Príspevky užívateľa

Díkybohu, že nečetl Anjelce myšlenky, jinak by asi byl zhrozen z představy, že by ty dva představila. Božínku, to by bylo awkward! A bylo by to ještě horší, pokud pohlédneme na budoucnost v podobě studánky. A předstírat, že mu Roihu tolik nevadí, jejda, to by sotva zvládl! Ale co by mu zbývalo? Nechtěl nějak stresovat Anjelku, či ji zesmutnit. Ale kdyby si všiml pochybného chování toho chalána, tak ji určitě na red flags upozorní!!
"To jsem rád," oddechl si. Teda, nevěděl, jak to léčitelé poznají. Moc asi ne. Dovnitř přeci nevidí, ne? Bože, to by bylo děsivý. Vidět vnitřnosti a další věci! "Ale prosím tě, nezatěžuješ mě. Od toho tu přátelé jsou, no ne? Aby ses o ně mohla opřít, když potřebuješ." Ale svým způsobem jí rozuměl. Být na jejím místě, taky by mu bylo blbý žádat o pomoc. Měl by asi pocit, že je to jeho problém, a tedy jeho povinnost to poklidit.
"Ptáček?" zopakoval její slova. A no jo! Kde ten zmetek vlastně je? "No, umí docela zlobit. A divím se, že tu často se mnou je, víš? Teda, zrovna teď tu není, jak vidíš, ale dřív nebo později se ukáže. A ještě, no, nějak úplně nevím, jak se k němu chovat, jak se o něj starat? Jako, sice se o sebe postará sám, ale asi tušíš, o čem mluvím, že?" povídal myšlenku za myšlenkou. Holt to byl jeho první pet! Pokud nepočítáme Dobromysla. Ale na toho nemyslet. To je příliš depresivní.
Každopádně po chvíli se ten opeřený zmetek objevil a přistál u Hariho a Anjelky. A měl zobáček a líčka od krve. Božínku, do čeho se zas namočil? A ten jeho roztomile hloupoučký výraz tomu fakt nepřidával!

"Aha, aha. Chápu," pokýval hlavou. Hrome! To je zase jeho štěstí. Ale nevadí. Určitě přijde na to, co produktivního dělat! Nu, alespoň věděl o Cielově schopnosti. Jen škoda, že nebylo jak ji procvičit. Bylo to příliš riskantní, kdyby to pak později v průběhu dne opravdu potřeboval. "Tak nemusíme cvičit tvoji magii. Je v pořádku, že se ti do toho moc nechce," snažil se mladého vlčka ujistit, že ho do ničeho nenutí. No, ale naštěstí tu stále byly další možnosti.
"Jo, to je pravda, ale teoreticky nás nemusí nic bránit v tom, abychom trénovali v rámci možností pravidelně," pokrčil ramínky, "či to můžeme brát jako test, jak na tom obecně jsme. Ale jestli ti to přijde jako ztráta času, tak můžeme jít rovnou na lov."

V duchu si povzdechl a zadíval se na nebe. Jak to tu jen skončí? Neměl z této situace dvakrát dobrý pocit. Dřív nebo později je začnou hledat, no ne? Ignis určitě nebude mít dvakrát radost, že tu drží dvě jejich vlčice. Měl chuť vstát a preventivně prošmejdit okolí, ale to žel momentálně nešlo. Než se však mohly jeho myšlenky dobrat k zdárnému řešení, uslyšel zvuk máchání křídel a ztratil nit. Místo toho ucítil další tíhu na svém krku. No jo. Konečně přiletěl papoušek Zlomysl. Zrovna v tu nejlepší chvíli! A hned ten pták začal štěbetat. Vlastně to znělo, jako kdyby se smál. Zmetek jeden opeřený. Tahle situace přec není k smíchu! Nebo ano? Přeci jen, zajmutí Saturejky a nahodilý příchod onoho Nihiláka zní jak nějaký špatný fór. Ale raději se k té grupě u cizince nepřidal. Jen je očkem sledoval. Snad ho Cielo nesežere, jinak budou mít na triku víc, než jen naštvaný Ignis.

