Príspevky užívateľa

Jeho to bavilo čím dál více! Někoho otravovat byla prostě jeho parketa! Ať je to jakkoliv a ať si o něm myslí cokoliv. Jeho ego bylo dost vysoké na to, aby si nic nebral k od ostatních k srdci.
"tak to chci vidět" ozval se naposled před tím, co se schoval za jakési skříňky. Jeho magie ho zradila! Už byl zase viditelný, takže se musel spoléhat na své schovávací schopnosti, které jsou spíše neschopnosti. A nebo se jí konečně ukázat!
To už ale bylo pozdě. Vlčka skočila přesně k jeho úkrytu a on jen vyletěl na nohy aby se stihl bránit. Přeci jen mu hrozila, že mu nafláká. "baf" zazubil se na ni a napřímil se.

Možná by ostatní nebyli nadšení, kdyby věděli jak se tady pan Chris chová k ostatním a jak si z nich utahuje, ale byl tu jen on a ona! Takže se určitě nemusí ničeho obávat, ale přece.. vždyť je to jen sranda! "chytrý? Jasně!" poskočil do boku, tak aby se sám trochu napráskal o své poloze. "co mi dáš? Ukaa" povzbudil jí a opět se přemístil zase jinam. Sám ani nemyslel na to, že jeho neviditelnost není nekonečná a brzo bude mít zase smůlu s hraním. Pft to bude až vlčka uvidí, že taky potkala prcka, který je teď však nadšený, že je přeci jen o něco vyšší než někdo! Stalo se to vůbec někdy jindy? Asi ne. Vždy býval on ten prcek a teď je tomu jinak! No úžasný!

Zdá se, že mu jeho hra vychází. Vlčka se lekla a přišly otázky, které přesně očekával. Chvíli se ale držel ticho a mezitím se potichoučku přemístil na jiné místo než to, kde byl před chvílí. "já jsem já a jsem tam, kde jsem" odpověděl tlumeně a hlubším hlasem. Taková odpověď jí odpoví, ale zároveň vůbec! A to se v tuto situaci tak náramně hodí.
Už tak poznal, že se jedná o nějakou novou členku, viděl ji poprvé a ještě k tomu její pach taky nebyl zrovna moc cítit smečkou. Aspoň tu má skvělé přivítání v podobě schovávané! No kdo by to nechtěl?

jo, kdybych po tobě něco chtěl tak si tě seženu" oznámil a už už se chystal odejít, ale to už měl Nirix na srdci ještě něco. Úspěch? Jistě že uvidí. "na to se můžeš spolehnout" prohlásil hrdě a zašvihal ocasem.
Poté už jen chvíli sledoval jak Nirix pádí pryč. Sám se pak vydal sám svou cestou k nějakému úkrytu, který mu poskytne možnost přečkat tam den. Nehodlal podstupovat riziko styku se sluncem pft co by mu to dalo? Místo úspěchu by měl hned selhání a to by mu teda na bodech nepřidalo.

Vyslechl si jeho slova, která se vlastně dost podobala tomu co si myslí i on. Jen to tenhle vlk prostě uměl podat lépe. "vypadá to, že máme podobný cíle" brouknul. Nechtěl se tu nad ním moc vytahovat, přeci jen v jeho očích musí být Hunt beztak ještě škvrně co si naivně myslí, že bude nejlepší.
Ale raději dost o tom, se zájmem raději poslouchal dále. "hm.. více takových míst, to musí být zvláštní" řekl si více méně pro sebe, než vlk položil otázku na jeho původ. Neměl problém mu to říct, a tak spustil. "narodil jsem se v jedné ze zdejších smeček, kde byl ale jenom les, nic takového. Od tama jsem ale naštěstí odešel a teď jsem tu" zašvihal ocasem

