Príspevky užívateľa

Kettu toho dne se procházel kolem vody a hledal nějaké zbylé bylinky. Ne, že by se vydal na léčení, to určitě ne! Ale řekl si, proč nějakou zeleň nepoužít v rámci nějakého šamanského rituálu? Myslil si, že je třeba zkusit vše a přijít na to, co by mohlo být nejefektivnější. Nu, pravdou bylo, že když šlo o jeho povolání, tak byl celkem ztracený, neb ho vlastně neměl kdo učit. Byl na to sám. Snažil se na své tvářičce udržet úsměv, ač uvnitř byl chudák z toho všeho celý vystresovaný. Je kníže a sotva ví, co dělá! Co by si o tom pomysleli ostatní? Určitě nic pěkného. Takže musí alespoň vypadat, že ví, co dělá. Ach jaj. Jak by se rád s tím někomu svěřil!

Kettu samozřejmě dále nadšeně poslouchal povídání o bylinách. Ach, škoda, že nemohl mít nějaký zápisníček, do kterého by si všechny ty informace mohl zaznamenat! Takto to do pár týdnů vše zapomene. A to nemohl dopustit! Jistě, léčitelem nebyl, takže se tím nemusel příliš stresovat, ale i tak. Nechtěl mít v hlavince úplně vymeteno!
Překvapila ho velikánova přednáška ohledně výroby vaků. Páni! To si chtěl vyzkoušet! Jakmile onen Feier dokončí své přednášení, tak určitě půjde blíže prozkoumat, co a jak. Takový skill se totiž v životě neztratí! Ale nechtěl hned rušit, protože začal dál povídat o smotcích a obvazech. Dokonce i s ukázkou, jak fixovat křídlo! Celkem ho zamrazilo z představy, že by to on sám někdy musel potřebovat. Au! Jen ne zranění křídla!

Byl rád, že divná poznámka Deet nebyla dále rozpitvávána. Už tak to bylo awkward! A furt mu to hlodalo mozek. Rychle se zaměřit na něco jiného! Ještě by se chudáček zbláznil. I když, co na tom sejde, že by... že by Deet měla *ráda* všechny? Cítí snad i on sám něco? Honem pryč! Jinak se těchto myšlenek nikdy v životě nezbaví.
Horká voda ho naštěstí celkem uklidnila. Jé, to byla úleva! Netušil, že něco takového v životě opravdu potřeboval. Musí sem chodit častěji!
"Souhlasím!" kývl směrem k Deet. "Určitě sem budu chodit častěji. Je to tu tááák příjemně!" Jestlipak tu bude takové teplíčko i v zimě? To by teprve pořádně bodlo!
Koukl na Sola. "To by bylo super! Ale kdo ví, jestli se nám po této teplé koupeli bude chtít ještě hýbat," zazubil se. Myslil si nejdříve, že ano, ale teď si nebyl zdaleka tak jistý. Jako kdyby teplo uspávalo! "A taky jsem se nejdřív bál, že zdejší voda bude až moc horká. Ale naštěstí je to v pohodě!" Nu, snad se teplota zdejších pramenů nezačne teď postupně zvyšovat. Aby neskončili jak uvařený žáby!
Zamyslil se nad dotazem Deet. Chce se pak vracet domů? "Upřímně? Dnešek byl dlouhý a nemyslím si, že by se mi dvakrát chtělo jít po koupeli ještě domů." Nemusel být přeci celej bolavej z pohybu, no né?

"Ano, ano!" pokýval hlavičkou. "Je hrozně fascinující, kolik se ví o okolním světě. Vždy mě zajímalo, jak se přišlo na účinky všech těch bylin okolo. Určitě to nebylo nic snadného!" A mnoho jedinců v průběhu nepochybně přišlo o život. A tak ho napadlo, bude se vykládat i o jedovatých rostlinách? Nerad by popletl léčivku s něčím, co by ho mohlo zabít!
Kettua by nepochybně velmi zamrzelo, kdyby se dozvěděl, že by tady Bell s ním nedokázala mluvit stejně jako kdysi se Sagem. Neměl by jí to samozřejmě za zlé. To vůbec! Ale co by byl za šamana, když by v něm ostatní soudruzi neměli důvěru? K ničemu! Naprosto k ničemu. "Moc děkuji!" pousmál se. "Tvé nabídky určitě rád někdy využiju." Možná i právě k cestě do jiného vědomí. Doufejme, že mu Bell v tom kontextu nenabídne durman. Duchy by po něm nepochybně viděl, ale kdo ví, jestli by se z toho delirantu chudák vzpamatoval.
Nu, následovalo povídání o jednotlivých kytičkách. Zrzek samozřejmě pečlivě poslouchal! Nedovolil by si nedávat pozor. Všechny informace si pomyslně psal za ušiska. Bylo to tak zajímavé! Sotva dokázal své nadšení potlačit. Ale nemohl přeci ostatní rušit, že.
"Je nějaká z těch vyjmenovaných bylin snadno zaměnitelná s nějakou jedovatou?" položil otázku. Mnoho kytiček mu přišlo vzhledově velmi podobných, tak by nerad udělal někdy v budoucnu nějakou osudovou chybu!

