluncem, tak udělala tak stupidní věc a nechala sebe i svou famílii vyhnat kdo ví kam. Pak si sbalil svých pět švestek Arkáda, který beztak někde chcípnul. Dobře mu tak. Neměl udělat tak stupidní rozhodnutí. A k šoku všech, až na to, že vůbec, se na to vybodl i její chabrej bráška Khalan. To mu nechá sežrat. Říká si o sobě, jakej je to čestnej Milága, ale na rodnou smečku se vykákne v moment, kdy je nejslabší. No jo, hlavně, ale vylízal zadek strýku Žerykovi. Snad mu bude chutnat.
No, a kdo zbyl? Voltajka, který tak trochu šplouchá na maják, její sékra, která se celý dny beztak fláká, a její děcka, která se celý dny taky flákaj, až na Rakise, samozřejmě. Nebo aspoň doufala - bylo blbý mít za budoucího panovníka někoho, kdo nehne ani prstem.
Pak tu byla Sašena, její kolegyně. Ta asi byla oukej, ale moc se s ní nebavila. Neměla o to zájem, protože charakterově byly úplně jiný. Pak tu byl zrzek. Enkidu - ten by moh' bejt užitečný, ne? Kusek naděje. Roháč Ezekiel, Zye'ra, Tae'ha... No, moc jich nebylo. Řekla by si, radši mít malou smečku schopnejch borců, než mít narvanou grupu budižkničemů. Problém byl ten, že měla pocit, že tak půlka smečky tu dělala prdlajs. Jo, samozřejmě měla na mysli panovnickou rodinku. Asi teď smetánka bude muset zdvíhnout zadek, protože půlka otroků šla jinam.
Vlastně by preferovala, kdyby se smečka ještě zúžila. Kdyby vypadl Nákaza, tak by konečně byla svobodná. Ne zcela, ale přeci! Byla by to krásná úleva.

Odfrkla si. Není nic nad omluvy *přímo od srdíčka*, že? Však mu zmehne... Jednoho dne, určitě. Potěšilo jí ale, jakmile si všimla, že tady Zadek stáhl uši a pokrčil frňák. Ale ale! Vidno mu nabrnkla nervík. Teda, hoch se snažil udržet neutrální výraz, ale u něj šlo hned poznat, že je něco špatně, když se nešklebí či si z něčeho neutahuje!
"Oooo... Zaďrian! Už si vzpomínáám," ušklíbla se. "Ale ale, potřebuješ vyšetřit očíčka? I slepej krtek by si všiml, že oproti tobě nejsem žádnej chrobák. Ale klidně si žij v tý svý snový zemi, kde seš dva metry vysokej a zbytek ti nesahá ani po kotníky." Chlapec musel mít zajímavej mindset, když se jeho sebevědomí opíralo o jeho výšku. Jo, jasně, byl vyšší jak ona, o tom nebylo sporu. Ale Gájel dobře věděla, že mezi vlky žádným mrňousem stále nebyla, byť ji prvotní poznámka o tom, že se scvrkla, na chvíli poněkud vykolejila.
"Tak ty eště máš aj něco proti Nihilu? Juzísku, copak jsme ti udělali? Furt nejseš schopnej dostat z hlavinky to, jak ses málem na plese upek, nebo co?" zazubila se. Jistě, Nihil nebyl zrovna... nejmocnějším místem. Věřila ale, že Arrakis, byť byl pro ní vlastně děckem, eventuálně sjedná ve smečce pořádek, jakmile Voltarena natáhne bačkůrky. Což se tak málem stalo, takže kdo ví? Možná zubatá zas brzo zaklepe.

"Scvrkla?" zopakovala skoro snad uraženě. "No dovol?" Jistě, byla bohužel menší jak on, ale to neznamená, že si nechá ze sebe dělat srandu! Ještě takovou smradlavou existencí jakou byl on! Nehodlala se po sobě nechat šlapat, kdeže. "Jsem Ghaa'yel," představila se nakonec poněkud neochotně a švihla ocasem, "a ty seš... Za, Za... Zadek?" ušklíbla se. "Jak jinak. Takové jméno by ti vskutku sedlo." Nebyla by to ona, kdyby nebyla na druhé alespoň trošičku zlá. Nehodlala tohoto týpečka jakkoli respektovat. I když, ona nehodlala respektovat snad nikoho. Jen předstírat oukej chování S'Arikovi, aby ji nevydědil nebo tak. Dědek stejně brzy chcipne, tak do té doby zvládne trochu polknout pýchu.
"Je mi jasný, že ta tvoje omluvila není dvakrát upřímná, co?" uchechtla se.

Ghaa'yel dále klusala, přičemž za ocasem měla pro změnu vzrostlejší děcko. Děcko, které si myslelo, že si z něj dělala prču, očividně. Také její krok zvolněl a podívala se na něj. "Si myslíš, že bych ti takto kecala, eh?" probodla ho pohledem. "Nebo ti sou ještě tři měsíce a všechno je pro tebe miminkovská hra? To je mi teda výchova u vás u Přízračnejch!" Nebyla by to ona, kdyby si nenechala aspoň vteřinu času na to si kopnout do smečky, ze které pocházel její ó slavný tatík. Úplně jako kdyby zapomněla na to, že po nich jdou jakési hladové bestie! Ale rychle dostala reality check, jakmile slyšela blížící se zvuky.