Nirixovi poznámku si jen nechal projít hlavou a zdržel se odpovědi. Opět nechtěl říct něco, co by nebylo zrovna vhodné. "dobře dobře chápu- můžem teď už ale fakt dolů?" zareagoval nespokojeně na jeho slova chvíli před tím, než se Nirix konečně rozhodl vzlétnout. Chris se mu nebránil a nechal se opět vzít. Ostatně nezbývalo mu nic jiného, protože jinak by se dolů asi úplně nedostal. Možná by někde mohla vést nějaká cesta, ale když tu má osobní taxík, tak proč se snažit.
Netrvalo dlouho a konečně došlápl zpět na zem. Pokývl hlavou na poděkování Nirixovi. "asi ano" odpověděl a kouknul vzhůru na oblohu, která se opravdu už trochu měnila před tím, než vyleze slunce. "zda se, že se naše cesty opět na nějakou dobu rozdělí" vůbec ho to netrápilo.

Chris už byl v Kultu nějaký ten pátek a myslel si, že už prozkoumal více méně vše, co tohle území nabízí, ale jak tu tak neustále prozkoumává, vždy najde něco nového! Tentokrát to byla stará továrna, která vevnitř skrývala až příliš skvělých věcí!
Chris si nadšeně poskakovali přes překážky a všechny ty rozbité věci a mapoval si celý tento prostor. Tohle se mu prostě opravdu líbí! Žádný nudný les, ale trosky! To je to co ho teď opravdu bavilo. Každopádně ani tady nebyl tak sám, jak se zdálo. Po chvíli toho jeho blbnutí zaslechl i nějakou tu cizí přítomnost. Našpicoval proto uši a nenapadlo ho nic lepšího, než si s cizincem pohrát, ať je to kdokoliv!
Využil proto svou schopnost neviditelnosti a potichu našlapoval směrem k vlčce, na kterou měl již skvělý výhled. Nejprve ze sebe vydal lehké zamručení, slova si nechá pro pozdější strašení

V očích se mu leskl odraz měsíce a on se postupně propadal do svých myšlenek. Ne že by Chris nějak často přemýšlel nad blbostmi, ale tahle chvíle se přímo nabízí. Až moc mu to totiž vrací vzpomínky, ne na sledování měsíce, ale na hvězdy, které byly symbolem jeho rodné smečky. Huntley je vždy sledoval se svým bratrem a přemýšleli zda se na ně kouká i jejich táta, kterého ani nestihl poznat.
Zničehonic se oklepal a pohled od měsíce odtrhnul vole! Vždyť už myslíš jako Huntley! seřval sám sebe. Zdá se, že pro dnes asi už koukání do měsíce stačilo. Postavil se proto a koukl na Nirixe, který si to naopak vyloženě užíval. "um- můžem už dolů?"

Vyslechl si Nirixovi vysvětlivky. A že Hati tam někde bydlí? Takhle to zní strašně zvláště, jenže kdo ví jak to opravdu je. Třeba to tak je opravdu. Každopádně úkol je koukat právě do měsíce? Zdá se to být lehčí než si vůbec myslel! Jenže dostat nějaké to znamení.. No rozhodně už má Chris naplánovaný svůj program! Který hodlá praktikovat i teď. Posadil se hlavu zvedl vzhůru, aby pěkně viděl na měsíc.
"řeknu si pak" potvrdil tišeji a dále neřešil

Koukal na něj a čekal až ho bude moct následovat. Očekával, že ho Nirix zavede na nějaké skvělé místo, ale místo toho prostě vzlétl a odletěl. Chris se zarazil a zíral na něj. "nemám křídla jestli sis nevšiml" zavolal na něj, ale to už se okřídlenec vracel. Bez zeptání a bez jakéhokoliv varování ho popadl a vzlétl s ním. Tohle bylo ale opravdu neohledupné! Nirix má jediné štěstí, že Chris nemá strach z výšek ani mu změny tlaku při letu nedělají nějaký větší problém, takže si odpustil nadávky, i když by je fakt rád dal najevo.
Tohle mu připomíná ten zážitek s Aishilou. Tehdy použila svou magii a Chris měl možnost chodit ve vzduchu po zvláštních discích, které měla pod kontrolou. Tehdá se prve odlepil od země a zažil jak vypadá svět z výšky. A teď to tu bylo zase. Sice to nebylo tak pohodlné, protože měl fakt omezený pohyb, když ho drží jiný vlk.
I tak svůj pohled věnoval jasně zářícímu měsíci a poslouchal Nirixova slova "myslím" potvrdil tu krásu a pak se jen trochu zmateně zatvářil. Tu poslední větu moc nepochopil. "koukat na měsíc?" zeptal se