Kettua by ani ve snu nenapadlo, že by mu Bella mohla přát něco zlého. Jistě, tušil, že ta situace ohledně hierarchie byla velmi awkward. Ale že by měla být nějak vyostřená? To vůbec! Chlapec byl holt velice naivní a sluníčkový. Alespoň už nebyl zas tolik sluníčkový jak několik měsíců zpátky. Smrt Tea ho celkem poznamenala. Naštěstí už ho hluboký smutek přešel. Alespoň na nějakou dobu.
"Jasně, jasně," pokýval hlavou a nic hlubšího si o tom dál nemyslel. Ne každý má prostě náladu na to učit naprosto cizí vlky, že? Navíc neměl nejmenši tušení ohledně toho jejího beefu s Ignisem. Díky bohu. Kdyby se o tom všem dozvěděl, tak by to pro něj byl další nepříjemný reality check. A žít v bublině bylo celkem příjemné.
"Jen poučit!" pousmál se. "Léčitelské dovednosti se hodí vždy. Vlk nikdy neví, kdy je bude potřebovat!" Kettu byl ten typ vlka, co se rád vzdělával takřka o čemkoli. "Ještě bych mohl použít některé byliny v rámci rituálů..." Jak se ohledně šamanství musil vzdělávat sám, tak musel zkoušet všelijaké věci. Jistě, kostíci se sigily fungují, ale třeba budou fungovat lépe či jinak s přídavkem některých čarovných bylin!

Kettu se usmíval. Překvapilo ho, kolik vlků přišlo! A že se všichni bavili s klidem. Jistě, stejně se tak dělo i na plese, ale přesto! Dodávalo mu to naději, že už žádné mezismečkové konflikty snad nebudou. Věčný mír! Jaký to naivní sen.
Byl tak ztracen v myšlenkách, že si ani nevšiml toho, jak se za ním plížila Bella, která mu hezky vybafla do ouška. Škubnul sebou a otočil se. Aaahh, Bell! Usmál se. Nečekal, že na něj vybafne s lišáckým úsměvem zrovna ona. Ale byl rád! Respektive byl rád za společnost. Jen se vnitřně cítil trošičku trapně. Bell byla o dost starší jak on, narodila se tady ve smečce a stále byla baronem! A on knížetem. Nepřišlo mu to fér, ale cožpak mohl zpochybňovat rozhodnutí samotné panovnice?
"Ahoj, Bell! Moc rád tě vidím!" pozdravil ji energicky a zavrtěl ocasem. Samozřejmě ho její přítomnost nepřekvapovala. Byla přeci medikem! A určitě dobrým. "Budeš tu taky ostatní učit ohledně léčení?" optal se. Úplně nevěděl, jak je to tu zorganizované, ale nedivil by se, kdyby léčitelé obecně sdíleli s ostatními své poznatky. Ti dva vlci se přeci nemohli věnovat úplně všem. Nebo ano?

Kettu se také rozhodl se zúčastnit této roztomilé akce! Nebyl by to on, kdyby do všeho nestrkal frňák. Sic léčitelem nebyl, nýbrž šamanem, ale vědomosti ohledně bylin se hodí vždy! A navíc, dnes sem šel ne jako nihilský páže, bojar, či baron, ale přímo jako *kníže*. Celkem ho to děsilo. Byl nejmladším s tímto titulem! Bude se muset podle toho chovat a nedělat ze sebe nějaké trdlo. Což bude nesnadné, vzhledem k tomu, že věkem byl stále týnejdžrem.
Nu, řekl si, že různé byliny by mohl použít na své šamanské rituály. Ano! Vědomosti nabyté zde se jistě pokusí zužitkovat v rámci svého povolání. Jeho předchůdci užívali především kosti, do kterých vyrývali různé znaky. Ale bohužel pro Kettua, byl teď jediným šamanem. A učněm k tomu! Na vše bude muset chudák přijít sám samotinký. Samostudium nebude jistě žádný med, ale bude se muset snažit, aby Volt nezklamal.
"Zdravíčko!" usmál se na okolní jedince, když dorazil na místo. "Jsem tu správně, že? Léčitelský workshop?"

