Príspevky užívateľa

Stadleyho otázka donutila Kiler se zamyslet nad svojí minulostí. Jí taky nevadilo, že kolem ní umírali vlci. Ještě k tomu umírali kvůli ní. Jenže když pak zemřel Xerro Kiler z toho byla špatná a ne málo. Ale na druhou stranu když ona zabila vlče které ani pořádně neznala, zhroutila se z toho úplně. "Asi to záleží na okolnostech." řekla zamyšlená Kiler s pohledem upřeným do země. Nutilo ji to stále více přemýšlet nad tím jak se asi cítili vlci které zabila, Co takhle jejich blízcí? Možná po nich smutnili, možná ne. Třeba z toho byli tak zhroucení jako když ona zabila ono vlče. Tahle otázka ji zarazila tak, že skoro vůbec neposlouchala co Stadley říká o smečce. Koukala se jen do země a přemýšlela. Sem tam nějaké slovo zaslechla a jen se usmála. "Taky se divím." řekla stále hluboko ponořená do svých myšlenek. Bylo od ní hnusné, že neposlouchala malého vlčka a ona to i věděla. Nechtěla to dát nijak najevo avšak to se jí asi nepovedlo.
Jak byla zaskočená, ani si nevšimla prasnice s jejími mladými která si usilovně střežila. Stadley po ní skočil a odhodil Kiler stranou. Jeho výkřik ji probrral a hned jakmile dopadla se vrátila do reality. Avšak ne úplně. Byla stále trochu zmatená z hlubokého přemýšlení až se jí na chvíli zdálo, že prasnice je pes a ona zase musí bojovat na zápasech. Skočila tedy po prasnici a až pozdě si uvědomila, že je tady, na louce plné vlčích máků a to na co skočila není žádný pes - nýbrž prasnice která si brání své mladé. Dopadla jí na hlavu a ucítila ostrou bolest na břichu. Narazila přímo na ty její zuby! Vyjekla a odrazila se zpátky. Začala jen vrčet a zuřivě štěkat. Ani se nepodívala jestli jí břicho krvácí či ne avšak bolest cítila stále.

I když Kiler dostala kopanec do břicha, moc jí to neuklidnilo a sevření moc nepovolila. Když ji Matery odkopla Kiler ji vytrhla kus kůže. Čerstvá krev se valila z ran na písek. Kiler se skoro vzpamatovala když v tom ji někdo přimáčkl k zemi. Zlostně zavrčela. "Hlavně... Mě... Držte..." zasípala chvilkami a pak už jen zlostně vrčela. Po Aku se z ní stávala normální Kiler. "Nechci to udělat znovu." stekla avšak pak se neudržela a vyškubla se ze sevření. A skočila rovnou na Matery.

Jakmile se trošku vzpamatovala, vstala a oklepala se, vyšla Kiler na lov. "Kdyby něco tak zavyj.' Stella přes rameno a vyrazila. Čumák měla celou cestu u země. Nikde však žádnou kořist nemohla najít. Už se i začínalo stmívat a tak to už chtěla vzdát. Potom však zaslechla jemné šustění v keři. Skočila tam tedy a vylezla s malinkou myškou. Odnesla ji k Tyje. "Na, nic lepšího tam nebylo, ale stejně už je pozdě." řekla Kiler a položila myšku před Tyju. "Snad do rána vydržíme." řekla ještě a lehla si na zem. Usnout se jí však nedařilo.

Darachův pohled Kiler pochopila. "Víš přemýšlela jsem že bych se tam možná chtěla přidat tak jsem o tom chtěla zjistit co nejvíc.' řekla až s ledovým klidem v hlase. Věděla že v některých smečkách jste si mohli kořist sníst hned na lovu a v jiných jste mohli jíst až se smečkou. Tak jsem se zeptala, no. Pomyslela si trochu naštvaně a lehla si kousíček od okraje. "Proč vlastně nelovíš pro smečku? Nebo už jsi lovil?" zeptala se ještě. Pak si položila hlavu na tlapky a užívala si svěží vánek. Nepřestala však poslouchat.

Bad-half Kiler se bránila před šedou vlčici které se teď do zad zakousla ještě jiná vlčice. Využila toho že tahle povolila sevření a Sekla ji přes čumák. Z rány se okamžitě začala valit krev a kapala přímo na Bad-half Kiler. Ta se jen oblízla a odkopla šedou ze sebe. Nechtěla aby se jim tam pletl ještě někdo jiný a taky rychlým skokem skočila ke své roztrhané kořisti. Na chvíli se z ní stala normální Kiler a ta se snažila uklidnit. Z hluboká dýchla až si vzpomněla na Avable. Vlčka která nesmí dostat hlad. I když to už chtěla udělat Bad-half tak Kiler vzala zadní nohu králíka a hodila ji po Avable. "Chytej." stekla po ní avšak hned potom z ní už zase byla Bad-half Kiler a ta se rychle otočila zpět k Matery. Tlapami ji přišpendlila k zemi a hlasitě vrčela. "Tohle je tvůj konec!" zavrčela a zakousla se jí do krku. Před srst to však nebylo tak snadné.

"Ano, když lidé přestanou auta využívat, tak ta auta zemřou." potvrdila Kiler. Jistě museli být divné sledovat mrtvá auta avšak Kiler už nechtěla mít s lidmi nic společného. "Takže ty jsi prostě jen potkal Alfu a ten tě přijal?" zeptala se nechápavě Kiler."A vlastně k čemu taková smečka je když se ani nemusíš držet na území? I když nejspíše to musí být velká zábava." napadlo Kiler a pohlédla na Stadleyho. Čekala na jeho odpověď.

