Príspevky užívateľa

Povzdechl si. No jo. Láska je v tomto opravdu jako nemoc, zamlží mysl a co pak? Rozhodl se před ní dále o Roihovi nepochybovat. Sice si myslel své, to ano, ale Anjelky názor nezmění a navíc, bylo by blbé ho stále před ní hejtit, když ho ještě neviděl. Ale však si ho najde. A bude pravej výslech.
A že to ví celá smečka? A on se to dozvěděl až teď? Boha, to je moula. Cítil se jako hňup, co je absolutně mimo dění. Jak je možné, že se o to dozvěděl tak pozdě? Měl se jí věnovat víc!
"To je dobře," pokýval hlavou. Docela ho uklidnilo, že se jí medikové věnují. Kdo ví, co se může všechno stát! Teda, nepovažoval březost za nějakou hardcore chorobu, ale Anjelka je tak mladá! To může být nějaký rizikový faktor, ne? Na to se bude muset zeptat Timka!
"Věřím, že to nějak dobře dopadne," rozhodl se říci, aby uklidnil Anjelku. Roihožku zliskat sice může a chce, ale už nechtěl být před Anjelkou nějak zbytečně negativní nebo tak. Stres určitě nemůže být zdravý pro vývoj děcek! "A, no, sice v tom žádné zkušenosti nemám, ale pokud bude třeba, tak vám s děckama klidně nějak pomůžu. Jo?"

"Hodný?" vykulil očiska překvapeně. "Kdyby byl hodný, tak by ti tohle přeci neudělal! Vlčice se nestane těhotnou přeci omylem," vyhrkl, ale pak si poněkud rezignovaně zavrtěl hlavou. Ne, nemělo smysl se nad tím příliš rozvášňovat. Pro Anjel to určitě bylo už těžké dost i tak. "Nemusíš ho přeci bránit. Ale dobře," povzdechl si. Bylo mu Anjelky velice líto! Kdyby toho chuligána nenašla, tak by mohla mít ještě život bez starostí. Spratek odporná, ten Roihu. Až ho najde, tak mu zakroutí krkem, ale raději mimo zraků Anjelky. Pokud by byl onen Roihu podstatně starší jak ona, tak mu možná nejen zakroutí krkem, ale provede jistý nenávratný zákrok.
"Ví o tom už S'Arik a medikové?" zeptal se starostlivě. "A hodlá ti ten Roihu aspoň pomáhat?" Nedivil by se, kdyby jí ten grázlík dal hnedka košem, jak se narodí. Užívat si, to jo, ale starat se, to ne!!

Přikývl. Bylo samozřejmě dobře, že Cielo trénink neodmítl. Teda, bylo? Harimu tak nějak začalo docházet, že faakt neví, jak trénovat druhé. I když, tento vlček byl vlastně už skoro dospělý, tak to trénink nebude, ale spíš jak to nazval Cielo, rozcvička.
"Napadlo mě, že by sis mohl třeba procvičit svou magii, pokud nějakou máš a pokud je na to vhodná," navrhl. No jo, na tu možnost si vzpomněl především díky Anjel, která ho ráda buřila s magií! A bodejť by ne, když milovala zvířatka a on se v ně uměl měnit.
"Nebo si můžeme nějak, no, procvičit kondičku. Běh, třeba. Ten se hodí vždy." Hlavně při lovu! Šnek těžko polapí zajíce. Což je pro šneky blbé, protože tito ušáci fakt chutí dobře!

