Príspevky užívateľa

Snažil se uklidnit a chovat se co... nejnormálněji! Ale jak, když tato situace byla tak bizarní? Jistě, Timek nemusel mít žádná očekávání, co se oplátky týče, ale přesto by bylo neslušné mu nic nedát, no ne? Takto ostatní fungují. Nemohl přeci jen brát a nic nedávat! Ach jaj, ach jaj. Z tohoto ani oka nezahmouří!
"Ještě jednou ti moc děkuju, muselo to dát fakt hodně práce," poděkoval eště jednou nervózně. V životě by netušil, že by od kohokoli dostal tak veliký dar! Nebo vůbec jakýkoli dar. A nejhorší na tom bylo to, že měl poslední dobou ohledně Timka hodně vtíravých myšlenek a tato událost je určitě nezastaví, právě naopak! Jakoby ho život chtěl pořádně potrollit. To snad nestačí trollení Rojžana, probůh?
A přišlo na pořádnou zkoušku. Ne v převlékací kabince v soukromíčku, ale hezky spolu. Byl trochu nervózní. Teda, buďme si k sobě upřímný. Byl trochu víc nervózní. Ah, kéž by byl v jeskyni, tam všechny jeho úzkosti zmizely! Ne, na tohle není zdrávo myslet. Začne to myšlenkami a skončí to činy! Každé své duševní bebí si bude léčit výpary! A to se nesmí stát, přátelé. To se nesmí stát.
Pečlivě poslouchat Timkovy instrukce. Třeba kde a jak se to zapíná. Na toto by asi došel sám, i když, kdo ví. Na takové věci byl vždy nemehlo. Jemné pacičky holt postrádal.
Zamrkal, když uslyšel to, že dal na *rady Ryumee*. Takže tohle i konzultoval s ostatními? Úplně se mu rozmazalo před očima. Tolik práce, tolik úsilí! Takové krásné věci dělají vlci svým partnerům, ne kamarádům! Pokud ten kamarád teda nebyl... speciální? Ale v čem on by byl tak speciální?
"Ne, ne, samozřejmě, že se mi to líbí!" vyhrkl. Jak by se mu to taky mohlo nelíbit? I kdyby to bylo... objektivně nevzhledné, což samozřejmě nebylo, tak by se mu to líbilo, protože do toho Tim vložil lásku! Teda, lásku? Neeeeee.
Po pár okamžicích byl plášť uvázán. Vydechl. Byl to hrozně zvláštní pocit. Nezvyk, cítit jakousi látku na svém kožichu. Měl pocit, že vyletí z kůže. Ani ne kvůli textuře, jako spíše kvůli té nervozitě, co cítil.
Byl čas se pokochat sebou samým v odrazu vodním. Polkl a šel ke břehu studánky a hodil očko na onen odraz. Lepší zrkadlo přeci jen jen tak nenajdou. Byla to škoda. Stálo by za to se pořádně vidět. Bohužel, realita byla krutá a Hahariáš měl v tomto holt smolíka. Ale i přesto to málo, co voda nabízela, stačilo k tomu, aby ten úkaz běloušovi skoro až dych vyrazil! Zas a opět, já vím, my víme. Ale není to každý den, kdy je chlapec nějak načančanej. A plášť, ten nemá jen tak někdo!
"Je to krásný. Moc děkuju," zamumlal. Bylo zvláštní se takto vidět. Ani nevěděl, jak své popisy popsat. Bylo jich příliš. Byly matoucí. Byly overwhelming. Podíval se na Tima. "Ano, budu moc rád, když mi ukážeš, jak si to zavázat," řekl opět poněkud tiše. Nerad by Tima obtěžoval pokaždé, co by si chtěl plášť vzít. To by bylo, nu, trapné? Cringe? Ale nejspíše se dalšímu cringy nevyhnout. Možná... možná se při zkoušení si to zavázat d-dotknou packama!!
Bylo mu trochu blbé, jak se zdaleka nevyjadřoval tolik jako Timek. Ale holt neměl slov. A čím déle je hledal, tím méně jich nacházel. Všechna se rozprchla na místa, na která nemohl dosáhnout. Tento okamžik se mu navěky vštípí do mozku. A bude mu věčně připomínat to, jak trapácky se zachoval. Bude hučet, co měl říci a co místo toho řekl. Agónie.

