Príspevky užívateľa

"Je to tak," přikývl. Nu, alespoň toto si drzounek uvědomoval. Další věcí však bylo to, zdali jeho činy někdy opak opravdu dokážou, protože se stále choval jak nevycválaný parchant s prořízlou hubou. Vlk by si myslel, že ho tragédie s děcky naučí pokoře, ale to by od něj asi chtěl moc. Fakt doufal, že později nějak dospěje. A že aspoň nebude mluvit, jako kdyby ho maminka jebla hlavou o šutr, když byl děckem. I když, v tomto byl na dobrý cestě, kupodivu. Zatím na něj nedropnul žádný zoomerský termíny, na které by si musel ve svém mozku marně vyhledávat nějaký urban dictionary.
Vlastně ho celkem zajímalo, co za práci bude v budoucnu konat. Učitel? Asi těžko. Léčitel? By někoho otrávil. Bojovník? Dobrej fór. Lovec? Možná. Zvěd? S tou jeho prořízlou hubou by byl spíš opak zvěda. Ach jaj. Co si to Anjelka našla za ogara!!
"Tak běž," pobídl ho tedy. "Nesnaž se tomu spánku dlouho bránit," dodal. Neřekl proč, raději. Své toluenové eskapády s Timem si nechá raději pro sebe. Ah, jak se mu po nich zastesklo!

Hari se zatvářil až komicky uraženě. Coo! On umí poznat nějaký kvítka, a to včetně sedmikrásky a pampelišky! A víc jich taky určitě zná! Jinak by asi už 3x chcipnul, když existoval sám mimo Norest. Co se tam vůbec všechno dělo, mimo bratrovraždy? Kdo ví. Radši, ať vše zůstane zahaleno v mlze.
Ale nemohl se nechat takto snadno urazit, přeci! Musel zandat nějaký comeback. Něco, cokoliv! "Možná budeš v šoku, ale dokonce i jetel poznám," zašklebil se tedy. Mohl říci, že i saturejku pozná, ale to by musel být ultimátní cringelord. Což sic panička je, ale on prozatím ne.
"Neříkám, že nezasloužíš," pokrčil rameny. "Ale co si myslíš, hm? Cení si Ignis více vlků, který rozeznají heřmánek od durmanu, nebo vlků, kteří umí někomu dát pořádně přes tlamu?" No samozřejmě, že to druhé, myslil si. Ohnivá smečka sice mohla projít nějakým vývojem, ale furt to byla stále v jádru ohnivá smečka, která se mordu neštítí a nazývá ho jako *přešlap*. Kdyby si museli vybrat mezi drobným léčitelem a nějakým namakancem, tak samozřejmě, že by upřednostnili namakance.
"Ponaučeni? Tohle všecko jste potřebovali na poučení?" odfrkl si. "A Kard se u vás narodil, takže prodělal celou vaši smečkovou výchovu. Takže je třeba zapracovat na víc věcí než na volbě nováčků." Jaký vůbec byl osud Kari omáčky? Kdo ví. To je stále v mlze rozbitého časoprostoru. Ach jaj.
Celkem ho překvapilo to, jak Saturejka najednou působila tak... poraženecky. Veškerá bojovnost se vytratila. Ah ne! To se nemělo stát, protože teď bude pro něj o dost těžší reagovat. Ale dobře pro něj, asi, páč na část jeho slov nereagovala a raději začla mluvit o svém poslání.
"Dobře?" řekl. Moc nevěděl, jak na to reagovat. Asi good for her? No, nebylo moc překvapující, že z ní má být léčitelka. Co jiného by se na ni taky hodilo, že? Moc možností nebylo.
Než dokázal reagovat na další její slova, Saturejka spustila cosi o útočné poštolce. Huh? Jaká poštolka? A v tom najednou uslyšel známý pískot. Ah ne. Ah ne, ah ne, ah ne! Útrpně se zatvářil. Proč zrovna teď?
Jednalo se samozřejmě o Zlomysla. Přistál na paroží a měl v zobanu jakýsi kamínek, který pak pustil na zem. A zatvářil se velice pyšně. Pomoc.