Chvíli zaraženě hledel. Je tohle reálné? Štípněte ho, ať se vzbudí z té noční můry! Žel věděl, že žádné štípnutí nepřijde. Tohle nebyl sen, ale krutá realita, na kterou nebyl připraven.
"Ale... ale jak? Proč?" hlesl zatímco sotva zpracovával tu šokující informaci. Anjel je březí. Bude mít vlčata. Náhle se jeho výraz změnil z šokovaného a nechápavého na naštvaný. Ale na Anjel samozřejmě naštvaný nebyl. To na někoho jiného. "To ti udělal ten... ten Roihu, že?!" vyhrkl ze sebe a měl co dělat, aby nevyletěl z kůže. Ta odporná krysa myslící jen na jedno! Ksakru, nejraději by ho teď vykastroval. "Přinutil tě k tomu? Kde teď je?" Odmítal věřit tomu, že by si udělala mimina dobrovolně. Ledaže by ji důmyslně zmanipuloval. Proboha! Tohle bylo horší, než si myslel. Však ještě ani není dospělá! Teda, žádným expertem na březost nebyl, ale čekat mladé tak brzo určitě nebylo dobré.

Hari kupodivu nevěděl o jiném stavu Anjelky. Nejspíše tomu tak bylo dobře. Nemůže chudák dostat mrtvici v tak mladém věku! To by bylo škandální! Nu tak či onak, dřív nebo později se to dozvědět musí. A jak to tak vypadá, nejspíše to bude dříve.
Došel sem na louku s vidinou, že si procvičí magii a kondičku vůbec. Jestli má být bojovníkem, tak musí nekecat a makat! Ale jak to bývá, spatřil známou osobu. No jo, Anjelka! S tou si dlouho nepovídal. Měl by to napravit a zeptat se, jak to teda vypadá s tím chábrem, na kterého hází očko!
Nu, a tak se vydal za ní. Jeho nový mazel poletoval nedaleko něj. Byl jako pijavica. Kde byl Hari, tam byl i Zlomysl, i když tak mu zatím neříkáme.
"Ahoj!" pozdravil Anjel docela zvesela. Šok, že neměl teď chmury! Letmo si kamarádku prohlédl. "Ty jo, nějak jsi-" chtěl vyřknout svou první myšlenku, tedy, že přibrala, ale hned mu došlo, že je to fakt neslušné. Ale hned na to mu došlo, že tohle nebude jen tak. Veselí bylo to tam. Zaraženě se podíval na Anjel. "Jsi v pořádku?" Lepší slova ho nenapadla. Vypadala... těhotná. Ale jak? To přeci není možné! Musí být nějak nemocná! Ale co když..?

Na to, že je Cielo sám větším dítkem, raději nic neřekl, neb si myslel, že učitel by měl být aspoň trochu vyspělejší než jeho učni. Ale tak, nebyl přeci jen žádným přílišně dětinským blbečkem! Na svůj věk se choval adekvátně. Dospělcem ještě nebyl, tak nelze očekávat stoprocentně dospělé chování.
Nestor každopádně po chvíli větvičku přestal okusovat. Chvilku si ji zvědavě prohlížel a následně se s ní podrbal na hlavičce. No jo. To by žádná sova neudělala! Nebo ano?
"Je to možné. Ale kdo ví, co se mu všechno honí hlavou," pronesl Hari zamyšleně při pohledu na opeřence. Spíše se domníval, že ho pták bere za automat na potravu, ale tak, možná mu jen křivdí.
"Ale tak, to je asi jedno. Úplnou pravdu se asi nikdy nedozvíme," pravil a následně se podíval na Ciela. "Když jsme se tu tak bavili o učitelství, nechtěl by sis se mnou nějak zatrénovat? Je asi jedno co. Jen teda, o bylinách ti toho moc neřeknu."

