Príspevky užívateľa

Huntley u studánky, která mu je dosti blízká. Před více než dvěma roky na tomto místě přišel na svět. Proto mu taky přijde vhodné, se s tímto místem rozloučit, bude-li mu dovoleno odejít.
Se sníženou hlavou sleduje svůj odraz na hladině. Hlavou mu koluje mnoho myšlenek. Jak výčitek, tak i dobrého pocitu. Nejvíce ho však bolí, že už nebude nablízku se svou rodinou, život jde ale dál a holt to musí přijmout takovéy jaké to je.
Jemně cukl uchem, když cosi zaslechl. Následně natočil hlavu směrem onu k místu, na kterém zahlédl čísi postavu. Pach mu napovídal identitu příchozího stvoření. Nic však nedělal.

Tak jak koukala ona něj, koukal i on na ni. Prohlížel si ji a nemůže popřít, že růžová záře tvořící znaky na jejím těle, vypadá fakt nádherně.
Nezabýval se tím však zbytečně dlouho. Raději se zaměřil na její slova. Prve neodpovídal, bylo očividné, že vlčka mluví spíše k sobě než k němu. To se však změnilo poslední otázkou, a to na zájem ke členství v kultu.
Pohlédl jí do jejich žlutavých očí a po krátké rozvaze nad odpovědí, přikývl na souhlas."je to tak" odpověděl a zvedl uši. Teď už se snad nemá moc čeho bát, tak nemusí vypadat jak posera. "rád bych odešel z mé současné smečky, ve které jsem se narodil, a přidal se zde k vám, k Hatimu" pronesl tiše. Žádné lži, jen čistá pravda.

Huntley dnes nebyl zase sám sebou. Chris vylezl na povrch a to je také důvod proč je tady. Hledá S'Arika a kde jinde by ho mohl začít hledat než právě v noře alf.
Huntleyho návštěvy kulťanů vyvrcholilo k tomu, že Chris už tady prostě nechce být. Má pocit m, že tady fakt nepatří, ale Kult? To je něco jiného.
Huntley jako takový by se ještě nějakou tu dobu zdráhal co se týče opuštění rodiny, ale děti si berou příklad z rodičů, a jeho matka se také rozhodla je opustit! Proto si to zde bere na starost Chris. Tak i tak sourozenci jen tak nezmizí a rozhodně je ještě někdy uvidí, takže ho tu nic moc nedrží. Teď však jen doufat, že to S'arik vezme vpohodě a dovolí mu vůbec jít pryč.

Zanedlouho se v jeho zorném poli objevil vlk, kterého před chvílí zaslechl. Takový kámen ze srdce mu spadl, když zjistil, že to není Tiam. Aspoň, od něj nedostane vynadáno. A dokonce to ani nebyl vlk, ale vlčice! Uf.. už už chtěl v duchu poděkovat hvězdám, že ho ochránily, ale v tom si uvědomil.. když má zájem o Kult, neměl by hvězdy zahodit a děkovat tak Hatimu?
Zatřásl hlavou aby tohle zahnal a podíval se na vlčku, která mu položila dotaz, který samozřejmě očekával.
"nejsem" potvrdil, že mezi ně nepatří a ucouvl o kousíček dále od hranic. ", zvědavost a zájem vůči této smečce" odpověděl upřímně. Nehodlá tady lhát, to by mu nedělalo dobrý dojem.
Každopádně radši ani nemyslel na to, jak je malý oproti vlčici.. sice to u něj není už žádná novinka, ale.. i tak to není úplná výhra.

