Príspevky užívateľa
< návrat spät
Chris přeci jen musí přemýšlet nad tím, zda by to nebylo lepší, kdyby byl po smrti. Aspoň pro ostatní, které má rád. Jen je ohrožuje.. rodinu tak i přátele.. přestaň sakra! Přestaň si hrát na Hunta! Jsi Chris- Chris! nádech výdech a napřímil hlavu.
"jo, to jo"
Potvrdil nyní už trochu pevnějším hlasem než doposud. Nechce ze sebe dělat Hunta, prostě ne. Stačí, že mu tak vlčice stále říká. Měl by jí vysvětlit co je zač? Nebo ne- hmr.. uvidí, teď by ale měl odpovědět na její dotaz.
"bál jsem se. Bal jsem se, že ti ublíží, a tak jsem ho chtěl zadržet dříve, než by cokoliv stihl"
Zavrčel si trochu pro sebe a podíval se vlčici do očí
Nad jeho otázkou se musel jen trochu zasmát
"proč asi, baví mě to. Baví mě sledovat bolest cizích, mít v tlamě chuť krve a masa, cítit pach smrti"
Zazubil se
"Nejsem Huntley abych nad vším brečel, stranil se a povídal si s kytkama a hvězdama"
Pověděl, i když moc dobře ví, že vlk asi nebude chápat. Ale pokud spolu mají cestovat, Tím by měl vědět, že má tu čest s vlkem dvou různých osobností
"ještě že tak"
Lehce se na ni usmál.
"měl jsem štěstí. Při mém útěku jsem potkal léčitele.. sice ne bůh ví jakého profíka, ale zachránil mi život. Za což jsem mu vděčný. Pomůžu mu za to naučit se pořádně lovit-"
Odmlčel se. Možná už mluvil trochu více než chtěl.
"ale bez něj by už ze mě byla jen mršina"
Dodal tiše.
"tebe to nemusí mrzet! Ty za nic přeci nemůžeš- to ten hajzl byl silnější než jsem vůbec čekal" zavrčel si ještě pro sebe
Nechápavě koukal na ono stvoření, se kterým si dokonce povídáš. Neměl prostě tušení co to je, nikdy dřív to neviděl, a kdyby sis s tím nepovidala, asi by si myslel, že má halucinace.
Lehce se však usmál, když jsi ho ujistila, že je hodný. Ještě že tak.
"já jsem neskutečně rád, že jsi ty v pořádku! Bál jsem se o tebe na poslední větu se mu lehce prolomil hlas a přitiskl uši k hlavě
Musel se zarazit, když spatřil onu podivnou věc, která se u tebe drží. Moc se mu to teda nelíbilo, a tak zůstal tam kde je. Tudíž tak pár metrů od tebe.
Další důvod proč nešel blíže, bylo zmatení z toho, jak je tato vlčka nejistá. Lehce sklopil uši a koukal jí do jejích očí, které říkaly pravdu, že úsměv není pravý.
"Aishilo..." zopakoval nyní tišeji "já-- ahoj" netušil co říct, fakt ne, takže pozdrav bude muset stačit
Zvedl hlavu a krátce se zaposlouchal do okolních zvuků, které mu však v jednu chvíli přinesly i vcelku srozumitelná slova. Takže počkat-někdo zde je? Není ten hlas poněkud známý?
Nastražil uši a rozhlédl se po pláni, na věž se mu dostavil výhled vlci postavu. Černou postavu-- skoro až v něm hrklo s doufáním, že je to ta, na kterou před chvílí myslel.
Vydal se proto kupředu, přímo k vlčici, dokud neměl opravdovou jistotu.
"Aishilou!" zavolal na ni a mávl ocasem. Skutečně je to ona! Je v pořádku! Aspoň na pohled..
Postavil se nějak normálně na nohy, když se to podařilo i vlčici, kterou před chvílí srazil. Vypnul svou hruď a dělal ze sebe někoho vyššího, i přes svůj malý vzrůst. Jeho vrčení neustávalo.
"copak" odpověděl provokativně, načež se zvýšila i intenzita vrčení.
Chvíli ji takhle koukal do očí a občas sebou škubl aby jí svedl na špatnou stopu. Ano měl možnost zaútočit jinak. A to se mu i povedlo, v jednu chvíli se mu naskytla přímá cesta k jejímu krku, a tak se po ní okamžitě vrhl. Vlčice však měla taky dost možností jak se ubránit, zaútočit na zpět či uhnout
"za nic" odpověděl ještě na jeho poděkování.
Co se tvořivých dílniček týče, kdyby Tím vážně prosil, možná by se Chris i obětoval. Mooožna! Ale tvrdil by že za to může jen ta záchrana života. Ještě větší štěstí by však Tím měl, kdyby z Chrise dostal Huntleyho. To by tu pak byli dva blázni zamilovaní do kytek. A rovnou by si mohli otevřít vlastní tvořící stánek.
"zlí? Ne. To já jsem spíše zlej na ně" zazubil se "nebaví mě tam být. Nudí mě to a už vůbec mě nezajímají kecy o tom, že k nám mluví hvězdy"
Huntley- teda spíše zase Chris se opět toulal dále od své smečky, smečky, kterou už stejně za svou nepovažuje. Našel si i nového kamaráda, který se s ním rozhodl cestovat jako osobní léčitel. Jen se teď zase na chvíli odpojili.