Nedivím se, pomyslil si. Kdo by takového hulváta rád poznával, že? Jestli se podobně jak k němu choval ke všem ostatním, tak nebylo pochyb o tom, že na tomto světě nebude nikdo, kdo by ho měl nějak rád. Enkidu a mít kamarády? S touto náturou? Pokud opravdu někoho takového měl, rád by dotyčného poznal. Nebo ne, radši ne. Aby si zachoval svůj duševní stav.
"Takže tě bratr takto donutil, jo?" Takže buření od smečky je pro něj no-go, ale pro bratra udělá výjimku, jo? Jak roztomilé. Ale počkat! Bratr? Ono to má bratra? Tady? Bože kriste. Jestli bude podobný kvítko jako tento jedinec, tak... nu, nezvěstilo to nic dobrého! "A proč bys jako nemoh' odejít?" Mistr svobodný a něco nemůže? To se ten jeho bráško v průběhu zmrzačil a teď se o něj musí starat, nebo co jako? Ne, to nebude ono. Tak čím to bylo, hm? To by ho zajímalo!

Stáda? Proč... stáda? Proč nepoužije normálně slovo smečka? No jo, to ty teenky. Úplně se hrozil toho, že by Rojžanovu mluvu někdy podvědomě pochytil. Že by třeba začal říkat slovo čajina! Nebo brotci! To by mu drblo.
"Možná," pokrčil rameny. "Dřív nebo později si význam toho snu uvědomíš." Anebo taky ne. I to byla možnost.
Možná byl trochu zklamaný, že hvězdy neřekly, ať si tady chlapec sbalí svých pět švestek a odejde. I když, ne. Měl by se uklidnit. Nemusel ho mít rád, ale přát si něco takového už nebylo vhodné. Už holt byl ve smečce dobrých pár měsíců, pravidla ještě neporušil, mohlo být podstatně hůře.
"Hm? Sis myslel, že by tě hvězdy mohly odmítnout?" Ha! Že by z něj mluvilo svědomí? Kéž by. Ale i tak byl celkem překvapenej, že z něj vypadlo zrovna tohle. "Zatím jsem neslyšel, že by se to kdy stalo," pokrčil rameny. Ale vše jednou musí být poprvé, že? Třeba se něco takového fakt stane. Kdo ví?
"Tohle je každopádně ode mě vše. Seš volnej." Nehodlal s ním strávit ani minutu navíc! Ani minutu!! Už se těšil na boží klid. Doufejme, že toto bude poslední interakce s rožkem na dlouhou dobu.

Byl z vlčice poněkud zmatený a pochopitelně si začal domýšlet, proč. Jistě, jednou z možností bylo, že se vyděsila jeho ksichtu, a ačkoli to nebyla ta nejvíc estetická věc na tomto světě, nemyslil si, že by to bylo tím. Rozhlédl se. Stále to vypadalo, že v okolí jsou jen oni dva. Podíval se opět na vlčici. "Sleduje tě snad někdo?" zeptal se. Dávalo by možná i smysl, že? Kdyby po ní někdo šel. To, jak se lekla, jak si myslela, že je někdo jiný. Hah! Tak mladá a už jí jde o kejhák! Čímpak si to asi zasloužila? Ale ne, nepředbíhejme událostem. Třeba po ní fakticky nikdo nejde. Třeba je vše úplně jinak! A to se jistě vše brzy dozvíme, přátelé.

