Príspevky užívateľa

Kiler v dálce zahlédla pohyb. Nejdříve jen těžko poznávala co za stvoření to vůbec je než jí došlo, že to je vlk. A ne tak ledajaký. Byla to Avable. Kiler na ni z té dálky zavrčela. A už to bylo. Tlapky jí začaly pomalu tmavnout až do tmavě černé. Oči jí celé zčervenaly a začala z ní kapat podivně vyhlížející černá tekutina. A už to bylo Bad-half Kiler byla na světě. A od setkání s Dione měla už i lepší jméno - Killer. Kiler štvalo, že tohle místo bylo to kde se poprvé potkaly. A nejspíše tady i jedna z nich přijde k nepěkným zraněním. A vzhledem k tomu, že ob mají velmi podobný vražedný problém, bude jen těžké zjistit která bude ta co vyjde lépe. Kiler by nejradši začala couvat jenže Killer šla pomalu vpřed. A Avable taky. Killer se však na rozdíl od ní neposadila. "Oh, jak ráda tě vidím." zavrčela na ni provokativním hlasem. Začala kolem ní pomalu přecházet a nechávala za sebou stopy z černavé tekutiny.

Kiler v pohodě chápala, že si vlčka nevzpomněla na její přezdívku co jí Kiler dala. Sice pořád moc nechápala proč jí nechtěla říct své jméno, ale nehodlala ji přemlouvat. A i kdyby teď na to rozhodně sílu neměla. "Hele skoro se tak cítím." pokusila se o úsměv. Bylo příjemné mít nějakou společnost. Navíc zrovna tahle vlčka byla podle Kiler celkem fajn. I když někdy zvláštní. No to bylo právě to co je na vlcích nejlepší. "Jo v poho." kývla na ni. "Je to slušný, víš?" pokusila se zachovat svůj obvyklý optimistický tón. Ale takhle to moc nešlo. "No toš je mi celkově blbě. Chvilkama mě bolí hlava a nemám sílu snad na nic." řekla a tlapky se jí podlomily. Raději si lehla aby to s ní neseklo.

"Myslíš?" ušklíbla se na něj. Samozřejmě to byl vtip. A ona už mohla jen doufat, že tenhle vlk to nebral vážně. "Ó tak to už se strachy klepu." odpověděla ironicky a ocas stáhla mezi nohy aby to vypadalo, že to myslí vážně. I když nemyslela. Jen ji bavilo si z něj dělat srandu. "Toš tak povídej. O svojí magii. Ráda si to poslechnu." řekla tentokrát už normálně. Skutečně ji tohle zajímalo. Už jen protože si myslela, že ona žádnou magii nemá. I když Bad-half magie nejspíše byla. Jenže když si vlk zvykne tak už mu to přijde jako normální.

Dione skočila Kiler přímo do pasti. Jenže pak se stalo něco co Kiler opravdu nečekala - malá vlčka skočila k ní a pak zmizela. Vypařila se. Kdyby byla Kiler úplně při smyslech možná by jí došlo, že tohle byla pouze její magie a že Dione nikam nezmizela. Pouze se zneviditelnila. Jenže v tu chvíli jí to nedošlo. Stála tam jak opařená a očima těkala z jedné plochy na druhou. Potom udělala krok dopředu jestli náhodou Dione pouze nespadla dolů a nezabila se. Jenže nikde nic. Ani úplně dole nebyla. Kiler ještě párkrát naštvaně chňapla do prázdna když tu náhle zaslechla kroky. Někde, někde za ní. Se silným zavrčením se otočila. Jenže tam nic. Nikdo tam nechodil a ani tam nestál. Kiler i tak nějak cítila, že tohle šílenství brzy skončí. Přeci jen, taková troška krve nic moc nezmůže. Musela se přinutit tam zůstat. Nikam nechodit. Mohla totiž potkat další vlky. A pak by možná byl i větší problém.

Kiler nejdříve nijak nereagovala když k ní Rangoo kráčel. Popravdě si toho nejdříve ani nevšimla. Dál se čistila jazykem a to, že se k ní vlk blíží si uvědomila až když k ní přišel dost blízko. Trochu se od něj odtáhla a pohlédla do země. Asi se chce jenom zahřát. Napadlo ji. Jen při pomyšlení na to, jaká musí být oběma vlkům zima se otřásla. Zimou samozřejmě. Tím, že se nejdříve důkladně očistila už nebyla tak moc mokrá. Za to její společník ano. "Měl-měl by ses trochu očistit." řekla, ale pohled měla stále upřený do země a na svoje tlapky. Stále jí bylo divné, že Rangoo nijak neřešil její jizvy a ani to, že zabila vlče. Když nad tím tak přemýšlela došlo jí, že vlastně ani Azueén to nijak neřešil. Nad těmihle myšlenkami jen zavrtěla hlavou. S povzdechem si lehla na zem a snažila se co nejvíc schoulit do klubíčka. Možná by se měla přitisknout blíže k Rangoovi. Ale to jí přišlo moc divné a tak pokud to neudělá on tak asi nikdo.

