Príspevky užívateľa

Kývla na pozdrav Bellanně, která si k ní přisedla. Samozřejmě si všimla, jak předtím na tmavého rohatého vlka hučela. Jistě měli spolu nějakou minulost, ale bylo jí celkem putna jakou. Teda... ne, že by se bránila nějakým drbárnám! Každopádně se na léčitelku otočila. "Vidím, že si o této šaškárně myslíš své," ušklíbla se. Jinak by cápka neměla taký emoce, že? Ale obecně si myslela, že většinu jedinců zde takto akcička překvapila. Není to každý den, co by se v Nihilu bojovalo. A ještě k tomu na popud panovnice! Aj jí bylo celkem divný sledovat dva týpky v ringu, jak se snaží do sebe zakousnout. Co bude panovnica dělat, až nějaký rafnutí bude fatální, e? No nic, ale to ona, Ghaa'yel, bude mít práci navíc!!

Gájel byla na své pravidelné pochůzce. Neměla ve zvyku moc dlouho smrdět na jednom místě, to by se až moc rychle začala nudit. Tedy, ne, že by měla málo práce. Jakož medik jí měla plnou hlavu! A nesměla se prokázat jak lůzr, když očividně byla topkou svý rodiny. Což bylo celkem... trapný. Fotr zdechl, máti je jednou nohou v hrobě a bylo jí sníženo postavení. A z bratra Khalana se stal bojar!! No asi tolik k nejsilnějšímu sourozenci, pomyslila si s úšklebkem. A Arkáda... Kdo ví, co jemu je. Byla to zvláštní situace.
Náhle se ale zarazila. Její čmuch nebyl ten nejlepší pod sluncem, to aj ona musela uznat, ale přesto si povšimla pachu Belly, nějakýho Azaryňana a... krve. Zastříhala uchem. Co se stalo? Vydala se rychlejším krokem na místo činu, dokud barevnou okřídlenou vlčici nespatřila. A byla zcela evidentně od krve.
"Bellanno!" zvolala. Myslila si, že ji nějakej chuligán bezdůvodně zbil. Respektive si myslela, že by ona snad žádnou rvačku nevyvolala. Jistě, byla cáklá, to tušila tak i tak, ale až takto? Naaah.
"Jak se ti to k čertu stalo?" vyptávala se mezitím co v hlavě začala šrotit, co se všecko používá na zranění a kde to najít. Jo, pavučiny budou tady u lesa všude, to určitě něco najde. Ale nejdřív chtěla v rychlosti zhodnotit, jestli je cápka nějak při vědomí. Jako by očko její zranění nepůsobila smrtelně, ale zdání může velmi snadno mást.

Gájel byla z tohoto pozdvižení opravdu v šoku! Panovnica smečky měkkejšů a láskařů zve své soudruhy do ringu proti nějakýmu random cápkovi? Herdek, vypadá podobně jak ten od řeky! To je náhoda.
Proč s ním nedáš 1v1 ty, co? pomyslela si, když spatřila ostrý pohled Volt. Nadechla se. Nejraději by řekla, že to ona chce jít fajtit! Její divá duše se jen tak nezapře. Ale inu, její místo bylo nyní jinde. Teď bude její prací poskládat zpátky toho, kdo dostane nakládačku. Ale co když se nikdo nepřihlásí? Ani by se nedivila.

"Určitě ji dostaneš! Záchrana smečky... to se přeci nepodaří jen tak komu, že?" pokývala hlavou a na chvíli se posadila. Rozhodla se tomu mímu dát menšího broučka do hlavy. Vlastně ani nevěděla proč. Jaký by z toho neměla prospěch? Žádný. Asi jen chce vidět tu... reakci. "Vlci, kterým se podaří záchrana smečky, se mohou stát slavnými po celý generace! Ale... ne vždy se tak podaří. Víš, ne všichni tady si jsou tak nějak... rovni. Někteří se do bájů a legend dostanou podstatně víc snáz jak jiní, ačkoli v životě neudělali takřka nic užitečného." Nebyl tento talk moc hlubokej na její věk? Těžko říct. Furt to může být ale sranda, ne? Samozřejmě narážela na privilegia panovnické rodiny. Ano, závist smrdí, ale cožpak se dalo divit? Nechtěla se cítit jak mizernej plebejec vedle těch panovnickejch usmrkánků, co všude dělají bordel. Taky by se ráda chtěla dostat na trůn, aniž by hnula prstem! Jen se dobře narodit, no paráda. Neměla ale přesto v plánu být přímo škaredá na privilegované mimísky, naopak! Nač si život dělat ještě těžší? Toto byla větší sranda.
"Jednoho dne budeš třeba lepší lezec jak kdejaká veverka," prohodila, ale uvnitř jí bylo jasný, že se tak nestane. Normální vlk přeci po stromech nešplhá. To je práce kočičáků, medvědů a takovejch potvor.
Uchechtla se. Pobavil jí elán toho prcka. Vidno má ještě energie ažaž! "Hned? Tak dobře," ušklíbla se. Kam ji ale zavést? To otázka! Tahle ještě tolik daleko nejspíše neujde. Nebo ano?