Takže se nemýlil. Nezdálo se mu to. Tato zvláštně zbarvená vlčice vskutku byla Verdandi Heltyr de Zereas. A vrátila se zpět do Norestu. Jaképak asi byly její motivace? Zvědavost? Touha jít zpět domů? I když, z toho domova téměř nic nezbylo. Leda tak... vrahoun Kari, Rej Koranteng a Stadley, pokud ten teda ještě žil. Kdo ví, možná ještě někdo, ale jistě věděl jen o těch třech. A odtušil, že si tato vlčice na tuto trojici taky bude sotva pamatovat. I když, kdo ví?
"Ano," přivřel oka. Bohužel. Mohl být jen rád, že tohle bylo už dávnou minulostí. Boha, ten život tak rychle utíkal. Nebude trvat dlouho a už bude prdět do hlíny. A teď říci své jméno! Pravdou bylo, že se mu příliš nechtělo. Jako kdyby v tomto případě bylo jeho jméno jakýmsi nositelem studu. Přeci jen, v dobách, kdy žil v ohnivé smečce, byl nešikovným chcípákem. Trvalo chvíli, než se konečně vytáhl a dospěl. "Jsem Hariuha. Ale možná ti to jméno nic neříká ani tak, hm?" Vůbec by se nedivil. Zdaleka nebyl takovou hvězdou jako jeho nechvalně proslulý bratr Darius, že.

Měl pocit, že se tato konverzace bude velmi brzy točit v kruzích. Smečky jsou na nic! Néé, mýlíš se, nejsou tak špatné! A to samé dokolečka. Bude třeba tento kruh přetrhnout, ale jak? A chtělo se mu takto přemáhat?
"Tak si to nechápej dál. Můj problém to není," protočil očima. Měl co dělat, aby nebyl příliš kousavý. Tušil, že tomuto jedinci stačilo málo, aby mu ruplo v bedně. A dobře viděl jeho stavbu těla, žádnej měkkýš to nebyl. Kdyby došlo na nějaký stupidní konflikt, bylo by to... minimálně nemilé.
"Fajn, Enkidu. Rád tě poznávám," řekl a mírně přivřel oka. Měl fakt co dělat, aby se přinutil neříct *nerad* tě poznávám. Protože zatím jeho nejsilnější touhou bylo vzít si svých pět švestek a jít zpátky dom, kde nebude mít z druhých vlků bolehlav. "Předpokládám, že jsi do těchto krajin dorazil nedávno?" optal se, načež zadoufal, že z těchto krajů i brzy odejde. Ah, kdyby na takového blbce narazil Tim! To by byla hrůza!

Pokud by se Hari dozvěděl, že se tady Timko vykecával s nějakým Gilgamešákem, random přerostlým a potenciálně nebezpečným tulákem, tak by mu asi klepla pepka. Ještě by se mu mohlo něco stát!! Potulují se tu přeci jen samé šílené bizáry, jako třeba ten onen Enkidu! Ale počkat, přeci jen mu nemůže zakazovat kontakt s okolním světem, no ne? To by bylo od něj velice controlling. A copak on je v jeho životě, aby do něj mohl potenciálně tak zasahovat? Hah! Klidni hormon!
Ale dosti nějakých co by kdyby! Zpátky do reálu. A v reálnu Timek hezky povídal a Hari ho poslouchal. Chudák měl pocit, že se propadne do země. Hanbou ale ne, proč by se měl za toto stydět? I když... Ano, svým způsobem se styděl. Tim ten celý proces popisoval tak barvitě, jako kdyby nad tím kusem látky přemýšlel opravdu dlouho a usilovně. Pane božeeee! Jak má toto oplatit?? Vždyť nic neměl! Díky bohu, že vlci se nečervenali ve tváři, jinak by byl víc rudej jak pochod komoušů.
A následně dropl to, že pro jeho rodinu jsou pláště typické. No to se mu div hlava nezamotala. Tady Timeck pořádně plášť snad ani neměl, Ryu taky v žádném neviděl, ale *on* nějaký dostane? Vždyť ani jejich příbuzný nebyl!! Čím si to u všech svatých zasloužil?
"D-dobře," vykoktal ze sebe. "Jako, vů...vůbec jsi to pro mě nemusel dělat! Je to... je to přecjen velký dárek!" Byl z toho chudák úplně flustered. Srdíčko bušilo, myšlenky jely na plný pecky a jeho huba taky nebyla schopna efektivně pracovat!! No co to je??
"U...určitě, určitě!" dostal ze sebe rychle. Kdyby byl bytostí lidskou, jistě by byl zpocenej až na zadeli. A cožpak se mu dalo divit? Něco takového by nečekal ani v nejdivočejším snu! Možná to byl opravdu sen? Štípněte ho někdo!

