Príspevky užívateľa

Otřel se hlavou o tu jeho, když byli zase v objetí, ale poté zase ten oční kontakt. Všem jeho slovům přikývl a snad i stydlivě se usmíval, když ho bratr tak chválil. Vždyť tohle si Hunt snad ani nezaslouží..
"alespoň se tam už s pár vlky znám a v jejích očích nejsem nikdo špatný" pousmál se a ujistil bratra, že nejde jen tak do ničeho nebo někam, kde ho snad nemají v lásce.
"určitě! Budu se snažit a dřít jako nikdy, abych se rychle dopracoval k tomu, aby ve mě věřili a mohl opustit hranice" odpověděl a lehce mávnul ocasem.
"má cesta poté povede rovnou k tobě" dodal a zase se natiskl na bratra do objetí.

Poslechl si S'Arikova slova a či si budem, vůbec nic si z nich nepřebral. Je již plně rozhodnut a tohle ho nezastaví. Přeci jen je hlavním motivem onen strach z ublížení rodině a blízkým z této smečky.
"co tím myslím? Myslím tím to, že já jakožto Chris" dál větší důraz na zmíněné jméno. "občas přeberu vládu nad Huntleyho tělem a vydám se tak trochu strašit ostatní" zazubil se úsměvem. "jak jsem říkal, naposledy jsem sebral život jednomu chudákovi a musím uznat že jeho maso bylo vskutku, lahodné" olízl si pysky a proskenoval Alfu pohledem.
"a ne, nejednám bez Huntovo vědomí, on sám šmejdí kolem kultu snad více než já" uchechtl se

Nadále nic neříkal. Nechával bratra tu informaci zpracovat, protože viděl, jak ho to vcelku zaskočilo. I přes to vše Finn dokáže podpořit druhé, aby se oni cítili dobře.
"budu, slibuji" kývl hlavou pro souhlas.
Tohle na svém bratrovi prostě obdivuje.. tak moc dokáže pro dobro druhých i přes to, že jeho samotného to může bolet.
Nadechl se a hlasitěji vydechl, načež se mu na tváři objevil lehký úsměv.
"děkuji ti" přišlo mi to prostě namístě, udělat aspoň tohle málo za to vše, co pro něj bratr dělá

Tisknul se na bratra ještě více. Musel se zároveň lehounce usmát bráškovo slovům. O to více bolel ten fakt, že ho chce opustit, že už si navzájem nebudou tak nablízku jako doposud, ale.. ale je to lepší možnost, než kdyby se stalo bůh ví co a bratra by snad připravil o život.
Couvnul a kouknul mundo očí. Chvíli po jeho otázce ještě mlčel, neříkal nic jako by snad nevěděl, nebo se bál říct, ale co nadělá. Pokud se chce s bratrem alespoň minimálně vídat, musí vědět kam odchází.
"Kult- tam chci" tam mě chce Hati pověděl mu a stáhl uši.

Je pravda, že kdyby věděl co se těm dvou honí v hlavě, asi by se na to vše vykašlal, odešel by a nechal je tu, ale bohužel to netuší. Bílý vlk svými slovy postupně vážně působil klidněji a bez žádného úmyslu. Proto také intenzita Chrisovo vrčení slábla, ale úplně ještě nepřestal
"a proto pak jen tak celkem nebezpečně vrčíš" nadhodil. Teď už si nemusel dávat až takový pozor, tak to využil pro proskenování cizince a prohlédnutí si tak jeho vzhled.
"no jen aby" reagoval okamžitě. Jeden totiž nikdy neví, co takový kouř může znamenat. Třeba by je to mohlo otrávit, uspat nebo cokoliv dalšího, a to asi úplně nechce ani Chris ani Aishila

Po skončení svých slov nechal mluvir zas ebratra, stejně neměl skoro nic co dodat, až na to, kam plánuje jít až by opustí přízračné. Nechtěl mu do jeho slov nijak skákat, ale když se Finn zmínil o tom, že měl být lepší, neudržel se.
"ty jsi ten nejlepší bratr, kterého můžu mít! Ty si nemáš co vyčítat" vyhrkl ze sebe načež ho zase nechal mluvit.
Neposlouchali se mu to nijak moc dobře, ale rozhodně to je jednoduší, než kdyby mu v tom bratr bránil, vymlouval by mu to a Hunt by si musel pevné stát za svým až by se snad pohádali. Takhle je tu stále ta možnost, že se budou moct aspoň občas vídat.
"i já tě mám nadevše rád" zamumlal, když mu bratr zrovna odstraňoval slzy z obličeje. Stejně tam hned byly zas. Nakonec Finna ale jen znovu obejmul. Teď by ho zároveň nikdy nechtěl pustit. Sakra jak by to bylo normální, nebýt toho hajzla, který mu tak musí ničit život! Chris blbá!