"Ano, potkal. Vlastně mě zavedl do té Hvězdné jeskyně," přikývl Hari na Anjelky dotaz. Nu, raději už nezmínil tu skutečnost, že se ti dva málem porafali kvůli Ignisu. Ale naštěstí si to hezky vyříkali a k úrazu nedošlo! No jo, ohnivá smečka je holt žhavým kontroverzním tématem. "Taky doufám, ale vlk nikdy neví, že. Radši s ní umět dobře zacházet, než něčeho litovat." Jistota je jistota! A Harimu by se taky spinkalo o něco lépe, kdyby věděl, že Anjelka má nějaký způsob obrany, kdyby se něco stalo. Ale teď k onomu přírodnímu úkazu!
"No rozhodně nevypadá jako zdejší ptactvo," řekl poněkud tiše, snad proto, aby ho nepolekal zvuky! "Možná je to nějaký druh na pokraji vymření," napadlo ho následně. Nu, dávalo by to smysl. Kdyby byli běžní jako vrabčáci, tak by nebyl tímto jedincem tak šokován! Na další slůvka Anjelky jen kývl a šel pomalu blíže. No, vzhledem k tomu, že oba dva byli obříky, co mají přes devadesát centimetrů v kohoutku, tak netrvalo dlouho, než je onen pták spatřil. Ale neutekl. Jen se zvídavě pozoroval a zvláštně zašvitořil. A následně slétl ze stromu dolů! To možná bude tou Anjelky aurou, že se nebojí. Ještě že ji tu máme!

Timovo doporučení, ať si dává majzla, slyšel, ale nijak na něj nereagoval. Nebyl přeci důvod. Hari nebyl jedincem, který by si sám dal 1v1 proti nimlógovi. I když tohle Nimlog nebyl. Ale co to bylo?
"To teda," utrousil znechuceně na poznámku ohledně zápachu. Smrdělo to tu, jako kdyby si tu někdo dal velkou chilli večeři a pak měl průjem. Teda ne, to trochu přeháním. Ale chápeme se!
Jakmile zvolal ono hej, tak už zase onu bytost neviděl, takže zrychlil tempo. Naštěstí tento kraj byl plání, tudíž netrvalo dlouho onoho tvora zase spatřit. V lese, joo, to by byla jiná!
"To musí být vlk!" vyštěkl za běhu. Teda, stoprocentně si jist nebyl. Ale silueta by tomu odpovídala. Sice průměrný vlk nesmrdí jako hnůj, ale to neznamená, že by v jednom skončit nemohl. Tímto by pak dotyčný perfektně zastřel svůj pach. Ale kdo by to k čertu dělal? Netušil. Nu, kdyby se z vetřelkyně nestala Zdena, tak by možná stihla zdrhnout k lesům. "Stůj!" Sice pochyboval, že se dotyčný zastaví, ale zkusit to musel, kdyby náhodou! Kdo to ale mohl být? Určitě ne žádný přízračný soudruh, ten by neutíkal. Možná chalán od Anjelky? Nebylo by divu, kdyby tu měli tajné schůze. Přeci jen, byl prý tulákem a ti mají vstup zakázán. Ale zase jim nebránilo se stýkat mimo území.

Hari vskutku také zažíval hezkou procházku. No jo, začínalo jaro, kvetlo kvítí a Tim o něm vidno rád povídal. Ne, že by to Harimu vadilo. Kdeže! Rád se dozví něco nového. Možná ty vědomosti někde zužitkuje. Sice se medikem vskutku neplánoval stát, ale kdo ví, co se všechno může v životě stát. Nu, ale i tak. Uklidnit roztěkanou mysl? Zázračné to kvítko! "A není třeba ten heřmánek podobný něčemu jedovatýmu?" zeptal se. Však co kdyby ho při cestě začal bolet břuch a shodou okolností by kytku heřmánku podobnou našel! No nerad by se přiotrávil.
No, než aby mu Timek odpověděl, tak se radši zarazil. Něco viděl. Možná to vůbec nic nebylo, ale kdo ví? "Radši to zkontroluju," řekl hned. Kontrola ničemu přeci neublíží, no ne? Nimlog to sice s největší pravděpodobností nebyl, ale i tak. Kdyby si Timek myslel, že je to nějaký jelínek, tak nebude tak mimo. I když, byl to Tim. Ale i kdyby, žádný pach kořisti tu v bezprostředním okolí nebyl. Nejspíš se to tedy Timkovi fakt zdálo. Ale tak co? Aspoň bude mít Hari pocit, že na této procházce dělá i něco produktivního.
Vydal se tedy rychle k místu, na které Tim ukázal. Jeho nestor z něj raději slétnul.
A jak se začal přibližovat, tak měl pocit, že už vidí to, co viděl i Timek. "Hej!" zvolal. To žádný jelínek fakt nebyl!

