Príspevky užívateľa

Pokrčila rameny. Nebyla z toho zrovna nadšená. Ale co mohla nadělat? Velké kulové. Ale to neznamenalo, že by to všechno snadno vzdala, to kdeže! Nemohou ji přeci tak snadno pošlapat a zlikvidovat! Umlčet! Nikoli, to se budou muset snažit víc.
"Ty? Ty nemusíš dělat nic," ušklíbla se. Dobrý pro něj. Stačilo jen hačat a nehejbat se! Jak snadné. Teď bylo jen třeba se neztrapnit. Přeci jen, kdo ví jaký zkušenosti neměla, ale to už Timkovi obeznámila. Nu, jakmile se cítila ready, tak se ho dotkla a aktivovala magii. Skoro až zapomněla na to, jak zvláštní to byl pocit! Cítila se zprvu dezorientovaně, stejně jako předtím s Arkádou. Ach ne!! Nadechla se a začala se tedy soustředit na konkrétní věci. Rozhodla se tedy nejdříve přečíst jako magii. Jo, celkem šmírování, ale to měl čekat! I tu magii bylo bolestivé vykoumat, ale došlo jí, že... že umí s látkama? Wtf? Ona umět takovej bizár, tak je plná hader, ale on tu byl nahej!! No toto! Nu, každopádně se od magie přesunula dál. V té změti informací si všimla čehosi zvláštního. Něco, co Arkáda neměl. A ten měl snad všechno!! Jednalo se o jakýsi útvar v oblasti hrudníku. A ten útvar byl... živý? Heh? Hrabe jí?
Přerušila kontakt a oddechla si. Až se jí hlava trochu zamotala!
"Hele, dotaz. Necejtíš poslední dobou nějaký tlak na hrudi? Že by se ti třeba aj hůř dýchalo nebo tak?" zeptala se jako ujištění, jestli jí už nehrabe na maják.

Díkybohu nevěděla, že týpek před ní měl nějakou těžce mysteriózní nemoc. By se pak obávala, že by to chytla taky! Ale tak, nechytla ani vlčí kokoru, tak snad nechytne ani toto, ne?
"Né no. Hlavně, jak furt pindaj, že k ovládnutí magie je třeba tooolik tréninku, toolik meditace a kdesi cosi. No vypadá to, že budu do chcípnutí samouk," odfrkla si. Jo, sice si stěžovala na nedostatek pozornosti od celé své famílie, ale kdyby za ní došel takovej Nákaza, že ji bude učit... Nu, nejspíše by i tak dělala ofuky. Její existenci se holt málokdo zavděčí.
"Ne. Něco takovýho se u něj dá poznat aj bez magie," ušklíbla se. To jeho věčný smrkání, když je u kytek? Jediná výhoda týto zima fakt bylo jen to, že Arkádovi věčně neteklo z frňáku. Ale to se s příchodem jara zase brzo změní...
"Né, není to kdovíjak namáhavý. Alespoň né tělesně." Na hlavu to ale poněkud namáhavé bylo, ale to přeci dokáže přežít, no ne?

"To asi jo. Každá druhá věc se třeba projevuje kašlem, co?" ušklíbla se. No jo, přes zimu bylo fakt nakašlíno!! Mohla bejt jen ráda, že se jí ten vlčí covid vyhnul. Kurýrovat se v pelechu, to by nedala. Jistě, někdo mohl rád lenošit, ale to nebyl její případ. Kdyby se její energie usměrnila na něco zajímavějšího, tak by z ní jistě mohl být potenciálně nějakej šílenej workoholik.
"No říkal, že musím projít tréninkem, než někoho budu diagnostikovat. Jenže mě nikdo netrénuje, chápej. Prostě sabotujou mou existenci!" blýskla očima. Jo, určitě to bylo tím, že ju jen neměli rádi a nechtěli dát najevo druhým, že patří k jejich rodu! A proto musela kategoricky o to víc buřit. "Ale stejně jsem trénovala na svém bratrovi," zazubila se. Její pokusný králíček! No ještě, že ho měla. Co by si bez něj počala, že? Najít podobnou existenci by bylo takřka nemožné!
"Jestli chceš, možu to zkusit i na tobě. Ale nezaručím, že se nedozvím něco, co nikdo vědět nechce." Jo, stále se cítila unaveně, ale jak ležkala, tak jí už nebylo tak děsně. A jistě hrálo velkou roli to, že ji netížily mučivé bolesti. A hlavně, cožpak si mohla nechat ujít příležitost, že by si mohla najít další pokusné zvířátko?

