Príspevky užívateľa

"Ano, to máš pravdu. Minulost i ovlivňuje, jací jsme dnes." přikývnu a zvolna se pousměju.
"Jsem rád, že rozumíš, co se snažím říct. Občas se v tom umím i já sám zamotat," na oko tragicky si povzdechnu. Krátce zavrtím ocasem.
"Ale nejsme tu, abychom řešili skvrny na cti smečky. Nerad bych, aby nám to zkazilo naše setkání," zvolna se pousměju. Fakt, že na naši smečku všichni takhle zahlíží mě občas dokáže strhnout. A já bych toho nerad zrovna teď dosáhl. Naše setkání není o smečce, ale o nás jako o jedincích.

"Svůj osud si řídíme sami. A to i jaký bude. Pokud dovolíš, aby byl ubohý, tak bude. Ale ty jsi hrdý vlk. I když tě neznám, věřím, že takový osud sám sobě nedovolíš. Tvůj život ubohý nebude," zamručím. V hlase mi zaznívá neochvějná jistota. Nemám sebemenší důvod o tobě pochybovat. Dokázal jsi mi dost.
"Oh, tak to mě těší. Kdybys někdy potřeboval léčitele, víš kde mě hledat." lehce zavrtím ohonem.
"Uvidíme. Měj se krásně," musím se chtě nechtě lehce usmívat. Držíš si sice odstup, ale cestička k tobě rozhodně vede. A já jsem rozhodně nesmírně zvědav, jaké bude naše příští setkání.

"Ano, smečka ano. Ale někdy tím dobrým způsobem," pousměju se. Vím, že tebe nejspíš napadá to horší. Stále nezapomínám na fakt, že jsi po vstupu do smečky přišel o bratra. A teď, jak jsme si blíž, mě trápí mnohem víc, že ti nedokážu tolik pomoct. Jen doufám, že dokážu zase zlepšit situaci.
"Ty jsi nehořlavý trouba, tyhle plamínky zas nepálí. A stejně jsi trouba," neodpustím si. Ale zdá se, že tohle vzájemné pošťuchování přeci jen dokáže odvést tvé myšlenky jiným směrem.
"Nemám nejmenší tušení. Ale stejně by byly lepší, kdyby aspoň hřáli. S blížící se zimou by aspoň k něčemu byly." odfrknu si. Jen připomínka zimy stačí k tomu, aby mi přišlo, že je mnohem chladněji. Přitáhnu se tak k tobě mnohem blíž.

"Není nic špatného na tom dát si občas pauzu." pousměju se na tebe jemně. Jsem rád, že je tu konečně vlk, který nedělá hrdinu a opravdu si dá pauzu.
"Ano, jsem Ikke. Velmi mě těší, Rufusi," jemně se usměju a posadím se. Uši mám našpicované, jak si tě stále ještě hlídám.
"Najdi si nějaké teplé světlé místečko. Kde je ale i dostatek proudícího vzduchu, abys měl čerstvý vzduch. Mělo by ti to pomoct," poradím ještě malý bonus, jak pořešit tvůj stav. Raději bych tě sice měl ještě chvíli pod dozorem, ale nezdá se, že by ti hrozily nějaké potíže. Komunikuješ dobře a tep už máš stabilní.

Tvá slova mě na moment přeci jen zarazí. Nenapadlo mě, že bys nemusel mít na paměti svá vlastní vlčata. Ale na druhou stranu - i to by dávalo smysl. Těžká odbobí má mysl tendence vytěsnit. Ztráta paměti důsledkem velkého šoku je vcelku běžná reakce přetížené mysli.
"Jistě je dobré poznat nové přírůstky rodiny. Ale v tuto chvíli mluvím o jiných. Grace a Sankari - tvá vlčata." vysvětlím zvolna a velmi opatrně. Tohle může být velmi nebezpečná půda. Sebemenší krok vedle může zajistit nehezkým záchvatem. Velmi pozorně tě tedy sleduju.