Huntley byl na chvíli zase sám sebou. Chris ho nyní neovládal, ale i přesto se vydal zase sem. Potuloval se podél hranic Kultu, ale nepřekročil je! Nedovolil by si to, ještě když ho Tiam minule varoval, že nebude vítaný. Snad šedého nepotká, ještě by mu vynadal, že zde zase leze.
Hranice překročí, až když bude zadatzo své místo mezi nimi. Přemýšlel o tom čím dál více. Kult ho táhl pryč z Přízračných, ale.. v jeho rodné smečce má sourozence... Pfft- ale co z toho! Navždy s nimi stejně nemůže být, a když odešli jejich rodiče, proč taky nemůže ony no ne?
Kdo Hunta zná, nechápal by že ho zajímá zrovna tato smečka, ale vlastně on nyní nechápe ani sám sebe. Chris, ten by sem šel ať se děje cokoliv, možná to je důvod proč nad tím Hunt přemýšlí. Vždyť je to jeden a ten samý vlk.. jen občas s jinou osobností.
Sledoval všechny ty schátralé výtvory dvounožců, působilo to opravdu strašidelně, ještě když na to působí jen svit měsíce. Z děsivého pocitu ho vyškubl jakýsi zvuk, co se ozval z dáli. někdo sem jde? sklopil uši a stáhl ocas. prosím ať to není Tiam, prosím ať není Tiam, prosím- ať to není Tiaaam- prosím

"to je samozřejmé!" odpověděl na první slova. Chtěl tak vlastně odpovídat na vše, ale uvědomil si, že nemá šanci. Vlčka toho mluvila čím dál více, než by si o sobě vůbec myslet chtěla. Avšak vlastně neřešil to co řekla jen si jel zase své.
"tak poslouchej, to že jsi krásná neznamená jen vzhledově. Prostě také krásné chování a všechno možné! Povaha! Nejsi ani žádný nafoukaný výbušný prevít" odvykladal.
"síly ty máš neskutečně moc! Jen blbě vzpomínky ti je drží na uzdě! Potlač je a vypusť na světlo tvé opravdové nezlomné já!" pověděl ještě dodatek co měl. pfuj, tohle říkat je fakt divný zatřásl hlavou a koukl zpět na ni.
Zeptala se ho na strach z výšek? "já a strach? Ani náhodou!" potvrdil odvážně když měl tu možnost vidět tu největší nádheru, kterou kdy viděl. Ty křídla.. a ocas.. a prostě celá ona.. to je tak úžasné!

"tak, jak vy máte Hatiho, my máme hvězdy" to je vpodstatě vše co o smečce řekl. Nemá v plánu cokoliv vynášet ven, ještě smečce jako je Kult. Ještě by prozradil něco, co by se mohlo proti jeho smečce obrátit a nedopadlo by to dobře!
Proplétal se houštím za šedým vlkem. Nebude lhát, ty trny příjemné moc nejsou, ale nebude tu přece před někým dělat hérečku.
Každopádně konečně dorazili a Hunt rovnou přešel hranici. Ještě se ale zastavil a koukl na vlka "díky" kývl.
Tiam, ale dodal ještě něco.. nemá se vracet? To mu problém nedělá ale- "ani kdybych chtěl mezi vás?" vypadlo z něj, něco co teď už nevezme zpátky, ale vskutku.. odpověď by se hodila.. Chrisovi.

Sice si stále jde k troskám a má v hlavě ten fakt, že Hunt s Aishilou chtěli provést prozkoumávačku trosek. Ale jak ji tak Chris sleduje, je mu jasné že z tohohle nic zábavného nevzejde. Tohle skončí možná tak sednutím si někam na prdel, čumění do blba a přesvědčování této krásné vlčice, že její řeči nejsou pravdivé.
Proboha do čeho se to zas zamotal. Zase žehlí něco co měl žehlit Hunt- Ale zas má to tu výhodu že se jedná o vlčici to jo. Vpodstatě jinak by se tu s ní neštval pche.
"Protože kdo by odolal nádherné vlčici jako jsi ty?" odpověděl na její otázku další otázkou. "já třeba ne" napohodu dodá a pro sebe se zazubí. Vůbec se nebojí tohle rovnou vyvalit. Vážně ho nezajímá utajování čehokoliv a následné scénky, boha jeho.