Konečně si tmavého vlčka všiml. Uf, tak nakonec přišel! Teda, neviděl důvod, proč by *neměl* přijít. Ledaže by zapomněl, což bylo, aspoň podle Hariho, docela reálné. Nebylo žádným tajemstvím, že Timkova paměťová karta byla ve velice pochybném stavu. "Ahoj Time!" pozdravil soudruha a vstal. Tak, teď byl zvědav, jaká přesně bude náplň dnešního dne. Snad se nějak neznemožní. Nu, alespoň svítilo sluníčko a nebyla moc velká zima. Raději se znemožnit v teple než se znemožnit a u toho zmoknout jak slépka. A navíc, za dobrého světla se asi konkrétní kvítka lépe poznají!
"Takže..." začal a letmo se rozhlédl kolem. "Co budem teda dělat? Hledáš nějakou konkrétní bylinu, nebo jen tak různě?" Joo, hoch nějaké poznat uměl. Ale stále jen nějaké. Však věřil, nebo spíš doufal, že po zevrubném popisu vyčmuchá i kvítko jemu doteď neznámé. Nu, uvidíme. Třeba mu Tim řekne, že nakonec v mezičase posbíral vše potřebné a že... že nic, jako žádné povinnosti, dělat nemusí. Kdo ví? Ale co by pak dělali potom? Věnce?!

Hari měl pocit, že mu praskne žilka. Ani ne z důvodu, že tu byl Ignis problém, ale!! Ten zatracený harant Roihu očividně neumí ani držet pysk!! Že ho máma nepolkla! Nejraději by mu dal zase přes uši, ale naštěstí pro Roižánka, Hari nebyl u něj zrovna blízko. I když, i kdyby se jen blbě ksichtil, tak by měl chuť mu dát přes čuňu. Ne, musím to říct na rovinu. I kdyby nic nedělal, jen dýchal, tak by mu nejraději dal pleskanec. Tak! Jak mohla tak slušná Anjelka s ním skončit? Neskutečné! Následně si i všiml Finna, u kterýho bylo páry, naštěstí ne párna, jak v sauně. Nevypadal dvakrát spoko. Soucítil.
Svým způsobem se mu ulevilo, když šéfis řekl, že žádné mučení nebude. Na jednu stranu dobré, protože slyšet křik Saturejky, ačkoli ho nemilosrdně kakala, by bylo srdcervoucí, protože ju furt měl zafixovanou jako velice nevinnou vlčici, na druhou stranu by bylo velikým potěšením vidět Roo s bolestným úšklebkem. Nevadí! Nemůže mít vše. A navíc, kdyby tu mučení bylo, tak by Saturejka měla pravdu v tom, že Přízraci nejsou úplně košér. A to nešlo prostě. To Ignis je tu špatnej!! Tečka!
Každopádně ho překvapilo, že hned Saturejka spustila. Bez odmlouvání! Čekal by, že by ještě zarytě držela pysk. Ty jo. Možná má o ní zbytečně nízký mínění. Už by chtěl potvrdit její slova, ale bylo by pěkně divný, kdyby znal její jméno a to, že se nedávno stala členkou. Ale tak, o tom měla tušení i ta šéfova stará Nwod.
Byl zvědavý, jestli se vyžvejkne Roo. A jestli to budou přidrzlé kecy. Ty jo, s Roižánkem by si teda sedla. Teda, spíš ne. Dva drzouni u sebe, to zní jako katastrofa. A to ani ještě nevěděl, že ta pinda je betou! Betou, normálně!! Svět je neskutečnej.
Než se však nadál, tak najednou zaslechl jakýsi bugr! Otočil se a spatřil Ciela. Božínku, co se děje? Začuchal a ucítil pach dobře znám. Nihil! Co ti tu safra dělají? Nemají nic lepšího na práci? Ale tak, jsou to přeci spojenci, tak proč Cielo vrčí zuby jak střelenej?
Uklidni se! pomyslel si neklidně, ale nechtěl ho okřikovat nahlas. Zatím.

