Príspevky užívateľa

Hariho překvapilo, jak onen vlk začal zpomalovat, dokonce i pajdání šlo poznat, a pak zastavil, jakmile dal znamení halt! No, bylo to jen dobře pro něj a pro Timka. Vetřelec se špatnou tlapou nezdrhne a Tim se nebude nudit, pokud mu šéf dá pokyn, že má tohoto zmeťoura ošetřit. "Určitě vetřelec," odpověděl jistě Timovi, "kdyby to byl někdo od nás, tak nebude před námi utíkat a nebude smrdět jak bolavá noha." A teď, kdyby to fakt nějaký jouda od nich byl! No to by se trapností pokáknul.
Nu, každopádně konečně vetřelce doběhl a zevrubně si ho prohlédl. Tedy... ji. Sic byla pokryta voňavými fekáliemi, ale přesto poznal, nebo měl minimálně silné tušení, o koho šlo. Co tu ksakru dělá? Hochovi se úplně rozbušilo srdíčko! Ne, nesmí vůbec dát před Timem najevo, že ji znal, a už vůbec ne to, že kdysi byli zadobře!
"Jdeš s námi," zavrčel s pohledem upřeným na Saturejku. "Budeš mít co našemu alfovi vysvětlovat. A ani si nemysli, že zdrhneš. Nemáš šanci," dodal a pak pohlédl na Tima. "Musíme ji společně odtáhnout do tábora. Ať jí nenapadne nějaká blbost. Je z Ignisu."

Ano. To vím, pomyslil si, ale své myšlenky nahlas neřekl. Však na to přijde čas. A to již brzy. Teda, vlastně právě teď, přátelé a kamarádi! Nač omáčkovat? Tak pojďme tedy k věci.
"Já ale teď nemluvím o pravidlech smečky. Ty jsou samozřejmostí," řekl jedovatě s upřeným pohledem na Roižánka. "A neboj, nejseš speciální. Všichni jsme se tu nadřeli, abychom se tu dostali," dodal poněkud pohrdavě. Nemusel to říkat, opravdu ne, ale hoch si musel nějak ulevit. Na chvíli se odmlčel a zhluboka se nadechl. A pak otevřel ten svůj bílej pysk. Už teď vypadal, že by vlčka nejraději přetrhnul jak hada.
"Uvědomuješ si vůbec, cos provedl Anjel?!" vyštěkl po Roihovi otevřeně nepřátelsky. "A neříkej prosím tě, že za to můžete oba. Můžeš za to především ty. Kdyby ses rozhodl, ať už si to Anjel přála či ne, že na ni nevlezeš, tak by se nic z toho nestalo! Ale tvůj vysmrádlej ksichtík nemoh odolat, co? No, tak zábava skončila!" Sákra, ten byl rozzuřenej! A už teď vypadalo, že stále má toho hodně co říct. Bylo až k podivu, že na Roihu ještě neskočil. Ale ne, musel se odolat. Kdyby ublížil soudruhovi, tak by Žeryk nebyl moc spokojen!

Hariho by docela zajímalo, co o něm všechno Anjel povídala. Že je divnej? Vlezlej? Nebo naopak spíše pozitivní věci? No, kdyby to byly převážně negativní věci, tak by ho asi nenazýval nejlepším kámošem Anjelky! Tak asi netřeba se strachovat.
"No, ano, zmínila. A to nejednou," usmál se. Ano, usmál se! A bylo to velice těžké! Ani nevěděl, proč házel takovou přetvářku. Stál mu vůbec tento Roihu za tu námahu? Jako jo, nechtěl zesmutnil Anjel tím, že by si tohoto divnovlka znepřátelil, to by nerad. Ale přesto mu furt hlodal ten vnitřní hlas, že *něco* mu sdělit musí. A vůbec mu nepomáhala skutečnost, že ho neskutečně iritoval vlkův styl mluvy. Nejspíš pokud by takto mluvil kdokoli jiný, tak by ho to tolik neštvalo. Minimálně by si nemyslel, že se takto vyjadřují jen intelektově indisponovaní jedinci.
"Žádný problém? To je dobře," pravil poněkud chladnějším tónem a pohlédl na Roižánka. I Hariho pohled už postrádal jakékoli stopy vřelosti. Už ho nebavilo skrývat své skutečné pocity. A ne, neplánuje mu teď vyznat lásku! Ale dát mu tučné varování!! Šel tedy k Roihovi o pár kroků blíž. Teď byl velmi, velmi blízko u něj. "Ale pokud se tu nebudeš chovat adekvátně, tak mi věř, že tu problémy mít budeš. Jasný?" zavrčel výhružně. A to určitě nebylo zdaleka jediné, co měl na srdíčku!! Ale k tomu až příště.