Ano, onen *brotek* by Roižana nejraději pořádně za ušiska plesknul. Nic jiného si za své chování ani nezasloužil! Měl štěstí, že tohle byl posvátný ceremoniál, jinak by na výchovnou velmi pravděpodobně došlo. Tenhle flekáč se dá už vychovat jen flákancema, na něj už nic jiného zabrat ani nemůže! Však na všechno jistě dojde... Určitě to nebude naposledy, kdy se mladík zachová jak nevycválaný harant s prořízlou hubou.
No i přes svůj vztek si vyslechl druhou verzi Roižanova snu.
"No sen to je určitě zvláštní, protože má vypovídat o tvém místě ve smečce. Alespoň ti to řeklo to, že to nejsi ty uprostřed kruhu a že se na tebe v tom daném případě ukazovat a plivat nebude. Pokud mi tedy *zase* nekecáš," zamračil se. Rád by věřil, že druhé vylíčení sníčku už bylo pravdivé, ale cožpak se dalo Harimu divit, že měl své pochyby?
Pokud si ale Roihu tohle nevytahoval ze zadele, tak... By ten sen mohl být velmi zajímavý. On tedy žádný expert nebyl, že. Ale evokovalo to v něm nějakou zradu, na kterou se přišlo, která praskla. Měl na ni snad přijít Roihu? Měl se stát zvědem? Ježišmarjá, asi težko! Moc to overthinkuje! Tento prvok a zvěd? Zvěd má dřív zapnout mozek a až pak mluvit, ale tento chábr ani tu mozkovnu zapnout neuměl.
Nu, nic to ale nezměnilo na tom, že ten sen evokoval něco špatného. Měl by o něm říct Sárovi? Asi opravdu stále overthinkoval. Jistě to nic deep neznamenalo!

Překvapeně zastavil, když se ozvalo ono výhružné *stůj*. Zamračil se a střihl uchem. Slova pocházela od té tulavky, co předtím cítil. Letmo si ji prohlédl. Proč mu říká, ať stojí? O co jí šlo? Nevěděl. Měl pocit, že z ní cítil nervozitu, ale to se mu možná jen zdálo. Vlčice nepůsobila nějak nebezpečně, přesto bylo lepší potenciálního protivníka nepodcenit.
"Co chceš?" zeptal se jí rovnou. Nechtěl chodit kolem horké kaše. Přeci jen, tahle bytost taky se stopkou nezahálela. Zajímalo ho, co má na srdci. Jestli vůbec něco. Možná to bude bytost jako Riko, jejíž životní pointou bylo nejspíše jen trollení ostatních. Něco mu však říkalo, že tento případ bude trochu jiný. Ale raději si moc předem nedomýšlet, že? Důležité bylo, že to Ignisanka nebyla a že nepřekročila hranice. Teď jen doufat, že se k nim nepřidá skutečný Ignisan a neudělá nějaké hysterické čoro moro. Byla to celkem pravděpodobná možnost. Co si pamatoval, tak ohniví hoši kontrolují hranice relativně často.