"Jen zdánlivě?" naklonila hlavu a podívala se vlčici do očí. Dle její reakce poznala, že se trefila. Fakt to byla henobská cápka, nehalucinovala! Teda, kdyby se o vlčici z rodu nejednalo, tak by byla fakt překvapená. Takový ksicht nemá jen tak kdo. "Ukrást? Ne. Kdybych chtěla něco od Milág ukrást, tak to *logicky* bude wara a ne šperk," vyřkla s důrazem na slovo logický. Slůvko, které tento rod tak zbožňuje! "Říká vám něco méno Aikan Tah'reza-wanehar?" optala se následovně. Byla zvědavá. Nedivila by se, kdyby její fotřík byl i v té jejich dědině total no-name. Hvězdou vždy byl strýc Žaryk.

Gájel kupodivu dokázala být někdy... milá. Je milá na jedince, kteří sdílí podobně zvrácený pohled na svět jako ona. Mívala celkem ráda svého bratra, byť to byl postih. Jeho bratra už ale nebylo, takže místo toho trávila čas s děckama, byť by se mohlo zdát, že to bylo pod její úroveň. Z jednoho děcka ale bude budoucí panovník a druhé děcko také rádo řezalo do těl, takže... By z toho mohlo být i něco dobrého, že?
"Jo? A z jakejch, třeba?" protočila očima. Jo, dělala to, protože je to kripl. Štvalo ji to? Celkem ano. Ale už si zvykla. Tato práce měla i své výhody. "A co vůbec děláš ty, hm? Očividně nic důležitýho, že máš STÁLE čas se mnou bezúspěšně pindat o nesmyslech," ušklíbla se provokativně. Beztak to byla nějaká nulka na chvostu hierarchie. Nějakej vysoko postavený jedinec by určitě nedělal vítr kvůli huse.
"Jeee, děkuji moc za kompliment! Své hérecké schopnosti jsem celej svůj život pilovala přímo na tento den, víš? Bude ze mě hérecká legenda, no fakt jo! Aspoň někdo si mě bude pamatovat," žblekotala zatímco se Anjel dívala do očí jako nějakej blázen. Sice byla jak dlaždič, ale přesto se držela. Stará Gájel by se už pokoušela vlčici rozcupovat na cucky. Nová Gájel už pomalu chápe, že to není upe dobrej nápad, hlas staré ale stále chce jí nakopat zadek. Jaká to složitá situace!
Začala se neovladatelně, byť tiše smát, když Anjel jak pavián začala vřeštět. Se řízem ale nepřestávala. "Jooo? Nebo co? Zavyješ a zavoláš husí stráž, která mě ztrestá? To bude podívaná století! Už se třesu strachy."

Zhluboka se nadechla. Z cizinky by byl pěkný kožíšek a z rohů by taky byla krásná ozdůbka, ale kdyby ji vykuchala, tak by Tim s ní už nikdy nepromluvil a co hůř! Strýko Žéra by ju vydědil jak blbca. Inu tušila, že k tomu jednoho dne nejspíše dojde, ale... proč mu to dělat snadné, že? Nebo by se mohla přesunout na lepší plán. Strýčkovi ukončit trápení a Kazu někam... odklidit. Ta druhá část by přitom byla podstatně složitější, protože Nákaza nebyl dědek kdesi z pravěku, ale byl ve svých nejlepších letech.
"Si piš, že na mě doma se čeká," odplivla si. Jo. Na ni jako na medika. Bohužel. Přivřela oka. "Jsem medik, proboha. Kdybych neměla žádnej morální kompas, tak jsou všichni mý pacienti po smrti!" vyštěkla na ni. Umřela jí leda máma. Na nemoc. Nebo jí prostě žádný byliny nedala a pozorovala, jak se z ní vytrácí život?
Uchechtla se. "Jak jsem tě slyšela předtím, tak tu zcela evidentně mámo právo žblekotat jakékoli *****, které tě napadnou!" Bože, to nemůže přestat pindat? Hodně na tu čubku někdo deku a zavřete ji do klece! Absolutně šílený! Nejraději by ji forcefeedovala nějaké lysohlávky, to by byla pak tak mimo, že by ji nechala dělat snad cokoli. "Ohh, vážně! Ach ne! Co budu jen dělat? Úsměv neznamená, že mě má dotyčnej rád! Bééééé, nikdo mě na tomto krutým světě rád nemá! Kňuuu, co jen budu dělat?" Packama si schválně utírala část kolem očí, jako kdyby si chtěla utřít své imaginární slzičky. Pak už přestala s tou šaškárnou a opět nasadila kamennej výraz. "Skvělý. Jestli dovolíš," vyřkla, otočila se na husu, opět popadla noža do huby a hned začala co nejrychleji řezat. To jen, aby tuto ochránkyni zvířat pořádně potrollila.