Mendriko x Kettu

"Zdravím," pravil a pohlédl na vlčka. Vidno nováček, asi Anjelky věku. Ty jo, smečka se pěkně rozrůstá! Což je jen a jen dobře, že jo. Teď ale bylo otázkou, co byl tento vlček přesně zač. Nevěděl proč, ale nepřišel mu dvakrát sympatický. Ale nechtěl aby tento pocit nějak ovlivňoval to, jak se k tomuto jedinci bude chovat. To by moc fér nebylo! "To jsem," odpověděl poněkud překvapeně, neb tuhle otázku, zda je nejlepším kamarádem Anjelky, nečekal. A pak mu to najednou došlo! "Ty seš Roihu, že?" optal se a ještě jednou si letmo vlčka prohlédl. Nějak nečekal, že tohle kvítko bude vypadat... takto. Teda, nebyl malej, to objektivně ne, ale oproti Anjel docela ano. Z nějakého důvodu si myslel, že ten její chábr taky bude mít nějaký gigantismus, nebo tak něco.
Snad netřeba říkat, že tahle nová informace moc na sympatii nepřidala, spíše naopak! Ale zatím to nechtěl moc dávat najevo. Chtěl ještě vědět, jak se bude chovat dál. Musí zanalyzovat, jestli je to fakt takovej chuligán, který by zbouchnul svou děvčicu jen, protože měl nějaké sobecké chutě! "Jak se ti tu zatím líbí?" Tak! To byl zvědavej.

Začalo se pomalu stmívat. Vlk by čekal, že se příroda začne pomalu ztišovat, ale místo toho tu začala jakási cvrččí párty. Ne, že by to bylo něco špatného, ale vlku z toho po chvíli prostě drbne. A navíc, s příchodem jara i přichází komáři a ti, jak je známo, mají v lásce vlhké prostředí! Ach jaj, všechno špatně.
Momentální období nebylo pro Hariho kdo ví jak veselé, ale ne kvůli nějakým upištěným komárům nebo cvrčkům. Kdyby tomu tak bylo, božínku, to by si zasloužil pořádnou přes frňák! Ale ne. To, co ho trápilo, byla Anjelka a ten její nový chábr, kterého ani ještě neviděl. Ani nevěděl, jak vypadal! Panenko skákavá. A aby toho nebylo málo, tak... ne, netřeba Ignis zmiňovat. Ten buří furt. Ale co Saturejka! Její nový domov ho stále bolel na srdíčku. Ale jen trochu. Fakt!
Chvíli zíral do prázdna a užíval si toho, že je tu sám, bez vlčí společnosti. Někdy potřeboval být chvíli osamotě a trochu se uvolnit. Žel netrvalo dlouho a zavál větřík, který s sebou přinesl pach soudruha. Ajéje. To vypadá na brzkou konverzaci!