Ušklíbla se, když si povšimla, že křídláček začínal být taky otrávený. Otrávený ksichty byly holt nakažlivý. Hlavně v tomto počasí, že? Budou rádi, když skončí v suchu. A bez omrzlin. Nerada by přišla o své prstíky! Nebo dokonce o celé tlapy!
Pokračovala každopádně dál v cestě. Působilo to nekonečně. Samozřejmě, taky se pohybovat ve sněhu a větru nebyla žádná sranda.
"Smečka, jó? Takže chceš bejt další vyžírka?" uchechtla se. Bylo to jasný. Dyť se to ani nesnažil skrýt! "Heleď, jestli nemáš co smečce nabídnout, tak se na to vybodni rovnou. Žrát a zabírat místo umí každej."

Zastříhala ušima, jakmile uslyšela kroky a ucítila nové pachy. Nu, nové pachy. Jeden z nich byl už známej! Jakmile konečně uslyšela nějaké hlasy, tak se otočila a vskutku - spatřila Tima! A s nějakým přerostlým vyžraným paroháčem a... bylo to snad malé mímo, co se schovalo??
"Jéžišmarjá, ty fakt žiješ! No to čumim, pánejo." Co si budem, Timkova šance na přežití nebyla tehdá kdo ví jaká. Přeci jen byl v něm uhnízděn parazit neznámého původu! A nezabíralo na něj skoro nic! Vidno na něco ale přišel, jinak by tu nebyl. Nebo by tu byl, ale vypadal by... více nezdravě. Ale pochybovala, že tu byl jen tak na menší NPC pokec."Takžes přišel na něco ohledně toho parazita? A copak je to vůbec za prcka?" ptala se zvídavě a naklonila se, aby lépe viděla na ono mimino. Upe jakoby Timovi z oka vypadnul! Si našel nějakou šťabajznu, jo? To jsou mi věci!

Protočila očima, ale né na znamení, že jí kecy toho mimina štvou, nikoli, naopak, že jí rozumí! "No klasika. Vlk by takto mohl zachránit celou smečku, a stejně by dostal na zadek!" ušklíbla se. "Některým vlkům tady se těžko zavděčíš," povzdychla si nad touto situací. No jo, ti energičtí jedinci to měli tady prostě těžký! Vlka tu mají rádi jen, když se o něm neví, tedy mlčí a šoupe nohama! Ale to Gájel nebyla. O ní musel vědět prostě každej.
"To nepochybně," mrkla, ale samozřejmě pochyby měla. No jistě! Ve svém srdíčku byla jednička jedině ona. Jakákoli jiná možnost by byla hlubokým šrámem pro její ego.
"Zítra taky den," okomentovala její neúspěch, co se dalšího šplhu týče. Takový miminoid musel bejt už z taký fyzický aktivity upe vyšťavenej!
A kamarádky? Šmarja, ona a neironicky se kamarádit s někým kdo ještě šišlá? Uuhhh! Ale... ale! Gájel si pomalu začínala uvědomovat to, že mít některé vlky zadobře bylo výhodou. A tento živel by si trochu mohla uplácat k obrazu svému... Samozřejmě mimo dohled Belly!
"Jistěže," mrkla na Fäoline. Budou přímo BFFS! "Ukážu ti pak spoustu věcí." Toto hyperaktivní děcko asi nebude těžký potěšit, že?