"Já zas závidím těm, kteří maj magii dobrou na boje," zamrmlala. Už ne tolik jako předtím, to byla pravda. Několik měsíců zpátky jí to ale žralo fakt dost. Nudná magie total k ničemu, myslila si. "Ale jo, jinak máš asik pravdu. Na spoustu věcí je asi nemožný přijít jen z obyčejný prohlídky." pokrčila rameny. Nebyla žádnej mudr jako tady roháč, ale jistě by očko pochytila, že ne všechny neduhy se dají poznat na první dobrou. Joo, třeba takovej Arkáda byl přímou studnicí anomálií! "Ale dědek mi vlastně zakázal magii používat. Ne, že bych ho teda chtěla poslouchat..." ušklíbla se. Typek říkal, aby s tím bez zkušeností nediagnostikovala druhé! A kde ty zkušenosti jako měla získat, co? Z éteru?
"Su Ghaa'yel," představila se konečně.

Ah, kdyby jen myšlenky četla, tak nasraná by byla! Že by byla dobrým bojovníkem, kdyby jí někdo věnoval pár okamžiků svého času! Ale ostatní by nejspíše raději spáchali sudoku, než aby ju nějak krotili. Byl zázrak, že Sol byl kdysi ochotnej jí dát lekci!
"Hmmm..." zabručela skoro až vrčivě. Moc se jí totoc popobízení nelíbilo! Hlavně, když měla na mysli jednu věc, která ji už delší dobu fakt žrala. "Mám vlastně magii na totoc založenou. Dokážu poznat nemoce a skrytý vady, prostě věci o vlkově těle a tak," zamrmlala poněkud neochotně. Co si budem, o dost raději by měla něco víc bojovýho. Ale možná ji tímto osud chtěl něco naznačit. Jenže se jí v něco jako osud věřit dvakrát nechtělo.
"Já ne, to bratr," pokrčila rameny. A faaakt si nepamatovala, na které měl přesně alergii, ale může mu zkusit hodit do huby kde co, že? Arkáda se určitě bránit nebude. Hodný kluk.

Protočila očima. Zase!! Ugh! Jak ráda by místo toho slyšela něco motivačního. "No a co místo toho mám jako dělat, he? V Nihilu je prd co na výběr. Buď rytíř nebo medik. Nebo šaman, oukej, ale to se radši utopím než dělat něco tak pitomýho." Holt bylo těžké si přiznat, že cesta rytíře není zrovna ta nejlepší. Dyť to byl její dětskej sen!! Bejt ten nejlepší a nejhrůzostrašnější válečník! Vyhrát každou fajtku!
"Ještě aby se někomu chtělo. Možná se jim nechce schválně," ušklíbla se. Stréc Žeryk by ji beztak nejraději i s Arkádou uklidil někam v zapomnění. Aby jim dál nedělali ostudu. Bylo upe jasný, že je nesnášej! A bylo to hezky vzájemný.
"Fakt jó? No dobře," zamračila se, ale už teď se jí za Bellou nechtělo, dyť má mět typčina haranty! Ju s takovou žádostí pošle leda tam, kam slunce nesvítí.
"Fajne. A existuje nějaká kytka, co je dobrá na alergie na ostatní kytky?" ušklíbla se. Co si budem, pčikání Arkády někdy lezlo na nervy, oběma. A Arkáda by se jistě pokákl štěstím, kdyby bylo na jeho neduhy nějaké řešení!!
Na další instrukce jen přikývla.

No jo, děvčica holt Timečkovi přidělala další práci, ale co už se dalo dělat, že? Být už poslušná? Ha, ještě tak! By se musel stát nějakej boží zázrak!
"Háh! Někdo a mě trénovat! Leda v jiným vesmíru," ušklíbla se. "Jediný trénování hranic bylo hučení, že přeci nemůže být vhodný dělat rytíře, když necejtím bolest! A jo, mám to od narození." No jo, trénovat takový hranice znělo obtížně. Vlk jako ona by měl být věčně zavřenej v jeskyni, aby se někde omylem nezabil! Zázrak, že ještě žila, fakt že jo.
"Nad vohněm? A kde seženu ten?" zamračila se. "Ohnivou magii totiž faakt nemám." No jo, holt neměla žádný zkušenosti s rozděláváním ohně, což asi bylo ještě... normální. Nebylo to nic ezy pro lidi, natož pro vlky! Ale jestli má roháč nějaký tips and tricks na pálení, tak si je velice ráda vyslechne. "Obojí?" zareagovala na ten dotaz, jestli se jen zajímá nebo jen nechce za mudrou. No, hlavně nechtěla za mudrou, ale znát nějakej kytkovej lore nemohlo bejt na škodu, že?
"Aha? Zajímavý. Nemože to bejt i tak, že na každýho může líp fungovat jiná směs?" zeptala se.