Odplivl si. Už toho měl tak akorát plné zuby. Všechno toto nemělo absolutně žádnou pointu. Ona neustoupí, on taky ne. On rozhodně nehodlal uznat jakákoli Saturejky slova o Ignisu, že se změnil. Jak se mohl změnit? Tomu by sám v životě nevěřil.
"Jistě, jistěě. Ale člen Ignisu má těch temných stránek určitě o dost víc, jak kde kdo z Nihilu nebo z Přízračných," odfrkl si. "Hlavně, že slídíte po našem území, že? Za tím je určitě mírumilovný krásňučký záměr, co? Takový Ignis by přeci nikomu ani chloupek nezkřivil!" On sám tedy nebyl u toho, jak někdo přešel hranice. Slyšel to jen od vidno naštvaného Finna. A neměl důvod mu to nevěřit.
"Nevysvětluj mi, proč jsem odešel, když o tom víš h*vno!" vyštěkl vztekle. Opravdu vztekle. Citlivé téma. "A jen abys věděla, tak já jsem věřil v něco lepšího! A to je jeden z mnoha, mnoha! důvodů, proč jsem odešel. Silná smečka neznamená vůbec nic! Kdybych zůstal, tak už bych dávno chcípnul! A krejt si záda? A před čím, prosím tě? Ignis byl vždy ten, kdo vyvolával konflikty, takže si leda kryli záda před průserem, kterej si sami zaseli!" Joo, kdyby byl člověkem, byl by rudej vzteky. A to se tak moc často u Hariho nedělo! Božínku, tak naštvanej nebyl ani při setkání s Roo, a ta mu brnkala na nervy bravurně. Ale tak, se Saturejkou to bylo jiný. On ji už znal předtím, než se přidala. A měl o ní lepší míněný. Přidání se do Ignisu bylo pro Hariuhu vskutku pravým šokem. Že by se fakt změnili..? Ne! Oni a změnit se? Nikdy. Saturejka je jen poblázněná.
"Radši bych chcípnul sám, než být v Ignisu," odfrkl si s opovržením. "A víš, proč tohlecto vůbec meleš? Je tu spousta jiných a mnohem lepších možností, než je Ignis! A já si jednu z těch možností zvolil. A nelituju toho." Ano, souhlasil, že tuláctví za nic nestojí a že vlka jen sžírá samota, nekonečná samota. I jemu to lezlo po čase na mozek. Ale nikdy by se kvůli tomu nevrátil se staženým ocasem za Rayem, aby ho vzal zpátky. Nikdy.
Všiml si Saturejky změny výrazu. Zmátlo ho to, velmi ho to zmátlo. Před chvíli zuřila jak saň a teď vypadala, že se snad rozbrečí! Po té vlně vzteku sám jaksi lapal po dechu. Ale teď i on cítil i cosi jiného než jen vztek.
"Proč?!" štěkl frustrovaně a máchl tlapou. "Jsi v Ignisu. Já v Přízračných. Aj kdybychom chtěli, tak takové přátelství nemá žádnou budoucnost! Žádnou! Byla by jen otázka času, než by ti tam někdo za to zakroutil krkem. A navíc, já se nehodlám bavit s někým, kdo jakkoli podporuje praktiky tý odporný smečky!" Byl z toho nešťastný, ale tento pocit byl stále zastíněn silnější zuřivostí. Ale jak ta přejde, tak ho ten smutek nepochybně převálcuje.
Překvapeně sebou škubl, jak po něm vykřikla a následně chňapla naprázdno. Uskočil dozadu celý zježený.
"Fajn! To si piš, že půjdu! Ale pak si nechoď fňukat, že svýho rozhodnutí lituješ a nevíš coby! Protože tihle, tihle tě jen tak pryč nepustěj!" vrčel po ní a jakmile svá slova dořekl, tak se otočil a začal utíkat pryč na území své smečky.

