Príspevky užívateľa

TW: Tuli-porod

Byl opravdu zázrak, že tu někdo byl. Boží intervence! Malého zeleného vlka neznal, ale byl rád, že tu přišel. Dobře si ale uvědomoval, že není možné Tima zachránit. Tolik krve... Díra v hrudi. Byl zoufalý. Nemohl být bez něj! Nedávno se vzali a teď... a teď... Tim si nezasloužil takovou smrt! Nejraději by si to s ním vyměnil. Raději by zemřel on. Bylo to nespravedlivé.
Zelený měl ale léčitelskou magii. Obrovská náhoda, za kterou bude extrémně vděčný. Momentálně byl ale příliš mimo na to, aby stíhal rychle zpracovávat vjemy okolo. A dalo se mu divit? Byl zázrak, že se ještě nesložil na zem!
Naštěstí se ale odhodlal se dobelhat k zelenému a k Timkovi. Všiml si, jak se jeho rána začala zacelovat. Oddechl si. Opravdu pořádně. Bude žít? Bude žít!! Podíval se s vykulenéma očima na Sola. "Děkuju... Děkuju!!!" Byl mu nyní do konce bytí zavázán. Hlavně že bude Tim v pořádku. Doufejme. Každopádně, jakmile se vydýchal, tak si všiml obrovské jizvy. Jizvy, kterou tam cizinec předtím určitě neměl. Ukázal na onen jev tlapou. "Jste... v pořádku?" hlesl. Co když teď bude skomírat cizinec? Proboha!!
Měl sotva čas se zamýšlet nad dalšími příšernými situacemi, neb si konečně povšiml pískotu. Vlčecího pískotu. Měl... měl snad halucinace? Zachvěl se a otočil se. A opravdu. U Timkova těla leželo... vlče. Vlče, co jakoby mu z oka vypadlo. Cože? Zamotala se mu hlava. Měl pocit, že upadne do mdlob. Zešílel!

Hari sotva dokázal zpracovat to, co se v posledních dnech stalo. Zemřel a teď je v jakémsi nekonečném bizarním snu? Je v komatu? Halucinuje? Jak jinak by si mohl vysvětlit to, co se teď nedávno stalo? Kdyby někomu vyprávěl tento zážitek, tak by jim nikdo nevěřil. A nedivil by se. On by na jejich místě taky volal nějakou linku na Bohnice.
Byl ale rád, že dorazili už domů. Byla to dlouhá cesta. Přeci jen, oba byli vyčerpaní. Jak tělesně, tak duševně. A furt tu ve vzduchu visela otázka co s ním? A až teď ji Tim nahlas vyslovil. Už nemohli dál čekat. Je jen otázka času, než si tohoto písklete všimnou ostatní.
"Netuším," povzdechl si vyčerpaně. Byl z toho všeho chudák skoro až v koncích! Byla to bezprecedentní událost. A museli si s ní sami poradit. Podíval se na dítko. "Co když... co když je nějak nebezpečný? Není to přeci normální, uhm... vlče." Ať je to, co je to, málem to Tima zabilo. Jeho existence nebyla přirozená. Co když je to bestie v kabátku roztomilého miminka, která všechny zavraždí a nakazí, jakmile dostane příležitost?

TW: porod

Přikývl. No dobře, alespoň se s tou onou Bellannou přátelí a neuvidí ji poprvé. A jistě jí důvěřuje natolik, že by za ní šel takovou dálku! Snad přijde na nějaký způsob jak ho vyléčit.
"Time?" vydal ze sebe, jakmile Timka chytla jakási ataka. A vidno ne jen tak ledajaká. Evidentně nemohl dýchat. Začal panikařit. K čertu, co teď?!
Netrvalo dlouho a začal vidět na jeho hrudi jakési zvláštní pohyby. Jako kdyby se cosi chtělo prorvat ven. Co to bylo? Nic takového nikdy neviděl!
"J-jdu hned pro pomoc!" A s těmito slovy hned odběhl a začal výt. Co nejhlasitěji. Co taky mohl udělat? On sám nemohl nic. A to bylo na tom to nejhorší. Ta příšerná bezmoc! "Léčitele! Potřebujeme léčitele!" vyl zoufale. Ale jaká byla šance, že by tu v okolí opravdu někdo byl? Ne moc velká, co si budem. Zavzlykal a hned se otočil zpátky za Timem. A uviděl ho v obrovské louži krve. Byl snad v té nejhorší noční můře? Zamotala se mu hlava a měl pocit, že omdlí.
Ne, ne, to nemůže být pravda, to nemůže být pravda... Odkud se mohlo vzít tolik krve? Začal se třást a lapat po dechu. "Ne!" vyjekl.