Kiler se stejně jako Rangoo oklepala jakmile došli na místo. Pořád jí byla strašná zima. A nejspíše s tím nic neudělá. Nebyla totiž jako Theo a neměla, žádnou magii ohně. Takže tady bude pěkně mrznout a čekat než déšť ustane.
"Co? Ne to je v pohodě. Já taky déšť nemám moc ráda." řekla nejdříve trošku zmatená. Začala se čistit jazykem. Hlavně na zádech a na břichu aby se nenachladila. Ale to už nejspíše bylo pozdě. A pokud se nějak neohřeje tak během pár dní bude mít horečky a bude nachlazená. To se jí stalo jenom jednou, když spadla do řeky a Hall ji nijak neusušil. Nachlazená sice byla, ale nějak to přetrpěla. No znovu to stejně zažít nechtěla.

Kiler se dostala až sem. Už předem věděla, že pokud někoho dneska potká tak to neskončí dobře. Ani pro ni a ani pro vlka. A jak jí štěstí přálo ucítila pach. "No, lepší to už ani být nemůže." prskla ironicky. Otrávená se snažila jít co nejdál od toho pachu, ale chytila se jak se vrací zpět k pachu. A věděla, že z tohohle už se nedostane. A co líp. Tenhle pach dobře znala! Byla to Avable. Vlčka se kterou se právě tady poprvé potkala. Potkala ji i na pláži když zaútočila na Matery. A teď ji tady potká znovu a pokusí se ji zabít. Naštvaně vzhlédla ke slunci. "Tohle fakt chcete?" povzdechne si.

Kiler se tyhle otázky nijak netýkaly. Posadila se a potom si i lehla. Ona sama žádná zranění neměla. Možná Bad-half byla nějak zraněná, ale o tu se Kiler nechtěla starat. I když to byla část jí. Vlčky se chystaly na odchod. "Tak se teda mějte." zavolala na ně a usmála se. Pak si tlapky položila na hlavu a snažila se užívat si uklidňujících zvuků vln. Tlapky se jí bořily do krví prosáklého písku a tak se rozhodla, že půjde jinam. Nebo spíše kousek dál se přesune. Zvedla tedy své bolavé tělo a kousek se od té krvavé kaluže přesunula. Měla na tu spoušť dokonalý výhled a tak si klidně mohla vyčítat, že zase někomu ublížila. Nebo spíše se ho pokusila zabít. Jaký to krásný den. Povzdechla si ironicky v duchu.

Kiler si naposledy utřela tlapkou slzy. "Je fajn, že jsem vám nic neudělala." usmála se na obě vlčky. I když v hloubi duše věděla, že alespoň Matery ublížila. Její rány šly vidět. "Hele, tu krev z čumáku bych ti aj olízla, ale to bych tě hned na to musela zabít takže ee." pokusila se o vtip a zároveň tak říct Matery, že ví, že není tak úplně v pořádku. No pokud se vašk vlčka rozhodla, že bude hrát neublíženou tak s tím nemohla Kiler nic dělat. "Jo, klidně můžu. Tohle je Matery. A tohle Avable." řekla ukazujíc tlapkou nejdříve na jednu vlčku a a pak na druhou.

Na otázky nereagovala. Šlo tak jen poznat, že jí to vychází. Jakmile ji odžduchnul tak se jen svalila na zem a pak se na něj se zadržovaným smíchem podívala. Ještě se pokusila zavrčet jenže moc se neudržela. "Haha! Naletěl!" štěkla na něj a hned na to se dala do smíchu. "Ty si snad myslíš, že se vlkovo chování může ze sekundy na sekundu změnit?" zasmála se nahlas. "Jako jo může a dokonce i to moje ale to bych nejdřív musela cítit tvoji krev." řekla nejdříve zamyšleně, ale potom se zase dala do smíchu. Až se z toho svalila na zem. Jak snadné bylo přesvědčit tohohle vlka aby si myslel, že mu opravdu chce ublížit.

Kiler ji nemohla odpovědět. Stála tam a vrčela směrem k Dione. Nemohla s tím nic dělat. Hlavně se nesměla dostat k Dione a znovu ji kousnout. Potom by totiž měla ještě více síly a trvalo by delší dobu než by se z tohohle stavu dostala. A o to horší následky to mohlo mít. Naštěstí však by tento efekt měl brzy vyprchat jelikož Kiler Dione jen trošku silněji zkousla a krve uctítila jen opravdu málo. I to však zvládlo spustit její alergickou reakci. Neměla by však trvat dlouho. Dál na ní vrčela. "Zdrhni pryč... Než se ti něco stane." procedila skrze zuby. "Já, nechci. Nechci ti ublížit... Nechci, ale ty musíš utyct!" zavrčela má ní a v zápětí ucítila jak cihla pod ní povoluje. A dolů opravdu spadnout nechtěla. Odrazila se zpět směrem k Dione. Při jejím dopadu cihla povolila ještě víc. Kiler se pokusila párkrát chňapnout po Dione a pak ji nezbývalo nic než se vyškrábat na cihlu. Její půd sebezáchovy naštěstí pracoval a tak se odrazila a dopadla na volnou plochu ze které už mohly obě vlčky utéct. Byla tam díra a kdyby Kiler chtěla může ji teď jít pryč. Ona však chtěla jediné - a to více krve.