Hari poslušně hačal u ostatních. Co si budem, byl na sebe pyšný. Udělal něco pro smečku! To by mu mohlo přivést i brzké povýšení. Prostě skvělé. Ale to bylo tak akorát vše, co na tom bylo super. Zbytek stál za prd. A navíc, byl docela znepokojen tím, že musel čapnout zrovna Saturejku. Chlapec si pamatoval na doby, kdy to byla čistá a hodná vlčice. Proč to muselo takto dopadnout? Netušil. Avšak nechtěl dát moc najevo ostatním, že se s ní kdysi kamarádíčkoval. Musí se ke všem chovat stejně! V rámci možností, teda. Ale stále bylo pravdou, že by nerad viděl Saturejku při nějakém mučivém výslechu. Vede se tu vůbec tady mučení?
Jeho oko si konečně všimlo i další zajatkyně. Roo! Hahá! Musel potlačit úšklebek. Kdyby to byl malej harant, bezpochyby by si pomyslel něco na způsob luuul vy nuly. Bohužel ale harantem už nebyl. To ale neznamenalo, že z toho neměl druhé vánoce. Safra, možná začne i věřit na karmu! Božínku, pro tu mrňavou arogantní pindu to musí být horší jak stahování kůže zaživa. Až bude mít možnost, tak musí za ní přijít a pořádně se jí vysmát do ksichtu. Velmi terapeutické.
Každopádně, jak domluvil Timeček, tak také spustil. "Potvrzuji Timothéeho slova. Vskutku naši smečku tahle hnědá vlčice obviňovala z vraždy a její pach byl zamaskován," kývl. "Jen bych ještě chtěl dodat, že si při pokusu o útěk zranila tlapu." Proč to dodal, kdo ví. Snad mu jí bylo přeci jen *trošičku* líto. Raněné tlapy bolej jak čert! A taky jsou na druhou stranu výhodné v tom, že pak vlk jen tak nezdrhne, což byla strategická informace. No fakt!! Z Hariho se nestával měkkejš, ani náhodou!!

"Vrazi?" zopakoval slova Saturky a mírně naklonil kebuli. "To jako mluvíte o sobě?" Ha, no to tak! Přízraci a vrazi! Jediný vrazi tu byli Ignisané. Tečka. Saturejka mlela pěkný blbosti. Že jí to ani není trapný! Nebo je spíše pravděpodobné, že ji ohniví soudruzi naočkovali pěknýma kravinama, které teď bezmyšlenkovitě opakuje. "Nemel blbosti a radši se hni," zavrčel na Saturejku. Nehodlal tu být celý den! Ale pak si něco uvědomil a opět věnoval pohled Timkovi. "Změna plánu. Běž napřed a informuj noxe. Jestli tu vyšetřují nějakou vraždu či takovou blbost, tak tu těch ohnivých krys může být víc. Musí o tom vědět co nejdříve!" Sám si nemyslel, že by tu někdo od nich někoho chladnokrevně zabil, ale ať je skutečný důvod jakýkoli, tak tu na tomto území jeden skrytý Ignisan byl a tudíž bylo silně pravděpodobné, že tu budou někde i další. Invaze!!