Povzdechl si. No jo. Láska je v tomto opravdu jako nemoc, zamlží mysl a co pak? Rozhodl se před ní dále o Roihovi nepochybovat. Sice si myslel své, to ano, ale Anjelky názor nezmění a navíc, bylo by blbé ho stále před ní hejtit, když ho ještě neviděl. Ale však si ho najde. A bude pravej výslech.
A že to ví celá smečka? A on se to dozvěděl až teď? Boha, to je moula. Cítil se jako hňup, co je absolutně mimo dění. Jak je možné, že se o to dozvěděl tak pozdě? Měl se jí věnovat víc!
"To je dobře," pokýval hlavou. Docela ho uklidnilo, že se jí medikové věnují. Kdo ví, co se může všechno stát! Teda, nepovažoval březost za nějakou hardcore chorobu, ale Anjelka je tak mladá! To může být nějaký rizikový faktor, ne? Na to se bude muset zeptat Timka!
"Věřím, že to nějak dobře dopadne," rozhodl se říci, aby uklidnil Anjelku. Roihožku zliskat sice může a chce, ale už nechtěl být před Anjelkou nějak zbytečně negativní nebo tak. Stres určitě nemůže být zdravý pro vývoj děcek! "A, no, sice v tom žádné zkušenosti nemám, ale pokud bude třeba, tak vám s děckama klidně nějak pomůžu. Jo?"

"Hodný?" vykulil očiska překvapeně. "Kdyby byl hodný, tak by ti tohle přeci neudělal! Vlčice se nestane těhotnou přeci omylem," vyhrkl, ale pak si poněkud rezignovaně zavrtěl hlavou. Ne, nemělo smysl se nad tím příliš rozvášňovat. Pro Anjel to určitě bylo už těžké dost i tak. "Nemusíš ho přeci bránit. Ale dobře," povzdechl si. Bylo mu Anjelky velice líto! Kdyby toho chuligána nenašla, tak by mohla mít ještě život bez starostí. Spratek odporná, ten Roihu. Až ho najde, tak mu zakroutí krkem, ale raději mimo zraků Anjelky. Pokud by byl onen Roihu podstatně starší jak ona, tak mu možná nejen zakroutí krkem, ale provede jistý nenávratný zákrok.
"Ví o tom už S'Arik a medikové?" zeptal se starostlivě. "A hodlá ti ten Roihu aspoň pomáhat?" Nedivil by se, kdyby jí ten grázlík dal hnedka košem, jak se narodí. Užívat si, to jo, ale starat se, to ne!!

Přikývl. Bylo samozřejmě dobře, že Cielo trénink neodmítl. Teda, bylo? Harimu tak nějak začalo docházet, že faakt neví, jak trénovat druhé. I když, tento vlček byl vlastně už skoro dospělý, tak to trénink nebude, ale spíš jak to nazval Cielo, rozcvička.
"Napadlo mě, že by sis mohl třeba procvičit svou magii, pokud nějakou máš a pokud je na to vhodná," navrhl. No jo, na tu možnost si vzpomněl především díky Anjel, která ho ráda buřila s magií! A bodejť by ne, když milovala zvířatka a on se v ně uměl měnit.
"Nebo si můžeme nějak, no, procvičit kondičku. Běh, třeba. Ten se hodí vždy." Hlavně při lovu! Šnek těžko polapí zajíce. Což je pro šneky blbé, protože tito ušáci fakt chutí dobře!

Chvíli zaraženě hledel. Je tohle reálné? Štípněte ho, ať se vzbudí z té noční můry! Žel věděl, že žádné štípnutí nepřijde. Tohle nebyl sen, ale krutá realita, na kterou nebyl připraven.
"Ale... ale jak? Proč?" hlesl zatímco sotva zpracovával tu šokující informaci. Anjel je březí. Bude mít vlčata. Náhle se jeho výraz změnil z šokovaného a nechápavého na naštvaný. Ale na Anjel samozřejmě naštvaný nebyl. To na někoho jiného. "To ti udělal ten... ten Roihu, že?!" vyhrkl ze sebe a měl co dělat, aby nevyletěl z kůže. Ta odporná krysa myslící jen na jedno! Ksakru, nejraději by ho teď vykastroval. "Přinutil tě k tomu? Kde teď je?" Odmítal věřit tomu, že by si udělala mimina dobrovolně. Ledaže by ji důmyslně zmanipuloval. Proboha! Tohle bylo horší, než si myslel. Však ještě ani není dospělá! Teda, žádným expertem na březost nebyl, ale čekat mladé tak brzo určitě nebylo dobré.

