Príspevky užívateľa

Hlásím se

Už v tomhle lese byla. Tehdy se Stadleym když pršelo. Věděla, že území kultu nebylo daleko a celkem jí to i děsilo. Avšak nečekala by, že tady bude mít společnost. A dokonce nevypadala ani jako z Kultu. Pach zachytila téměř okamžitě i přes hustou mlhu. A hned věděla, kdo tohle je. Ta vlčice které ublížila. A ještě s ní vyhnala duchy. Hailey nebo tak nějak. A rozhodně se a ní nechtěla potkat. Ta vlčice byla šílená! A hlavně ji musela vidět jako první. A přes mlhu to jen tak nešlo. Hned ji něco napadlo. Otočila se od pachu a začala hledat nejbližší rozvětvený strom. Byly v lese takže to nebylo tak těžké. A teď se jí hodilo mít šest prstů. Vyškrábala se na strom do výšky kolem dvou až tří metrů. Skok z tohohle stromů by ji nezabil, avšak mohla by se jinak zranit. Už pracovala na vymýšlení plánu.

No alespoň něco ze sebe dostal. Pomyslela si vítězoslavně. Přesně tohle chtěla. Aby toho litoval. A nezapomněl na to jenom tak. Bůhví po kolika takových Vlčicích už vyjel. Ještě chvíli na něj vrčela avšak potom se posadila. Se stále naježenou srstí si oblízla pysky. "No, dobře." řekla zatímco ho stále probodávala pohledem. Držela si od něj staly odstup kdyby se něco stalo. Ale věřila mu. Tedy už ne tolik, ale zase nebyla až tak nedůvěřivá jako někteří jiní vlci.

Ano byla to pravda. Kiler taky pomohla Nihilu. "No spíše nemám v plánu se tam přidat a už vůbec k nim chodit žrát. Vlastní jídlo si ještě chytit umím." usmála se na něj. Přišlo jí to prostě divné za pomoc jít k někomu žrát. Byla ochotná s nimi chodit na lov avšak opravdu si z toho nehodlala něco nechat. "Ano to je pravda Dino. Ale někdy se na tebe i společnost vykašle." řekla něco z vlastní zkušenosti. Ji vyhostila vlastní smečka. Jen protože není čistý vlk. Radši bude žít na vlastní tlapky. Jestli chce smečku tak si radši počká.

A bylo zle. Nervózní teď byly obě. Vlčice Snowy byla vyšší než Kiler takže Kiler musela při řeči zvedat hlavu. No jo, problémy malých psů. Když se dověděla, že je na lovu tak jen zamyšleně přikývla. Nejspíše ji neměla rušit, ale měla ráda společnost tak kdyžtak odejde později no ne? "Ano nevím, prostě jsem se toulala až na tohle místo. Už jsem tady jednou byla, ale nechci si to připomínat..." odpověděla na první otázku. "Dá se říct, že jsem zdejší. Tohle území se jmenuje Norest. Je zde i pár smeček avšak i plno místa pro tuláky jako jsme my." odpověděla na zbytek. Stejně tak zvedla čumák k nebi a zavětřila. Nic necítila. Takže kořist nikde.

Kiler na něj nechtěla být zlá. Jenže tohle prostě přehnal. Viděli se po druhé! "A to si jako myslíš, že tě to omlouvá? To že se ti někdo líbí jako znamená, že po něm při první příležitosti vyjedeš?!" zavrčela na něj s pysky ohrnutými. Kdyby mu jen nenavrhla ať nikam nechodí. Absolutně by ji nenapadlo, že se to všechno takhle zvrhne. Byla na něj naštvaná, ale zároveň by mu to nejradši i odpustila. Nejspíše nebyl zrovna nejstarší. Takový ten puberťák. Ale když se tak zamyslela o to horší to bylo. Sic ona nebyla úplně senior, ale když už tak někoho staršího. Můžu mu dát aspoň lekci. Pomyslela si zlomyslně. "Co si ty o sobě vůbec myslíš?" vyštěkla po něm ještě a kousek couvla. A teď od něj čekala omluvu. A hlavně důvod. Něco pořádnýho, protože 'už když jsme se poznali ses mi líbila' podle Kiler fakt nebyl důvod k tomu někoho líbat. Kór když se viděli teprve po druhé.