Jakmile Kiler viděla, že Tyja nijak nereaguje, lehla si kousek od ní a hlídala. Kdyby se ti koně vrátili, bránila by ji jistě líp. Pomalu na ní začala padat únava. Položila hlavu na zem a zavřela oči. Usnula rychle. Sny se jí zdály avšak ani ona si je nepamatovala. Vzbudilo ji až kručení v jejím vlastním břiše a donutilo jí to zvednout hlavu. Rozespale se podívala na Tyju. "Asi půjdu za chvilku na lov." řekla a znovu položila hlavu. Musela se ještě probrat aby byla schopná lovu.

"Vlastně ne. Tak mě napadá, neloví se v Ignisu pro smečku? Pravidla neznám takže nevím." zeptala se Kiler a střihla ouškem. Pokud jo tak by měl asi lovit a snažit se dělat dobro pro svou smečku. Pomyslela si Kiler. Byt ona ve smečce tak se snaží co nejvíce lovit a dělat pro smečku vše co by bylo v jejích silách. Jenže když smečku neměla musela žít na vlastní pěst. A takový život se jí i vlastně dosti zamlouval.

Kiler zaujatě poslouchala jak Stadley povídá o městě. Tím, že o lidech něco věděla, snažila se přijít na to co tím svým popisováním myslí. "Ty plechové věci budou asi auta." Napadlo Kiler a podívala se na modrého veselého vlčka. "O kolejích jsem nic neslyšela." zavrtěla hlavou Kiler. "Já jsem za celou tu dobu stihla pouze potkat pár vlků a lovit." řekla bez toho aby zmínila jaké vlky potkala či incident s Tyjou. "A jak funguje ta tvoje nová smečka? Máte tam nějaká zvláštní pravidla nebo tak?" zeptala se ještě. Třeba právě toto byla smečka akorát pro ni.

Kiler se vyhýbala dopadům kopyt. Už jí začínaly docházet síly když v tom uviděla Tyju jak vyskočila koni na záda. Asi jí do břicha trochu bodly nějaké ty krystaly avšak ona koni jeden ulomila. Kůň se vzepřel, ale ze zad se mu valila krev. Muselo ho to bolet a tak Kiler sebrala veškerou poslední sílu co měla a běžela pro Tyju. Kůň byl chvíli zmatený a Kiler na něj začala štěkat. Nejspíše ho to vyděsilo a dal se na útěk. Kiler ještě chvíli běžela za ním avšak potom se obrátila a utíkala za Tyjou. "Tyjo! Jsi
v pořádku?" zeptala se když za ní doběhla. Uši měla stažené k hlavě. Nevěděla jestli je Tyja v pořádku. "To si teď jako budeme zachraňovat životy navzájem?" zeptala se trochu ironicky a musela se i zasmát.

Kiler ucítila na zádech nějakého jiného vlka. Sekla po něm tlapkou a shodila ho na zem. Vrhla po něm varovný pohled a ani si neuvědomila, že to byla její kamarádka Avable. Běžela rovnou za šedou vlčkou. Odrazila se a skočila jí přímo na bok. Tím ji shodila na zem. Ona sama se však praštila do hlavy a tak byla chvíli jen zmatená a stála na místě. Už z ní Bad-half Kiler a v hlavě jí běhaly různé myšlenky. Především se snažila zastavit sama sebe.

Kiler se na Aziho usměje. "Jo, asi jo." řekla a radši ani nedodala, že za to může on. Porozhlédne se po okolí aby vůbec věděla kam jde. Teď celou dobu následovala bílého vlka a okolí vůbec nevnímala. "Třeba jo, ale zatím, jak už jsi říkal, můžeme trávit čas spolu." ušklíbla se Kiler. Na návrh cestování jen přikývla. Celý Norest ještě neprocestovala a nejspíše by bylo super na to cestování mít společníka. "Ale teď půjdeme někam lovit ne?" zeptala se raději Kiler. Znovu se podívala na okolí a začala přemýšlet kde by se lovilo nejlépe.

"Lunu neznám." přiznala Kiler. "Je to pěkné." pochválila mu mušličku Kiler. Potom otočila hlavu na toho divného zajíce. Ten je ještě chvíli pozoroval a pak se vznesl a odletěl. "No to teda byl. Doufám, že už se nevrátí." řekla se smíchem Kiler. "Povídej jaké to bylo ve městě?" zeptala se vesele Kiler. Ráda si poslechne jak si někdo užívá život. Ještě jednou se ohléda po zvířátku, ale to bylo to tam.

"Soudím podle pachu." ušklíbla se Kiler. Taky podle čeho by měla soudit? Vzhledem byl každý vlk jiný a podle chování by to bylo těžké poznat. I když jak u koho. "Jak myslíš." řekla Kiler a pustila se do myšky. Jako jídlo to nebylo nic moc, ale na zahnání hladu postačí. Vůbec ji nenapadlo, že si Darach nemůže kořist vzít kvůli smečce.

Ten vlk nevypadal, že by se chtěl přátelit. Běžel přímo ke Kiler. "Co děláš co jsem ti udělala?" vyštěkla na vlka a přikrčila se. Uši jí sklouzli k hlavě a vycenila tesáky. Když to nejde po dobrém, půjde to po zlém. Pomyslela si naštvaně a napnula svaly. Ještě chvíli přemýšlela jestli chce bojovat. Nechce! Má na krku už dost mrtvých nebo polomrtvých vlků. "Stůj! A nech mě napokoji! Myslím, že o nechceš abys dopadla tak jako Tyja nebo ti ostatní vlci!" vyštěkla na vlčku výhružně. A udělala několik kroků zpět.