Nechal bratra opřít se tak o něj a sám jen zavřel oči.
"Chris.." zopakoval si tiše pro sebe.
Po další otázce mu ale přejel mráz po zádech. Má se přiznat? nemá se přiznat? Hmm.. asi bude lepší říct pravdu, když už jsou u toho.
"odjakživa" odpověděl jednoslovně a velkém dost skleslým hlasem. Možná, že kdyby to řekl dříve, zbavili by se ho.. a teď už je třeba pozdě..
"myslím, že nejlepší pomoc bude, od vás odejít, ať jste v bezpečí" pronesl zadržujíc slzy. Opustit někoho jako je Finn by bylo opravdu těžké. Couvnul od Finna a zaujal vážnější postoj. Od toho co matka odešla, nejsem už skoro vůbec sám sebou.. opravdu jen výjimečně. A teď? Podívej se na mě! Vše nasvědčuje tomu, že jsem někoho zabil! A ne jen nějaké zvíře!" celkem přidává na intenzitě a slzy mu pomalu začínají stékat po tváři. "a proč jsi ty používal mlhu mezitím co jsem byl uprostřed? Chtěl jsem ti jako ten Chris něco udělat! Že jo? teď už se mu ale úplně prolomil hlas a přepadl ho spíše pláč, skrz který ale pokračuje v mluvě. 'nehodlám ohrožovat celou smečku a rodinu, která mi zbyla!" dodal.

Na další odpověď se již nezmohl. Teď pro něj bylo důležitější udržet vlčku v bezpečí před potenciálním útočníkem.
Sledoval každý jeho pohyb, když pomalu vycházel ze svého úkrytu. Postupně mu připadal, i přes jeho velikost, celkem klidněji než očekával. Naštěstí vlk nepůsobil nějak přehnaně agresivně, ale zmíněný dým, který se objevil, na důvěře moc nepřidal.
Neobtěžoval se ani vrátit pozdrav. "chceš snad něco?" otázal se skrz neustupující vrčení. Když si ale Chris všiml, že se vlk dívá i po Aishile, která stojí za ním, nenechal to taktéž jen tak. Zabraňoval mu se na ní vidět tak, že se pohyboval stejně jako on, aby mu prostě závazek ve výhledu.

Pohlédl na něj, když se vzdálil. Kouká na něj a napjatě čeká, co poví. Zvedl uši, když slyšel své jméno.
"co- cože? Jak jiného vlka?" trochu nechápavě pověděl. Nebo možná chápal, ale věřit tomu nechtěl kdo ví.
Pohled však sjel dolů, dolů na tu krev, kterou se bratr zašpinil.. vidět ji na něm není nic pěkného. Nerad by aby takhle jednou bratra viděl, ale s jeho vlastní krví na sobě. Tohle mu akorát dosvědčuje v tom, že myšlenky o odchodu pryč, jsou na místě.

"Finne?" okamžitě s ohlédl se za hlasem, načež mlha pomalu zmizela a on měl tu čest vidět svého bratra.
Okamžitě se natiskl na něj a hlavu zarazil do bratrovo srsti na hrudi.
"jsem.. proč bych nebyl" trochu zamlaskal, nějak se mu nelíbila ta chuť, která se mu rozplývala v tlamě. Bylo to fakt divné, hlavně když pak viděl tu krev, od které je celý potřísněný. Celkem se zalekl a okamžitě se musel zeptat "jsi v pořádku ty? A ne.. nebolí." snažil se odpovídat průběžně na všechny dotazy, ale ten poslední se mu teda moc nezamlouval..
"výpadky paměti? Žádné nemám.." zalhal, i když mu bylo jasné, že toho něčeho byl Finn právě svědkem. Koneckonců tyhle jeho stavy, které tají a sám neruší co jsou způsobují jeho chováni, kdy se nesnaží hledat konflikty, více se nervovat apod..