Aby Kiler vůbec Dione udržela musela ji chytit pevněji. Vytáhla ji jenže nastal tu problém. Kiler ji stiskla moc pevně a ucítila krev. Ne svoji, ale Dione! Začala panikařit. Co nevidět se přestane ovládat a pokusí se Dione zabít. A zrovna plocha kde bylo místo akorát na dva králíky nebyla zrovna nejlepší místo. Navíc se pomalu začínala naklánět dolů pod váhou obou vlčic. "Dione... Musíš zdrhnout. Hned!" vyštěkla na ni Kiler a snažila se najít místo kde by byla co nejdál od Dione. Nemohla jí ublížit. To už by si vzala i vlastní život. Bez rozmyslu se odrazila rovnou na plochu kde před tím byla Dione. Bad-half však už nabírala na síle a i když Kiler pořád vypadala jako Kiler už to byla Bad-half. Měla její sílu jen ne dostatek krve na úplnou proměnu. Doskočila na plošinu a znovu si narazila břicho přičemž ze sebe nevydala ani hlásku. Začala vrčet a otočila se na Dione. Tohle nedopadne dobře. Pomyslela si Kiler a snažila se otočit, skočit jinam. Místo toho však jen stála a vrčela směrem k Dione. Alespoň se nijak nehýbala. A stála na místě. To se však během pár sekund mohlo změnit.

Hlas vlčice nejdříve ani nezaregistrovala. Už skoro spala i když to byla jen chvilka. Něco se pak však dotklo jejího boku a to ji vzbudilo. Zvedla hlavu a podívala se na to co před ní stálo. Tuhle zeleno-hnědou srst poznala. "Tessa?" podívala se na ni. Ano byla to ona. Vlčka co jí nejdříve nechtěla říct své jméno tak jí Kiler vymyslela přezdívku. "Heh, mám dojem, že asi aj jo." zasmála se Kiler slabším hlasem a pokusila se zavrtět ocasem. Potřebovala odpočívat, ale když tu byla její kamarádka tak ji přeci nemohla nechat jen tak být. Posadila se a tak nějak se oklepala aby se probrala. Seděla jen tak tak a měla trochu problém se udržet.

Kiler jen se zatajeným dechem sledovala co Dione dělá. Chystala se ke skoku jenže žádná z nepopsaných ploch ji nebyla dostatečně blízko aby tam mohla doskočit. Přeci jen nebyla největší a neměla moc šancí tam doskočit. Musela by ji nějak pomoci Kiler. Jenže nejbližší plocha k Dione byla ještě o jednu díru dále. Kiler by tedy musela skočit aby se dostala na stejnou plochu kam měla Dione namířeno. Už však neměla moc času na rozmyšlenou jelikož Dione už skočila. A skok se jí nevydařil tak jak bylo třeba. Na její velikost to bylo opravdu dobré jenže ne dost na to aby tam doskočila. A teď se držela jen jednou tlapkou. Bez rozmyslu se i Kiler odrazila a mířila na tu samou plošinu za kterou se jednou tlapkou držela Dione. A naštěstí se jí to celkem povedlo. Narozdíl od Dione měla na plošině obě přední a břichem narazila do okraje. Skoro vypískla když se už tak odřeným břichem narazila na další okraj. Teď už se však bez větších problémů vyškrábala a už se natahovala po Dione. Chytila ji za kůži na krku a začala ji tahat nahoru. Tolik místa tam však nebylo aby se tam vešly obě. A to bylo teď potřeba vyřešit. Mohlo ale taky přijít něco horšiho.

Kiler měla snad všechny smysly zastřené a vlčky která k ní klusala si ani nevšimla. Mohla teď myslet jen na to jak se jí začínala točit hlava. Už nejspíše měla horečku jak se její imunitní systém pokoušel nějak zničit to nachlazení. Ještě jednou se rozhlédla kolem. Pohyb zachytila, ale nebyla schopna rozpoznat o co se jedná. Něco zeleno-hnědého šlo přímo k ní. Když se to přiblížilo, mohla slyšet i kroky. Byl to vlk. A měla pocit že ho už i někde viděla. Jestli na něj však měla dobře či špatné vzpomínky už si nepamatovala. Nemohla se soustředit. Hlavu položila zase na zem a dál bezvládně ležela.