"No, jestli ti jde od každého kousek, tak by ten učitel nemusel být špatná volba," pokrčil rameny. Vlastně ani nevěděl o tom, že by tu nějací učitelé byli, takže o to víc by se někdo takový asi hodil. "Teda samozřejmě i záleží na tom, jak bys své zkušenosti uměl předat vlčatům a jakou s nimi máš trpělivost, no. Mně by to osobně moc asi nešlo," zazubil se. Hari už nebyl troubou jako v dobách vlčecích, naučil se už kdeco. Ale přesto by vůbec, ale vůbec nevěděl, jak by všechny ty věci o boji, lovu a takových věcech vysvětlil nějakému dítku.
"Možná jo. Nebo to spíš bude typ zvířete, co sežere úplně všechno. Přeci jen, vůbec nevypadá jak typický dravec," zamyslel se. Zobák měl úplně jiný jak klasičtí dravci. Teda, ten zoban vypadal o dost hrozivěji jak ten jestřába. To určitě. Ale jinak? "Zajímalo by mě, kde má rodinu nebo tak. Jak jsem řek, ještě jsem takovýho ptáka neviděl. Možná je to nějaký druh na pokraji vymření."
Jakmile Cielo řekl, že ptáček někam jde, tak se trochu probral a ohlédl se za svým opeřeným kamarádem. Jo, dobrý. Neťapal někam extra daleko či směrem za nebezpečím. To je dobrý. A navíc ho Cielo vidno bedlivě sleduje.
Nestor se každopádně konečně zastavil. Že by něco našel? Nejspíše ano. Vzal si do pravé nožičky jakýsi klacek a začal ho zobákem okusovat.

Hari kývl hlavičkou. O Anjelčiných slovech vůbec nepochyboval. Nemyslil si totiž, že by se zrovna někam po hlavě vrhla, když se teda jednalo o lásku. Vždyť byla taková introvertní a opatrná, rozhodně ne někdo, kdo by skočil po prvním chlapovi, který by projevil zájem! Otázkou však bylo to, jak vlastně vůbec Anjel znal? Znal ji vůbec? Aby ho pak něco nepřekvapilo.
"Mohli bychom se projít podél jezera. U vody určitě něco najdeme!" usmál se. No jo, kde je voda, tam je život, takže by mohla být šance, že na něco brzy narazí. Třeba na nějaké kačenky! Božínku, to by bylo roztomilé. Sice kačenky už dávno znal a pointa onoho okukování zvířat měla být poznávat nové druhy, ale co už.
"To je super, žes už objevila magii!" povídal s velkým nadšením. "Tvůj bratr? Myslíš Finna?" optal se pro jistotu. Měl stejné rohy jako ona, ale tím podoba nějak skončila. Navíc i věkem se neshodovali! Nu, možná mají jednoho jiného rodiče, nebo tak něco.
"Tak vidíš, mlhu taky můžeme třeba někdy spolu procvičit. A určitě k něčemu bude! Pokud by byl nějaký průšvih, tak by se určitě hodila na zpomalení nepřítele nebo tak něco."
Nu, a pak si to uvědomil. Když Anjelka má magii mlhy, tak v tom případě to její sněhurkovské lákání zvířat magie není, ne? Vlk přeci nemůže mít dvě magie! Nebo ano? Teda, kdysi se mu povedlo změnit vodu na krev. Ale to doteď nevěděl, co to mělo vlastně znamenat. Možná halušky? Nebo to byla opravdu nějaká magie? I když, jak by to mohla být magie! Změna vody na krev, přeci je to tak k ničemu.
Každopádně při chůzi měl pocit, že v dáli cosi viděl. Jakéhosi ptáčka!
"Taky ho vidíš?" špitl na Anjel a ukázal packou směrem na onoho opeřence. "Takového jsem fakt ještě neviděl. Co ty?"
Ano, vskutku se jednalo o nestora keu. Jak se sem dostal jest vskutku záhadou.

