Príspevky užívateľa

"Dobrá tedy." přikývla Kiler. Čumák potom dala k zemi a snažila se zachytit i ten nejmenší pach. Doufala, že tu někde bude třeba myška, jelikož lovit myšky ve sněhu byla ta největší zábava! Nejdříve zachytila však pach zajíce. Byl tady před nějakou dobou takže by jim možná chvíli trvalo ho najít. Tedy pokud by Nox nepoužil křídla. To by mohl zajíce vidět ze vzduchu. Když však Kiler poposla kousek dál tak zachytila i tu myšku! Jaké to štěstí. "Někde pod sněhem jsou myši, víš jak lovit myši ve sněhu ne?" usmála se na něj. Šla jen malý kousek za pachem a pak se zastavila. Pach byl dost silný a už mohla i myšku slyšet. Jen pár kroků od ní. Připravila se ke skoku a... Odrazila se a dopadla hlavou do sněhu. Chňapla a myš zabila. Oklepal se a koukla s kořistí na Noxe. "Teď ty." řekla.

"Těší mě Noxi." odpověděla mu. Přišel jí jako normální vlk. A nevypadal nijak nepřátelsky. Jen kdyby věděla jak příšerně se spletla. Nuž do budoucnosti neviděla takže nemohla čekat co se na ni chystá. Přišlo jí trochu zvláštní, že ji sotva potkal a už by chtěl něco podniknout. Přeci jen nikdy nevíš jaký ten druhý je a ne každý vlk má rád společnost. Kiler si to ovšem yysvětlila tak, že je jen velmi kamarádský a třeba nerad sám. Ostatně ona měla společnost ráda takže nic moc nenamítala. "Hmm, můžem jít na lov. ovit snad umíš ne?" řekla a na Noxe se usmála. "Navíc teď ve sněhu to bude výzva - kořist se hůř stopuje, většina pachů mizí..." pokračovala klidně dál. Jo, je zpátky u své staré taktiky vytváření kamarádů. Lov. Jak jinak se tak sblížit než lovem?

Kiler přikývla a pomalu se rozešla. "Já půjdu zezadu, jsem menší a odlákám pozornost. Zatímco ty mu půjdeš po krku, jsi větší." řekla svoji taktiku. Pokud Snowy neměla lepší návrh tak se do toho mohly obě vlčky pustit. Kiler se pomalu plížila zezadu kolem soba. Zdálo se, že už pořádně neslyší, takže to byla ideální šance. Už byla připravená ke skoku, když sob natočil ucho jejím směrem. Zaslechl ji což byla ideální šance pro Snowy po něm skočit. Ještě než stihl něco udělat Kiler se odrazila a přistála mu na zadku. Zasekla se drápy a zuby a pevně se držela. Sob začal skákat a kopat zadníma nohama do vzduchu.

Kiler zanedlouho spatřila vlka který si to kráčel přímo jejím směrem. A ona mu vlastně šla naproti. Nejdříve se zastavila jelikož ona byla poměrně malá a vlk by jí snadno svalil k zemi, navíc když si ho všimla tak pozdě. No jo hold se nevyplatí koukat do země a přemýšlet. Nicméně se zdálo, že vlk nemá v plánu jí ublížit. Dokonce vypadal, že je slušně vychovaný. Zavrtěla ocasem na přivítanou a nervózně se oblízla. "Zdravím." řekla a pokývla hlavou. Samozřejmě jí lichotilo, že jí říká 'krásko', ale přeci jen vůbec ho neznala. "Nepředstavují se náhodou páni první?" zeptala se a hlavu natočila do boku. Pak se lehce zasmála. "Ne, na tohle já nehraju... Jsem Kiler." řekla a usmála se.

Kiler také hledala místo kde se napít. Přeci nebude žrát sníh ani rozbíjet kaluže vody, když snad celým Norestem protéká toliko řek kde voda nezamrzá. Jen kdyby voda nebyla tak ledová. Sehnala se k místu kde našla nějaké volné místo a napila se. Vítr vanul od ní, takže vůbec necítila příchozího vlka. Avšak nedivila by se kdyby on ji už cítil. Když se napila tak od řeky poodešla. Právě bylo poledne a slunce ji zářilo přímo nad hlavou. Sluneční paprsky ji příjemně hřály záda zatímco tlapky ji pomalu mrzly ve sněhu. Potřebovala se rozhýbat tak se vydala podél řeky.