Vlk by oka nezahmouřil, kdyby věděl, že takoví parazité existují! A takoví vražední k tomu! Harimu by kleplo, kdyby věděl o skutečné povaze Timova onemocnění. Inu, kleplo by nejspíše vlastně všem. Tim byl pravděpodobně jeden z prvních případů. Ale k tomu až později, že?
"Hlavně se moc nepřeceň, dobře?" řekl jemně. Jistě, zastavovat se tak kousek před cílovou stanicí by se nechtělo nikomu, ale... Byl by nerad, kdyby se Timův stav zhoršil kvůli nadměrné fyzické aktivitě. Už teď působil chudák tak křehce!
"Alespoň to už není daleko..." zamumlal při pohledu na hory, které byly v okolí Nihilu. Už se hezky blížili k plážičce. Takové hezké místo! Škoda, že nebyl prostor tento kraj obdivovat. Záchrana byla prostě na prvním místě.
"Jak se vůbec jmenují ti léčitelé, které hledáme?" optal se. Jestli má být předán do něčí péče, tak by rád věděl, kdo ho bude mít na starost!! To není jen tak něco!

Hariuha

- účastnil se smečkového lovu prasete bobroocasého, v rámci kterého zachránil krk Roihovi
- zkoumal s Timothéem horské oblasti území, kde se dozvěděli o zamrznutí Hvězdné jeskyně.
- S Timem také nalezli mrtvolu Aikana a poté i jeho vraha v podobě irbise šavlozubého, kterého se S'Arikovou pomocí skolili. A zachránili Anjel.
- Z důvodu kočičího nebezpečí s Timem trénoval svou magii, kvůli které mu zůstaly kočičí tlapy snad dočasně
- stal se coelou
- účastnil se workshopu ohledně zpracování kůže. Donesl tam i na zpracování onoho mrtvého irbiska (probíhá)
- S Timem se snaží zachránit Finna v bouři (probíhá)

Hari byl nervózní. Timův stav zašel tak daleko, že byli nuceni se vydat na dalekou cestu za někým z Nihilu, kdo by věděl více. Ale co když i oni budou bezradní? Pochyboval, že v cizí smečce byli medici, co by věděli o mnoho více jak on. I když, kdo ví? Naděje umírá poslední. Opravdu doufal, že se na něco přijde. Co když je to fakt tamta *rakovina*? Nebo ten srdeční červ, či něco dalšího skoro až nevyléčitelného?
"Vůbec, vůbec," zavrtěl hlavou. Spíše se cítil vyčerpaně psychicky. Ah, ten stres! Díkybohu, že Tim byl ještě natolik silný, aby mohl tuto cestu postoupit. Doufejme, že se tento stav náhle nezhorší.
"A co ty? Nepotřebuješ si na chvíli odpočinout, nebo tak?" ptal se ustaraně. Přeci jen, když má vlk cosi s plícemi, tak se při dlouhých cestách snadněji unaví, že?