"Je jen otázka času, než se to stane. A já bych byl rád, kdyby ti paličáci konečně pochopili, že léčitel je tu pro ně a pro jejich dobro. Že je zbytečné dělat hrdinu ve špatné chvíli. Potřebovali by připomenout, kdy mají jít za léčitelem a že za ním fakt jít mají." i já si povzdechnu.
"Vím jen, že ani má magie není všemocná. Zanedbané rány i já léčím ztěžka a nedokážu je vyléčit úplně. A ani já nedokážu obejít smrt," stáhnu uši k hlavě. Všichni tenhle fakt víme - ostatně, to už jsme si mohli svým způsobem vyzkoušet.
"To ti nedokážu říct. Leda by se našel někdo, kdo by byl ochotný to vyzkoušet. Ale vlastní zkušenost s takovýmhle postupem nemám," zavrtím hlavou. Je to zajímavý pohled na věc. Ale pochybuju, že se najde někdo, kdo by byl v tomhle směru ochoten spolupracovat.

"Hmmm... Tak to budu muset pátrat dál," pokrčím jednoduše hlavou.

"U máku většinou přichází ospalost, poté rovnou apatie. První příznaky otrav nebo předávkování obecně předávkování jsou většinou silné bušení srdce, nevolnost nebo potíže s dýcháním, ale i zrychlený nebo zpomalený tep. Může se to zvrhnout ve zvracení - to by byla lepší varianta, protože by ty špatné látky vyhodíte ven. Jakmile přichází apatie, už je to špatné. Rychle pak nastupuje bezvědomí, které může hrozit zástavou srdce nebo dechu." vysvětlím pokud možno co nejpřesněji.
"Z růže se používají okvětní lístky. Jsou hodně křehké, chce to tedy opatrnost. Ideální ale je sbírat je brzy z rána po odpaření rosy. Já se snažím vždy vzít do tlamy celý květ a víceméně jej hned za hlavičkou uštípnout zubama. Pak je třeba je opatrně oddělit na jednotlivé plátky. Z růže se dělá čaj, který se dělá ze sušených okvětních lístků. Je proto třeba si najít nějaké místo, kde nefouká vítr a nechat je pořádně proschnout vyskládané vedle sebe. Neměli by se překrývat. Nedávejte je na přímé sluníčko, stačí prostě jen suché místo a čas. Na suchém místě je pak i nadále skladujte - na čaj stačí i sušené lístky spařit horkou vodou a nechat chvíli vylouhovat. Doporučuji tento čaj vyzkoušet, je příjemně velmi jemně nasládlý," pousměju se. Jen doufám, že jsem popsal a poradil dostatečně dobře.
Nechávám mluvit Tima s jeho částí bylinek. Mluví moc hezky a já chvilku zaváhám, zda jsem neměl mluvit taky trochu více uceleněji. Ach, jak těžký tenhle workshop ve skutečnosti je. A kolik chyb tu nacházím. Stáhnu uši a zhluboka se nadechnu, abych tyhle pocity zaplašil. Pomůže mi v tom i fakt, že se rozhodnu trošku doplnit některé informace. Uši znovu našpicuju.
"Dovolím si zmínit, že Libeček je dobrý na žlučník, močové cesty a vylouhovaný kořen se používá na dnu." aby si snad vlci nemysleli, že je dobrý pouze při těžkém porodu. Má i své dobré stránky pro ostatní. Dál pak zase stojím tiše až do otázek.
"Libeček má rád výživnou půdu, která si udržuje vlhkost a kde je částečně zastíněný, ale není tam vyloženě tma, trochu toho sluníčka taky potřebuje. Nejvíc je v oblasti kolem potoků nebo řek, kde není půda příliš podmáčená. A růže se dá nejčastěji najít v prosluněných lesích, třeba na svazích. Když si je přijdeš očichat a zapamatuješ si jejich vůni, určitě najdeš za slunného dne místa jejich výskytu - jsou cítit celkem na velkou vzdálenost." pousměju se. Když s vlci očichávají bylinky, ze zvědavosti si očichám, co ještě nám zbývá zmínit. Levandule a máta - silně vonící, kterým se ochotně vyhýbám. Vřes, mech, pampeliška a nějaký lišejník. Pak tu máme ty, které donesl Tim. jsem na ně upřímně zvědav. Já tu mám ještě těch pár od kultu. A je tu těch pár od Sarianne. Rostlinky silně vonící vodou, které moc neznám. Popojdu k Timovi.
"Poslyš, až dokončíš zbytek bylinek, můžeš myslím klidně zavolat Sarianne, jestli nám něco poví o těch vodních rostlinkách, co donesla. Já o nich nevím určitě nic moc." špitnu mu, aby to pokud možno neslyšel nikdo okolo.