"Ah tak," řekl zamyšleně a pokýval kebulí. Zvláštně dobře? Alespoň, že tam bylo to dobře. Vlk nepotřeboval v životě další tragédie. Už se toho v životě obou stalo dosti, no ne? Určitě už bude lépe. Alespoň pro Timka, když už nic. Tim si zasloužil, aby mu bylo už jen hezky. "Nový rodinný příslušník asi udělá hodně." Kdyby byl v normální rodince, tak by byl jistě rád, kdyby se jeho příbuznému narodil potomek. Vlastně ani nevěděl, že Ray už má svá vlastní děcka. Dozví se to někdy? Setká se s nimi jednoho dne? Kdo ví.
Ke klidu mezi smečkami se nevyjádřil, neboť nechtěl nic zakřiknout. Bylo pravdou, že se k válce momentálně neschylovalo, ale přesto si myslil, že je jen otázkou času, než se zase něco stane.
"Je to tak, odpočinek po tom všem s Ignisem opravdu bodnul. Doufám, že ten klid obecně ještě vydrží. Vlk pak může myslet i na jiné věci, když nemusí spát s jedním okem otevřeným, že?" Třeba na, no... Na zbytečnosti!! Když se mozek nudí, začne si vymýšlet blbosti. To aby vlku z toho všeho drbnulo! Hlavně, když se brzy přileje olej do ohně. A to brzy je teď.
Tim začal povídat o své magii a svůj talk zakončil dechberoucím způsobem. Úplně se mu rozbil mozek!! Kdyby byl člověkem, jistě by byl rudý jak rajče. Pane bože!! A jak má teď jako reagovat, aby se neznemožnil? Na toto vůbec nebyl připraven!
"T-to je fakt pro mě?" dostal ze sebe, v šoku. Takový dar přeci nemůže přijmout! Cožpak si ho zaslouží? Nezaslouží! A kdyby ten dar přijmul, něco by taky musel udělat, aby nevypadal jako hulvát, jenže on nic hezkého udělat neuměl!! To už je větší šance na něco vycvičit Zlomysla! Aahhh! Co teď? Vždyť z tohoto ani oka nezamhouří! Už teď jeho srdíčko tlouklo ostošest!

Hari byl zvědav, co se dozví. Přeci jen, měla to být vize ohledně jeho místě ve smečce. Možné bylo téměř cokoli. Jen doufal, že tam nebylo to, že se má stát taky bojovníkem, nebo tak něco. Být s ním v týmu, to by mu asi pořádně drbnulo. Ještě by ho musel učit nějaké chvaty! No to tak! Ještě by je použil proti němu. Asi obecně nebylo dvakrát zdravé mít s jiným vlkem takový... nepříjemný vztah. Vždyť Přízraci mají být taková rodinka auťáků!
Konečně Roižn spustil, o čem se mu zdálo. A Hari začínal mít před očima rudo jak za komoušského pochodu. Ani na vteřinu nepochyboval o tom, že Roihu kecá a trollí. On a šéf! No to víš, že jo! To ani v tom nejdivočejším snu.
"Přestaň si z toho dělat srandu a konečně dospěj!" vycenil zuby. I když, co když fakt nekecal? Co když má fakt bejt šéfem? Ne, ani za nic. Nemožné. Tento korýš a šéf? To by musela smečka klesnout na samé dno.

"To rád slyším," přikývl. Bylo dobře, že Timovi nebylo nějak bídně, nebo tak. To by bylo vskutku srdcervoucí! "Zvláštně?" Ah ne, on se toho chytl! "Jak to? Furt kvůli té jeskyni?" Samozřejmě nezapomněl na to, co se tam kdysi událo! A co tam Timek říkal, jak prožíval smutek. Jistě tam odemkl nepříjemnou část svých vzpomínek. Vlastně si řekli, že si o svých snech pak nějak hloubš pokecaj! Bohužel si Hari moc nechtěl povídat o tom, co viděl. Když byl v rauši, tak to šlo snadněji, ale teď? Teď se ty bariéry zase vrátily víceméně na své místo. Ach jaj.
Přikývl na další slova. Byl rád, že Gulášek byl zdráv. A že Timek pokročil s magií! Když tu tak o magii mluvíme, tak si Hari všiml oné látky, co vedle sebe vlček měl. Už se chtěl zeptat, jestli tohle udělal on, ale co by to bylo za otázku!! Samozřejmě, že to udělal on! Ale proč a pro koho? Nejspíš v rámci tréninku!
"Noo, za mě asi nic nového, řekl bych," pravil zamyšleně. "Můj život teď není moc akční, naštěstí." Jistě, potkal Saturejku, zavedl Rojžana do fetlandu, ale to nebylo přeci jen něco, o čem by měl vyprávět ostatním.