"Alo-pé? Takže ty seš fakt z rodu Estrela do Norte, jo?" zopakoval. Alo-pé, Alo-pé... Jistě to jméno už někdy slyšel! A jak by ne, když byl partnerem Estreláka, který s ním byl příbuzný? Ne tak blízce jako tady princátko, ale přesto. A vůbec! Jak tento týpek mohl bejt Estrelák? Jistě, ta teorie tam byla kvůli jeho ksichtě, ale... Měl za to, že se průměrný člen tohoto rodu chová poněkud, jak to říci, slušněji. Avšak nemyslil si, že by mu kecal. Proč by to taky dělal? Nebo... nebo byl tento jedinec mistrem manipulace? Ne, ne, určitě jen zas overthinkuje!
"Jsem si jistý, že určitě nikde netrpí. A jak se vůbec jmenuje?" vyřkl. Možná tou sestrou mohla bejt fakt Ryumee? Měl s ní jméno Alo-pého spojeno, jenže... Typek a ona si total vůbec nebyli podobní! Měli copánky, ale to bylo tak všechno. Ale kdo ví? On vzhledově taky nebyl svým bratrům kdo ví jak podobný. Uf... A povahově je Ryu taky naprosto jiná! Bizar.
"Jo táák," vydechl s kapkou sarkasmu. Nemohl si to holt odpustit. "A na cos teda přišel?" Očividně ne na to, že při delším pobytu v horách se z něj stane fugly potvora!
"Slušnej vlk nezačne plivat na vlky, který sotva zná, že maj děsnou image," protočil očima. A že tento týpek přišel na otázky života, smrti a vesmíru samotnýho? No to mu tak věřil. Ten přišel leda na něco extrémně braindead. Bylo holt těžké uvěřit, že toto princátko mělo v šišce něco jiného než piliny.
"Fajn," povzdechl rezignovaně. Měl protentokrát pravdu. Fakt tu byla zima. Nechtěl kvůli němu zmrznout. Jenže... jenže když půjde s ním, tak to znamená, že tato interakce bude dále pokračovat!! Ajajaj... Ale tak, třeba si nějak k sobě najdou cestu? Roižna taky nemohl vůbec vystát, ale dnes jsou z nich bros!

"Mám pocit, že se to počasí jen horší a horší," zavrtěl odevzdaně hlavou. Bude opravdu věčně doba ledová? No, vypadalo to tak, co si budem. A ten vichr, co řádil!! Mohli být rádi, že jsou v bezpečí jeskyně. Ta se jen tak nerozpadne. Žel ten luxus neměli všichni tam venku a dobře si to uvědomoval. I proto hned zbystřil, jakmile Tim poznamenal, že něco slyší.
"Taky to slyším..." zamumlal soustředěně, ale ještě zpracovával, o co vůbec šlo. "Zní to jako volání o pomoc!" dodal, jakmile si uvědomil, co se dělo. Podíval se na Tima. Jistě by ohrožovali sami sebe, kdyby vylezli ven, ale nemohli nechat soudruha ve štychu, že?
"Pojďme to raději zkontrolovat," zašvihal nervózně ocasem a následně vyběhl ven. Snad to nebyl planý poplach, který by je nakonec zabil!! Nu naštěstí onen zvuk byl čím dál tím jasnější, dokud jim nedošlo, že se vlastně jedná o Finnovo volání. A pak i spatřil, že ho zavalil strom. A sakra.
"Finne!" vyjekl. Podíval se na strom. Naštěstí se nejednalo o vzrostlý gigantický listnáč. To by už asi žádný Finn nebyl. Zapřel se tedy o něj tlapama a snažil se vlka vysvobodit. Ale strom byl stále strom a sám ho těžko zvedne, že? Navíc zde stále bylo nebezpečí, že budou padat další kusy. Panebože.

Timck možná nebyl kuřák, ale to neznamenalo, že neměl tu čest s jinými věcmi! Třeba s výpary Hvězdné jeskyně. Kdo ví, jestli ty nejsou nějak karcinogenní? Možné to jistě bylo. Ah, kdyby jen Hari věděl, kde je v tom zakopaný pejsek! Nikdo by jim nevěřil.
"Něco tě pokousalo?" vytřeštil oka. Boha jeho!! A je to jasný! Je to jasný! "Co když měl ten hmyz nějakou přenositelnou nemoc, kterou teď máš?" Úplně se mu z té představy zamotala hlava! Teda, neslyšel o mnoha chorobách, které by se přenášely z jednoho druhu na další, ale co když to možné bylo? Musí tomu přijít na klub dříve, než bude pozdě! Brainstorming!
"Děkuju," zamumlal o poznání klidněji, ale samozřejmě se stále bál. A to hodně. Nerad by viděl Tima v nějakých příšerných horečkách, kdy vlk neví, jestli se dožije zítřka, nebo ne.
Následně si také lehl, přitulil se a ještě si i Timcka packou k sobě přitáhl blíž. Bylo mu jedno, že by se tímto muckáním mohl také nakazit. Teď šlo o Timka, ne o něj!

