Príspevky užívateľa

Za dnešní den byl Khalan byl moc vděčný. Sic na první pohled se mohla dnešní chvíle jevit jako zcela obyčejná, opak se ukázal skutečnou pravdou. Jeho otec vzal svého druhorozeného syna jako jediného na veliký výlet k vraku staré lodi, což se zdálo jako nová, pro něj neprozkoumaná věc. To on měl moc rád! A navíc, myšlenka toho, že mohl mít otce jen a pouze pro sebe, se mu téže líbila. Jeho dětská zvídavost ho táhla čím dál k ledové masce Aikana. Byla taková zvláštní - táhlá, bez emocí. A Khalana to nijak neděsilo, spíše ho to fascinovalo a chtěl zjistit více o rodině, kterou měl tu možnost být součástí. Mohl bych být jednou takový, jako tatínek?
Pomalu zvedal jednu packu za druhou, přesně po stopách Aikana. Kvůli první návštěvě zdejšího místa však věnoval svoji pozornost svému okolí - vlny deroucí do sebe a tvořící zvláštní píseň v něm vyvolaly očividnou zvědavost. Nihilské území bylo tak rozlehlé, až se sám mohl divit, kolik toho mohlo ještě nabídnout. To už se však otec ujal slova.
Se zraky upřenými na vlka poslouchal každé jeho slovo. Řeč starce se pro něj stala zajímavá a především poučná, i proto se snažil nad vším pořádně ještě jednou promyslet. Především se mu pak dostala do hlavičky slova o tom, že je moře obrovské, plné silných a nelítostných vln. Znělo to jako něco, na co by si měl opravdu dát pozor. Měl však skutečně? Co kdyby ho přemohla touha vydat se prozkoumat blíže a přiblížit se k nim? Sic byl ve svých rozhodnutích opatrný a nedovážil ani pohnout packou, byl stále pouhé dítko, a s každou ubývající vteřinou se mohl rozhodnout jinak.
Na otázku Aikana pouze krátce zavrtěl hlavičkou, nemaje se k tomu vyjadřovat se více. Mohl se tak zdát na první pohled jako nemocen – a co když byl? I přes tichou tlamičku své nadšení uměl přec jen vyjádřit jiskřením v očkách a pohupujícím ocáskem, kterým třeba nyní zametal písek kolem sebe.

Dnešek přinášel něco vskutku neočekávaného, něco, na co by malý Khalan neměl jen tak lehce zapomenout. Právě tento den se nesl ve znamení rodinného výletu (dokonce i po boku jeho bratra Ar'Kadiena, což se jen tak nevidělo), který měl celou rodinku dovést na místo, kde neměl ani jeden z potomků tu možnost se ještě podívat. Ťapal dlouho sám po novém světě s velikou zvědavostí, která s plynoucím časem pomalu ale rychle mizela, i proto se i na zádech svých rodičů se stihl i většinu cesty povozit. Jen ať už tam jsou!
Nakonec se přec jen jejich cesta dočkala svého závěru, což vlče zjistilo po slovech otce, značící, co je na tento den čekalo. Takže tedy slavnost, jako malý, avšak podstatný střípek součástí rodu Milagy, kterého mohl být poprvé součástí i on - a mnoho vlků dalších z rodiny, jak stihl zjistit.
Nakonec se Khalanovi dostal pohled na početnou skupinku vlků, které viděl poprvé. Chvíli jen tak překvapeně pokukoval, zvědavost ho ale donutila zvednout své tlapky a najít si novou tvářičku, co by mohl poznat o trochu blíže… nebo aspoň na ni zvědavě hledět, pokud se už mu nepodaří vydat se sebe slůvka, což bylo u něj obtížnější, než se mohlo zdát.

