Príspevky užívateľa

Kiler trošku zaváhala, ale potom rychle seskočila z díry rovnou na podlahu. Držela se však při kraji jelikož tam byla podlaha nejspíše nejsilnější. A tak se nemusela bát, že to pod ní propadne. "Ano, snad to půjde, ale buď opatrná." řekla Kiler,ale ani ona to moc neřešila. Odrazila se a skočila rovnou do středu podlahy. Něco se stalo ale podlaha nevypadala, že chce spadnout. Hned po tom rychle uskočila zase stranou. Měl by spadnout pouze střed a okraje by měli zůstat v pořádku. To se však nedalo předpovídat. "Nevím, jestli to vůbec shodíme s naší velikostí." zasmála se Kiler. Možná s tou podlahou opravdu ani nehnou. Přeci jen obě vlčky nebyli zrovna největší.

"Ehem, no ve vodě je odraz taky." odpověděla Kiler. Sice nějakou dobu žila u lidí, ale nevěděla co je zrcadlo. Párkrát to slovo slyšela a podle toho co řekl Nef usoudila, že to nejspíše vypadá jako voda a vlk se v tom odráží tak jako ve vodě. Ale nechtěla to řešit když o tom nic nevěděla. Teď ji však Nef trochu naštval. Tohle se jí dotklo. Nechtěla to však dát najevo. "Ne, nedělám." odvětila rázně a znovu se napila. Ocas při tom trochu zvedla nahoru aby jej odstrašila. Nebo spíše to bylo tak nějak instinktivně. "Jo." zavrčela na něj. Nemyslela to zle, ale prostě to nějak nešlo. Ocas dala zase zpátky a přešla zpět na břeh. Pěkně mimo vodu. Tam se pak oklepala a začala se čistit jazykem.

Kiler se musela zasmát. "Voda si z nikoho nedělá srandu. Je to tvůj odraz. I ten, můj tam je!" řekla svým klidným jemným hláskem a znovu se uchechtla. Nevěděla, že tenhle vlk nikdy neviděl svůj odraz ve vodě. Podívala se na vodu a odraz tam byl. Tak jako vždy v čisté vodě. Brala to už jako klasickou věc. Podívala se na něj s pobaveným výrazem. "Každá čistá stojatá voda to dělá." řekla a usmála se. Ten vlk nevypadá na vlče. Možná je jenom trochu jeblej. Pomyslela si, ale neřešila to. I kdyby byl ten vlk postižený.

Kiler trochu znejistěla. "No nevím..." řekla, ale když viděla jak je z toho Dione nadšená raději zmlkla a začala taky hledat nějakou cestu tam nahoru. Bylo to u střechy takže teoreticky mohli vejít na střechu a do té místnosti nad nimi se dostat oknem. Vchod do té místnosti byl nejspíše již zasypaný a proto ho nemohli najít. Kiler se tedy vydala směrem kterým se mohla nejrychleji dostat na střechu. Úzkou chodbou, která byla kousek od nich to by to šlo nejlépe. Šla tedy tama a po chvilce chůze našla díru, která byla dostatečně velká na to aby se tam obě vlčky protáhly. A navíc vedla na střechu. "Dione, můžeme tudy." štěkla na ni a protáhla se dírou. Po šikmé střeše jí tlapky klouzaly a ustála to jen tak tak. A už si to mířila rovnou k další díře která by měla vést do místnosti kde byl špatný strop - tedy podlaha.

Kiler se začal taky koukat na strop. Sledovala ho se zájmem skoro tak jako Dione. Pokud to spadne tak jsme obr mrtvý. Pomyslela si, ale vlastně ji to nevadilo. Kiler se smrtí nijak extra nebála. Tedy ne té svojí. "To vidím. Může to každou chvíli spadnout, ale zatím to nevypadá." odpověděla zamyšleně. Mohlo by být zajímavé vidět padat strop. Ale kdyby padal na ně nejspíše by to moc příjemné nebylo. "Můžeme zkusit vylézt tam nahoru a ten strop shodit." napadlo Kiler, ale uvědomila si, že to moc bezpečné nebude. Ale vzít zpátky to už nemohla a přeci jen risk je zisk.

Kiler po chvilce zaslechla nějaké zvuky. Nejdříve si myslela, že to je kořist tak se zvedla a pomalu šla k tomu místu. Naštěstí si velmi rychle uvědomila, že je to vlk a ne nějaká kořist. Zacouvala tedy kousek dozadu. "Ehm, ahoj." pozdravila trochu nervózně. Poslední dobou měla problém se bavit s cizími vlky. Ani nevěděla proč. Pořád v ní však zůstávala ta její přátelská část. Posadila se tedy a pohlédla na vlka, který se právě přes chvíli vyválel v blátě a všelijakém jiném bordelu. Byla o něco menší než klasický vlk tak Kiler usoudila, že ještě nebude nejstarší. Ale na to nemohla spoléhat vždy jelikož ona sama nebyla zrovna největší.

Kiler se jen posadila a začala si čistit své zranění. Nebylo to tak strašné ale krev z toho valila jako by to měla z boje. Jakmile k ní Tyja přisunula zajíce, ochotně si ho vzala a něco málo snědla. Sice měla hlad, ale chtěla nechat i něco Tyje. Když dojedla dala jí ještě zadní nohu tak aby se mohla najíst i ona. "Dej si ještě já nemám hlad." zalhala i když to šlo moc dobře poznat.

