Príspevky užívateľa

Pokud by se Hari dozvěděl, že se tady Timko vykecával s nějakým Gilgamešákem, random přerostlým a potenciálně nebezpečným tulákem, tak by mu asi klepla pepka. Ještě by se mu mohlo něco stát!! Potulují se tu přeci jen samé šílené bizáry, jako třeba ten onen Enkidu! Ale počkat, přeci jen mu nemůže zakazovat kontakt s okolním světem, no ne? To by bylo od něj velice controlling. A copak on je v jeho životě, aby do něj mohl potenciálně tak zasahovat? Hah! Klidni hormon!
Ale dosti nějakých co by kdyby! Zpátky do reálu. A v reálnu Timek hezky povídal a Hari ho poslouchal. Chudák měl pocit, že se propadne do země. Hanbou ale ne, proč by se měl za toto stydět? I když... Ano, svým způsobem se styděl. Tim ten celý proces popisoval tak barvitě, jako kdyby nad tím kusem látky přemýšlel opravdu dlouho a usilovně. Pane božeeee! Jak má toto oplatit?? Vždyť nic neměl! Díky bohu, že vlci se nečervenali ve tváři, jinak by byl víc rudej jak pochod komoušů.
A následně dropl to, že pro jeho rodinu jsou pláště typické. No to se mu div hlava nezamotala. Tady Timeck pořádně plášť snad ani neměl, Ryu taky v žádném neviděl, ale *on* nějaký dostane? Vždyť ani jejich příbuzný nebyl!! Čím si to u všech svatých zasloužil?
"D-dobře," vykoktal ze sebe. "Jako, vů...vůbec jsi to pro mě nemusel dělat! Je to... je to přecjen velký dárek!" Byl z toho chudák úplně flustered. Srdíčko bušilo, myšlenky jely na plný pecky a jeho huba taky nebyla schopna efektivně pracovat!! No co to je??
"U...určitě, určitě!" dostal ze sebe rychle. Kdyby byl bytostí lidskou, jistě by byl zpocenej až na zadeli. A cožpak se mu dalo divit? Něco takového by nečekal ani v nejdivočejším snu! Možná to byl opravdu sen? Štípněte ho někdo!

Ano, onen *brotek* by Roižana nejraději pořádně za ušiska plesknul. Nic jiného si za své chování ani nezasloužil! Měl štěstí, že tohle byl posvátný ceremoniál, jinak by na výchovnou velmi pravděpodobně došlo. Tenhle flekáč se dá už vychovat jen flákancema, na něj už nic jiného zabrat ani nemůže! Však na všechno jistě dojde... Určitě to nebude naposledy, kdy se mladík zachová jak nevycválaný harant s prořízlou hubou.
No i přes svůj vztek si vyslechl druhou verzi Roižanova snu.
"No sen to je určitě zvláštní, protože má vypovídat o tvém místě ve smečce. Alespoň ti to řeklo to, že to nejsi ty uprostřed kruhu a že se na tebe v tom daném případě ukazovat a plivat nebude. Pokud mi tedy *zase* nekecáš," zamračil se. Rád by věřil, že druhé vylíčení sníčku už bylo pravdivé, ale cožpak se dalo Harimu divit, že měl své pochyby?
Pokud si ale Roihu tohle nevytahoval ze zadele, tak... By ten sen mohl být velmi zajímavý. On tedy žádný expert nebyl, že. Ale evokovalo to v něm nějakou zradu, na kterou se přišlo, která praskla. Měl na ni snad přijít Roihu? Měl se stát zvědem? Ježišmarjá, asi težko! Moc to overthinkuje! Tento prvok a zvěd? Zvěd má dřív zapnout mozek a až pak mluvit, ale tento chábr ani tu mozkovnu zapnout neuměl.
Nu, nic to ale nezměnilo na tom, že ten sen evokoval něco špatného. Měl by o něm říct Sárovi? Asi opravdu stále overthinkoval. Jistě to nic deep neznamenalo!