Harimu se z toho zamotala hlava a na vteřinku až zalitoval, že se vůbec zeptal. Ale jen na vteřinku! Žít v takové mlze by taky bylo děsné. A co víc - Tim by na vše byl sám! A něco takového nemohl dopustit.
"Nádor? Červi..?" vydal ze sebe s jistou dávkou zoufalství. Sotva dokázal tyto hrůzné informace zpracovat! Znělo to jako něco, z čeho by bylo nemožno se dostat. Konečná. "To... to se nedá ale léčit, že?" No neslyšel o žádné léčbě těch mysteriózních nádorů. A srdeční červi? U těch asi byla větší pravděpodobnost, ale obyč odčervovač by na něco takového byl asi krátký...
"Ano, prosím, někam jdi, Time. I ten zápal zní příšerně. Nechci, aby se ti to nějak zhoršilo..." Ježišmarja, tak se o něj bál!! Nedokázal si představit, co by dělal, kdyby... kdyby... "Hlavně odpočívej a omez práci, jo?" Dobře věděl, jaký byl workoholikem! No to muselo přestat. Klidový režim, hned teď!!

Skesle sklopil ouška. Zápal... zápal plic. Na to se přec může umřít, ne? Jistě, i z obyčejné chřipky mohla být konečná, ale pravděpodobnosti zde byly jiné. Bál se. Jistě, Tim nebyl z cukru a uměl se o sebe postarat. Ale přesto. Ta krev značila něco hodně špatnýho.
"Něco... vážnějšího?" zachraptěl a až vyděšeně se podíval na Tima. Kdyby si myslel, že je to "jen" zápal, tak by určitě nezmiňoval více pesimistickou variantu, že? Ne, ne... To nemůže být pravda. "Co je něco vážnějšího?" ptal se dál nervózně. Bál se. A to hodně. Ale ať to bylo cokoli, mohlo to být léčitelné, ne? Proboha. Nemůže tu přeci o něj přijít! Musí být nějaká cesta, jak ho vyléčit, ne? Nebyl žádnej doktor, ale kdyby bylo třeba, tak půjde aj na druhej konec světa, aby našel nějakej lék.

Hari spokojeně chrupkal. Proč by taky ne, že? Nedávno měl svatbu a stal se oficiálně součástí Timovy rodiny! Hariuha Estrela do Norte, no neznělo to hezky? Těšil se na novou kapitolu svého života. Zasloužil si štěstí a klid! To však netušil, k čemu se schyluje. Jistě, párkrát slyšel Tima kašlat, ale nalhával si to, že to určitě nebude nic vážného a hned se vykurýruje. O tom nepochyboval! Nevěděl však, že jeho problém byl o dost vážnější, jak se zdálo.
Chrupkání ale netrvalo věčně. Vzbudil ho ošklivě znějící kašel. Rozbušilo se mu srdíčko. Tohle... tohle znělo o dost škareději jak zpočátku. Polkl. Určitě to nic vážného nebude, že? Nesmí to být. Bohužel Timovo *sakra* jeho strachům zrovna nepomohlo. Vlastně kvůli tomuto slovu hned vstal. Co když se schylovalo k průseru? Co kdyby musel rychle sehnat Ryumee?
"Děje se něco, Time?" zeptal se rozespale a zamžoural po okolí. A pak si všiml kapek krve na Timkovým packách. Vlastně měl i trochu špinavé rtíky od této tekutiny. Zachvěl se, ale nic neřekl. Nedokázal nic říct. Hari nemusel být doktorem na to, aby mu došlo, že když dojde na vykašlávání krve, tak je to hodně špatné. Ne, ne... tohle se mu jen zdálo, že?