Mlha. Zase zdejší planinu dosti převládala a dávala tak tomuto místu efekt tajemnosti. Mohlo to zde dnes vypadat dosti klidně, jenže to by se z mlhy nesměl vyvalit vlk jako splašený.
Huntley- teda.. žádný Huntley, ale Chris! Se plný naštvání dostal až sem. Od mrtvého lesa se dost proběhl, ale to mu na síle moc neubírá! Ta chuť a adrenalin ochutit znovu vlčí maso ho táhla kupředu.
Každopádně vlci měli štěstí, žádný se mu nepřipletl do jeho cesty sem. Až na jednoho.. na jednoho, který si celkem bezstarostně kráčel planinou. Jen co Chris zaznamenal závan čerstvého pachu- běžel kupředu. Jen chvíli na to se před ním zjevila postava. Absolutně neřešil o koho se jedná, bylo mu to opravdu někde! Proto, když byl vážně kousek od své nové kořisti, vyskočil a dopadl na vlka kterého tak povalil k zemi.
Bílé tesáky zbarvené krví tasil při nepřetržitém vrčení. Oční kontakt zde také nesmí chybět. Rozhodně věc, která by nemohla uniknout je ta, jak modrý vlček vypadá. Celá jeho tlama a v podstatě hlava byla od krve- cizí krve. To samé i zbytek těla, kde se krev dostala.

Ještě chvíli musel sledovat to tělo, které by bylo tak.. tak jednoduše přístupné, nebýt toho prodělaného hada! Sakra jak rád by ho prokousl na skrz a tak se ho zbavil.
Měl by potom tak krásně volnou cestu k tělu, které tu bude spíše už jen hnít než aby si ho mohl vychutnat. No, smůla- Chrisovi momentálně vážně chybí odvaha se k hadovi přiblížit, natož se ho dotkount, jeho chyba.
Propálil ho ještě naposled pohledem a následně už jen začal odcházet pryč. Postupně přidal na rychlosti až nakonec odběhl tak daleko, že už ho ti dva neměli šanci vidět. Nechtěl se dále trápit tou skvělou vůní masa.

Chris opravdu nemá ponětí o tom jak moc je tento had nebezpečný, ale jedno ví jistě, zahrávat si s ním asi neponese nic dobrého.
Ani sebou nehnul, když ho chtěl had vylekat. Nenechá se přeci zastrašit přerostlou spálenou nudlí no ne?
Vlk ho varoval. Což je pro něj ještě větší výzva k tomu, tady zůstat. Zadní nohou tak akorát plnou vahou šlápl vlkovi na tlamu a zaryl jí tak do šedavé zeminy.
"zmlkni" odsekl skrz zavrčení, načež pohlédl zpět na hada a fakt přemýšlel co teď- nechtěl zdrhnout. Ještě by vypadal jako totální zbabělec a opustit takové dobré jídlo? To nejde! Ale- co mu zbývá. Jak to tak vypadá had se jen tak nedá a vlk? Ten teda šanci na přežití nemá- takže aspoň něco dobrého.
Naštvaně kopl do těla, které ztrácelo své funkce a odebral se k odchodu. Stále však nebyl moc daleko

Bedlivě sledoval vlka, jenž neprojevil sebemenší snahu útěku nebo podobného pokusu o zachráněni sebe samotného. Místo toho se svalil na zem, očividně čekající, kdy nastane jeho poslední nasání mlhavého vzduchu s příměsí zdejšího napětí.
Vážně to vypadalo, že je sice nudně, ale konečně konec, ale tak to bohužel ještě není.
Chris si však v periferním vidění povšiml čehosi, co zde asi vážně není jen tak! Když se ohlédl mohl vidět jakéhosi hada, který právě dokončil jeden neúspěšný útok. A hlavně to vypadá, že rozhodně hodlá pokračovat- pfft to mu ještě chybělo. Bojovat ještě s hadem.
Jediné co však momentálně provedl, je ústup stranou, jen o kousek. A natočení se hadů čelem.