Kiler dostala zásah. Po tlamě se jí začala valit krev ale ona ji jen olízla a dál si toho nevšímala. Už se přestávala ovládat. Na Bad-half to sice nebylo, ale stále mohla vlčku zabít nebo ji řádně zmrzačit. "Uvidíme kdo z koho." zavrčela Kiler šíleným hlasem. Tak mluvila jen když cítila krev. Ne, už zase. Musí utýct nebo já. Ale nemůžu. Panikařila v hlav, ale tělo nemohla ovládnout. Postavila se na zadní a chtěla vlčku kousnout do čumáku. Máchala při tom tlapami a po pysku jí tekla její vlastní krev. Chvilkami jí to podjíždělo, ale naštěstí to ustála. Možná spíše naneštěstí.

Kiler bylo líto nechat tady celou srnu. Avšak srna byla stará a nejspíše i nemocná, takže maso nebylo nejlepší tak na ni nahrnula trochu hlíny aby alespoň chvíli vydržela. Přeci jen se sem mohla Kiler vrátit a zbytek ještě sníst. Nebo to udělá radost jiným vlkům. Věděla však, že už by měla jít a navíc už moc nevěděla co by mohly dělat. "No asi se s tebou rozloučím. Snad se ti bude dařit." řekla a otočila se k odchodu. Saphena byla hodná vlčka a Kiler doufala, že ji ještě někdy potká.

Kiler se zasmála. "To jo ale to by nebyla zábava." řekla a pomalu popošla k okraji. Nakoukla a potom se zase rychle vrátila zpátky. Prostě jí to nedělalo dobře. Měla z toho strach, ale nechtěla si to moc přiznat. Když si všimla, že se Dione na něco kouká pohlédla tam taky. Strop byl trochu zvláštní, ale Kler s v rychlosti nevšimla ničeho neobvyklého. "Na co koukáš Dione?" zeptala se a nechápavě na malou vlčku pohlédla. Kiler byla dnes opravdu trochu mimo. Možná bude brzy mít zase blbou náladu a změní se na Bad-half. To byla, ale ta nejhorší možnost a Kiler upřímně doufala, že se tohle nestane. Nechtěla ublížit nikomu dalšímu. Třeba zrovna v ten den nikoho nepotká to by jí tak vyhovovalo.

Kiler prudce otočila hlavu když na ní někdo promluvil. Jeho otázka byla zvláštní tak natočila hlavu na stranu. "Ahoj. Ehm, nevím jak to myslíš?" řekla zmateně a neudržela mírný smích. Jen se uchechtla a pak toho nechala aby vlka neurazila. Zavrtěla přátelsky ocasem. "Oh, moc mě těší, Nefe, já jsem Kiler. Kiler the RedOne i s rodem." usmála se a zdvořile sklonila hlavu. Nenechala své jméno rozplynout se do krajiny tak jako vlk, ale řekla ho normálně. Nevěděla proč to dělá,a le v Norestu byli různí vlci s různými zájmy. A ona to hodlala respektovat, přeci jen ona nebyla úplně normální.

První otázka byla pro Kiler normální. Na jejím vzhledu to všechny zaujalo, ale ta druhá už ji zarazila. "No ty jizvy, ehm, jsem si udělala sama, když jsem omylem zabila vlče." řekla smutně a pokusila se na to nemyslet. Nešlo to. Znovu viděla sebe nebo spíš Bad-half, jak se v zápalu boje rozbíhá proti vlčeti co tam nemělo dělat. Skáče, kouše, pach ta pachuť krve... Rychle zatřepala hlavou a chtěla na to nemyslet. "Eehmm, no, asi ne. Teda ne." řekla a bylo jí trochu trapně. Ani nevěděla proč. Přišlo jí to trochu divné. A navíc si tím ani sama nebyla jistá. "Proč?" zeptala se.
Velmi rychle ucítila jak špatně se začal dýchat vzduch. Začínalo být dusno tak se otočila za sebe a podívala se na místo kam Rangoo. O žádném úkrytu ani nepřemýšlela.

Kiler se začala smát taky. Proč ne když to bylo vtipné? Pak však přestala a soustředila se na otázku. "O takovém stromů nevím, ale jistě se najde nějaké místo kde by jsi mohla přespat. Taky jsou tady smečky které tě mohou přijmout a ty většinou mají doupě." odpověděla a snažila si vzpomenout která smečka by byla nejlepší. "Jedna se jmenuje Nihil myslím a tam to asi bude nejlepší." řekla a zavrtěla ocasem.

Kiler měla pauzu. Už jí to cestování stačilo. Tlapky ji bolely a tak se vrátila ke kaňonu. Hodlala tady pár hodin možná i den zůstat. Už zde jednou byla a to když potkala Daracha. To ale byla nahoře a ne jako teď dole. Sestoupit však nebylo tak těžké jak si myslela. Ano, tlapky ji párkrát podklouzly, ale nijak se nezranila. Tlapky měla položené v studené vodě a klidně odpočívala. Sem tam se i napila. Voda byla příjemně chladná a sladká a Vaněk v kaňonu vytvářel menší Meluzínu. Možná proto se mu říká kaňon písní.

Po setkání s Dione se Kiler toulala kolem území Ignisu. Neměla v plánu tam vkročit nebo tak. Pouze šla kolem. Hlad ještě neměla a tak se ani na lov nechystala. Navíc lovit u nějakého území není zrovna bezpečné - kořist může zaběhnout na území a vlk si ani nemusí všimnout, že už na cizím území je. A pokud by ho tam někdo chytil byl by malér. Hned jakmile došla na tohle místo musela si dát pauzu. Šla už celkem dlouho a tohle místo bylo klidné a velmi pěkné. Došla tedy ke stromu a ani si nevšimla společnosti která tam byla. Lehla si tam a koukala na hory. Fascinovalo jí to. A navíc bylo třeba její dobře nálady využít.