Protočil očima. Tato pouhá slova by mu skutečně nestačila. Mnohý hajzl by o sobě řekl, že hajzlem není. Tedy, nemyslil si, že by byl nějak skutečně zlý, jako Ignis-level zlý, to ne. Alespoň prozatím si to nemyslil. Ale pochyboval o jeho úmyslech. Stále a pořád. Možná tak bylo dobré znamení to, že Anjel neopustil ani po tragédii v podobě mrtvých vlčátek. Ale to snad bylo bare minimum, no né?
"O tom, že hajzl nejsi, mě takto nepřesvědčíš," pokrčil rameny, "protože tohlecto říct by dokázal každý." I Ignisan, co má na svých tlapkách hektolitry krve! A celkem zázrak, že nezačal pěnit po slovech *možná je to oprávněný, možná ne*. Bodejť by si o něm nic dobrého nemyslel, když zbouchnul Anjelku jen, aby si udělal dobře! Aniž by myslel na to, co se může stát!
"A radši už nezdržuj. Nemáme na toto celou noc," zamračil se. Jinak ho dovnitř dotáhne po zlém!! Co by se vlastně stalo, kdyby se na tento posvátný celer vykáknul? Určitě nic dobrého. Ale kdo ví, třeba hvězdy dají nějaké deep znamení, že Rojžan je fakt bad news. Nebo naopak, ještě hůř, že bude jako hlavní postava, která smečku zachrání. Safra, uvědomil si. Týpek by byl schopnej nakecat kdejaký falešný kecy, kdyby ten jeho sen byl špatnej. A on v kebuli bohužel žádný detektor lži neměl.

Bylo by velice naivní si myslet, že po tom všem Roihu nějak dospěl. Ne. Furt musel mlet naprosté... Ne, nebudeme přeci sprostí, jsou tu děti! Ah, co na něm může Anjel vidět? Vždyť ta má oproti němu rozumu za dva! Nebo to se před ní nějak přetvařuje, aby dostal to, co chtěl? Prostě odmítal věřit tomu, že by ten vztah mohl být čistej a upřímnej. To prostě nešlo. Na druhou stranu Roihu působil jako příliš velký dement na to, aby mohl nějak mistrně manipulovat. No, kdo ví jak to je.
Nahlas se zhluboka nadechl a na chvíli zadržel dech. Hlavně klíídek. Tento flekáč byl fakt trest boží.
Nechceš aspoň tohle brát trochu seriózně? Ale to by od něj chtěl příliš. "Všechno. Všechno v tom snu. Morálku mi už víc nezkazíš. A ne, neber to jako výzvu jít v tomto za mý hranice." Nedivil by se, kdyby mu chtěl kategoricky brnkat na nervy. Hari by o sobě rád řekl, že ho tyhle kecy už nerozhodí, ale opak byl žel pravdou. K zenovému klidu měl daleko.

Neměl zrovna radost ze svého úkolu. Jistě, byla to pořádná pocta, doprovodit nováčka k Hvězdné jeskyni! Měl by být vděčný a samozřejmě svým způsobem byl, ale co si budeme, trochu to zabíjela skutečnost, koho musel dozorovat. Roižana. Už od pohledu toho drzouna, co mluvil jak unga bunga z jeskyně, neměl moc v lásce. Ale nechtěl se teď k němu chovat nějak... špatně. Ne nutně kvůli tomu, že návštěva jeskyně měla být posvátnou záležitostí, ale spíš kvůli tragédii, která postihla jeho s Anjel.
Nu, naštěstí nemusil čekat dlouho a už Rojžana spatřil a s ním i jeho kyselý ksicht a jeho mrmlání pod fousy. No jo. Co taky mohl čekat, že? Raději bude dělat, že nic neslyšel. Na 1v1 bude čas kdykoli jindy.
"Dobrý večer," pozdravil ho tedy. Samozřejmě taky nezněl dvakrát nadšeně. Bude se snažit věci nezdržovat, aby to nebylo zbytečně více útrpný než bylo nutno. Čím méně komunikace s Rojžanem, tím lépe. Ale moc buřit nechtěl, když ho Anjelka chtěla na jejich svatbě! A šmarja, svatba! Vždyť jsou tak mladý a ten Roihu je prostě nevycválanej parchant, co myslí jen na jedno. Vždyť má Anjelka na víc! Bože, ta láska dokáže bejt takový mor. Jestli ho potkají podobně iracionální pocity, tak... "Jak vejdeš dovnitř, tak nebudeš mít možnost vyjít do východu slunce ven, budu tě hlídat. A jak budeš uvnitř, tak vlivem výparů usneš a bude se ti zdát sen o svém místě ve smečce. Ráno, jak se vzbudíš, mi ten sen odvykládáš. Nějaké dotazy?" Ah, doufal, že to typek viděl podobně jako on a po další interakci netoužil. Ať už to mají za sebou!!