Hari kupodivu nevěděl o jiném stavu Anjelky. Nejspíše tomu tak bylo dobře. Nemůže chudák dostat mrtvici v tak mladém věku! To by bylo škandální! Nu tak či onak, dřív nebo později se to dozvědět musí. A jak to tak vypadá, nejspíše to bude dříve.
Došel sem na louku s vidinou, že si procvičí magii a kondičku vůbec. Jestli má být bojovníkem, tak musí nekecat a makat! Ale jak to bývá, spatřil známou osobu. No jo, Anjelka! S tou si dlouho nepovídal. Měl by to napravit a zeptat se, jak to teda vypadá s tím chábrem, na kterého hází očko!
Nu, a tak se vydal za ní. Jeho nový mazel poletoval nedaleko něj. Byl jako pijavica. Kde byl Hari, tam byl i Zlomysl, i když tak mu zatím neříkáme.
"Ahoj!" pozdravil Anjel docela zvesela. Šok, že neměl teď chmury! Letmo si kamarádku prohlédl. "Ty jo, nějak jsi-" chtěl vyřknout svou první myšlenku, tedy, že přibrala, ale hned mu došlo, že je to fakt neslušné. Ale hned na to mu došlo, že tohle nebude jen tak. Veselí bylo to tam. Zaraženě se podíval na Anjel. "Jsi v pořádku?" Lepší slova ho nenapadla. Vypadala... těhotná. Ale jak? To přeci není možné! Musí být nějak nemocná! Ale co když..?

Na to, že je Cielo sám větším dítkem, raději nic neřekl, neb si myslel, že učitel by měl být aspoň trochu vyspělejší než jeho učni. Ale tak, nebyl přeci jen žádným přílišně dětinským blbečkem! Na svůj věk se choval adekvátně. Dospělcem ještě nebyl, tak nelze očekávat stoprocentně dospělé chování.
Nestor každopádně po chvíli větvičku přestal okusovat. Chvilku si ji zvědavě prohlížel a následně se s ní podrbal na hlavičce. No jo. To by žádná sova neudělala! Nebo ano?
"Je to možné. Ale kdo ví, co se mu všechno honí hlavou," pronesl Hari zamyšleně při pohledu na opeřence. Spíše se domníval, že ho pták bere za automat na potravu, ale tak, možná mu jen křivdí.
"Ale tak, to je asi jedno. Úplnou pravdu se asi nikdy nedozvíme," pravil a následně se podíval na Ciela. "Když jsme se tu tak bavili o učitelství, nechtěl by sis se mnou nějak zatrénovat? Je asi jedno co. Jen teda, o bylinách ti toho moc neřeknu."

"Ano, potkal. Vlastně mě zavedl do té Hvězdné jeskyně," přikývl Hari na Anjelky dotaz. Nu, raději už nezmínil tu skutečnost, že se ti dva málem porafali kvůli Ignisu. Ale naštěstí si to hezky vyříkali a k úrazu nedošlo! No jo, ohnivá smečka je holt žhavým kontroverzním tématem. "Taky doufám, ale vlk nikdy neví, že. Radši s ní umět dobře zacházet, než něčeho litovat." Jistota je jistota! A Harimu by se taky spinkalo o něco lépe, kdyby věděl, že Anjelka má nějaký způsob obrany, kdyby se něco stalo. Ale teď k onomu přírodnímu úkazu!
"No rozhodně nevypadá jako zdejší ptactvo," řekl poněkud tiše, snad proto, aby ho nepolekal zvuky! "Možná je to nějaký druh na pokraji vymření," napadlo ho následně. Nu, dávalo by to smysl. Kdyby byli běžní jako vrabčáci, tak by nebyl tímto jedincem tak šokován! Na další slůvka Anjelky jen kývl a šel pomalu blíže. No, vzhledem k tomu, že oba dva byli obříky, co mají přes devadesát centimetrů v kohoutku, tak netrvalo dlouho, než je onen pták spatřil. Ale neutekl. Jen se zvídavě pozoroval a zvláštně zašvitořil. A následně slétl ze stromu dolů! To možná bude tou Anjelky aurou, že se nebojí. Ještě že ji tu máme!

