Príspevky užívateľa

Poslouchal vlčkova slova. Mlčel a ani neceknul, upřímně objevil se v něm zájem, když se malý také zmiňoval o odchodu.
Počkal si až domluví, načež po krátkém tichu začal mluvit Hunt.
"je pravda, že tě opravdu chápu. Cítím to úplně stejně"
Pověděl při stálém pohledu před sebe.
"také odsud odcházím" sdělil mu narovinu. Když řekl Ace, tak i on.
Vydechl a podíval se na něj. "kam tvá cesta nyní povede?" zeptal se ho klidným, ale zlomeným hlasem.

"ano, to samozřejmě" souhlasil s vlkem, výjimečně nevyvolává konflikt. Zajímavé.
"myslím, že bych si s tebou poradil, už jednou jsem si pochutnat na vlkovi" zazubil se. Jeho zuby se zableskly pod měsíčním svitem.
Výjimečně pochybuje, že ho zastrašil, když má za sebou celou smečku, ale i tak se tím rád chlubí.
"tak na shledanou již brzy, na území Hatiho" odpověděl jako náznak rozloučení a pomalu se otočil a vydal pryč. Neoxiduje víc, což je možná menší plus pro něj.

Kráčel si vpohodě dále až do doby, kdy se z ničeho ozval hlas. Konečně zde někdo přišel, konečně někdo. Hlas mu nebyl nikterak povědomý a pach? Ten také neznal. Jen lehounce cítil, že tento vlček je ve smečce nováčkem.
"ne nejsem od vás!
Zvolal aby mu potvrdil jeho slova.
"ale brzy bych snad mohl být"
Dodal a zazubil se. Neskutečně se těšil na dobu, až ho Hati také vezme pod svá křídla. Ale bohužel si bude ještě muset počkat. Jeho současná smečka ho celkem brzdí.
"já vím já vím! Jsem na odchodu" ucouvl a přikývl hlavou aby uznal úctu vůči členu. Je divné tohle vidět zrovna od Chrise, ale když něco chce, očividně je schopen pro to udělat cokoliv.

Chris se zase zatoulal pod rouškou noci, ke smečce, která ho tak láká. Chtěl do ní, ale hranice nepřekročil, to si tady nedovolí. Huntley jako takový by tu šel až s definitivní žádosti o přijetí, aby zbytečně neoxidoval, ale Chris? Ten si nedá říct.
Koukal do temnoty, která se line mezi domy, doufal že někoho potká a mohl by si s ním o smečce pohovořit. Ale nejlépe kdyby to byl někdo, koho ještě nezná.
U tiama ví, že by mu beztak dal přes prdel, když se tu už Huntley tolikrát šmejdil.
No, uvidí na koho narazí.

Držel se ho jak jen mohl. Ale z části bylo účinné i vlkovo máchání sebou. Chris, ač se snažil, se nezvládl celou dobu udržet na jeho zádech jak na nějakém splašeném býku.
Převážil se a spadnul k zemi, ne však sám. Vlka stále držel, což znamená, že ho strhnul sebou.
Pod vahou vlka, který teď jistě zajistil aby se mu nepodařilo znovu vstát, na zemi jen ležel a vrčel na něj. Neškubal však nijak sebou, zbytečné.

Není sice vidět, ale slyšet jde opravdu cokoliv. Také stopy na zemi jsou viditelné. Vlci přemýšleli nad jeho polohou, očekával útok. Couval a vyhýbal se tak ohni, no potom odskočil o dost více, když se rozhodl skákat i jeho protivník.
Odběhl o kus dále, aby to zde na chvíli ovládlo ticho, načež se rozběhl a skočil Alaricovi na záda. Zakousl se mu do krku a znovu se objevil, už nebyl neviditelný. konečně! Konečně ta lahodná chuť vlčí krve! nechtěl se pustit, ale o tom tady holt nerozhoduje. Bohužel i když je jeho protivník mladý, není to s ním tak lehké Jak s tím vlkem tehdy v mrtvém lese.

Protáhl se a ani se neobtěžoval vůbec na dalšího vlka podívat. Jeho slova šly jedním uchem tam a druhým ven.
Vlk před ním se nechal pohltit ohněm, ze kterého jde cítit jakýsi chlad. Jakoby nestačila ta přicházející zima.
Ignisan se proti němu zase vydal, pokusil se ho povalit, ale marně. Chris se sice vyhnul tomu aby byl zase na zemi, ale ostré zuby se mu do ramene přeci jen zakously.. a to si nenechá líbit!
Zmizel vlkovi před očima, mohl sice cítit že to co držel se mu vyškublo, ale po Chrisovi jako by se slehla zem. Využívá nyní svou magii neviditelnosti pro svůj prospěch.

Nechal se. Nechal se povalit a přišlápnout. A udělalo to s ním něco? Ne. Uznává že to sice není nejpříjemnější, když mu někdo šlape na krk a vypadá to tak poraženecky, ale jen tak se nevzdá. Při pádu sice zaslechl dalšího vlka, ale teď se věnoval tomu mlaďochovi.
Nechal ho říct si svoje, načež odpověděl.
"tak zameť, čekám na to" odpověděl a následně se Alaricovi pořádně zakousl do nohy. Škubl s ní tak, že Alarica strhnul a on byl schopen uniknout a postavit se zpět na nohy.