"Ano, souhlasím, našim zdobičům se to fakt povedlo! Aj jsme se tady s Rufusem bavili o tom, že by bylo super, kdyby byly příště i nějaké mini soutěže nebo tak něco," pokýval hlavou. Na dotaz, jestli by zvládl Helence uplést kožuch, přikývl hlavou. Žádný problém!
Následně si oba vlčky letmo prohlédl. "No, když už tu jsme, tak bychom si mohli společně zatancovat, ne? Jestli chcete, teda. Ve třech to asi bude trošku zvláštní, ale proč to nezkusit?"
Kettovi bylo trapně, když si uvědomil, že Ruf se musel cítit celou dobu jako páté kolo u vozu! Chudák. Musel to hned nějak zachránit!
"Né, né, nemusíš jít dál! Můžeš se bavit s námi! Ale... chápu, jestli nechceš a jestli je ti to nepříjemný. Do ničeho tě nutit určitě nechci a jestli chceš jít za tím známým, tak tě držet proti tvé vůli určitě nechci!" řekl Rufovi. No jo, pro chudáka to muselo být zvláštní, když sám Helču ani neznal!

Kettu se zazubil. "Ale notak, Sole! Jen tanec... Princezna Nihilu je tak vážená vlčice, že si může tancovat, s kým se jí zlíbí! To, že na to kývla a už s jiným netancovala, určitě něco znamená!" Snažil se to trochu nahajpovat, ale pak mu došlo, že tím může napáchat víc škody než užitku. Co když... to byl opravdu *jen* tanec? Nerad by kamarádovi dával nějaké falešné naděje! Ještě by mohl skončit se zlomeným srdcem! A to by si Kettu neodpustil.
Poznámka Deet ho zaskočila. Kdyby už nebyl zrzavej jak veverka, tak by se jistě začervenal! Že se jí líbí *všichni*? Nejspíše má asi nějakou jinou definici těchto slov. Přeci se jí nemohou všichni líbit jako líbit! Ahh, musí to přestat overthinkovat! Radši na ta slova nic neřekl, aby to nebylo víc awkard, než to bylo.
Opět se obrátil na Sola. "Myslím, že by bylo super, kdybys nám něco ukázal! I kdyby to bylo s námi trochu kostrbatý, tak to může být fajn, ne?" myslil si. Mini soukromý plesík! No nebyla by to zábava?
Následně dorazili k pramenům. Deet samozřejmě do vody vlezla jak střela. Kettu také neváhal a hopnul do vody! Snad v průběhu moc své okolí nepocákal.

Opravdu doufal, že ho doma měli rádi. Že to nebyla třeba nějaká přetvářka nebo tak něco. Rodina mu chyběla. Nihil mohl být jakkoli bájový, ale krev prostě nahradit nemohl.
"Uhm... Jo, jsem ze smečky. Možná jsi fakt žil v tom jejím okolí. Možná z ní vaši odešli, nebo tak něco. I když, u nás tou tvojí blbštinou tolik vlků nemluvilo, pokud si dobře vybavuju, takže... těžko říct, jak to přesně je." řekl zamyšleně. Věděl, že otec mluvil, ale třeba jeho máti stoprocentně ne. Měl za to, že to záležitost celé smečky nebyla, ale co on mohl vědět? Bylo to dávno a on byl příliš malý. Ale raději chtěl akceptovat možnost to, že *blbštinou* mluvila většina. Protože jestli tomu tak nebylo... Tak mohlo být možné, že jsou nějací vzdálení příbuzní!! Bleh!!
Na slova, že každý potřebuje být čas od času sám, jen pokrčil odevzdaně rameny. Pochopitelně by byl raději, kdyby takové stavy nikdy neměl. Nebyl na ně moc zvyklý a jeho coping mechanismy zatím nebyly zrovna rozvinuté.
"No, řekl bych, že to tu u nás tolik přísné není. Ale že bychom byli to... slovo, cos řekl, tak to asi ne. Třeba se u nás liší oslovování druhých podle jejich postavení. Takového vévodu bys musel oslovovat jako lorda a tak. U vás asi nic takového není, že?" pověděl mu. Naštěstí mu nepřišlo, že by se na tom nějak extra lpělo. Ale Volt by neoslovil jinak než vaše veličenstvo!