"Nemusíš se bát." Ač neměl Roižana rád, byl by nerad, kdyby chcipnul na blitky. Jistě, průser v podobě smrti by byl na jeho krku a neměl by se z toho jak vymotat, ale to nebyl jediný důvod, proč si jeho smrt nepřál, opravdu! Nebyl krutým vlkem. To by ho flekatec musel opravdu extrémně vytočit. Ale raději nedumejme nad tím, co přesně obsahuje množina *extrémně vytočit*. Stačí doufat, že na to Roihu nepřijde svými činy!
Pozoroval ho, jak vešel do oné jeskyně a šel chrápat. Náhle pocítil silné nutkání se... přidat. A to ne kvůli Roižnovi, to vůbec!! Ale spíše kvůli tomu, jaké pocity mu mohla jeskyně navodit. Příjemné pocity a uklidnění. Musel však odolat! Tohle byl posvátný celer a nesměl ho nějak pošpinit svými chutěmi!
A tak tedy čekal. Čekání bylo úmorně nudné. Měl sám co dělat, aby taky neusnul. Boha jeho. Úplně ho svrběly tlapky napětím a extrémní nudou. Jak rád by se pořádně protáhnul! Ale nechtěl narušit nějaký ty hvězdný čakry, nebo tak něco.
Konečně ho probral Rojžan, který vyběhl z jeskyně a vypadal, jako kdyby spatřil nějakou apokalypsu. Ajeje. Ale rozhodl se do něj nerýt. Vypadal vtipně už tak.
"Cos viděl?" optal se.

Hari byl poněkud nervózní z brzkého setkání s Timem. Ale nebylo přeci proč! Jistě, poslední setkání bylo silně awkward, ale to bylo spíše kvůli přítomnosti rodinky. Teď tu budou jen oni dva. Nu, alespoň si to myslel a doufal v to. Žel smečková místa si nejde předem zarezervovat, takže bylo možné, že tam čirou náhodou bude i Roižan. Snad netřeba býti takto negativní! Určitě z toho bude fajný pokec a nikdo druhý je přerušovat nebude.
Po chvíli spatřil Timka, jak zíral na hladinu jezírka. Hned si pomyslel, že vypadal tak... Ne!! Dost těchto intruzivních myšlenek! Nejsou reálné! Proč byl jeho mozek takto? Proč ho musel tak trápit? Nemohl být chvíli normální? Takové vtíravé myšlenky se přeci sluší mít leda s vlčicemi, ne s vlky.
"Zdravíčko," pozdravil Timka a konečně se k němu vydal blíže. "Jak se daří?" Nejednalo se o nějaký pokus o NPC small talk, opravdu ho to zajímalo!

Střihl uchem, když zaregistroval, že k němu někdo jde. Ano, jistě to bude ten, koho před chvílí ucítil. Ohlédl se za vlkem, tedy vlčicí, a nestačil se divit. Okamžitě ho přepadl pocit, že ji zná. Ta výška, černá srst, rudá oka a modré znaky? Byla by to až moc velká náhoda, kdyby dva vlci vypadali úplně stejně.
Ano, poznal ve vlčici svoji příbuznou, Verd. Dle pachu šlo poznat, že ve smečce už není nějaký ten pátek. Musela tedy patřit k té skupině, která opustila Norest, když se v Ignisu začaly dít... věci. Možná i ví, kde skončil Darach? Ale ne. Na toto se ptát nebude. Nemůže jí přec věřit, sestře Nerea a cerce Zora. Za svých mladých let se s ní tedy moc nebavil, takže mohl být rád, že ji vůbec ještě poznal. Štěstí toho, že nevypadá jako každá druhá. Ale musel se ujistit, no ne?
"Zdravím," pozdravil tedy nazpátek. Ještěže tu nebyl Zlomysl. Ale co není, může být, což? Švihl ocasem. "Jsi Verdandi, že?" optal se a mírně nazdvihl bradu. Neměl nejmenší tušení, jaký by mohl být její dnešní pohled na svět a hlavně na Ignis. Byla normální? Nebo by nejraději opět zavedla ono rituální krveprolití, kterému se říkalo ceremoniál? Nebo jí byla ohnivá smečka už naprosto ukradená?