"já ti zase radím vylepšit techniky vyhánění cizinců z hranic" usmál se na něj. Rozhodně to s ním nehlo nijak tak, jak by to vlk očekával.
Našpičkoval uši po jeho dalších slovech.
"násilí? Jen do toho"
Postavil se tak, aby ukázal, že je připravený bojovat o to, kdo zahraniční zůstane a kdo ne. Nebál se ho. Ego měl vyšplhané pořádně vysoko po tom, co ukončil život už jednoho vlka.

Chris se pomalu zastavil a následně se k vlkovi otočil čelem. Naklonil hlavu na stranu a zíral mu upřeně do očí.
"to je smůla že už za nimi jsem" zazubil se.
Provokuje a hodlá provokovat dál. Prostě úplný opak Huntleyho. Hunt ten by se k ignisu ani náhodou nepřiblížil natož aby vyvolával konflikty. A Chris mu postupně jen ničí pověst.
Ale smůla nic s tím nenadělá, ještě když stále moc netuší o Chrisově existenci.
"co se teď stane? Zabiješ mě?" zeptal se Chris provokativně.

O ignisu vlastně slyšel celkem nepěkné věci. Ten kdo překročí hranice, zemře? Hah! Už teď vidí že to je lež, vždyť ještě žije! Zasmál se sám pro sebe a zakroutil hlavou.
Nikdo na něj neletěl ani neřval ani nic, tak byla jeho ostražitost slabší, jak je u něj známo. Ale vítr byl nápomocen, do nosu mu zavál pach jasného ignisana. Zajímavé že to jen cítí, ale nikdo se na něj zatím nevrhl, pfft.
Po chvíli si také všiml nepřirozeného světla přicházejíc někdo z míst za jeho zády, což vlastně znamená, že mu osvětluje jeho krásnou prdel. No tohle, někdo se kouká bez poplatku.
Na druhou stranu byl ale nadšen, že se někdo ukázal, nereagoval ale nijak, jenom čekal na útok z prostější strany

Slunce se pomalu schovávalo z aobzor a dávalo prostor měsíci, převládnout oblohu a naplnit Norest tmou.
Šerem, které se linulo po vřesovišti se dal zahlédnout modrý vlček, který už na pohled vypadá, že nemá nejlepší úmysly.
Chris. Zase je na povrchu on. V podstatě si už skoro každou noc bral vedení nad tělem. Přeci jen v noci, může magii používat on. Ve dne je mu na prd.
Chris se potuloval podél hranic ignisu, jejich sousedů. Možná kdyby byl u hranic z druhé strany, až tak by to nevadilo, přeci jen sdílí jednu hranici a nikdo by ho nemohl pořádně obvinit. Jenže to mu bylo fuk. Podle terénu hranici občas přešel a občas se zase vzdálil. Provokuje jak tehdy u Nihilu. Doslova vyhlíží až se objeví někdo s kým by se mohl utkat

Chris byl poslední dobou venku více, než snad samotný Hunt. Ještě aby ne, Huntley jako takový by už spíše uvažoval o bůh ví čem aby snad ukončil své trápení. Naštěstí Chris nedovolí zničit jak tohle tělo, tak i sebe. Vybíjel si bolest zlostí a agresivním chováním, na které už doplatil jeden vlk a málem i jeho vlastní bratr!
Dneska se Chris rozhodl si trochu pohrát, pohrát ve stylu narušení území a vyvolání čehokoliv, při čem by mohl vybít snad všechno co ho tíží.
Svižnějším krokem si vykračoval po území, na kterém rozhodně neměl nic dělat. Doslova vyčkával až si ho někdo všimne a bude moct jednat.

Ať je to kdokoliv, ztratil zájem se více zajímat. Stejně za chvíli dotyčného pozná, nevypadá totiž, že by šel pryč, právě naopak.
Jak si tak vlk kráčel, Huntleymu se do nosu začal dostává pach onoho příchozího. Ace
Povzdychl si a jen očima na něj hodil pohled, po jeho pozdravu.
"ahoj" odpověděl. Ta slabost, která šla slyšet v hlase obou vlků byla příšerná. Tak mladí a tak zlomení. Ace je sice energeťák, který o tom brzo nebude tušit.. ale Hunt? No, uvidíme jak si podaří pryč z této smečky.
"také ses přišel pokochat pohledem na místo, našeho prvního nádechu?" zeptal se bratra, při pohledu před sebe.

"ne já.." na chvíli se odmlčel, netušil jestli to má říkat, ale tak když už začal.. "oficiálně jsem smečku ještě neopustil, ale.. chci pryč protože-" stáhl uši a rychle hledal slova, jak vše zkrátit. "nedokážu už tam nadále být! Vše mi připomíná rodiče a zradu, jsou tam už jen mi sourozenci a já- já s nima nemůžu už zůstat na blízku! Nechci jim ublížit.. Zabil jsem vlka!" vhrkl ze sebe. "teda,ne já, ale- ale něco ve mě! Nevím co to je, ale nechci tím ublížit nikomu, a proto chci hlavně k Hatimu! Ten by jistě pochopil ne? A navíc tady budu dost daleko!" konečně ukončil svá slova. Je pravda, že to celkem prosítil, možná vypadá jako totální histerak, ale co nadělá v návalu všelijakých emocí.
Každopádně pokusil se pak alespoň trochu vzchopit. S hlubokým výdechem odpověděl na její otázku. "Ano!" potvrdil a ještě kýval hlavou. budu jeho? přejel mu mráz po zádech, ale na jevo dál jen oklepání se. "jenom jeho" odpověděl.
Snaží se sám sebe uklidnit aby zase nebyl mimo.