Bylo to nedávno, co přehodnotila své priority a změnila své povolání. Stále ale nevěděla, esli udělala dobře. Stále slyšela ten hlásek, že bejt rytíř je přeci víc epický a hustý. Víc drsný. A ona ráda byla drsná! Ale aj totoc bylo... zajímavý. Celkem. Nebyla v tom upe marná, alespoň co se poznávání kytek týče. Ale ještě si nezkoušela ten real deal, a to sice dávání dohromady někoho, kdo se rozbil! Vlastně tak trochu doufala, že ten den brzy přijde. Jo, tímto si vlastně přála neštěstí druhého, ale tak co? Někdy je třeba i myslet na sebe!
To ještě nevěděla, že jí čeká návštěva. Né Bellu či Sašenu. Ale jí!! Od samotného Tima, kterej přežil nákazu mysteriózního parazita! Kdo by to kdy čekal? Že ona, takovej spratek, bude užitečná?

Nevěděla, jak na šok Belly reagovat. Nebyla nějak dobrá v uklidňování druhých. Teda, ne, že by v tom byla přirozeně naprosto marná. Spíše se s tím nechtěla obtěžovat. Bella se s tím bude muset nějak vypořádat. A fakt doufala, že se nějak dá dohromady, páč kdo by ju pak učil??
Měla co dělat, aby nevydala ze sebe povzdech, když se křídlatka zeptala, o čem to mluvili. To už jí měkne mozek neboco? No to se má na co těšit. Nic nemože bejtt ízy, což?
"Ehm, mluvili jsme o tom, že bych se chtěla trocha zaučit ohledně léčení a vědy," připomněla jí. Prosimtě prober se. Bude takto mimo věčně v případě, že ten onen Tim fakt zdechl na mysterózního parazita? To by bylo velice... nemilé. Hlavně když má děvocha i haranty! Voltéra jim chůvu určitě dělat nebude, na to má frňák až moc v oblacích.
"Sem připravena začít asik kdykoli," pokrčila rameny.

"Jo, to zní dobře," pokývala hlavou. Vlastně nečekala, že to půjde tak hladce. Přeci jen, domnívala se, že by s ní nikdo pracovat nechtěl. Ne, že by si stěžovala! Kdeže. Inu, uvidíme, jak dlouho Gájel vydrží. A kdo ví, třeba jí to fakt začne pořádně bavit a najde poslání v něčem jiném, jak v drzosti a chuti mlátit ostatní! Třeba by se pak dožila i dospělosti, že?
Překvapila jí reakce Bell na onoho Tima. Ale pak jí to došlo- ten týpek byl přecik na svatbě a ještě se o ní aj zmiňoval! Jeejda. To bylo nepříjemný. Vlastně řekla rohatce, že její kámoš může bejt pod drnem.
"Bylo to eště za zimy, takže celkem dávno. Bylo mu nedobře, říkal, že cítil tlak na hrudi, kašlal a tak. A asi sám něco podezříval, páč si dával aj odčervovací kůru, která očividně prd pomohla. No, dozvěděla jsem se to, že měl cosi živýho v hrudi. Né červa nebo tak, mělo to jinej tvar. A rostlo to. Muselo ho to tlačit i na plíce, když kvůli tomu kašlal." Raději nedodávala, že se bál, že zemře, jinak by vlčici asi přeskočilo. A u toho by faakt nerada byla.

Zamračila se. Joo, začalo jí docházet, že tady týpka pěkně kecala. Jinak by to z ní nešlo jak z chlupaté deky, že? To trapný ticho bylo skoro až vražedný. No jo, ale měla potřebu bejt hustá a krutopřísná, což by měla celkem chápat, když je na tom podobně. To neměnilo ale nic na tom, že jí to z principu pěkně štvalo. Aby nám brzy nezačala sejřit!
"Bejt tebou, tak si moc nevymejšlím," švihla ocasem. Jistě byla šance, že tmavá nekecala, ale to by musela vidět ty čáry a zaklínadla na vlastní oka.
Následující slova jí ale potěšila více. Pousmála se. "Dobře. Určitě toho nebudeš litovat," mrkla.