Kiler se zastavila hned jak se před ní objevila bílá Vlčka. Ustoupila o pár kroků dozadu. Co když se teď neovládne a ublíží ji? Ne, musela se uklidnit. "Ehm, zdravim. Já... Já jsem, Kiler." představila se ze slušnosti. Rovněž jako ona vlčice sklonila hlavu na pozdrav. Ještě k tomu zavrtěla ocasem avšak šlo poznat, že je trochu nervózní. Vlčka. - Snowy jak se představila - vypadala dosti hladové. Jistě kořist teď nebyla v každém keři. Lov byl čím dál těžší a možná si tyhle dvě mohly pomoci. "Copak zde hledáš? Jsi snad na lovu?" zeptala se. Ano nechtěla nikoho rušit. Pokud by si vlčka přála ať odejde, udělá to. Zrovna na tomhle místě by byla radši sama.

Kiler rozhodně nečekala že by něco takového udělal. A nelíbilo se jí to! Viděli se dvakrát a on už takhle? Nejraději by hned odešla ale byla ztuhlá hrůzou tak že se nemohla ani hnout. Až když ji nechal tak jej pustila. A odskákala několik metrů od něj. Uši měla stažené do zadu a ocas mezi nohama. Pomalu na něj začínala i vrčet. Tohle bylo prostě divný! Jenom tak! "Co to mělo znamenat?!" zavrčela na něj naštvaně. Kdykoliv se snažil přiblížit blíž odstoupila. Oh jak teď měla náladu změnit se na Killer a roztrhat ho na kusy. Co si o sobě myslí? Pochopila by kdyby se znali již dlouho, ale on ji viděl po druhé.

Kiler rozhodně nechtěla být na tomto místě. Ani nevěděla proč sem šla. Snad aby si připomenula tu událost s Tyjou? Ne, musí odsud pryč. Třeba se zase zblázní a napadne někoho dalšího. Avšak dnes se tak necítila. Byla prostě jenom nervózní. Z toho místa. Z těch vzpomínek na toto místo. A co líp? Zachytila pach. Nějaký vlk tady byl očividně na lovu. Nevěděla jestli se k němu chce přidat. Možná bude lepší se držet dál aby mu nějak neublížila. Nebo mu mohla pomoci s lovem. Přeci jen už nebylo léto a kořisti stále ubývalo. Každá pomocná tlapa byla dobrá. Jen aby někdo chtěl pomoct zrovna ode mě. Pomyslela si. Pomalu se tedy vydala za pachem. Jen zjistí co vlk dělá a půjde. Tedy pokud bude její stav v pořádku.

Ano Rangoo ji dostal. Teda to chtěla aby si myslel. Nenechá ho přeci vyhrát. Škodolibě se na něj usmála a zadními jej kopla do břicha. Ne moc aby přeci tak křehkému vlků neublížila. Když byl samá kost a samá kůže. "Tak to se pleteš." štěkla a zvedla se na všechny čtyři. Vůbec by ji nenapadlo že Rangovi překazila plány. Využila momentu překvapení a přitiskla Ranga k zemi. Stála teď nad ním a předními mu tlačila hrudník k zemi. "A karty se otočily." štěkla zatímco mu hleděla přímo do očí. Stála nad ním, tlapkami mu tiskla hrudník k zemi a škodolibě se usmívala. Nebyla vůbec připravena na nějaký jeho protiútok.

Kiler se po pravdě musela zamyslet či jí to baví. Ano bylo to uklidňující avšak mohli dělat plno jiných věcí. Třeba takový noční lov. Lovit v noci byla jistě zábava. "Vlastně aj celkem jo." usmála se na něj. "Aaa, hvězd víc nepoznám." uchechtla se. Ne kvůli němu ale kvůli sobě. Opravdu jich víc neznala a na jednu stranu jí to bylo i líto. Zasmála se když ji kousnul do ucha a brala to jako výzvu ke hře. "Heej!" štěkla po něm. Hned se po něm ohniska tlapkou. Samozřejmě že srandy. A už stála na všech čtyřech a hravé vrtěla ocasem jako malé štěně. Ještě se uklonila jako výzvu ke hře a pak kousek poskočila. A poskakovala dál.