"Teď asi spíš chrání sebe," pomyslel si nahlas. "Když jste zaútočil, tak byl na mých zádech, takže to mohl brát i jako útok na něj. Ale kdo ví? Nedávno, když jsem bojoval s agresivní narušitelkou, tak najednou přiletěl a začal ji klovat do obličeje. Vidíte ten zobák? Sice vypadá úplně jinak jak těch u dravců, ale dokáže být pěkně silný a ostrý." A děsivě *přesný*. Třeba když jde o očička, že.
Zlomysl sice mohl působit jak totální trouba, ale mohl být i děsivě bystrý. Přesto si však nemyslel, že by mohl být nějak dobře vycvičitelný. I když, kdo ví? Třeba ho jen velmi podceňuje!
Byl celkem překvapen Ajkanovou pochvalou, respektive vůbec netušil, jak na ni reagovat! "Děkuji," řekl tedy a na chvíli se odmlčel, když v tom si na něco vzpomněl!
"Jak jsem zmiňoval tu narušitelku... vzal jsem její zbraň. Vy se zbraněmi umíte a rozumíte jim, že? Možná byste se na ni někdy mohl podívat a zhodnotit, jestli je co k čemu." Samozřejmě blbá kosa nebude tak fancy jak to jeho milagovské udělátko, ale co on věděl? Třeba i ta kosa mohla mít oproti waře nějakou dobrou výhodu.

Očkem si prohlédl okolí. Ano. Bylo jich tu vskutku hodně. Už teď se cítil extrémně awkward. Ježišku, k čemu se tu chudák upsal? Vždyť si se zbytkem rodinky ani nemá co říct! No, alespoň Ryumee o té návštěvě věděla. Takže o tom jistě musil vědět i ten její chábr Everett.
"Děkuji za pozvání," pravil. Byla to slušnost tohle říci, že? Nechtěl být za hulváta, že! Přeci jen, Estreláci působí vznešeně, tak by se nedivil, kdyby na dobré vychování dala Ryu velký důraz. Možná teď skenuje každý jeho pohyb, aby mohla vydat verdikt, jestli normální nebo ne. Boha jeho, proč tak overthinkuje! Vždyť mu to může být jedno, no ne??
Jaký je další krok? Ano, důvod, proč byl pozván a proč sem přišel! Novorozený mimísek. Byl vidno jen jeden. Určitě bude jako jedináček rozmazlován, pomyslil si.
Ono mládě následně písklo a začalo se s poněkud výhružným pohledem plazit. Asi se mu moc nelíbilo, kolik bytostí tu bylo. Nu, moc se mu nedalo divit. Eee, co říct teď? Šmarja, proč musí být takový auťák?
"Je krásný," pousmál se. No samozřejmě, že je!! Cožpak by někdo řekl o vlčeti, že je škaredé jak noc? "Jak se jmenuje?" optal se. Za předpokladu, že to fakt neví.

Toho dne se vydal na poněkud delší procházku mimo území smečky. Potřeboval si nějak provětrat hlavu, neb se poslední dobou děla spousta věcí. Konflikt s Ignisem, smrt Sil, mord můrovlčice, Hvězdná jeskyně s Timem a samozřejmě i Saturejka. Doufal, že s koncem léta bude větší klid, ale pochyboval. S příchodem zimy bude nepochybně vše jen horší a horší. Ale doufat přesto mohl, že? Bylo by krásné, kdyby se už nic špatného nedělo. A ty jeho myšlenky, ah! Vůbec jim nerozuměl. Hlavně těm ohledně Tima a Saturejky. Musel už bláznit. To nemohl jeho mozek chvíli držet zobák? Boha jeho. Ať už to přestane! Vždyť ty myšlenky jsou tak iracionální, tak vlezlé, tak hloupé. Musel se jich nějak zbavit, ale jak?
Zastavil se a následně se posadil. Ucítil vánek ve svém kožichu a s ním i pach cizího vlka. Přivřel oka. Jestli to bude podobný bizár jako Enkidu, tak to může zabalit rovnou! Poslední dobou měl na takové fakt velikou smůlu.