Vlastně ono by stačilo jen chvilku počkat a vlk by byl mrtvý no ne? Zanedlouho by vykrvácel a bylo by po všem, ale to by tu nesměl být Chris! Ten vážně nehodlá nudně čekat až pojde, ten si to aspoň užije! Času dost a bílý vlk, který není svou barvu pod proudem krve, by přeci taky ocenil nějakou tu zábavu na svém konci, nemá snad pravdu?
Chris pořádně zabral a škubl hlavou tak, že vlka sice pustil, ale v tlamě mu zůstal kus jeho masa a krví slepené kožešiny. Tenhle pozůstatek odhodil pryč. Zazubil se na vlka se stále vyceněnými tesáky, které už teda nebyly tak krásně bílé.
No nic, každopádně teď dává vlkovi jakousi možnost čehokoliv. Jen ať si užije poslední síly a zkusí se ještě bránit, nebo snad utéct?

Jak mohl vidět, vlk naproti jemu byl též asi trochu.. no.. jednoduše řečeno, blázen. Ohh- že by takovému nebožákovi hladovému snad i odpustil? Hah, Ani náhodou!
Přišla na řadu slova, která ze sebe ten drzý tulák dostal.
nejsem žádná kořist... A UŽ VUBEC NÉ PRCEK zanadával si pro sebe a přidal na hlasitosti vrčení, jakože to fakt už myslí vážně. Jenže ten vlk si prostě nedá říct. Jak je vidno hlad mu vymazal všechen zdravý rozum.. oh taková smůla.
"když myslíš" dostal ze sebe, načež již viděl sadu zubů, zasazených v čelistech jeho protivníka, letících proti Chrisovi! Tento útok však bílému nevyšel.
Chris sklonil hlavu, kterou se bránil vůči jeho pokusu útoku, tak využil své již trochu delší dobu neobroušené rohy a prorazil tak vlkovo horní patro. On sám to sice asi schytal do obličeje nějakými zoubky, ale nevadí!
Okamžitě se z tohoto sevření vysmeknul a s několika rafnutími se dostal až k cizincově krku, který tak slastně prokousl. Teď se teprve uvidí, kdo je kořist! To, že někdo vypadá jak malé děcko, neznamená, že je to neschopná malá potvůrka, na kterou si může kdokoliv vyskočit!
Lahodná chuť vlčí krve, která pulzovala po svém úniku z tepny, se Chrisovi rozplývala v ústech a on chtěl víc a víc! Opravdu nikdy netušil že i jeho vlastní druh může chutnat tak skvěle!

Tento tupec doslova ignoruje okolí, působí to zde doslova bez života. Tudíž jaksi nemá potřebu vydat ze sebe aspoň trochu obezřetnosti. Má pocit, že je tady jen on, ten nejsilnější a nejlepší, vlk na vrcholu na kterého by nikdo jiný neměl. Bohužel to jsou jen nereálné představy, mladého vlka. Ale musí se uznat, síla ta v něm je. Ten Huntley o ní snad ani neví, ale Chris, jó ten na sobě maká.
Na poslední chvíli však postřehl těžký dusit tlapou, jenž se ozíval jen pár délek od něj. Ohrnul pysky a prudce se otočil čelem cizinci který se pokoušel o bůh ví co.
"co si myslíš že děláš" procedil skrz zuby, které se mu zableskly v měsíčním svitu. Vzduchem se líbil zvuk Chrisova výstražného vrčení.
Tohle individuum si očividně pokoušelo dovolit na Chrise, a za to zaplatí! S vypnutou hrudí mu zírá vyzívavě do očí, hlídajíc jakýkoliv pohyb cizince, jenž by se mohl obrátit proti modrému.