Překvapeně zastavil, když se ozvalo ono výhružné *stůj*. Zamračil se a střihl uchem. Slova pocházela od té tulavky, co předtím cítil. Letmo si ji prohlédl. Proč mu říká, ať stojí? O co jí šlo? Nevěděl. Měl pocit, že z ní cítil nervozitu, ale to se mu možná jen zdálo. Vlčice nepůsobila nějak nebezpečně, přesto bylo lepší potenciálního protivníka nepodcenit.
"Co chceš?" zeptal se jí rovnou. Nechtěl chodit kolem horké kaše. Přeci jen, tahle bytost taky se stopkou nezahálela. Zajímalo ho, co má na srdci. Jestli vůbec něco. Možná to bude bytost jako Riko, jejíž životní pointou bylo nejspíše jen trollení ostatních. Něco mu však říkalo, že tento případ bude trochu jiný. Ale raději si moc předem nedomýšlet, že? Důležité bylo, že to Ignisanka nebyla a že nepřekročila hranice. Teď jen doufat, že se k nim nepřidá skutečný Ignisan a neudělá nějaké hysterické čoro moro. Byla to celkem pravděpodobná možnost. Co si pamatoval, tak ohniví hoši kontrolují hranice relativně často.

"Ah tak," řekl zamyšleně a pokýval kebulí. Zvláštně dobře? Alespoň, že tam bylo to dobře. Vlk nepotřeboval v životě další tragédie. Už se toho v životě obou stalo dosti, no ne? Určitě už bude lépe. Alespoň pro Timka, když už nic. Tim si zasloužil, aby mu bylo už jen hezky. "Nový rodinný příslušník asi udělá hodně." Kdyby byl v normální rodince, tak by byl jistě rád, kdyby se jeho příbuznému narodil potomek. Vlastně ani nevěděl, že Ray už má svá vlastní děcka. Dozví se to někdy? Setká se s nimi jednoho dne? Kdo ví.
Ke klidu mezi smečkami se nevyjádřil, neboť nechtěl nic zakřiknout. Bylo pravdou, že se k válce momentálně neschylovalo, ale přesto si myslil, že je jen otázkou času, než se zase něco stane.
"Je to tak, odpočinek po tom všem s Ignisem opravdu bodnul. Doufám, že ten klid obecně ještě vydrží. Vlk pak může myslet i na jiné věci, když nemusí spát s jedním okem otevřeným, že?" Třeba na, no... Na zbytečnosti!! Když se mozek nudí, začne si vymýšlet blbosti. To aby vlku z toho všeho drbnulo! Hlavně, když se brzy přileje olej do ohně. A to brzy je teď.
Tim začal povídat o své magii a svůj talk zakončil dechberoucím způsobem. Úplně se mu rozbil mozek!! Kdyby byl člověkem, jistě by byl rudý jak rajče. Pane bože!! A jak má teď jako reagovat, aby se neznemožnil? Na toto vůbec nebyl připraven!
"T-to je fakt pro mě?" dostal ze sebe, v šoku. Takový dar přeci nemůže přijmout! Cožpak si ho zaslouží? Nezaslouží! A kdyby ten dar přijmul, něco by taky musel udělat, aby nevypadal jako hulvát, jenže on nic hezkého udělat neuměl!! To už je větší šance na něco vycvičit Zlomysla! Aahhh! Co teď? Vždyť z tohoto ani oka nezamhouří! Už teď jeho srdíčko tlouklo ostošest!

Hari byl zvědav, co se dozví. Přeci jen, měla to být vize ohledně jeho místě ve smečce. Možné bylo téměř cokoli. Jen doufal, že tam nebylo to, že se má stát taky bojovníkem, nebo tak něco. Být s ním v týmu, to by mu asi pořádně drbnulo. Ještě by ho musel učit nějaké chvaty! No to tak! Ještě by je použil proti němu. Asi obecně nebylo dvakrát zdravé mít s jiným vlkem takový... nepříjemný vztah. Vždyť Přízraci mají být taková rodinka auťáků!
Konečně Roižn spustil, o čem se mu zdálo. A Hari začínal mít před očima rudo jak za komoušského pochodu. Ani na vteřinu nepochyboval o tom, že Roihu kecá a trollí. On a šéf! No to víš, že jo! To ani v tom nejdivočejším snu.
"Přestaň si z toho dělat srandu a konečně dospěj!" vycenil zuby. I když, co když fakt nekecal? Co když má fakt bejt šéfem? Ne, ani za nic. Nemožné. Tento korýš a šéf? To by musela smečka klesnout na samé dno.