Ačkoliv Kiler za svůj život mimo Norest a u lidí potkala osu mnoho, o žádných zrzavých vychrtlých nevěděla. Možná protože na zápasy se vychrtlí psi moc nehodili. A že by lidé chodili takhle lovit? O tom moc nevěděla tak to raději nerozebírala. "No ano, lidi mají jen dvě nohy." souhlasila. Sice o hnědých ještě neslyšela ale tak i vlci měli různé barvy. Tady v Norestu dokonce ještě různější než do nedávna znala. Pohodlně tam ležela a koukala na hvězdy. Třeba uvidí jiný zajímavý útvar. A mohla by si ho tak pojmenovat. Užívala si taky Rangovu společnost a byla ráda že on vypadá, že si ji užívá taky.

Kiler byla překvapená že Ranga hvězdy opravdu zajímaly. Bylo to pěkně mít vedle sebe někoho koho to zajímalo. A nad svoji novou přezdívkou se musela zasmát. "Heh, takhle mi ještě nikdo neřekl." zasmála se. A nevadilo jí to. Znělo to dobře a zároveň vtipné. Vypadalo to tak že to je její první přezdívka. A zpět ke hvězdám. "No některý jsem slyšela od lidí a jiných psů. Třeba támhle! Vidíš ty tři hvězdy nahoře a dvě dole? To je Casia (Cassiopeia), o téhle mi říkala máma." vysvětlila zatímco ukazovala na seskupení hvězd ve tvaru dvojitého W. Ano je to vlčice takže názvy tak úplně nevěděla. "A naproti medvíděti je medvědice. Támhle ten čtverec a ten pruh hvězd vedoucích od něj (Velký vůz). Tu poznám že všech nejlépe. Dobře se podle ní orientuje." řekla s úsměvem. Souhvězdí Velké medvědice měla opravdu nejradši.

Oba vlci už měli měsíc téměř nad hlavou. Nebyla půlnoc ale noc. Když se jí Rangoo zeptal na hvězdy tak jen spokojeně zavrtěla ocasem. Chtěla mu jeho ukázat no jistě. Pohlédla na nebe a zdálo se že dnes vidět půjdou. "Ano pár jich znám." usmála se na něj. Pohled potom upřela nahoru na tmavou oblohu. Rychle vyhledala ty co znala aby zjistila jestli jsou vidět. A byli tam. Se smichem se svalila na záda aby na hvězdy lépe viděla. "Tak začneme tou nejjasnější. Takhle - to je Polárka." řekla zatímco tlapkou ukázala na jasnou hvězdu na nebi. "A ta je hlavně hlavou medvíděte, to jsou ty čtyři další hvězdy." pokračovala zatímco tlapkou všechny ukazovala (Malý vůz). "Vidíš ho?" zeptala se pak pro jistotu.

Kiler byla ráda že bude mít společnost. Ji jakožto silnému extrovertu to bylo příjemné. Avšak Rangoo ji stále přišel vcelku nervózní. Nejdříve si myslela že to tak prostě má ale když jí řekl, že ve společnosti nervózní není, musela se chvilku zamyslet. Proč tedy zrovna ji přišel nervózní? "Hmm." odpověděla mu na to jen. Nebylo třeba k tomu nic říkat. Nechala ho aby si lehnul vedle ní. Tlapky si složila pod sebe a ležela tak jako kočka. "No můj spací režim je vcelku dead takže taky moc ne." usmála se na něj. A říkala pravdu. Přes léto bylo dlouho světlo a ona měla ve zvyku chodit spát až pozdě. A zůstalo jí to do teď. "Navíc můžeme pozorovat hvězdy, poznáš nějaké?" zeptala se ho. Ano, hvězdy byly super. Kiler byla schopna jich i pár poznat. A zvládla i pár souhvězdí. Mohli by tak spolu s Rangem poznávat hvězdy. To by bylo fajn.