Neumřeš. Hurá! Bude tu další dny strašit! To určitě budou mít všichni pekelnou radost. Hurá! Kdyby musela mít nějaký dlouhodobější klidový režim, tak by asi rupla. Nedokázala by jen ležet a nic nedělat. To nejde prostě!! Chcípla by nudou.
Protočila očima nad jeho slovy a kousla se do tlapy. Silně, dokud neviděla červenou. Medik z toho asi bude mít infarkt, ale toto bylo stejně v kategorii žádná hrůza. Alespoň pro ni. Neměla sílu mu to půl hodiny vysvětlovat, tak rovnou předvedla demonstraci jejího postihnutí. "Už vidíš? Nic mě nepálí. Nic mě nebolí. Nic necejtím. Můžeš mi urvat nohu a stejně to neucejtím." Očekávala další lekci o tom, jak se nemůže s něčím takovým rvát a dělat kraviny. Ale cožpak mohla dělat něco jinýho jak rytíře? No, měla magii jak pro medika, ale to přeci nemohlo být ono, ne?
"Dík," zamumlala. Aspoň něco, že? Dezinfekce jistě byla důležitou součástí léčby nebo tak něco. "A jak si to mohu vypláchnout sama?" zeptala se, protože se jí s tím za Bellou moc nechtělo. By zas musela všechno vysvětlovat a kdesi cosi.

"Mhmm..." vydala ze sebe. Nebojovala sama. Ale cožpak to potřeboval tento týpek vědět? Nepotřeboval. Normálně by si pomyslila, že toto bude jejích pět minut slávy, ale s tím, jak vypadala, tak to moc na slávu ani neviděla. "Ale nechcípnu, ne?" zeptala se. Jasně že nechcípne! Je to Gájel, tu nějaký vydrýsek sundat nemůže! Ale... Její velmi hluboký vnitřní hlásek měl jakési pochyby, protože... Protože když ty rány sotva cítila a když je jasný, že je to bídný, tak by prostě mohla úplně random lehnout a skoro nic nečekat!
"Ještě, aby tě on kdy považoval za rodinu," odfrkla si. On, strýko Žeryk, otrok Nákaza a spol. nebyli zrovna známí svou vřelostí a rodinkovostí. Tak proč byl tento cápek tak sluníčkovej? Divný.
Unaveně zabručela, když cizinec začal pindat, ať je opatrná a proč si tu tak vykračuje. "Já to necejtím, oukej?! Necejtím vůbec nic!" vybouchla a několikrát zafuněla. Jak jí bylo zle, tak byla paradoxně trochu výbušnější. Snad protože se cítila skoro až zranitelně. A to nešlo. "Sorry," zamručela a lehla si.

Gájel vůbec nedocházelo, jaká hvězda se z ní díky plesu stala! Helena si ji pamatovala díky plesu, tento roháč taky... A ten den už měla pomalu až v mlze, ale pamatovala si hooodně ohýnku a typka, kterého hecovala. Zath... Zathrian? Jak se mu asi žije teď?
"Jó, tam u Cony. Je jich jak much," pokrčila rameny. Na to, jak ho měla poškrábané, jí ten pohyb vůbec problém nedělal! I wonder why.
"He? A to jak víš?" zamračila se. "Seš ňákej jasnovidec? Nevěřim, že by Aikan s někým kecal o mně. Áh, už mi to začíná bejt jasný... Si na mě stěžoval, có?" protočila očima. Následně se jí zamotala hlava a na okamžik se jí zamlžily zraky. "No mně je zle..." utrousila. Nelíbilo se jí to. Nebyla na takový pocit zvyklá. Se cítila jak úplnej slabčák!!