Tim mu minule zachránil život, za což mu byl opravdu vděčný. Z onoho dne si Chris odnesl vcelku ošklivé jizvy, které poukazují v jeho očích možná tak na totální neschopnost.
Ťapkal si však po pláni s hlavou s klopenou a s náladou úplně někde. Zajímalo ho jak je na tom Aishila- co se stalo po tom co utekl ona, tak i ona? Je v pořádku?
Huntley se opět potuloval v okolí kultu.. jenže dnes to nebyla jen tak nějaká prohlídka jako jindy, ale opravdový cíl potkat někoho, kdo by ho zavedl ke zdejšímu Mesiášovi.. Zvláště po tom, co to minule s Lailah nevyšlo.
Kráčel si podél hranic a hleděl před sebe, snažil se zaznamenat cokoliv, co by mu napověděla něčí přítomnost. Musel však myslet na tu částečnou bolest, která se mu upíná na hrudi.. opustil zbytek rodiny.. domov.. přátele.. jen aby mohl být Hatiho. Byl proto opravdu připraven se potkat se zdejším vůdce.
Jeho žádost o pomoc nevzal nijak blbě, naopak je opravdu odhodlán mu pomoct. "dobře, naučím tě lovit" jako jo, hlavou mu proběhlo pár myšlenek, proč to sakra už neumí, ale tak asi má své důvody. Chápe to. Počkat- Chris to fakt jakože vážně chápe? Je snad možné že z něj mluví i Huntley? Přeci jen je teď trochu klidnější.. pft-
"pletení věnců? Jako z kytek? Bez toho se asi obejdou" odpověděl. Chrise kytky fakt nezajímaly, ale naopak kdyby tu byl Huntley, ten by skákal radostí.
"takže budeme cestovat hledat tvé vzpomínky spolu. A najdeme ti dobrý domov" pověděl. "moje doma? Doposud to byla smečka Přízračných, ale tak už jim já říkat nehodlám, chci pryč, neberu je jako domov, takže- vlastně nemám domov" vysvětlil
"pomohl jsi ty mě, pomůžu já tobě" oznámil mu "společně se můžeme pokusit najít způsob jak tě zpátky dostat do-- svého živlu, léčitelského" navrhnul. Pomalu sám netuší proč to vlastně dělá a proč si na krk hodlá věšet někoho dalšího, ale jedná v podstatě bez přemýšlení.. nebo spíše jako by dostal rozum. Ale počkat- Chris a rozum? To nějak nejde dohromady ne? Nebo že by měli někteří vlci jako je Tím nějaký magický vliv, který naplňovali Chrisovi hlavu mozkem? Kdo ví.
"jo! Neřekl bych teda, že zrovna nějak moc cestuju, ale po Norestu šmejdím to je pravda. Jen se občas musím ukázat v té smečce dokud opravdu neodejdu" zamručel si nad tím pro sebe, ale vlastně hned ztichl, líbilo se mu, že Tima ten návrh tak nadchl, je to zvláštní
"věřím, že si brzy jistě svůj domov najdeš" pověděl na zmínku, že není členem žádné smečky. Chris to sice už věděl z pachu, ale na to to říct, byla teď aspoň vhodná chvíle.
"myslím, že to není nic tak strašného, abych se neobešel bez nějakých kytek. Ale i tak díky za starost" odpověděl svůj názor k věci. Netušil co by mohl takový zánět způsobit, ale on na to možná doplatí a do příště bude vědět.
"asi máš nějaký přirozený talent" řekl a zívl si, načež zase pokračoval s mluvou. "ale jestli je nějaký ten tvůj zapomenutý reflex právě léčení, myslím že by se dost hodilo si n anej zase vzpomenout. Mohl by jsi dokázat hodně." pronesl celkem rozumně na to, že to říká právě Chris, ale to by to nesměl zqvršit ještě blbou poznámkou na konec. "aspoň bych třeba měl osobního ošetřovatele"
Přikývl "vlastně se to asi tak dá říct, je to vlastně vyrovnané, dvě smečky nudné a dvě ve kterých se aspoň něco děje"
Pověděl a zazubil se. Chris si ale uvědomoval, že by možná takhle mluvit neměl, nechce-li přijít o dalšího vlka, se kterým je společnost vskutku dobrá.. až na to že má štěstí právě na typy, kteří po násilí teda moc nejdou.
"právě že asi ne, rozhodně bych tu teď bez tebe nebyl. A havěť by si hodovala na mém těle"
Odpověděl mu s pohledem do očí
Konečně to měl za sebou. Konečně konec čisticího utrpení! Jenže jak tak očekával, vlček se celkem polekal. Vzdálil se a ještě zakoktal! No, ještě že jen to, Chris si tak trochu myslel, že rovnou zdrhne, ale tak aspon ví na čem je.
"to nemá rád snad nikdo z Přízračných, proto jdu od tama pryč. Mezi ty, co to aspoň ocení." pověděl. Tak rád by se zvednou a byl Timovi aspoň trochu vyrovnaný, ale měl smůlu byl ještě na nějakou dobu odkázán dělat zde neschopný Dahmer koberec. "ale ty můžeš být v klidu" nadhodil a zas na něj koukl ",za tu záchranu života si nezasloužíš o ten svůj přijít" pověděl a vydechl.