"Bingo, chytrolíne," odfrkla si frustrovaně. A teď ještě chce vědět magii!! No kdyby byla užitečná, tak ji použije, dyť to sám řekl! Ach jaj, ach jaj. Ani chvíli klidu mít nemože!
"Věř mi, že kdyby byla využitelná, tak už jsme dávno v suchu," zafuněla. Vítr opět na chvíli zesílil a vzal s sebou i sněhový vločky. Viditelnost byla opravdu mizerná.
Na další jeho slova protočila očima. Fakt neměla náladu na to slyšet to, jakej má typek hard lajf, protože čumí ostatním do hlavy.
"Přesně tak," ušklíbla se. Měla by myslet na něco víc chytrýho jak na trollení tohoto typka. Třeba na to, jak nechcípnout. Ale Gájel přeci nemože chcípnout, že?
"Co už zbejvá," zamrmlala si pod vousy. Cesta do lesa byla vskutku jejich jedinou nadějí.
Nasupeně se nadechla. Typek má i čas se představovat celým svým jménem? Hah! Nemože bejt pozadu! "Su Gwyndolin Dasurk Tah'reza-wanehar," vymyslela si, přičemž si vypůjčila přízviska své ze slavné famílie.
Nu, následně se vydala směrem les. Ale bylo to těžké. Silný vítr, špatná viditelnost a zima tomu fakt nepomáhali. Ale čím dřív se dostanou na normální místo, tím líp.

Pokrčila rameny. "Kdyby sis mě chtěl podat, tak to uděláš už dávno," ušklíbla se. A i kdyby si ji podal, tak by to určitě vyřešila tak, že by z toho vzešla ještě v klídku! No jo. Holt si myslela, že je nesmrtelná a nic extra špatnýho se jí stát nemůže. Může.
"Já se ven vyhnala sama! Stejně si mý nepřítomnosti nikdo beztak nevšiml. Však co. Já se o sebe postarat umím! Proto mě ještě nic nesežralo," blýskla očkama. Nu, bylo ale pravdou, že ji dřív nebo později vyžene domů hlad. Ah, jídlo! I ona věděla, že sama pořádný žvanec neskolí. Nevýhoda bejt smečkový zvíře.

"Ehhmm..." začala poněkud nejistě. Nerada by se zavázala úplně! Co když jí to vůbec nebude bavit nebo tak? Co si budem, moc jí netankovala představa, že by musela foukat bebí každému kňourovi, co by přišel. "Asi? Nevím. Víc jak samotný léčení by mě asi víc zajímal takovej, no, výzkum. Jako zkoumání vlčího těla, novejch léčiv a tak." Tento zájem v ní vzbudilo nejen pitvání myšiček, když byla mímo, ale i Tim. Typek, kterej nejspíš už ani nežije. I když, kdo ví?
"Noo, jsem v ní eště začátečník, ale podle mý famílie faakt hodně věcí. Zkoušela jsem to na Ar'Kadienovi a na nějakým týpkovi, co se jmenoval Timothée. U něj jsem se dozvěděla, že je nakaženej nějakým divnoparazitem, kterej se mu usídlil v hrudi. Fakt hnusný. Ani jsem nevěděla, že tací paraziti jsou," vyřkla. No jo, vždy měla v hlavě takovou tu klasiku, a to sice červíky ve střevech. Ale toto nějakej malej červíček nebyl! Jak záhadné. Ráda by actually šla na trip tam k němu, ale to by znamenalo se setkat se strejcem a spol, a to se jí nechtělo.

Na vteřinku se zamračila. To Bellce začíná drbat? Vypadala trocha mimo. Asi nějaký maminovský hormony, nebo tak něco. Blaaah! Nedokázala pochopit, proč by se někdo dobrovolně množil. Jako jo, oukej, děcka dokážou být *někdy* roztomilý, ale to tak max na pět minut. Pak jsou jen smradlavý, otravný a furt se chcou jen zabít. Děsila ji představa, že by ju chtěla famílie provdat. Ale tak, třeba si myslej, že je natolik vadná, že by bylo lepší se o nic nepokoušet. Oujé!
"Ah taak," vydechla a pokývala hlavou. To se dělá tady normálně? Ani nevěděla. Ale oukej, budiž. Aspoň budou menší šance, že nějakej soudruh vyhraje Darwinovu cenu.
"Vlastně jo. Mám žádost, která tě asik bude šokovat, tak se připrav," zazubila se. "Víš, chtěla bych se naučit něco málo o léčení a vůbec o vlčím těle a tak. Totiž, mám magiu, pomocí který mohu přečíst tělesný stav vlka, jako jaký má choroby, vady, jakou má magii a tak. Tak jsem si řekla, že bych toho mohla aj využít," vyřkla. Inu, snad nebude litovat.