Magii prosím na Jarumiho, děkuji.

Trochu jsem se obával, aby toho na vlky nebylo příliš. Ale možná si někteří zapamatují víc, kdo ví? Důležité je, aby aspoň trošku věděli, že se dají použít i zcela běžné věci, které jsou kolem nás. Napadlo mě, že na konci pak udělám hromádku těch nejběžnějších a udělám tak ukázkový balíček obepínající základní potřeby. Tak jako tak mě těší, když se přidají i otázky. I že se Timek pečlivě chytí své role. Jsem ale připravený kdykoliv se do toho vložit, kdyby Timek něco nevěděl.
"Ano, já osobně se ani jinak řídit neumím," uculím se.
"Prosím jen přistupovat jednotlivě," dodám ještě a snažím se v klidu vnímat, kdo vše se přihrne na očichání.
"Je mi jasné, že to je spousta bylin. Ale nemusíte se tím nikdo nijak stresovat. Na konci vám ukážu takový základní balíček věcí, co poznáte všichni. Ale nejsou tu pouze nováčci, kteří se seznamují s bylinkami poprvé. Jsou tu i léčitelé, co chtějí poznat o něco víc. Navíc tady teď ty bylinky vidíte. A může se stát, že až ji uvidíte někde na louce, sepne vám, že to je vlastně bylinka. Pokud si ale nejste jistí, je lepší raději něco takového nepoužívat. Pokud ale máte na dosah léčitele, můžete se ho na tu rostlinku zeptat." povím vlídně, když zaznamenám nejistotu ze strany Hel.
"A pokud by se někdo rád naučil vše, myslím že nejen já se ochotně sejdu s takovými a promluvím si s nimi individuálně." dodám ještě. Přeci jen, pokud se někdo učit chce, potřebuje to rozdělit více a probírat postupně.
"Ano, kopřivy jako takové jen tak ukusovat není vhodné. Obecně se u nich využívá primárně výluh nebo se krátce spaří horkou vodou. Také je možné je pečlivě rozdrtit mezi kameny. U mladých rostlinek ale sem tam lístek sežvýkat není problém," odpovím na dotaz Kiler. Musím se usmát, když se Tim tak ochotně chytí dotazu na zaměnitelnost s jedovatými. Tohle nechám hezky plně v jeho tlapkách. Nechci zasahovat, když vnímám jeho sebevědomí a jak ožil.
"Většina bylin je na konzumaci. Samozřejmě ošetření ran je na přímou pokládku na postižené místo. Pokud se bylina užívá jinak - ve formě masti, výluhu, nebo koupele - snažím se to zmínit." odpovím Rufusovi.
"Konkrétně na úzkosti jsou Třezalka a Kozlík - o těch vám později bude povídat Tim a ukáže vám je," odpovím Kilerce. V takové změti bez očí jen ztěžka najdu, kde se zrovna nachází. Musel bych jednotlivě každou očichat.