Vlci: Agony, Raymond, Moses
Vlčice: Vindicta, Nova, Kora

Kiler si tu podívanou náramně užívala. Hailey očividně neměla šest prstů tak jako ona a tak jí to více klouzalo. To ale neznamenalo, že Kiler se na stromě drží úplně v pořádku. Jistě, že měla co dělat když se snažila ze stromu nespadnout a ještě si musela hlídat tuhle mrchu. "Srabe! Radši zdrháš než aby ses vlkům postavila." řekla výsměšně. I když ona zrovna teď taky nebojovala. ALE ona se přeci snažila najít řešení bez boje. Nějaký kompromis. A nevrhá se do všeho po hlavě a bez rozmýšlení. Ne jak tady paní agresor. Raději se začala rozhlížet po jiném úniku. Nechce se s ní rvát. Ale nechce ani zdrhnout se staženým ocáskem. Pokud se změní na Killer tak pravděpodobně Hailey zabije. I když ona by si to nejspíše i zasloužila. Takže těžko říct co teď hodlá udělat.

Kiler se rozhlížela kolem avšak východ jen tak někde neviděla. Dione to očividně brala více pozitivně a Kiler to mohla zkusit taky. Jenže zkuste si myslet pozitivně když hledáte východ v nějakým obřím domě. Jediné štěstí bylo, že Kiler neměla hlad. Zkusila nakonec to co její kamarádka. Snažila se najít nějakou volnější cihlu. Mohlo to znamenat, že jsou východu blízko. "Nooo, potom by jsme tady asi chcíply. Leda, že by se nám povedlo zničit i tohle patro." řekla ironicky Kiler a dokonce se nad tím musela i pousmát. Teď však rozhodně nehodlala zničit i tohle patro. To byl asi ten nejlepší nápad. Avšak vypadalo to, že Dia se rozhodla udělat přesně to. Poskakovala sem a tam jakoby se to snažila opravdu rozbít. Jen se nad tím zasmála a pokračovala. Srst ji teď čechral slabý vánek- počkat vánek. Kiler se zastavila a čumák natočila tím směrem odkud to přicházelo. Znamenalo to snad, že tam je východ? Přicházelo to odněkud z konce chodby kde se nacházely. Jakoby tam bylo okno nebo sestup do dolních pater. Vydala se tedy hned tímhle směrem.

Kiler jen mlčky souhlasila. Vydala se se Snowy za pachem. Nemohl být daleko. S každým závanem větru pach sílil. Kiler nemohla nijak rychle běžet. Hrozilo by totiž, že by tím kořist vyplašila. A tímhle si ten lov zkazit nechtěla. Raději tedy jen klusala a zpomalovala čím víc se ke kořisti blížila. Pach sílil a už šlo i poznat něco víc. Nevypadalo to na nějaké velké stádo. Spíše starý sob což bylo vskutku skvělé! Po chvíli už ho mohla i vidět. Jistě, byl sám. Perfektní kořist. Pohlédla na Snowy a doufala, že nemusí vysvětlovat jak ho ulovit. Lov větší kořisti byl stále stejný. Obklíčit a nejlépe zezadu zaútočit. Když byli vlci dva tak jeden mohl jít po krku a lov tak byl rychlejší. Přikrčila se a čekala co navrhne její společnice. Přeci jen lov dalo by se říct vedla ona. Kiler by ji tak mohla nechat dát smrtelnou ránu.