"To rád slyším," přikývl. Bylo dobře, že Timovi nebylo nějak bídně, nebo tak. To by bylo vskutku srdcervoucí! "Zvláštně?" Ah ne, on se toho chytl! "Jak to? Furt kvůli té jeskyni?" Samozřejmě nezapomněl na to, co se tam kdysi událo! A co tam Timek říkal, jak prožíval smutek. Jistě tam odemkl nepříjemnou část svých vzpomínek. Vlastně si řekli, že si o svých snech pak nějak hloubš pokecaj! Bohužel si Hari moc nechtěl povídat o tom, co viděl. Když byl v rauši, tak to šlo snadněji, ale teď? Teď se ty bariéry zase vrátily víceméně na své místo. Ach jaj.
Přikývl na další slova. Byl rád, že Gulášek byl zdráv. A že Timek pokročil s magií! Když tu tak o magii mluvíme, tak si Hari všiml oné látky, co vedle sebe vlček měl. Už se chtěl zeptat, jestli tohle udělal on, ale co by to bylo za otázku!! Samozřejmě, že to udělal on! Ale proč a pro koho? Nejspíš v rámci tréninku!
"Noo, za mě asi nic nového, řekl bych," pravil zamyšleně. "Můj život teď není moc akční, naštěstí." Jistě, potkal Saturejku, zavedl Rojžana do fetlandu, ale to nebylo přeci jen něco, o čem by měl vyprávět ostatním.

"Nemusíš se bát." Ač neměl Roižana rád, byl by nerad, kdyby chcipnul na blitky. Jistě, průser v podobě smrti by byl na jeho krku a neměl by se z toho jak vymotat, ale to nebyl jediný důvod, proč si jeho smrt nepřál, opravdu! Nebyl krutým vlkem. To by ho flekatec musel opravdu extrémně vytočit. Ale raději nedumejme nad tím, co přesně obsahuje množina *extrémně vytočit*. Stačí doufat, že na to Roihu nepřijde svými činy!
Pozoroval ho, jak vešel do oné jeskyně a šel chrápat. Náhle pocítil silné nutkání se... přidat. A to ne kvůli Roižnovi, to vůbec!! Ale spíše kvůli tomu, jaké pocity mu mohla jeskyně navodit. Příjemné pocity a uklidnění. Musel však odolat! Tohle byl posvátný celer a nesměl ho nějak pošpinit svými chutěmi!
A tak tedy čekal. Čekání bylo úmorně nudné. Měl sám co dělat, aby taky neusnul. Boha jeho. Úplně ho svrběly tlapky napětím a extrémní nudou. Jak rád by se pořádně protáhnul! Ale nechtěl narušit nějaký ty hvězdný čakry, nebo tak něco.
Konečně ho probral Rojžan, který vyběhl z jeskyně a vypadal, jako kdyby spatřil nějakou apokalypsu. Ajeje. Ale rozhodl se do něj nerýt. Vypadal vtipně už tak.
"Cos viděl?" optal se.

Hari byl poněkud nervózní z brzkého setkání s Timem. Ale nebylo přeci proč! Jistě, poslední setkání bylo silně awkward, ale to bylo spíše kvůli přítomnosti rodinky. Teď tu budou jen oni dva. Nu, alespoň si to myslel a doufal v to. Žel smečková místa si nejde předem zarezervovat, takže bylo možné, že tam čirou náhodou bude i Roižan. Snad netřeba býti takto negativní! Určitě z toho bude fajný pokec a nikdo druhý je přerušovat nebude.
Po chvíli spatřil Timka, jak zíral na hladinu jezírka. Hned si pomyslel, že vypadal tak... Ne!! Dost těchto intruzivních myšlenek! Nejsou reálné! Proč byl jeho mozek takto? Proč ho musel tak trápit? Nemohl být chvíli normální? Takové vtíravé myšlenky se přeci sluší mít leda s vlčicemi, ne s vlky.
"Zdravíčko," pozdravil Timka a konečně se k němu vydal blíže. "Jak se daří?" Nejednalo se o nějaký pokus o NPC small talk, opravdu ho to zajímalo!