"Nu a abychom zakončili mou polovinu bylinek, představím vám ještě další z nich. Tady se nachází šalvěj. Je dobrá na rýmu, zánět průdušek nebo zápal plic, angíno nebo chřipku. Má antibiotické účinky. Povrchově se dá užít na štípance. A bonus pro naše drahé vlčice - pomáhá při nepravidelném nebo bolestivém cyklusu." jsem rád, že můžu zmínit něco, co pomůže vlčicím v jejich potížích.
"Dále tu máme břečťan. Používá se pouze na suchý kašel. Je ale hodně rozšířený a tak si myslím, že je dobré jej zmínit," pousměju se.
"Možná se někteří z vás podivují, proč tu máme vyskládanou i vrbovou kůru. Tu si ale prosím opravdu zapamatujte. Je velkým pomocníkem při horečce, bolestích a křečích. Je sice trochu těžší ji rozžvýkat, ale je neocenitelná," a to prozatím ani nezmiňuju, jakým způsobem ji dokáže využít Feier!
"Dále tu máme lopuch. Nejen, že vám může posloužit při vázání uzlíčku bylinek. Má antibiotické účinky a používá se při otravě, zánětech střev a žaludku nebo na slinivku. Na vyrážku, ekzém, revma nebo dnu pomáhají obklady a výluh z lopuchu. Velkým pomocníkem je i při porodu - čaj pomáhá při přípravě na porod." s úsměvem zmíním další dobrou bylinku pro vlčice.
"K porodům se ještě vrátíme a to s petrželí. Její konzumace pomáhá urychlit hojení po porodu i nastartovat tvorbu mléka. Také podporuje krvetvorbu a nať pomáhá na zuby." posunu se k další bylince, kterou je růže. Zavrtím ohonem. Je nejen hezká, ale i nápomocná.
"A ano, máme tady i růži. Vývary a čaje pomáhají na rýmu, angínu, chřipku, ale i deprese. A opět je pomocníkem pro vlcice. Pomáhá na bolestivý a nepravidelný cyklus, ale také urychlit hojení po porodu." stočím čumák k Timovi.
"Počkáme na otázky a pak jsi na řadě. O rostlinkách z kultu chci mluvit až na konci, běžně v přírodě moc nerostou," zavrtím lehce ocasem.

Pomalu se blíží zima a tak se stává hon za bylinkami mnohem úpornější. Zavedl mě i do míst, kam jsem jindy nezavítal. Pohybuju se tedy opatrněji, s ohledem na neznámé prostředí. Kráčím zvolna, uši našpicované a zlehka větřící. Přestože svými smysly nezaznamenávám ničí přítomnost, stahuje mě úzkost z pocitu, že jsem sledován. Nelíbí se mi to. I proto se pomalu otočím a mířím zase zpátky do míst, odkud jsem přišel. Mé rozhodnutí ale přišlo vcelku pozdě. Nakonec jsem se ani já nevyhnul vlivu tohohle místa. Hlava se mi zatočí, oči se zvolna zavřou a já se skácím k zemi.

Když otevřu oči, VIDÍM kolem sebe les. Rozlehlý a nádherný. Hnědá kůra stromů se kroutí a krabatí. Pod nohama se vlní stébla trávy, místy se třpytí mech zdobený rosou. Směrem vzhůru se zelená mohutná klenba korun stromů, skrze které probleskuje bledě modrá obloha. V korunách přelétají štěbetající ptáci, kolem se třepotají motýly. Neměl jsem tušení, kam upřít pohled dřív. Do očí se mi vehnaly slzy z toho nádherného pohledu.
Nestačil jsem se ani pořádně vynadívat na všechny ty detaily kolem. Obraz, který vidím, začne od okrajů pomaličku požírat temnota. Jako černá mlha se šíří stále dál a dál, pohlcuje čím dál víc z toho nádherného světa kolem mě. Začnu zběsile třást hlavou ve snaze vytřepat tu divnou mlhu. Když to nezabírá, tlapama začnu přejíždět přes oči. Nejprve zlehka, ale potom stále silněji a silněji. Bolí, jak vlastními drápy ryju do své tváře. Ale ani to nezabírá. Temnota zvolna dál užírá čím dál víc z toho nádherného výhledu.
Nakonec přeci jen pohltí celý můj výhled neprostupná tma.
Z očí se mi řinou slzy, tělo se mi začne výrazně chvět. Po takové nádheře zase ta nekonečná a neprostupná tma. Nikdy nekončící, stále objímající. Tma, které se nikdy nezbavím...
Byl jsem zase v pasti.
Jako kdysi, když mě tma zachvátila poprvé.
Jako pokaždé, když se tenhle sen vrátí.
A jako jindy, i tentokrát začnu kolem sebe slyšet hlasy.
Posmívající se, dorážející. Neustále se blížící a oddalující. Měnící směr, vzdálenost, hlasitost. A nedlouho poté se objeví i bolest. Štípnutí do kožichu tady, štípnutí támhle. Ze štípnutí je lehké kousnutí a pak silnější a silnější...
Teror se zvolna stupňuje a já se začnu stahovat do klubíčka, schovávat se před vší tou zlobou a bolestí. Před uštěpačnými poznámkami a výsměchem. Všechno se to opakovalo zas a znovu.
Neschopný... K ničemu... Vždyť nic neuloví... Nikoho neochrání... K čemu zbytečný krk bez očí... Je vhodný leda tak jako otloukací pytel... Ať se na něm mladí učí... Ale je léčitel – jeho magie se bude hodit... Držte ho doma... Nikam ho nepouštějte, ať neuteče..
Jsem opět uzamčený v kolotoči, ze kterýho nevím jak ven. Kolotoč, ze kterého se snažím utéct. Ale jediným výsledkem je, že ho roztáčím do rychlejších obrátek.
Jsem uvězněný a nevím, jak z toho ven.