Přikývl hlavou. Ano, rozmarýn! Věřil, že pomůže. I když, Hari byl ochotný zkusit pomalu cokoli, hlavně, ať se už necítí jako mrtvola! Protože kdyby ho dneska zase random přišel zmlátit Ajkan jako předtím, tak by určitě neměl reflexy na to se vyhnout a byl by nepochybně za debílka.
"Možná budeme," zareagoval naopak o trochu seriózněji. Ano, průkopníci! Ta představa se mu líbila. Přeci jen, pro smečku konekce s hvězdami byla velice důležitá. A když se o nich dozví více a více, tak to bude pro ně jen lepší, ne?
"No, nějaké hranice to určitě mít bude," pomyslil si. "A teď záleží, jaké. V lepším případě to bude jen nějaký bolehlav a únava, jako po použití té magie, samozřejmě. V tom horším... Nevím. Nechcu tě strašit, ale slyšel jsem, že někteří vlci zemřeli, když šli až příliš za hranice své magie." Jen mu na něm záleželo! Byl by nerad, kdyby měl kvůli té magii nějaké trvalé následky nebo tak něco. Žádná magie se nevyplatí natolik, aby si vlk kvůli ní zmrvil nějak život.
"Dobře," pousmál se. "Tak až se na to budeš cítit, tak za mnou můžeš skočit a popovídat si o tom. Čas si vždy nějak udělám." Fixní pracovní dobu naštěstí neměl! To už by se čas dělal podstatně hůře. Ale kdo ví? Třeba by si zrovna pro něj i tak čas našel, i kdyby žádný vlastně neměl.
Jakmile se ho Tim dotkl čumákem tváře, tak se na pár okamžiků jaksi zarazil. Jako kdyby chtěl mozek do továrního nastavení! Naštěstí se vzpamatoval dříve, než to začlo být divné. Díky bohu. "Není vůbec zač," vyhrkl rychle. "Půjdeme tedy?" optal se, aby to tu nezačalo být víc awkward. Vzhůru na kytky! A pak na pořádný nap.

Začínal z něj být dobře na mrtvicu. Co je mu do toho, jak si žije? Proč ho to tak trápí? Boha jeho. Ať si blbec radši hledí svého. Ale tak, možná jeho život byl tak nudný, že se musel frňákem rýt do života druhých. Ach jaj.
"Vlci jsou odpradávna smečková zvířata," sdělil mu tuto nepochybně šokující informaci. Tento vlk nejspíš jako mimino spadl kebulí na nějaký šutr, a to způsobilo jakési poškození mozku. Proč musel mít štěstí zrovna na takové? "Ale jak tě tak poslouchám, tak někoho jako ty by žádná smečka stejně nechtěla, takže o tu svoji volnost jen tak jistě nepřijdeš, ani kdybys chtěl," pokrčil rameny. I Ignis by měl plný zuby takového blbca, ať by byl v boji sebelepší, pomyslil si.
"Jsem Ray. A ty?" optal se. Nevěděl, proč zrovna užil jméno svého bratra. Ale byl si jistej tím, že tomuto jedinci své real jméno říkat určitě nechtěl. K čertu se zenem! Zen nepomáhá a nikdy nevydrží. Jen doufal, že toto bizarní convo nebude trvat dlouho.

Toho dne trénoval svou magii. Bylo už načase, pomyslil si. Nesměl přeci zrezivět! Jako bojovník smečky musil být ve formě. Hlavně, když Ignis byl tak drzý. Jen tak jim neodpustí za mord jejich soudružky Sil. Ohnivá smečka se těžko změní. Dokud s nimi sousedili, bylo třeba mít stále oči na stopkách.
Ještě v blízkosti Cayny, respektive nějak mezi ní a troskami, se proměnil v jakousi žluvu a začal letět. Myslil si, že mít v malíku ptačí podobu bylo nejdůležitější. Jako opeřenec se mohl snadněji skrýt, snadněji se vyhnout útoku a tak dále. Poslední dobou však i dumal nad *hady*. Nedávno totiž viděl zmiji a zamyslil si, zdali jsou na tomto světě i větší a nebezpečnější hadi. Ale menší problém. V podobě hada mohl těžko vědět, jaký druh je zač a jestli je jedovatý nebo ne. A co si budem, nebylo to ani moc jak dobře zkoušet.
Každopádně po chvíli přistál a změnil se opět ve vlka. Dostal se až sem, k Igně. Ach jaj. Začichal. Co kdyby tu byl nějaký Ignisan, že. V okolí si však všiml spíše jakéhosi tuláckého pachu. Ajeje. Snad dotyčný, tedy dotyčná, nepřekročí jejich území. To by byl jéminánku smolík. Oklepal se. Lezl na něj bolehlav, ale to nebylo nic, s čím by nepočítal. Brzy jistě přijde. Doufal.