I když Nirixova slova nebyly zrovna moc příjemná, má štěstí že tu před ním nestojí právě Huntley, protože ten by si to asi vzal dosti k srdci. Vzhledem k tomu co si kvůli tomu prožil by ho to dostihlo více, ale Chris se tu a tím štvát déle nebude.
"dobré-" příkývnul na jeho omluvu. "dohlížej jak chceš, pokud mi nebudeš lézt za prdelí a překážet" odfkrl si a protočil očima. Jenže to už Nirix nadšeně vyštěkl něco o měsíci, a tak zvedl hlavu a podíval se směrem kam vlk. Prohlédl skrz díru ve stropu. Měl pravdu, měsíc jde opravdu celý vidět! "samozřejmě že chci" sklonil opět hlavu a podíval se na Nirixe.

Vlk očividně neměl zkušenosti s něčím takovým jako je rozdvojená osobnost, a proto s tím dost jasně nesouhlasil. Chris na něj ale jen zírá opravdu to myslí vážně? pomyslí si. "nevím jak je to možné, ale je to tak" zamručí "tohle není žádná schopnost a vůbec, má magie se zaměřuje na neviditelnost, ne na žádné duše" vysvětlil. Slyšet od něj tohle se mu moc nelíbilo, ale bohužel, hádky nejsou na místě, přeci jen je Nirix větší postavení.
"dávej si na ně pozor jaký jen chceš, ale smečce ubližovat nehodlám" prohlásil na konec

Vlk se zdál, že nemá moc problém s tím co mu řekl. Hlavní co bude těžké je, získat si důvěru, že tady vážně nebezpečí nehrozí. Už tak je něco že to vůbec přiznal a nesnaží se to tajit.
Vlk se pak ale zeptal na to, na co očekával že se zeptá. Jen si trochu povzdychne a koukne na Nirixe, který si ho začal obcházet. "z venku žádnou změnu nenajdeš" celkem rychle mu došlo proč to Nirix dělá tak ho chtěl ujistit. "v tomhle těle jsou prostě dva vlci. Huntley a já- Chris. Prostě dvě osobnosti" řekl jednoduše. Do většího rozebírání mu moc není. Už tak říká dost

Dobře, vypadá to, že to zde tak snadné nebude a vlk to chce vědět za každou cenu. A tak se do něj i pustil. Chris se na něj jen otráveně koukal a čekal až bude zticha aby teda mohl mluvit. Jeho pohledy nijak moc neřešil a prostě spustil.
"přišel jsem do smečky za vidinou lepšího života, pro mou rodinu" začal celkem zvláštně. "nechci mé rodině nadále ubližovat a nechci aby se staly mými oběťmi. Tam kde jsem byl předtím jsem se nedokázal krotit a toho zmetka Huntleyho jsem držel pod pokličkou" opět se na chvíli odmlčel "poznal jsem Kult, Hatiho, možnost být někde, kde bych mohl být sám sebou" koukl do strany "vlky, kteří se nemusí obávat, že jim ublížím, protože tady k tomu nemám důvod" dodal poslední větu, která je z toho všeho hlavní. Musí ho ujistit, že smečku nečeká žádné nebezpečí.

Sledoval jí. Sledoval každý její pohyb a věděl že něco není tak jak má. A ještě když sama řekla že se nic neděje? Ne! Něco se jistě děje a celé se mu to prostě nelíbí. Její další slova ignorovaly i když byl stejného názoru. Je rád že ji potkal, ale teď z ní chce dostat pravdu.
" Aishilo co se děje"
Zopakoval to stejné, co řekl před tím a čekal na odpověď.