Čím více se dozvídal od sestry zajímavých informací, tím více se v něm probouzela touha jít po jejím stopách a následovat ji. Jen poznat ten strom, o to šlo! Vše ostatní mohl pro jednou zahodit za hlavičku, dokonce i tatínka, kterého se držel jinak moc rád. Teď ale nebyla ta chvíle, kdy se tak stane.
O velikém stromu mnoho nevěděl, i proto se na moment podíval nad sebe, jen co se o něm rozpovídala. Tak starý a tak veliký? Jak jen to je vůbec možné? Nevědomost ho o takovém klenotu ho zaslepovala, což ho rozhodně nepotěšilo.
K jemu štěstí dlouho čekat nemusel, neb už od prvního pohledu bylo jasné, že dvojice vlčat je konečně na místě. Na rozdíl od Ghaay'el však Khalan jednal pomalu a opatrně a k velkému stromu došel s upřeným pohledem. Tady je! Fascinovaně hleděl na každý záhyb staré a propadané kůry i na kořeny - od toho největšího po ten nejdrobnější kořínek. Tak tohle se mu skrývalo celou dobu před očima.
„Stjom.“ vyřknul jen a věnoval svá očka stromu ještě malou chvíli. Náhle si všiml, že se k němu dobývá jeden malý vetřelec... a kdo jiný by to mohl být než jeho sestra. Co to jen dělá? Nebyl ten typ vlčete, který by se hrnul ke všemu, co ho zrovna zaujalo, místo toho si vše raději pozoroval z dálky. Jenomže tohle byla velká věc, co kdyby přeci jen zkusil jít k tomu stromu o kousek blíž? Nakonec tak učinil a ponechal své tlapky směřovat k cestě za sestrou, která se tolik snažila na něj vylézt.

Netrvalo dlouho a (i jinak slušného a dobře vychovaného, nutno podoknout!) Khalana přemohla zvědavost a odvážil se k tomu vyrazit na pořádnou výpravu ve společnost její sestry Ghaay´el. Chudák matka, jak asi jen bude reagovat, až tohle jen zjistí? Bude se zlobit? Možná bude. Vždyť ale on rostl jako z vody a potřeboval a nemohl se válet v koutě jejich nory jako jeho bratr, potřeboval poznávat více! A jak pochopil, pouze s otcem by zase toho tolika nepoznal, kolik by si přál. A tak zbývala jediná možnost, ke které přistoupil poměrně ochotně.
Čím více se vzdalovali od jeskyně, tím více se v něm probouzela čirá radost, kterou dával jasně najevo veselým pochodováním a sledováním sebemenšího detailu. Konečně pozná něco nového! V čem nemohl jednoznačně se svojí sestrou konkurovat, bylo množství prozkoumaných území v táboře Nihilu. Kolik krás na něj ještě čekalo? Bude snad jednou téže takový cestovatel jako její sestřička? Těžko říci v danou chvíli, však co není, může být!
Zvědavě na Gájel kouknul, když se zmínila o něčem, co mohlo jednoznačně upoutat Khalanovo pozornost. „Fakt?“ pravil pouze jen a zvesela zavrtěl ocáskem. Stromy jako takové už stihl díky pár výletům s rodiči poznat, ale to se zatím nedalo říci o tomto konkrétním. Jak asi vypadá? Chtěl poznat více a to hned!

Dneškem přicházel okamžik, který se pro něj stane velkým snem, co se týkalo jeho dětství. Už od malička byl velice zvídavý chlapec a vždy dokázal fascinovaně hledět na cokoliv, co pro něj bylo v tu danou chvíli nové. Co třeba ten den, kdy si vyrazili jako celá rodinka k vodě! A najednou má být součástí plesu? Ač významu toho moc neporozuměl, věděl, že půjde o velkou věc, tak velkou, že ani nebude vědět, kam se dříve bude moct podívat. Jenže on chudák měl pouze jedny oči - jak tedy mohl zajistit, aby mu neuniklo něco skutečně zajímavého?
Ťapal pomalu po boku svého otce, s hlavičkou nataženou do všech možných stran. Bylo to tak zvláštní, tolik tváří na jednom místě, že by jen zatěžko všechny spočítal! Staženými oušky dával najevo svoji mírnou nervozitu, se kterou nevěděl jak naložit. Měl v hlavě tolik otázek! Ještě že svého tatínka měl, jinak by se asi dočista ztratil... asi tak jako jeho sestra s absencí zdravého rozumu, ta se již dávno ztratila v tom obrovském davu vlků. Vrátí se snad zpátky v pořádku?