"No super," protočila očima, když se dozvěděla, že týpek žádnou užitečnou magii neměl. Parádka. To tu može bejt rovnou sama! Ale bohužel.
"Tak mi laskavě do hlavy nelez, jasný?" odfrkla si. Ňákej úchylák, co umí číst myšlenky! No to jí tak chybělo. Kategoricky začala myslet na ty nejvíc random blbosti jen z principu, aby typka potrollila. Jo, měla důležitější věci na práci. Třeba nezdechnout. Ale holt byla tvrdohlavá a dospívající rebel. Nebo spíše plevel.
"Znám to tu natolik, abych ti řekla, že k lesu je to ještě dálka," řekla a přikrčila se, jakmile vítr opět zesílil. Jméno mu neřekla. Na to není čas, no né? A ani energie. Když si to panáček umí vyčíst z kebule, tak ať se snaží! Ale to by na něj musela myslet, a to se jí upe nechtělo.

"Aah, tak to je celkem pech." Pád v bažině nezněl kdo ví jak... vábně. Ještě by byl celej vlk špinavej od bahna!! I když to bahno by v tomto počasí bylo pěkně tuhý. No nic.
"Když budeš opatrná, tak snad nespadneš," pokrčila rameny, ale pracku do ohně by za to nedala. Joo, led tu byl tenčí jak jinde, ale taky to nebyla žádná mini vrstva. Pokud typka nebude dělat kraviny, tak třeba aj přežije!
Byla celkem překvapená, že fakt šla na led. Tušila by, že srabácky odstoupí! Tak ten strach asi nebude tak horkej? Ještě aj řekla, že to pomáhá! No panejo. Asi... asi dobrý?
Ale samozřejmě se něco muselo podělat, protože led začal křupat. Ajéje.
"Hlavně žádný náhlý pohyby, oukej?" hukla na ni. Kdyby začala rychle zdrhat pryč, tak se určitě vykoupe naposled ve svém životě. A ona by za ňou fakt neskočila, aby ji zachránila!! Kdo by pak zachránil je? No nikdo! Nu netušila, že cizinka naopak pociťovala opačný problém, a to sice totální zamrznutí, kdy ani brvou hnout nemohla. Ajeje.

Netrvalo dlouho a cizinec se k ní přiblížil. Proč by to jako dělal? Vždyť ji vůbec nezná!
"Nazdar," zafuněla. Poněkud neslušný pozdrav, ale Gájel už tak obvykle přes pusu něco jako dobrý den prostě nešlo, natož když byla v takovém stavu!
"Nějaký zmutovaný přerostlý vydry se rozhodly, že mě tu nechcou," odfrkla si. Nu, pravda byla sice trošičku jiná, ale to ho zajímat nemuselo, no ne? Z vydrýsků měla být sváča, ale ejhle, vydrýsci se bránili více než dost. Ponaučení pro příště?
"Proč bys mi pomáhal?" Vždyť ju vůbec nezná! A ona jeho už vůbec ne! No, odmítnout úplně nemohla, to bylo jasný, ale to neznamenalo, že neměla své pochybnosti.

Ha, ňáký umírání zevnitř! Umíraj přeci lůzři, ne vlci jako ona. Ona určitě random nelehne dolů. Nikoli. Ona zhyne, jakmile se sama rozhodne. Ano. Takovou měla moc!
Nu, momentálně měl ale moc v tlapách zelenáč, protože se zmetek jejímu výpadu vyhnul!! No toto. Však nemůže hopsat jako ušák věčně, no né? Ona ho dostane. Však jak moc zkušeností může mít někdo celkem mírumilovnej? No, mírumilovnej. Věděla o něm prdlajs, ale pochybovala, že to byl nějaký proslulej vrahoun nebo tak něco.
Hned se otočila za ním. Musí ho zničit!! Jinak to její main character já přecik nedá. Potřebuje to pohlazení na egu.
Pohlédla na zadní nohy Solovy, ale nakonec na poslední chvíli se vrhla po jeho předku.

Zazubila se. Zmatení křídláka se jí líbilo víc než dost! A proč toho dál nevyužít, že? Jistě, starší vlk by ji mohl realisticky pořádně zbušit, ale to ji extra nestresovalo. Život ve strachu přeci nebyl žádnej život!!
"No, lov. To je taková ta aktivita, kterou dělají klasicky dospěláci. Vyčmuchaj nějakou sváču, uloví ji a donesou smečce. Neznáš?" řekla s jistou dávkou sarkasmu. Faakt by jí zajímalo, proč ten týpek působil, jako kdyby z višně spadl. Dyť aj koktal!! Cožpak vypadala jak nějakej duch? Nebo mu nějakej démon vycucal paměť?