Střihl uchem, když zaregistroval, že k němu někdo jde. Ano, jistě to bude ten, koho před chvílí ucítil. Ohlédl se za vlkem, tedy vlčicí, a nestačil se divit. Okamžitě ho přepadl pocit, že ji zná. Ta výška, černá srst, rudá oka a modré znaky? Byla by to až moc velká náhoda, kdyby dva vlci vypadali úplně stejně.
Ano, poznal ve vlčici svoji příbuznou, Verd. Dle pachu šlo poznat, že ve smečce už není nějaký ten pátek. Musela tedy patřit k té skupině, která opustila Norest, když se v Ignisu začaly dít... věci. Možná i ví, kde skončil Darach? Ale ne. Na toto se ptát nebude. Nemůže jí přec věřit, sestře Nerea a cerce Zora. Za svých mladých let se s ní tedy moc nebavil, takže mohl být rád, že ji vůbec ještě poznal. Štěstí toho, že nevypadá jako každá druhá. Ale musel se ujistit, no ne?
"Zdravím," pozdravil tedy nazpátek. Ještěže tu nebyl Zlomysl. Ale co není, může být, což? Švihl ocasem. "Jsi Verdandi, že?" optal se a mírně nazdvihl bradu. Neměl nejmenší tušení, jaký by mohl být její dnešní pohled na svět a hlavně na Ignis. Byla normální? Nebo by nejraději opět zavedla ono rituální krveprolití, kterému se říkalo ceremoniál? Nebo jí byla ohnivá smečka už naprosto ukradená?

"Je to tak," přikývl. Nu, alespoň toto si drzounek uvědomoval. Další věcí však bylo to, zdali jeho činy někdy opak opravdu dokážou, protože se stále choval jak nevycválaný parchant s prořízlou hubou. Vlk by si myslel, že ho tragédie s děcky naučí pokoře, ale to by od něj asi chtěl moc. Fakt doufal, že později nějak dospěje. A že aspoň nebude mluvit, jako kdyby ho maminka jebla hlavou o šutr, když byl děckem. I když, v tomto byl na dobrý cestě, kupodivu. Zatím na něj nedropnul žádný zoomerský termíny, na které by si musel ve svém mozku marně vyhledávat nějaký urban dictionary.
Vlastně ho celkem zajímalo, co za práci bude v budoucnu konat. Učitel? Asi těžko. Léčitel? By někoho otrávil. Bojovník? Dobrej fór. Lovec? Možná. Zvěd? S tou jeho prořízlou hubou by byl spíš opak zvěda. Ach jaj. Co si to Anjelka našla za ogara!!
"Tak běž," pobídl ho tedy. "Nesnaž se tomu spánku dlouho bránit," dodal. Neřekl proč, raději. Své toluenové eskapády s Timem si nechá raději pro sebe. Ah, jak se mu po nich zastesklo!