Hari se nejistě podrbal za ouškem. Ano, spánek na čerstvém vzdoušku zněl vskutku lákavě, ale cožpak si mohl dovolit prospat celý den? By se styděl! A cítil by se jako hříšník. I když by neměl. Spánek je důležitý a v tomto stavu bude stejně produktivní bdělý i za spánku. "No, aspoň to můžeme zkusit?" navrhl. Nejdřív bylinky a pak třeba další spánek! Zívl. Být takto vyřízen nebyla žádná sranda. Bohužel.
"Taky ne. Asi je důvod, proč se tak nedělá." Třeba ta šílená únava a bolehlav! A kdo ví, možná jsou nějaké následky, když vlk tohle dělá častěji? Jaká to škoda, že se vlk po návštěvě cítí tak mrtvě, protože průběh byl tak super. Konečně se cítil duševně volný a osvobozený, byl to úžasný pocit. Žel si toho víc nevybavoval - jen ten pocit.
"Ne, ničeho jsem si nevšiml, až teď," odpověděl Timovi. "Takže ta tvoje magie asi spočívá v tom, že když se ti zdá o nějakém předmětu, tak jsi schopen ten předmět převést do reality? Páni. To je hodně specifická schopnost. Vůbec se nedivím, že až doteď ti byla skryta. Myslím, že každý na tvém místě by na tom byl podobně." On to měl přeci jen o dost jednodušší. A nejen on! Valná většina vlků to tak měla. Nu, byl to důkaz, že vlk může mít opravdu jakoukoli magii. Možné bylo takřka vše!
"To mě hrozně mrzí, Time," povzdechl si a hned se mu udělalo hrozně, že nevěděl, jak příteli pomoci! Jestli tohle bylo poprvé, kdy pocítil *skutečný* smutek, tak ten zážitek ze sna musel být fakt úděs. Ale asi se nedalo divit. I on měl příšerný sen. "Chceš si o tom promluvit víc, nebo to chceš nechat na jindy? Samozřejmě tě do ničeho nenutím." Nechtěl to z Tima násilím tahat! Pokud jeho sny byly vzpomínkového rázu, tak to mohlo být extra bolavé. A nerad by to té rány zbytečně ryl, pokud nebylo třeba.

Ušklíbl se, když Saturejka nasadila tu pyšnou pózu i s výrazem. Cožpak to šlo brát seriózně? Jen se na ni podivme! "Ty si myslíš, že ani pampelišku od sedmikrásky nerozeznám, co?" Pche! Hari by i jetel poznal!! Ale trochu ze serioznější strany, Hari nebyl na kvítka úplně blbej. Nějaký základy poznat uměl, jinak by už byl dávno pod drnem, vzhledem k tomu, jakou dobu musil existovat sám.
Protočil očima. Tak teď byl *špatná* lovná zvěř? Ježíšku na křížku, ten prostřídá tolik titulů! "Možná bys pak konečně ve smečce dosáhla nějakého respektu," popíchl ji. Nemyslil si, že měla kdo ví jak dobré společenské postavení. Cenili si síly a dobrých bojovníků a stratégů a co si budem, Saturejka nebyla ani jedno z toho.
Ty, chtěl odpovědět na její otázku tak moc, ale přesto tak neučinil. Ještě by buchla vzteky a pak by je fakt někdo slyšel!
"Já a toto zapomenout? Nikoli, bohužel," řekl zprvu trochu vážněji, ale pak se uvolnil, "nezapomeň ale, že do průseru jste se dostali především vy a nikoli my," dodal s úšklebkem. To oni překročili území a usmrtili jejich vlčici. To Ignis měl sekat latinu. No, díky bohu, že u těch hranic byla ona a ne někdo jiný; to by bylo čoromoro!
"Takže se ti ty planý řečičky líbí?" začal opět s provokací. Jak jinak. Saturejku bylo tak snadné provokovat. Nehraničilo to až se šikanou? "Nemusíš se bát upřímnosti, vážně." A nepřestane! Opravdu si ale nemyslil, že by v jeho společnosti byla nějak šťastná, nebo tak něco. Možná jen *trochu*. Nedivil by se, kdyby v té jejich díře nebyl někdo normální, s kým by se dala hodit řeč bez nějakého fašounského podtextu. Možná i *on* byl rád? Takto se přeci jen dlouho nebavil. Ne, že by ve smečce neměl přátele. Tima a Anjel měl velice rád. A i ostatní nebyli vůbec špatní. Jen tam neměl koho moc přátelsky popichovat.
Vidno se zarazil, když mu Saturejka řekla pravdu. Wtf? Proč by to dělala? Má horečku? Červa v mozku? To se nedělá, být pravdivý před členem nepřátelské smečky!! Ježiš, jak teď jako má reagovat, probůh?
"Aha?" řekl poněkud nejistě. Co taky říct, že. "A teď už to teda aspoň víš?" Asi se už definitivně vydala cestou bylináře, nebo tak něco. I když u ní asi bylo možné, že zase změní názor. Byla stejně stabilní jako on, když se jednalo o anger issues.
Uchechtl se. Aha! Takže neví, co je to lex. Nu, nechme to tak. Určitě jí nepošeptá přesný jejich význam. Nebo by jí mohl opět podat falešné informace. To by mu šlo! "To bys chtěla vědět, co?" ušklíbl se. Nic nebude!! "Stařešina si ještě umí uklízet podestýlku sám, děkuji za optání. Vlastně bych se nedivil, kdyby na tom byl mentálně mnohonásobně líp jak váš Ray." No a ne? Sarik ještě uměl přemýšlet dobře, nu byla pravda, že byl starý jak svět. Jestli ho brzy přepadne demence a smečka nebude mít lexe, tak by z toho mohl být průšvih jak mraky.