Zadoufal, že řekl tu správnou věc. Přeci jen, šlo jistě o poněkud citlivé téma. Nerad by Hel omylem nějak ublížil!
"Oh... Jasně, jasně. Naštěstí to tu už tolik na ostří nože není. Alespoň o ničem nevím. A věřím, že tu klid zůstane dlouho!" pokýval hlavou. Nač taky válčit, že? Nač prolévat krev? Koncept bojů a válek byl pro něj holt nepochopitelný. Doufejme, že žádnou nezažije. Z takového reality checku by se asi nevzpamatoval.
"No... Já jsem ze severu," odpověděl trochu váhavě. Moc nevěděl, co přesně odpovědět. Toto bylo zase jeho bolavé téma.
"Do Norestu jsem se dostal před několika měsíci. A, no... Smečku jsem neopustil úplně dobrovolně. Dlouhý příběh," dodal a na vteřinku odvrátil pohled.

Kettu stále nějak pletl, vysvětloval, a jakmile dokončil, kdosi je přepadl. Hel! To je mi náhodička. Nebyla tu však už s někým? No, to je jedno. Ať to bylo jakkoli, moc rád ji viděl!
"Ahoj Hel!" pozdravil ji a zamával spokojeně ocasem. "Moc rád tě tu vidím a doufám, že si ples užíváš!" usmál se a pomyslil si, že ji tam ten velikán snad neobtěžoval. Proč by jinak od něj takto utíkala, že? Ale nač nad tím dumat! Dumáním na nic nepřijde a i kdyby, asi nebylo moc slušné se jí bez důkazů takto cpát do soukromí.
"No, jestli budeš chtít, tak ti ji někdy taky mohu uplést," navrhl, načež se trochu zastyděl. Už s Rufusem to bylo celkem awkward, natož s Hel!
"Noo, jestli to Rufovi vadit nebude, tak si myslím, že se určitě přidat můžeš!" odpověděl a koukl na společníka. Nechtěl to samozřejmě rozhodovat za něj. Co kdyby mu to bylo nepříjemné, že? No, Ruf moc naštvaně nebo otráveně z přítomnosti Hel nepůsobil, ale nechtěl si nic zbytečně domýšlet.

"UUhhhh," vydal ze sebe, neb byl poněkud překvapen. Že by se na něm chtěla ona proletět? Jistě, chápal její touhu vidět svět z ptačí perspektivy, ale... Bylo to moc nebezpečné! Co když by spadla? To by si nikdy v životě neodpustil. A smečka by mu to také neodpustila. Musí být teď ten rozumný a říct ne!
"Nooo, možná někdy jindy, až přijdu na to, jak tě zabezpečit, abys nespadla!" vysvětlil jí to. Nebo se o to alespoň snažil. Něco mu říkalo, že dítka jako ona něco jako bezpečnost neznají.

Bylo mu jasné, že dítko kecá. Samozřejmě, že se rodiče bojí! Brisa je takto určitě nezanedbávala. Nejspíše ji i teď hledá. Bude muset malou nějak tricknout, aby šla domů, ale jak? Kdyby byla hodnější a méně tvrdohlavá, tak by to šlo snadněji, ale bohužel.
"Dobře, dobře, budu ti věřit." Nevěřil. "A nechceš se projít kolem? Třeba najdeme něco hezkého!" Anebo taky ne. To byla ta horší možnost. Ale na pláži byl už několikrát, tedy věděl, že většinou se fakt něco najít dalo.

"Těší mě," pousmál se Kettu. Nebyl by to on, kdyby to neřekl! On by to řekl i tomu největšímu sígrovi. Možná. Chtěl se prostě chovat jako dobrák úplně ke každému. Žel je možné, že se to brzy změní. Přeci jen, nedávno byl celkem zlý i na Rojžana!
"Neví?" zopakoval její slova. Ah, že ho to vůbec překvapuje? Spíš by se měl divit, kdyby to rodiče věděli! "Aby se o tebe doma nebáli!" Měl by ji brzo odvést domů. Tady u moře se může stát kde co!