Kiler se musela oklepat. Začínalo totiž být chladno a slunce začínalo pomalu zapadat. No jo však to, že už není léto musí jít poznat. Pohled na zapadající slunce byl však pro mnohé uklidňující. Obloha byla vždy tak krásně zbarvená. Hlavu natočila zpět na Dina když promluvil. "Souhlasím." řekla a pokývla hlavou směrem k němu. Jistě, nebude přeci na někoho naštvaná jen protože s ní nesouhlasí v něčem. Na jeho další slova jen pokrčila rameny. Smečka to byla hloupá a vlk s tím teď již nic neudělá. Na tohle už bylo pozdě. "Asi už se s tebou rozloučím. Noc bude chladná a měla bych si najít úkryt." usmála se na něj Kiler. "Ale byl to fajn pokec!" štěkla ještě a pak se otočila. Jeden úkryt měla nedaleko tak mohla jít jistě tam.

Kiler hned došlo, že tahle vlčice fakt nebude psychicky v pořádku. "Já jsem tě nepronásledovala! Šla jsem kolem ledovce protože jsem nic takovýho nikdy neviděla." vyprskla po ní. Ona si snad myslíš, že se všechno točí kolem ní. Že když se vlk chce prostě projít tak ji pronásleduje. "Asi seš až moc paranoidní když útočíš na všechny co kolem tebe jenom projdou aby tě náhodou nepronásledovali." řekla ironicky a protočila očima. Očividně si o sobě myslela fakt až moc. "No kdybys to udělala tak tě tam zabije někdo jinej když tohle bylo ve prospěch celýho Norestu." odpověděla ji a ještě víc se drápy zaklsla do větve stromů. Viděla, že ona se sem nedostane. Nebo alespoň ne tak rychle. Její provokace byla zbytečná. Kiler není zas tak blbá aby si šla pro smrt. I když mohla zabít ona ji. A to i celkem jednoduše. "Spíš už umírám nudou." řekla a na oko si i zívla. Nenechá se hloupě vyprovokovat.

Kiler ten pach taky ucítila. Nějaký sob tu jistě byl. Jen vědět před jakou dobou. Pach byl totiž o trošku starší. Ale na druhou stranu alespoň věděli, že tu něco žije. Bylo chytré se sem přesunout. "Taky ho cítím." řekla pomalu klidně. Zrovna soba se jí moc lovit nechtělo. Nebyla nijak extra velká a tak by mohlo být nebezpečné lovit soba. Mohl by je přeci zabít. I když teď už nebylo tak úplně jaro ani léto, takže tam mohli být odrostlejší mláďata. Ta by se lovila dobře.

Kiler respektovala Dinův názor. Jistě nebude mu ho měnit. Ani se ho snažit překecat o svoji pravdě. Však každý vlk je jiný a ne všechny názory se shodují. "Upřímně nechápu ani já tvůj." usmála se na něj. Nebyl důvod se rvát nebo hádat. Bylo zcela normální, že měl jiný názor. "Na mě se totiž jedna společnost už vykašlala." pokrčila rameny. Její bývalá smečka to byla. Někdy se toho trochu bála vrátit do nějaké smečky.

Kiler Ranga v klidu poslouchala. Byla pravda, že i ona by se klidně někam přidala. Hold zatím nenašla tu správnou smečku. No očividně Rangoo hledal. Tak jako ona když utekla ze zápasu. Taky nutné chtěla smečku. Teď až zjišťuje, že tulácký život opravdu tak těžký není. Ani tak špatný. "Já jsem sama spokojená. Nevadí mi to." řekla stroze. Ať se Rangoo klidně do smečky přidá pokud mu to vyhovuje. Jí samota nevadí. I když radši by samozřejmě smečku měla. Vlci jsou společenská zvířata. Není se tedy čemu divit.

Kiler sama moc nevěděla kam se chtějí dostat. Prostě pryč ne? I když skočit z okna hold nemohly. Nebo jako mohly ale asi ne bez následků. Ani si nemohla být jistá jak vlastně jsou. Už vůbec co hledají. Stejně jako Dia by si teď přála mít křídla. Prostě vylézt zpět na tu střechu a uletět. Práci by jim to ulehčilo hodně. "No něco takovýho. Lidi to určitě nenechali jen s jedním východem." řekla a snažila se znít co nejjistěji to jen šlo. Neměla ani tušení co tady vlastně hledají. Ale díra do spodních pater zněla logicky.