"Já tebe fakt ale litovat nehodlám," zašklebil se s náznakem posměšku. Ha, litovat tento mladistvej gesicht! No to určitě! Tohle trápení si svou blbostí způsobil sám a teď si to chlapec pořádně vylíže. Jéžišmarjá, jak mohla Anjelka skončit s takovým blbounem? Nechápal, nerozuměl! No, snad se taky tak debilně nezamiluje jako ona. Třeba do nějakého Ignisana! No fuj!! Kdyby na to fakt pomyslel, tak by se mu zvedl kufr a vygrcl by na Roižánka celou svou večeři.
Jakmile se Roihu začal slovně bránit, tak mu dal tlapou pohlavek přes uši. "Teď tu mluvím já!" zavrčel s vyceněnými zuby. Bože, každý jeho slovo ho víc a víc štvalo. Vlastně celá ta jeho existence byla ubíjející. Ah, proč si Anjelka aspoň nenašla někoho, kdo má aspoň pár mozkových buněk a umí se vyjadřovat? Zničit lajf? Takto fakt reálně někdo mluví? Tento jedinec musí mít místo mozku piliny, jinak si to Hari nedokázal vysvětlit. "Jó, jasný, jasný, chlapečku. Protože miminka očividně stále nosej čápi!" vyštěkl po něm. Do háje, to ho namíchlo!
"No očividně výčitky beze mě mít nezvládneš, jinak by ses choval aspoň trochu víc s pokorou. A víš, nikdo normální ve tvé situaci nebyl, protože normální vlk umí kontrolovat svý podělaný choutky! Ale aspoň, že sis užil, že? No, tak já ti něco řeknu." Je to tak, přátelé, tohle ještě není všechno! Je ale pravdou, že se to bude blížit ke konci. Doufejme. "Budeš se k Anjel chovat k jako tý nejposvátnější princezničce na tomto širým světě. Budu to osobně kontrolovat. A jestli si pomyslíš, že tě tento cirkus s rodičovstvím přestane bavit a že od Anjel odejdeš, tak si můžeš bejt jistej, že si tě najdu a tvou kůži použiju jako kobereček do tábora! Co sis nadrobil, to si taky sežereš, tím si můžeš bejt sakra jistej. A bude to pěkně nepříjemný. Nikdy nevíš, co se ti narodí a co z těch děcek vyroste. Můžou z nich být přidrzlí parchanti, zrádci, nebo se mohou někde zmrzačit a pak se o ně budete starat celej život. A víš, co ještě bude nepříjemný? Zprvu budeš muset čistit jejich špinavý prdele. Hezky jazykem. Určitě se ti to bude líbit. Proto si vlci dělají haranty až když jsou starší a něco ví, víš? Protože když si děcka dělají děcka, tak to smrdí jen katastrofou! Mít děcka totiž není jen ťuťu ňuňu, ale je to tuna zodpovědnosti a jestli to poděláte, tak si nepokazíte nejen svůj život, ale i život ostatních! Takže se opovaž v tomto nechat Anjel samotnou, je to ti jasný?!" konečně celý udýchaný a rudý vzteky dokončil tento monolog. Táák, to si teda ulevil! Sice s výchovou smradů neměl sám zkušenosti, ale dobře si pamatoval na svou dysfunkční rodinu. Není žádný důvod, aby se něco takového nestalo i jim. Výchova totiž neovlivní vše. Ale něco ano. A je jasný, že dva nedospělí vlci budou mít s výchovou svých vlastních děcek problémy. Pokud se nestane zázrak a budou to přirozeně ta největší zlatíčka pod sluncem.

Hari se nějaký ten den dva zpátky s Timkem domluvil, že se zde sejdou a budou řešit květinky. Vůbec netušil, proč na to kývl. Léčitel z něj přeci nebude a učitel také ne! Nu, nejspíš jen chtěl pomoci s taháním bylin s tím, že se možná něco hezkého přiučí. Znalost vícera kytek se přeci nikdy neztratí! A navíc, a to především, stráví více času se svým kamarádem. No jo, bylo docela divný mít *kamarády*. Znělo to skoro až fejk!! No, hlavně si to nepokakat. Vzpomněl si na to, jak kdysi, ještě za dob, kdy ve smečce vůbec nebyli, si dělali kytičkové věnce. A jemu to vůbec, ale vůbec nešlo. Zadoufal, že na to opět nedojde, protože to stále a pořád neumí. Ale při pohledu na ty pestrobarevná kvítka všude kolem si moc naděje nedělal. Tak se nadechl, posadil se a dál čekal na soudruha.