Timovo doporučení, ať si dává majzla, slyšel, ale nijak na něj nereagoval. Nebyl přeci důvod. Hari nebyl jedincem, který by si sám dal 1v1 proti nimlógovi. I když tohle Nimlog nebyl. Ale co to bylo?
"To teda," utrousil znechuceně na poznámku ohledně zápachu. Smrdělo to tu, jako kdyby si tu někdo dal velkou chilli večeři a pak měl průjem. Teda ne, to trochu přeháním. Ale chápeme se!
Jakmile zvolal ono hej, tak už zase onu bytost neviděl, takže zrychlil tempo. Naštěstí tento kraj byl plání, tudíž netrvalo dlouho onoho tvora zase spatřit. V lese, joo, to by byla jiná!
"To musí být vlk!" vyštěkl za běhu. Teda, stoprocentně si jist nebyl. Ale silueta by tomu odpovídala. Sice průměrný vlk nesmrdí jako hnůj, ale to neznamená, že by v jednom skončit nemohl. Tímto by pak dotyčný perfektně zastřel svůj pach. Ale kdo by to k čertu dělal? Netušil. Nu, kdyby se z vetřelkyně nestala Zdena, tak by možná stihla zdrhnout k lesům. "Stůj!" Sice pochyboval, že se dotyčný zastaví, ale zkusit to musel, kdyby náhodou! Kdo to ale mohl být? Určitě ne žádný přízračný soudruh, ten by neutíkal. Možná chalán od Anjelky? Nebylo by divu, kdyby tu měli tajné schůze. Přeci jen, byl prý tulákem a ti mají vstup zakázán. Ale zase jim nebránilo se stýkat mimo území.

Hari vskutku také zažíval hezkou procházku. No jo, začínalo jaro, kvetlo kvítí a Tim o něm vidno rád povídal. Ne, že by to Harimu vadilo. Kdeže! Rád se dozví něco nového. Možná ty vědomosti někde zužitkuje. Sice se medikem vskutku neplánoval stát, ale kdo ví, co se všechno může v životě stát. Nu, ale i tak. Uklidnit roztěkanou mysl? Zázračné to kvítko! "A není třeba ten heřmánek podobný něčemu jedovatýmu?" zeptal se. Však co kdyby ho při cestě začal bolet břuch a shodou okolností by kytku heřmánku podobnou našel! No nerad by se přiotrávil.
No, než aby mu Timek odpověděl, tak se radši zarazil. Něco viděl. Možná to vůbec nic nebylo, ale kdo ví? "Radši to zkontroluju," řekl hned. Kontrola ničemu přeci neublíží, no ne? Nimlog to sice s největší pravděpodobností nebyl, ale i tak. Kdyby si Timek myslel, že je to nějaký jelínek, tak nebude tak mimo. I když, byl to Tim. Ale i kdyby, žádný pach kořisti tu v bezprostředním okolí nebyl. Nejspíš se to tedy Timkovi fakt zdálo. Ale tak co? Aspoň bude mít Hari pocit, že na této procházce dělá i něco produktivního.
Vydal se tedy rychle k místu, na které Tim ukázal. Jeho nestor z něj raději slétnul.
A jak se začal přibližovat, tak měl pocit, že už vidí to, co viděl i Timek. "Hej!" zvolal. To žádný jelínek fakt nebyl!