"jo, přesně tak. Alespoň něco zajímavějšího než příroda že? Ale do města se brzo snad taky podívám" zazubil se "jako člen kultu, doufám" odpověděl otázkou. Každopádně Aishila nebyla jediná, komu se do nosu dostal čísi pach. Nepřívětivě zamrčel. Chris to ale nebral na lehkou váhu, přeci jen cítil jakousi povahu vlčici ochránit, kdyby nastalo cokoliv.
Teď však ale nic moc nezmohl, byl jen opravdu obezřetný, když v tom.. to zavrčení! Nepřirozeně hluboké a rozhodně nenaznačovalo nic dobrého!
Okamžitě přiskočil před vlčku tak, aby byl mezi ní a zdrojem onoho vrčení. Sám vytasil své ostré tesáky a začal pořádně vrčet ku vlkovi, kterého konečně mohl i vidět, kdo by teď mohl vůbec přehlédnout takhle bílou srst, zase!

Krátce přidal na hlasitosti vrčení, když vlk podal zase další narážku proti němu.
Když v tom ho něco.. teda někdo! Kousl do ocasu! Švihl prudce ocasem a okamžitě se ohnal. Ještě několikrát rafl, ale nic.
"když já nemůžu najít tebe, nenajdeš ani ty mě!" chtěl použít své zneviditelnění, ale- ono je ještě světlo což znamená.. že Chris tu magii nemůže použít, jedině Hunt! To by znamenalo, že se musí stát Huntem! Ale to se mu ani nechce!
Naivně si myslel, že by to mohlo vyjít. Avšak umožnil Huntovi zase převzít velení nad tělem. Akorát mu nedošlo, že když bude Huntem, asi ho úplně nedonutí se zneviditelnit co, smůla.

Huntley byl zase při svém vědomí. Nechápavě se začal rozkoukávat, akorát neviděl nic jiného než mlhu. "kde- kde to jsem" začal se ptát jen tak od ničeho a vůbec si nevšímal, že tu kolem něj snad někdo chodí. Stáhl ocas a sklopil uši.

Krátce přidal na hlasitosti vrčení, když vlk podal zase další narážku proti němu.
Když v tom ho něco.. teda někdo! Kousl do ocasu! Švihl prudce ocasem a okamžitě se ohnal. Ještě několikrát rafl, ale nic.
"když já nemůžu najít tebe, nenajdeš ani ty mě!" chtěl použít své zneviditelnění, ale- ono je ještě světlo což znamená.. že Chris tu magii nemůže použít, jedině Hunt! To by znamenalo, že se musí stát Huntem! Ale to se mu ani nechce!
Naivně si myslel, že by to mohlo vyjít. Avšak umožnil Huntovi zase převzít velení nad tělem. Akorát mu nedošlo, že když bude Huntem, asi ho úplně nedonutí se zneviditelnit co, smůla.

Huntley byl zase při svém vědomí. Nechápavě se začal rozkoukávat, akorát neviděl nic jiného než mlhu. "kde- kde to jsem" začal se ptát jen tak od ničeho a vůbec si nevšímal, že tu kolem něj snad někdo chodí. Stáhl ocas a sklopil uši.

Teď už se neudržel a musel se upřímně pousmát Aceovo slovům. "děkuji.. je super mít tebe za bráchu" opětoval mu milá slova a sklonil? hlavu k němu. Trochu do něj čumákem šťouchl a kamarádsky mu olízl nos.
Slzám se však nevyhl. Kdo ví, zda slzy štěstí nebo smutku nebo snad všechno dohromady. Tak i tak mu jedná stekla po tváři.
Ace se pak ale zeptal na onoho vlka, za kterým se Hunt vydává.
"hm? Ále nic" usmál se a nic víc k tomu neříkal, bude to tak lepší.

Vlk, který ho držel u země už vypadaly že má dost. Nebylo proto moc složité se od něj dostat a postavit se na nohu. Postaví se čelem hnědému vlkovi, který byl oproti němu vskutku.. velký.
Vzdálil se však od okřídlence, aby mu snad neútočil na nohy a nyní byl připraven na boj se hnědým.
Na novo vytasil své tesáky a začal vrčet.
"tak co, bude něco nebo zde budeš jen stát jako neschopný zbabělec" pokusil se vlka alespoň trochu vyprovokovat.