Hariho překvapilo, jak onen vlk začal zpomalovat, dokonce i pajdání šlo poznat, a pak zastavil, jakmile dal znamení halt! No, bylo to jen dobře pro něj a pro Timka. Vetřelec se špatnou tlapou nezdrhne a Tim se nebude nudit, pokud mu šéf dá pokyn, že má tohoto zmeťoura ošetřit. "Určitě vetřelec," odpověděl jistě Timovi, "kdyby to byl někdo od nás, tak nebude před námi utíkat a nebude smrdět jak bolavá noha." A teď, kdyby to fakt nějaký jouda od nich byl! No to by se trapností pokáknul.
Nu, každopádně konečně vetřelce doběhl a zevrubně si ho prohlédl. Tedy... ji. Sic byla pokryta voňavými fekáliemi, ale přesto poznal, nebo měl minimálně silné tušení, o koho šlo. Co tu ksakru dělá? Hochovi se úplně rozbušilo srdíčko! Ne, nesmí vůbec dát před Timem najevo, že ji znal, a už vůbec ne to, že kdysi byli zadobře!
"Jdeš s námi," zavrčel s pohledem upřeným na Saturejku. "Budeš mít co našemu alfovi vysvětlovat. A ani si nemysli, že zdrhneš. Nemáš šanci," dodal a pak pohlédl na Tima. "Musíme ji společně odtáhnout do tábora. Ať jí nenapadne nějaká blbost. Je z Ignisu."

Ano. To vím, pomyslil si, ale své myšlenky nahlas neřekl. Však na to přijde čas. A to již brzy. Teda, vlastně právě teď, přátelé a kamarádi! Nač omáčkovat? Tak pojďme tedy k věci.
"Já ale teď nemluvím o pravidlech smečky. Ty jsou samozřejmostí," řekl jedovatě s upřeným pohledem na Roižánka. "A neboj, nejseš speciální. Všichni jsme se tu nadřeli, abychom se tu dostali," dodal poněkud pohrdavě. Nemusel to říkat, opravdu ne, ale hoch si musel nějak ulevit. Na chvíli se odmlčel a zhluboka se nadechl. A pak otevřel ten svůj bílej pysk. Už teď vypadal, že by vlčka nejraději přetrhnul jak hada.
"Uvědomuješ si vůbec, cos provedl Anjel?!" vyštěkl po Roihovi otevřeně nepřátelsky. "A neříkej prosím tě, že za to můžete oba. Můžeš za to především ty. Kdyby ses rozhodl, ať už si to Anjel přála či ne, že na ni nevlezeš, tak by se nic z toho nestalo! Ale tvůj vysmrádlej ksichtík nemoh odolat, co? No, tak zábava skončila!" Sákra, ten byl rozzuřenej! A už teď vypadalo, že stále má toho hodně co říct. Bylo až k podivu, že na Roihu ještě neskočil. Ale ne, musel se odolat. Kdyby ublížil soudruhovi, tak by Žeryk nebyl moc spokojen!