Sledoval cestu její sestry mířící do neznámých hlubin, to už však vystřelil otec ze svého místa, aby jí od takové dobrodružné výpravy zastavil. Ještě že tak! Brzy se jí tak vrátily nožičky do původního stavu, obavy staršího brášky tak brzy zmizely pryč. A nač si je vůbec zachovávat, když zde měl svého chrabrého tatínka, který se ničeho nebál?
To už ale Aikan promluvil směrem ke svému synovi. Jeho slova mu přidala na odvaze, kterou přec jen nasbíral, i proto se vydal napříč mělkému břehu. Začalo to prvním krůčkem, než projela Khalanem podivně studená vlna, díky které se náhle oklepal. Brr! Postupem času se mu podařilo dostat všechny jeho packy do té zvláštně mokré věci, na kterou se nemohl vynadívat. „Voda,“ pípl svým dětským hláskem, snažíce se spojit tuto novou zkušenost s dalším slovem. Voda, byl to tak podivný živel, ač pro maličké vlče se stala fascinující podívanou. Bude tomu tak i za času dalších, až bude starší?
Z pozorování ho brzy vytrhli jeho sourozenci, kteří upoutali jeho pozornost, zvláště tedy Ar´Kadien. Co to jen vyvádí? Od svého bratříčka nebyl moc zvyklý na prudké pohyby, vzhledem k jeho slabému tělíčku. Byla tohle snad výzva ke hře? To se u něho jenom tak nevidělo! S překvapivou energií se rozhodl je následovat a zvesela sebou začal mrskat jako kapřík.

Voda každičkým dnem plynula dál a dál a s ní i čas, díky kterému začal pomaličku růst i dosud malý Khalan. Netrvalo dlouho, aby i on rozlepil svá očka a začal tak postupně poznávat okolní svět. A že dosahoval neskutečných rozměrů! Už jen pohled na oblohu plnou bělavých obláčků ho dokázal neskonale uchvátit. Snad aby ho nezačalo brzy bolet za krkem!
S nabývající zvědavostí malého vlčete začal otáčet kukadly všude, kam se dalo, s potřebou prozkoumat toho mnohem více, snad i proto se dnešní den stal pro něj neskutečným rájem. Procházka za doprovodu jeho tatínka (s překvapivě tmavou srstí a především výškou, která Khalana fascinovala - bude jednou velký jako on?) ho donutila přidat do kroku a držet se vepředu, přímo za jeho sestrou. Kampak je otec asi vezme?
Brzy se tak dostal ke břehu s postupně větším množství vody, budující část řeky. Zaujatě pozoroval lesklý odraz na hladině, tvořen letním sluníčkem, do vody se ale neodvážil namočit své packy, natož se dostat dále. Přece nebyl blázen! To ale nedalo říci o Gájelce, která se rozeběhla vstříc té nové věci bez ani kapičky náznaku strachu. Khalan překvapeně vytřeštil očka, díky zdejší scéně zjišťujíce, že jí zmizely nožky pryč.

NAROZENÍ

První těžký nádech, doprovázený neskutečným chladem, to by to první, co tento mladičký bojovník pocítil. A že se ani na vteřinku nezdráhal vyjít na povrch tohoto nového života! Už bylo načase učinit první krok k tomu žít ten skutečný život! Jenže mělo se tak skutečně přihodit? Byl tento vlčík předurčen k velkým věcem? Možná si takové myšlenky uchová ve své mysli jeho otec, až poprvé zře jeho tmavou srst - ach ano, jeho syn, on bude tím pravým, co bude pokračovat cestou Milagovců! Ale na taková slova bylo ještě příliš brzy, vždyť jeho život teprve začal.
S krutou zimou to k jeho štěstí neskončilo, brzy konečně pocítil pocit jistoty, když se dostal až do blízkosti staré kněžny Brisy a přitulil se k ní, aby se napil. Bohužel během takové výpravy zjistil, že vedle sebe měl další dva vetřelce, to ho však nezastavilo. Musel přeci bojovat o své místo, až do samého konce! Teprve až po matčině mléce se konečně uvelebil a ponechal všeho cestování, které ho stálo takovou velikou námahu. Konečně byl spokojený.

Magie:
Merger Amino
Magie zvaná téže jako splynutí myslí. Ve zkratce je její hlavní schopností nahlédnout do duše konkrétního jedince. V takovém případě pak dokáže Khalan přečíst veškeré informace od samotného narození (v případě že si je alespoň drobně pamatuje), po jeho schopnosti, slabiny, či dokonce magii, kterou vlastní a její schopnosti. Díky tomu získá přesný náhled o tom, jaký vlk ve skutečnosti je.
Magie samotná funguje již při pouhém doteku, při kterém druhý vlk pocítí jakýsi šok. Čím déle takový kontakt trvá, tím více informací Khalan získá a dovede tak zajít do mnohem větších podrobností. Takové spojení však sebou nese i výměnu informací, i proto se druhý jedinec dozví něco o něm – to platí i pro emoce, což se případně hodí k zastavení konfliktu, na druhou stranu tak Khalan pocítí nepříjemný střípek emocí, a to třeba i v podobě hněvu nebo smutku.
Pro využití takové magie je však třeba klidné hlavy, která by dokázala jednotlivé informace správně protřídit, k čemuž se využívá meditací v naprosté tichosti. I přes ten nejlepší výcvik se vlastník magie může potýkat s nepříjemnou bolestí hlavy či migrénami, které po použití přicházejí.