Hari se zatvářil až komicky uraženě. Coo! On umí poznat nějaký kvítka, a to včetně sedmikrásky a pampelišky! A víc jich taky určitě zná! Jinak by asi už 3x chcipnul, když existoval sám mimo Norest. Co se tam vůbec všechno dělo, mimo bratrovraždy? Kdo ví. Radši, ať vše zůstane zahaleno v mlze.
Ale nemohl se nechat takto snadno urazit, přeci! Musel zandat nějaký comeback. Něco, cokoliv! "Možná budeš v šoku, ale dokonce i jetel poznám," zašklebil se tedy. Mohl říci, že i saturejku pozná, ale to by musel být ultimátní cringelord. Což sic panička je, ale on prozatím ne.
"Neříkám, že nezasloužíš," pokrčil rameny. "Ale co si myslíš, hm? Cení si Ignis více vlků, který rozeznají heřmánek od durmanu, nebo vlků, kteří umí někomu dát pořádně přes tlamu?" No samozřejmě, že to druhé, myslil si. Ohnivá smečka sice mohla projít nějakým vývojem, ale furt to byla stále v jádru ohnivá smečka, která se mordu neštítí a nazývá ho jako *přešlap*. Kdyby si museli vybrat mezi drobným léčitelem a nějakým namakancem, tak samozřejmě, že by upřednostnili namakance.
"Ponaučeni? Tohle všecko jste potřebovali na poučení?" odfrkl si. "A Kard se u vás narodil, takže prodělal celou vaši smečkovou výchovu. Takže je třeba zapracovat na víc věcí než na volbě nováčků." Jaký vůbec byl osud Kari omáčky? Kdo ví. To je stále v mlze rozbitého časoprostoru. Ach jaj.
Celkem ho překvapilo to, jak Saturejka najednou působila tak... poraženecky. Veškerá bojovnost se vytratila. Ah ne! To se nemělo stát, protože teď bude pro něj o dost těžší reagovat. Ale dobře pro něj, asi, páč na část jeho slov nereagovala a raději začla mluvit o svém poslání.
"Dobře?" řekl. Moc nevěděl, jak na to reagovat. Asi good for her? No, nebylo moc překvapující, že z ní má být léčitelka. Co jiného by se na ni taky hodilo, že? Moc možností nebylo.
Než dokázal reagovat na další její slova, Saturejka spustila cosi o útočné poštolce. Huh? Jaká poštolka? A v tom najednou uslyšel známý pískot. Ah ne. Ah ne, ah ne, ah ne! Útrpně se zatvářil. Proč zrovna teď?
Jednalo se samozřejmě o Zlomysla. Přistál na paroží a měl v zobanu jakýsi kamínek, který pak pustil na zem. A zatvářil se velice pyšně. Pomoc.

Protočil očima. Tato pouhá slova by mu skutečně nestačila. Mnohý hajzl by o sobě řekl, že hajzlem není. Tedy, nemyslil si, že by byl nějak skutečně zlý, jako Ignis-level zlý, to ne. Alespoň prozatím si to nemyslil. Ale pochyboval o jeho úmyslech. Stále a pořád. Možná tak bylo dobré znamení to, že Anjel neopustil ani po tragédii v podobě mrtvých vlčátek. Ale to snad bylo bare minimum, no né?
"O tom, že hajzl nejsi, mě takto nepřesvědčíš," pokrčil rameny, "protože tohlecto říct by dokázal každý." I Ignisan, co má na svých tlapkách hektolitry krve! A celkem zázrak, že nezačal pěnit po slovech *možná je to oprávněný, možná ne*. Bodejť by si o něm nic dobrého nemyslel, když zbouchnul Anjelku jen, aby si udělal dobře! Aniž by myslel na to, co se může stát!
"A radši už nezdržuj. Nemáme na toto celou noc," zamračil se. Jinak ho dovnitř dotáhne po zlém!! Co by se vlastně stalo, kdyby se na tento posvátný celer vykáknul? Určitě nic dobrého. Ale kdo ví, třeba hvězdy dají nějaké deep znamení, že Rojžan je fakt bad news. Nebo naopak, ještě hůř, že bude jako hlavní postava, která smečku zachrání. Safra, uvědomil si. Týpek by byl schopnej nakecat kdejaký falešný kecy, kdyby ten jeho sen byl špatnej. A on v kebuli bohužel žádný detektor lži neměl.