Hariho by docela zajímalo, co o něm všechno Anjel povídala. Že je divnej? Vlezlej? Nebo naopak spíše pozitivní věci? No, kdyby to byly převážně negativní věci, tak by ho asi nenazýval nejlepším kámošem Anjelky! Tak asi netřeba se strachovat.
"No, ano, zmínila. A to nejednou," usmál se. Ano, usmál se! A bylo to velice těžké! Ani nevěděl, proč házel takovou přetvářku. Stál mu vůbec tento Roihu za tu námahu? Jako jo, nechtěl zesmutnil Anjel tím, že by si tohoto divnovlka znepřátelil, to by nerad. Ale přesto mu furt hlodal ten vnitřní hlas, že *něco* mu sdělit musí. A vůbec mu nepomáhala skutečnost, že ho neskutečně iritoval vlkův styl mluvy. Nejspíš pokud by takto mluvil kdokoli jiný, tak by ho to tolik neštvalo. Minimálně by si nemyslel, že se takto vyjadřují jen intelektově indisponovaní jedinci.
"Žádný problém? To je dobře," pravil poněkud chladnějším tónem a pohlédl na Roižánka. I Hariho pohled už postrádal jakékoli stopy vřelosti. Už ho nebavilo skrývat své skutečné pocity. A ne, neplánuje mu teď vyznat lásku! Ale dát mu tučné varování!! Šel tedy k Roihovi o pár kroků blíž. Teď byl velmi, velmi blízko u něj. "Ale pokud se tu nebudeš chovat adekvátně, tak mi věř, že tu problémy mít budeš. Jasný?" zavrčel výhružně. A to určitě nebylo zdaleka jediné, co měl na srdíčku!! Ale k tomu až příště.

Mendriko x Kettu

"Zdravím," pravil a pohlédl na vlčka. Vidno nováček, asi Anjelky věku. Ty jo, smečka se pěkně rozrůstá! Což je jen a jen dobře, že jo. Teď ale bylo otázkou, co byl tento vlček přesně zač. Nevěděl proč, ale nepřišel mu dvakrát sympatický. Ale nechtěl aby tento pocit nějak ovlivňoval to, jak se k tomuto jedinci bude chovat. To by moc fér nebylo! "To jsem," odpověděl poněkud překvapeně, neb tuhle otázku, zda je nejlepším kamarádem Anjelky, nečekal. A pak mu to najednou došlo! "Ty seš Roihu, že?" optal se a ještě jednou si letmo vlčka prohlédl. Nějak nečekal, že tohle kvítko bude vypadat... takto. Teda, nebyl malej, to objektivně ne, ale oproti Anjel docela ano. Z nějakého důvodu si myslel, že ten její chábr taky bude mít nějaký gigantismus, nebo tak něco.
Snad netřeba říkat, že tahle nová informace moc na sympatii nepřidala, spíše naopak! Ale zatím to nechtěl moc dávat najevo. Chtěl ještě vědět, jak se bude chovat dál. Musí zanalyzovat, jestli je to fakt takovej chuligán, který by zbouchnul svou děvčicu jen, protože měl nějaké sobecké chutě! "Jak se ti tu zatím líbí?" Tak! To byl zvědavej.

Začalo se pomalu stmívat. Vlk by čekal, že se příroda začne pomalu ztišovat, ale místo toho tu začala jakási cvrččí párty. Ne, že by to bylo něco špatného, ale vlku z toho po chvíli prostě drbne. A navíc, s příchodem jara i přichází komáři a ti, jak je známo, mají v lásce vlhké prostředí! Ach jaj, všechno špatně.
Momentální období nebylo pro Hariho kdo ví jak veselé, ale ne kvůli nějakým upištěným komárům nebo cvrčkům. Kdyby tomu tak bylo, božínku, to by si zasloužil pořádnou přes frňák! Ale ne. To, co ho trápilo, byla Anjelka a ten její nový chábr, kterého ani ještě neviděl. Ani nevěděl, jak vypadal! Panenko skákavá. A aby toho nebylo málo, tak... ne, netřeba Ignis zmiňovat. Ten buří furt. Ale co Saturejka! Její nový domov ho stále bolel na srdíčku. Ale jen trochu. Fakt!
Chvíli zíral do prázdna a užíval si toho, že je tu sám, bez vlčí společnosti. Někdy potřeboval být chvíli osamotě a trochu se uvolnit. Žel netrvalo dlouho a zavál větřík, který s sebou přinesl pach soudruha. Ajéje. To vypadá na brzkou konverzaci!