"Uff..." zafuněl zamyšleně zatímco se snažil vzpomnět, co všechno se tu dá dělat. No jo, o tom mu už přeci vykládal Finn! "Můžeš být léčitel, učitel, bojovník, lovec, nebo zvěd. Všechny tyto možnosti mají svůj speciální název, ale myslím, že teď není důležité je nějak zmiňovat. Já osobně půjdu na bojovníka, pokud se něco nezmění. Sice nevím, co by se mohlo změnit, ale vlk nikdy neví, co se všechno může v životě stát." Třeba se může nějak chytře zmrzačit, a tak být na boj naprosto zbytečný. Ale takové (ne)štěstí snad mít nebude.
"Tož, ale tento už tak mladej asi není," pronesl zamyšleně při pohledu na nestora. Safra, už ten samotný pták byl vidno docela velkej. Aspoň na ptáka. "No, aspoň není kdo ví jak těžký ho krmit. Když jsem posledně něco ulovil, tak se do toho sám pustil! Jde vidět, že ten velký zobák nemá jen pro srandu."
Nestor mezitím odvrátil pozornost od Ciela a začal si ťapat kolem. Snad hledal něco, co by mohlo zaujmout jeho pozornost!

"To se ti nedivím, hele," vydechl Hahari. Tahle problematika vůbec nebyla jednoduchou záležitostí, na kterou by stačila jednoslovná odpověď. Nu, kdyby onoho Roiha sám znal, tak by nejspíše mohl Anjelce poradit lépe. Ale bohužel. "No, asi bych ti celkově poradil na to nejít tak zhurta, víš? Teda, nevím, jak dlouho se přesně znáte, ale pokud moc dlouho ne, tak, no... Prostě nechci, abys něčeho litovala, víš?" Mlel tak trochu páté přes deváté, ale doufal, že mu šlo nějak porozumět, co se vlastně snažil říct. Prostě se o Anjelku staral a nechtěl, aby už teď zažila nějaký abusive vztah.
Následně pokýval šiškou jakož souhlas, že by bylo fajné změnit téma.
"No, když je příležitost, tak trénuju, to ne, že ne! Ale chvíli jsem přemýšlel nad tím, že bych mohl jít v rámci tréninku zkoumat zvířata. Však víš, čím víc jich budu znát, tak tím líp! A co vůbec tvoje magie?" O té své totiž vůbec nemluvila!

"Jasný. Návštěva tam je takovým posledním krokem, aby se vlk mohl stát echt členem smečky. S'Arik ti asi brzo dá víc informací a přidělí ti někoho, kdo tam s tebou půjde. V té jeskyni pak budeš mít nějakej sen, jakousi vizi, o tom, jak si představuješ život ve smečce a jaké by bylo ideální povolání. No, co se týče toho, máš vůbec nějakou představu, co bys tu chtěl dělat?" Průměrný jedinec má obvykle alespoň tušení, čemu by se rád věnoval. Ale Hari samozřejmě chápal i případy, kdy tomu tak nebylo. Není snadné si vybrat!
"To je," řekl a hodil na nestora očko. "Žel vidno postrádá jakýkoli pud sebezáchovy. S takovou ho něco za chvíli sežere, blbečka jednoho," zazubil se. Samozřejmě to vůči ptákovi nemyslel nějak zle! Nepochybně se jednalo o bystrého opeřence, ale s absencí strachu se mu fakt může brzo něco stát. To aby ho furt hlídal!