Bylo by velice naivní si myslet, že po tom všem Roihu nějak dospěl. Ne. Furt musel mlet naprosté... Ne, nebudeme přeci sprostí, jsou tu děti! Ah, co na něm může Anjel vidět? Vždyť ta má oproti němu rozumu za dva! Nebo to se před ní nějak přetvařuje, aby dostal to, co chtěl? Prostě odmítal věřit tomu, že by ten vztah mohl být čistej a upřímnej. To prostě nešlo. Na druhou stranu Roihu působil jako příliš velký dement na to, aby mohl nějak mistrně manipulovat. No, kdo ví jak to je.
Nahlas se zhluboka nadechl a na chvíli zadržel dech. Hlavně klíídek. Tento flekáč byl fakt trest boží.
Nechceš aspoň tohle brát trochu seriózně? Ale to by od něj chtěl příliš. "Všechno. Všechno v tom snu. Morálku mi už víc nezkazíš. A ne, neber to jako výzvu jít v tomto za mý hranice." Nedivil by se, kdyby mu chtěl kategoricky brnkat na nervy. Hari by o sobě rád řekl, že ho tyhle kecy už nerozhodí, ale opak byl žel pravdou. K zenovému klidu měl daleko.

Neměl zrovna radost ze svého úkolu. Jistě, byla to pořádná pocta, doprovodit nováčka k Hvězdné jeskyni! Měl by být vděčný a samozřejmě svým způsobem byl, ale co si budeme, trochu to zabíjela skutečnost, koho musel dozorovat. Roižana. Už od pohledu toho drzouna, co mluvil jak unga bunga z jeskyně, neměl moc v lásce. Ale nechtěl se teď k němu chovat nějak... špatně. Ne nutně kvůli tomu, že návštěva jeskyně měla být posvátnou záležitostí, ale spíš kvůli tragédii, která postihla jeho s Anjel.
Nu, naštěstí nemusil čekat dlouho a už Rojžana spatřil a s ním i jeho kyselý ksicht a jeho mrmlání pod fousy. No jo. Co taky mohl čekat, že? Raději bude dělat, že nic neslyšel. Na 1v1 bude čas kdykoli jindy.
"Dobrý večer," pozdravil ho tedy. Samozřejmě taky nezněl dvakrát nadšeně. Bude se snažit věci nezdržovat, aby to nebylo zbytečně více útrpný než bylo nutno. Čím méně komunikace s Rojžanem, tím lépe. Ale moc buřit nechtěl, když ho Anjelka chtěla na jejich svatbě! A šmarja, svatba! Vždyť jsou tak mladý a ten Roihu je prostě nevycválanej parchant, co myslí jen na jedno. Vždyť má Anjelka na víc! Bože, ta láska dokáže bejt takový mor. Jestli ho potkají podobně iracionální pocity, tak... "Jak vejdeš dovnitř, tak nebudeš mít možnost vyjít do východu slunce ven, budu tě hlídat. A jak budeš uvnitř, tak vlivem výparů usneš a bude se ti zdát sen o svém místě ve smečce. Ráno, jak se vzbudíš, mi ten sen odvykládáš. Nějaké dotazy?" Ah, doufal, že to typek viděl podobně jako on a po další interakci netoužil. Ať už to mají za sebou!!

"Teď asi spíš chrání sebe," pomyslel si nahlas. "Když jste zaútočil, tak byl na mých zádech, takže to mohl brát i jako útok na něj. Ale kdo ví? Nedávno, když jsem bojoval s agresivní narušitelkou, tak najednou přiletěl a začal ji klovat do obličeje. Vidíte ten zobák? Sice vypadá úplně jinak jak těch u dravců, ale dokáže být pěkně silný a ostrý." A děsivě *přesný*. Třeba když jde o očička, že.
Zlomysl sice mohl působit jak totální trouba, ale mohl být i děsivě bystrý. Přesto si však nemyslel, že by mohl být nějak dobře vycvičitelný. I když, kdo ví? Třeba ho jen velmi podceňuje!
Byl celkem překvapen Ajkanovou pochvalou, respektive vůbec netušil, jak na ni reagovat! "Děkuji," řekl tedy a na chvíli se odmlčel, když v tom si na něco vzpomněl!
"Jak jsem zmiňoval tu narušitelku... vzal jsem její zbraň. Vy se zbraněmi umíte a rozumíte jim, že? Možná byste se na ni někdy mohl podívat a zhodnotit, jestli je co k čemu." Samozřejmě blbá kosa nebude tak fancy jak to jeho milagovské udělátko, ale co on věděl? Třeba i ta kosa mohla mít oproti waře nějakou dobrou výhodu.