"Tahle rodina byla plná těch... srajd," pokrčil rameny. "Jeden vlk se aj utkal se svou máti, která byla alfou, aby mohl násilně převzít vůdcovství." Ano, o osudu Nerea a Justýnky se dozvěděl od Stada. A poté se alfovství chopil jeho bratr Ray. Byl rád, že u tohoto být nemusel. Kdo ví, co by se stalo s ním, že? Jistě nic dobrého.
"Tvoje máma byla takový poděs, jo?" No, asi ho to tolik nešokovalo. Stabilní famílie by asi nevyprodukovala živel jako byl tady Roižn. I když, kdo ví, že?
Potěšilo ho, jak vyřkl, že by děcko nenechal projít takovým peklíčkem. Jistě, bylo to vlastně víceméně bare minimum, ale však co? Lepší, než aby dál pokračoval v tom tyranském cyklu.
"No, já si to taky nemyslím, ale... furt to byl zvláštní úkol." Ostatní neměli takové crazy zadání, ne? Nebo jo? Moc se o tom s ostatními nebavil, takže těžko říct. Ale zajímalo ho to.
"Fakt, jo? Tak to buď rád. Nimlózi žijou v horách a vypadají jak přerostlí jeleni. Až na to, že se živí masem a z vlka udělají paštiku hned. Jejich paroží je rudý, stejně jako to moje. A mají ještě celkem dlouhý ocas."

Hari byl nervózní. Tohle byl jeho velký den. A všichni se na ně budou dívat!! Co si budou myslet? Co když něco pokazí? Ne, nic se nesmí stát! Takovou vzpomínku by z hlavy už nevymazal.
Na místo samozřejmě přišel hezky upraven. Vzal si i rudý pláštík od Timcka. A jak mu to v něm slušelo! Dokonce měl na sobě i květinový věneček, na kterém celej včerejšek chudák dělal. Takový Tim by to měl se svými hbitými packami hotové hned, ale jemu to holt trvalo... déle. A samozřejmě měl i ready kvítí, které si pak druhý den zapletou do kožíšků.
Výzdoba tu byla krásně jarní. Pousmál se. Mohl vlk toto roční období oslavit vůbec lépe? Ah, nikdy by si nepomyslil, že se tohoto dožije. Působilo to celé až snově.
Začal rychle pohledem hledat Timcka. Nepřišel náhodou moc brzy? Či moc pozdě? Chudák to celé overthinkoval.
Ryu tu naštěstí už byla. Hlavně ona pomáhala s povedenou výzdobou a byl za její pomoc více než vděčný. Byl rád, že byla ochotná ho přijmout do rodiny. Proboha... Bude oficiálně v estrelácké rodině!! Hariuha Estrela do Norte! No neznělo to slušivě?

Rychle pokýval hlavou na znamení, že rozumí, co říká. Ale bylo těžký říkat něco slovy, když jeho mozek byl zamlžen všemi emocemi! Včetně strachu. Bolest se eventuálně snad vyřeší, ale... ale co pak? To takto bude vypadat navždy? To snad ne!
Jakmile se začal cítit trochu mimo, tak se pomalu postavil. Úplně viděl zamlženě, z těch bolístek! A měl pocit, že se mu nožky trochu klepou. Ne zimou, samozřejmě. Kousl se do jazyka a potlačil sadu nadávek. Ať už to skončí!!
"P-pojďme," sykl bolestí. Nejspíš daleko moc nedojde, ale zůstat tady nemohl. V noře se může válet a být sjetý jak chce, ale tady? To nešlo. Do háje. Stačil jeden krok a ucítil naprosto příšernou bolest, která byla nejhorší v místě, kde se setkává vlčí a kočičí část. Jakékoli ohýbání tlapy bylo naprosto neúnosné. To takto bude celej život? Co jeho kariéra?? Sotva se stal coelou, to nemůže jít hned do invalidního důchodu!