Ale pak...
Pak se to změní.
Skrze všechny ty uštěpačné, obviňující a uzavírající řečí postupně pronikají jiné hlasy. Povědomé hlasy. Něco, co mě donutí váhavě zvolnit, našpicovat uši a poslouchat. Začnu zvolna vnímat a rozpoznávat ty hlasy. Feier. Artemis. Sankari. Ray a další jedinci z naší smečky. Ale především, nad všemi z nich přeci jen vyniká jeden konkrétní hlas. Adain!!

Tma kolem mě stále zůstává.
Ale zlé hlasy utichají.
Zůstávají jen ty dobré, co při mně stojí. Ty, které mi zajistily nový domov. Tady jsem doma – ne na místě. Ale s nimi.S těmihle vlky jsem byl doma. S těmihle vlky jsem sám sebou. A sem patřím, ať už vidím nebo ne.
Tady jsem JÁ!
Tady jsem DOMA!

A tohle mi v hlavě zůstává i v okamžiku, kdy se znovu probudím. Stále mám z tohohle místa ne příliš dobrý pocit. Proto pokračuji ve svém původním plánu a opouštím tohle zvláštní místo. V srdci mám ale vcelku lehký pocit, který mě táhne do svého domova. A ke svému Adainovi.

Konečně je vše připraveno a já mám radost. Tedy, dokud se neozve Feier. Zarazím se a automaticky se po něm ohlédnu. Poté se otočím zpět na naši výstavku a zavětřím. Bylinek tu máme opravdu hodně...
"Myslíš, že to ještě stihneme? Máme trochu skluz a potřebujeme už začít," ošiju se. Další, co řešit, se mi opravdu nezamlouvá. Navíc to přenášet a upravovat tak, aby se to vše nepomíchalo...
"Ale... Pokud to stihneš, tak můžeš..." nadhodím. Přeci jen nás čeká úvodní řeč, při které to upravit Feier může. Ale musí být opravdu rychlík!! A jestli to nestihne, tak ho štípnu do zadku!!