Hariho překvapilo, když Nevaeh začala znít najednou tak... nadšeně. A to nejspíš kvůli tomu... paroží? Nu, bylo pravdou, že to bylo na jeho vzhledu nejvýraznější. Ne každý se může pyšnit parohy nimlóga.
"Děkuju," vyhrkl tedy poněkud překvapeně. Tolik otázek! A jen na ně odpovědět? Tady Nevaeh už nebyla žádný mimino, takže nemělo smysl s ní takto i jednat. Ale říct pravdu taky nebylo úplně moudrý, respektive by to bylo vysvětlování na dlouho. A možná by se mohla opět do sebe uzavřít, kdyby se dozvěděla, že se může teoreticky kdykoli v nimloga zase proměnit a všechny se pokusit sežrat. "Abych řek' pravdu, tak ty parohy jsou pěkně těžký. Asi právě kvůli nim mi často bolí za krkem. A je to vždycky velká úleva, když je shodím, i když pak vypadám... no, divně. A jinak se vlci s takovýma věcma obvykle rodí, ale není vyloučeno, že nějací to mohou mít i díky magii," odpověděl jí jakž takž pravdivě. Neřekl přímo, jestli se s nimi tedy narodil, nebo ne. Nu, doufal, že to nebude nutné dále pitvat a že se s jeho slovy nějak spokojí. Nebo mohl udělat úhybný manévr z tohoto tématu. Ano! "Ty už svou magii znáš?" optal se jí. Možná už ano. Jemu samotnému se projevila ve velmi útlém věku, ale třeba takový chudák Tim doteď ani nevěděl, že nějakou má. Ale to je jiný, zvláštní případ, že.

Hari byl poněkud nervózní, neb se cítil... awkward. A bylo divu? Timek ho pozval, aby se podíval na nové mimčo. A ten prcek ani nebyl Timův. Byl Ryumee, která ho vlastně de facto nepozvala. Jistě, očekával, že se o tom s Timem bavili. Ale furt se cítil divně. Jako jakýsi vetřelec! Přeci jen, s Ryou se nikdy moc nebavil. Chtěla by ho tam vůbec? Božínku. To se zase znemožní. Díky bohu byl aspoň Zlomysl někde zalezlý. Ještě by toho špunta chtěl sežrat nebo něco.
Dorazil tedy na místo a *pozdravil*. Tvářil se v pohodě, ale vnitřně doufal, že to bude návštěva jen na pár okamžiků. Přeci jen neměl rodičům špunta moc co říct. Zadoufal tedy, že Tim tu divnosituaci nějak potahá. Nerad by byl v očích ostatních soudruhů za nějakého podivína. On teda podivín objektivně byl, ale nemuseli si to myslet všichni, že?