Jméno: Khalan

Přezdívka: -

Věk: Štěně (6.7.2023)

Pohlaví: Samec

Matka: Brisa Hasta Rika-Sanginea

Otec: Aikan Tah´reza-wanehar

Sourozenci: Ghaa´yel, Ar´Kadien

Charakteristika:
Khalan již na první pohled působí dojmem vyrovnaného jedince, který ví, pro co byl narozen. Je to právě on, komu bylo věnováno břemeno toho nejsilnějšího ve svém vrhu, schopného jedince, který by se stal pýchou každého otce. Jaká je však jeho duše ve skutečnosti? Může si zakládat na všem, co si na něj připravila tvrdá milagovská výchova? Může být jednoduše dokonalý?
Díky pobytu v květinové smečce, kde získal podněty pro první budování charakteru, zprvu inklinuje ke své matce, z níž si nakonec ponechává malou část emocí (a především pak lásku k rytířství). Čím více však nabude rozumu, tím více se dotýká nového způsobu života, který jde mimo nihilské myšlení. Postupem času si tak více zakládá na logice, podle které se snaží řídit, nestává se však přímo zatvrzelým samotářem bez jakékoliv schránky emocí - ta je spíše utlačovaná a při výraznějším projevu se Khalan cítí poněkud nepříjemně.
Co ale platí bezpochyby je fakt, že se nikdy nepotápí v minulosti a vždy následuje čelem ke své budoucnosti. Má smysl pro píli a důslednost a dělá všechno pro to, aby své schopnosti posouval dále. To je ovšem to, co mu jde nejlépe: věnovat svůj čas k tréninku a nabírat nové vědomosti. Je vždy uchvácený, když má možnost zjistit novou a pro něj užitečnou informaci, a rád se nad ní pozastavuje, pokud má tu možnost.
Kvůli tomu se však o to méně dokáže přizpůsobit ostatním a jen zatěžko si dokáže najít někoho jeho srdci blízkého, kromě té nejbližší pokrevní rodiny. Častokrát se tak v něm může objevit jasné nepochopení (a snad i nejistota), když pozná kdejakou větší odlišnost ve výzoru druhých vlků. Není tak zcela tím nejideálnějším vlkem pro vylití si srdéčka.
V duši se tak stává vlkem, který sic má jasně daný cíl, cesta k němu bude trnitá a jistě narazí na mnoho překážek, co bude muset celý život překonávat.

Zajímavosti:
- Výška: 85 cm
- Na vzhledu získal mnohé po jeho otci: špičaté uši, tmavá a hustá srst, věčně chladný výraz na tváři. Jediná výjimečnost je pak především mohutnější tělo a světlé oči.

Magie:
Merger Amino
Magie zvaná téže jako splynutí myslí. Ve zkratce je její hlavní schopností nahlédnout do duše konkrétního jedince. V takovém případě pak dokáže Khalan přečíst veškeré informace od samotného narození (v případě že si je alespoň drobně pamatuje), po jeho schopnosti, slabiny, či dokonce magii, kterou vlastní a její schopnosti. Díky tomu získá přesný náhled o tom, jaký vlk ve skutečnosti je.
Magie samotná funguje již při pouhém doteku, při kterém druhý vlk pocítí jakýsi šok. Čím déle takový kontakt trvá, tím více se může dozvědět a může tak zajít do mnohem větších podrobností. Takové spojení však sebou nese i výměnu informací, i proto může druhý vlk zjistit něco málo o něm – to platí i pro emoce, což se může hodit k zastavení konfliktu, na druhou stranu i tak může pocítit nepříjemný střípek emocí, a to třeba i v podobě hněvu nebo smutku.
Pro využití takové magie je však třeba klidné hlavy, která by dokázala jednotlivé informace správně protřídit, k čemuž se využívá meditací v naprosté tichosti. I přes ten nejlepší výcvik se vlastník magie může potýkat s nepříjemnou bolestí hlavy či migrénami, které po použití přicházejí.

Obrázek:

profil


seznam postav

Další postavy na brlohu: Sasha