PRO VŠECHNY - ZAČÍNÁME!!
Velmi se mi líbí, jak doplnil Timek mou řeč. Společně jsme opravdu očividně silná dvojice a to se mi nesmírně zamlouvá. Ale je na čase to konečně odstartovat. Jen doufám, že Feier se svým plánem je opravdu hotový.
"Jsem rád, že jsme se tu sešli v takovém počtu. Seznámím vás teď s prvními deseti bylinkami a poté dostanete prostor na otázky." postoupím k první bylince, ke které se skloním, abych si ji očichal.
"Tady máme rozmarýn. Je to velmi užitečná bylinka, dost všestranná. Pomáhá na vlhký kašel, ale i astma. Pomůže vám při horečce, zimnici i otravě. Je antibiotická, uleví vám při bolesti zubů a migrénách. Podporuje srdce a krevní oběh, který stabilizuje, stejně jako krevní tlak. Uvolní klouby po zátěži, ale i stres. Pomáhá na paměť a pomůže vám od vnějších parazitů. Výluh z rozmarýnu se používá při ošetření ran." spustím. Mluvím zvolna a nespěchám, aby měli ostatní čas vše zpracovat. Popojdu k další hromádce a opět ji očichám.
"Tady máme jitrocel. Jeho semínka pomáhají na průjem a list zase na zácpu. Dále se dá použít na vlhký kašel a plíce, na omrzliny i spáleniny, štípance. Já jej velice rád používám k ošetření ran." opět chviličku počkám, než přejdu k další hromádce.
"Dále tady máme kopřivy. Kde kdo by si myslel, že jsou k ničemu, ale není tomu tak. Jsou velkým pomocníkem při otravách a na štípance. Ale také pomáhají na žaludek a slinivku, močové cesty a vnitřní parazity. Velkým pomocníkem jsou pro kojící vlčice, pomáhají s laktací. A požahání pomáhá na revma," vysvětlím zvolna. Kopřivy nemá nikdo rád, ale teď by mohly mít lepší postavení v oblíbenosti. A já jsem rád, že byly doneseny.
"Hluchavka. Velmi podobná kopřivám, ale narozdíl od nich nepálí a nejlépe ji od kopřivy rozeznáte v období květu. Kopřiva takhle hezky nekvete - a musím poděkovat za herbář, který to krásně ukáže." pousměju se.
"Hluchavka je dalším pomocníkem na dýchací cesty, ale má spíše podpůrný účinek než že by přímo léčila. Nejlépe pomáhá při nervozitě, na spánek a na podporu chuti k jídlu." vysvětlím její účinnky.
"Dále tu máme Mateřídoušku. Pomáhá na plíce a vlhký kašel, ale také na křeče střev a plynatost," pokračuji dále.
"Tady je Lnice. Pomáhá na křeče, hemeroidy a vředy. A černohlávek. Podporuje imunitu. Má dezinfekční účinky, používá se na žaludek a hemeroidy nebo jako kloktadlo. Na bolesti kloubů a svalů jsou dobré koupele s vylouhovaným černohlávkem." popojdu zase o kousek vedle, kde jako dosud přivoním k další hromádce. Ještě že každý bylinka má svou vůni.
"Tady máme Měsíček. Je to velký pomocník. pomáhá na rýmu a zánět průdušek, ale i na zápal plic. Rozdrcený květ používáme na zastavení krvácení, obecně se ale dá použít na ošetření ran, ale i na spáleniny, vyrážku nebo ekzém a na zanícené rány. Ve formě masti používáme na omrzliny a čaj pomáhá na záněty střev a žaludku nebo na podporu srdce a krevního tlaku." nechám trošku prostor, než budu pokračovat s celkem hojně rozšíčeným stromem.
"Dále tu máme Lípu. Její květ se používá na zápal plic nebo zánět průdušek. Není to ale jediný strom, který nám poslouží. Asi si více z vás všimlo, že tu máme borovicové jehličí. Není to chyba. Používá se na rýmu a astma a pupeny jsou antibiotické," pousměju se. Vím, že by málokoho napadlo používat jehličí.
"Tak, tohle je naše první seznámení s bylinkami. Necháme vám trošku času, ať si to můžete utřídit v hlavě a můžete se hlásit se svými dotazy. Tady Tim si vás pohlídá, já bych si vás nevšiml ani za sto let," zavtipkuju na svůj zrakový handicap a posadím se. Srdce mi tluče jako splašené a zalituju, že tu nemám Adaina, který by mi určitě špitl do ouška, jak jsem si vedl dobře.

"Supr. Jsi úžasný," podpořím od srdce Tima v jeho spolupráci. Pak se ale musím potěšeně usmát při tvých slovech.
"Těší mě, že to tak vnímáš. Hodně to pro mě znamená. A určitě to po těchhle tvých slovech zvládneme!" prohlásím s naprostou jistotou. Je znát, že tomu opravdu věřím!

S usměvavou tváří zjišťuju, kolik vlků se nám tu ještě schází. Je to skoro až neuvěřitelné. Oháňka mi sebou mává sem a tam prozrazující, jakou radost z toho všeho mám. A zároveň tak trochu maskující mou vlastní nervozitu.
"Vítejte, vítejte!" potěšeně vítám další nově příchozí. Velmi mě potěší i fakt, kolik vlků přináší další zásoby. A pak také nabídka vlka Malachiela!
"Ah, děkujeme velice za zapůjčení herbáře. Určitě se nám bude hodit!" seznám s nadšením. Zastříhám ušima. Vím, že Timek se pustil do roztřizování bylinek od příchozích. A já bez očí u sušených bylinek mám menší nevýhodu.
"Feiere? Mohl bys prosím mrknout do herbáře?" ohlédnu se po osloveném vlkovi. Dál se snažím ale mít přehled o celkovém dění kolem mě. Uši se mi neustále natáčí do všech směrů podle toho, kde se odehrává rozhovor nebo výraznější pohyb. Do rozjetých konverzací ale nezasahuju, pokud to není potřebné.
Také mě velmi těší, když se vlk od Kultu (Batdog) nebránil mé nabídce.
"Jistě. Mé jméno je Ikke. Velice mě těší," s úctou předvedu lehkou úklonu hlavou. Se zájmem si všímám celé vlkovi přítomnosti, chování i toho, co z něj vyzařuje. Samozřejmě, že mi jako psychologovi spousta věcí na tom chování nesedí.
"Jistě. Po workshopu dorazím. Přizpůsobím se prostoru, který vám bude vyhovovat," pokračuji uctivě a vstřícně.
"Vítej Kiler. Děkujeme za příspěvek. Začneme určitě co nevidět," odpovím vlídně další příchozí vlčici s dodatkem k Timově ujištění. Trochu zastříhám ušima směrem k Sarianne s Hariuhou. Je hezké slyšet i pěkná slova o Ignisu. Rozhodně mě to těší.
"Výborně Sani, děkuji," pochválím aktivitu jednoho z našich nejmladších účastníků.

Jelikož bych rád už začal, posunu se blíže k Timovi. Pokud to bude potřeba, tak mu ještě vypomůžu roztřídit bylinky. Nejspíš mi to nejde tak rychle, jako jemu, ale každá tlapa je snad k dobru. Nakonec, ač se to zdálo nemožné, máme vše připravené.
"Tak to spustíme, ne?" brouknu směrem k Timovi. Počkám, jestli se nechce ujmout slova. Pokud ano, dám mu prostor.

PRO VŠECHNY:
Pokud ne, spustím.
"Ehm. Vážení vlci i vlčice. Vřele vás vítáme na našem léčitelském workshopu. Děkujeme těm, co přinesli i nějaké ty bylinky. Zároveň prosím, netrapte se vy, co jste přišli s prázdnou. Tento workshop nás má všechny o něčem přiučit a jsou zde s otevřenou náručí vítání i ti, co neznají nic. Důležité je, abychom si udrželi pohodovou náladu," pousměju se. Kouknu po Timovi, zda chce něco dodat.
"Náš workshop začne přednáškou o bylinkách, kterou povedeme já a tady Timothée. Nejdříve vám řekneme o dané bylince a potí vám dáme trochu prostoru na otázky konkrétně na tu bylinku. Poté vás čeká spolupráce tady s Feierem. Ukáže vám, jak si ušít menší kapsu, ve které odnesete nějaké ty bylinky. Nemá velkou výdrž, ale poslouží dobře." nastíním, jak vše bude probíhat a opět nechám prostor pro Tima.
"Velice děkujeme Malachiel, která nám donesla svůj herbář. I do něj bude možné nahlédnout, ovšem pod dozorem, aby nedošlo k jeho poškození. Také velmi děkujeme Batdogovi z Kultu za donesení bylinek, které běžně v naší krajině nenajdeme. Jsou velkým zpestřením naší přednášky." zavrtím ohonem. Slušnost je přeci jen na místě a tyhle dva poklady je třeba vyzdvihnout, no ne?
"pohodlně se prosím usaďte u vytvořené lajny. Kdo se bude chtít podívat blíž na probíranou bylinku, dostane možnost po našem výkladu. A teď!" stočím svůj prázdný pohled k Timovi.
"Asi můžeme začít?" nadhodím s lehkým úsměvem.

Stále se snažím udržovat si odstup a být k tobě čelem, abych ti nenabízel víc plochy k útoku. Uši mám našpicované a snažím se dost pozorně hlídat si tvůj pohyb. Je to trochu složitější, protože jsi opravdu rychlí. Všímám si, jak se mi snažíš vběhnout do boku a o to výrazněji si hlídám, aby se tak nestalo. Nakonec se rozhodneš rozeběhnout přímo proti mě. V první chvíli mě to zmate a já začnu jednoduše couvat. Je to ale hloupost a tak se zastavím, chvíli čekám, až se přiblížíš a pak opět uskočím do strany. Nečekaná změna směnu bývá dobrým chytákem a výhra pro mě.
Pokud se mi to povede, opět se od tebe vzdálím. Postavím se čelem a naslouchám, co budeš vyvádět dál.
Pokud s tím počítáš a stočíš svůj smyk podle mého úskoku, stane se nevyhnutelné a já se přes tebe zřítím. Pokusím se to alespoň vést do trošku řízenějšího kotoulu. Pokud možno se snažím skončit na nohou nebo v kotoulech pokračovat, abych získal odstup a mohl se dostat na nohy. Je pro mě nesmírně důležité zůstat na nohou.
Pokud se ale budeš držet v mé blízkosti, nemám problém se po tobě ohánět zubama.

Musím se pousmát, ale také přikývnout.
"Minulost se nedá změnit. Ano, jistá pachuť minulosti bude zůstávat. Ale neměla by zastínit přítomnost a realitu, jaká je. Igniská smečka se dost změnila. Toho by si vlci měli všímat a nikoliv se držet minulosti," povzdechnu si. Je znát, že tenhle aspekt mi nedělá žádnou radost.
"Držet se minulosti znamená zdržet se života. O tolik radosti se pak vlci obírají," stáhnu uši k hlavě. Kdybych se, jako oni, měl držet minulosti, nevstoupím do téhle smečky a nezažil bych tolik úžasných věcí. Celý život se mi obrátil díky tomu naruby. Občas je prostě dobré minulost zahodit za hlavu.

"Určitě to zvládneme. Však jsme v tom společně!" zavrtím ohonem. Rovnou se ale vrhnu do práce a začnu na kameny vykládat své bylinky.
"Měli bychom si pořádně pohnout. Připadá mi, že máme zpoždění," zazubím se pobaveně. Krátce se rozhlédnu kolem, s ušima našpicovanýma. Vnímám, že tu přibývá dost vlků. A způsobuje to, že jsem čím dál nervóznější. Nenechávám to na sobě sice znát, ale sám před sebou to neschovám.
"Výborně. Tvé oči v tomhle budou velkou výhodou. Čím víc nás tu bude a čím víc tu bude rostlin, tím to pro mě bude složitější. Jsem rád, že jsme v tom spolu." zavrtím ohonem.
"A máš dobrý nápady! Tohle bude mnohem jistější, než riskovat, že by někdo ty jedovaté mohl omylem vzít nebo použít." přikývnu.
"Navíc nám to ušetří čas s hledáním odlišných kamenů." dodám spokojeně. Společně máme dokonce bylinky celkem rychle rozestavěné. Teď už zbývá jen počkat, až dojdou všichni a dotřídit případně to, co donesou ostatní. A že jsem nesmírně rád, že opravdu něco nosí.

Těší mě, jak se rozrůstá počet vlků na našem místě. I že jsou vlci, kteří nám sem nosí bylinky. Příspěvek Kultu je opravdu nevšední a mám z něj radost. Ale stejně tak mám radost i z těch dalších. Vidím, jak se tu někteří dávají společně do řeči a je to neskutečně fajn. Nechtěl jsem ale, aby to působilo jako povinnost, proto mě překvapí reakce Helenky.
"Ale kdepak. To není žádná povinnost. Však se budou účastnit i vlci, kteří o léčení neví absolutně nic - jak ti by mohli něco donést?" zavrtím zvolna ohonem. Vlčici Bellanu, jak ji Timek oslovil, nechávám v jeho péči.
"Vítej. Určitě, hodí se každá bylinka," zareaguju na příchod "andělské" vlčice Euraidd. Uzlíčky si od ni převezmu, ale předám je Timovi.
"Děkujeme za jejich donesení." zlehka se pousměju. S natěšením natáčím uši po zvucích kolem. Vládne tu trochu rozpačitá atmosféra, ale jinak klidná. A to mě těší. Z obhlížení mě vyruší příchod mých známých.
"Ahoj Sani, Ahoj Jarumi. Zatím to vypadá, že asi vše v pořádku. Ale napadlo mě, že by se z kamínků mohl ještě vyznačit půlkruh před námi. Aby vznikl volný prostor mezi námi a vlky. Ať všichni vidí, co budeme ukazovat." nadhodím k těm dvěma. Věřím, že určitě rádi pomůžou a Jarumi by mohl dobře pohlídat tvar.

Těší mě, že se Timek nakonec ujme hlášení, kam donést všechny materiály. Už se nám to tu hezky rýsuje a já věřím, že budeme moci brzy začít!!