Príspevky užívateľa

Kiler si všimla, že ji Azueén trochu provokuje, ale nevadilo jí to. Chvíli přemýšlela co má odpovědět a tak byla chvíle ticha. "Ano, ne všichni vlci jsou na to dostatečně silní. Asi budu jeden z nich. Ale ty by jsi to zvládl ne?" řekla Kiler s úsměvem. Zavrtěla ocasem a protáhla se. Když však Azueén odmítl nabídku lovu překvapeně se na něj podívala. "Pročpak? Lovit umí snad každý vlk ne? Ale nutit tě nebudu." řekla zklamaně. Ráda by si s Azueénem zalovila, ale nechtěla být otravná jako malé vlče. "Ale v tom případě navrhni ty co by jsi chtěl dělat. Tedy pokud už nechceš jít zpět ke své smečce." řekla mírně provokativně a posadila se. Začala si čistit záda od vody, protože ji měla stále mokrou. Sem tam pohlédne co děla bílý vlk, protože nikdy nevíš kdy na tebe druhý zaútočí.
Když už měla záda téměř suchá, posadila se a čekala na návrh.

Kiler se rozhodla, že půjde prozkoumat i vzdálenější kouty Norestu. Nevybrala si na to moc dobrý čas jelikož se blížila noc. Nějak se jí podařilo dojít až sem, na Severní louku a při tom nevkročit na cizí území. Procházet se pozdě večer měla Kiler ráda no zde nebylo moc kam se ukrýt. Mísili se tady pachy vlků, kteří jistě přišli z dalekých krajů podobně jako Kiler. Jeden pach byl však čerstvější než ostatní. Kiler sklonila hlavu aby o onom vlku co tudy před pár minutami prošel zjistila více. Hmm, vlčice. Jistě je tady nová. Ještě něco? Přemýšlela v hlavě. DNes se jí však moc číst pachy nedařilo a tak šla chvíli za tím pachem. Třeba najdu nějakou společnost.

Kiler rychle trhla hlavou aby zahlédla mrak o kterém Lusy mluvila. Až teď jí došlo, že oblohu posetou hvězdami začaly pomalu zahalovat mraky. Trochu ji to mrzelo, ale počasí neovlivní. "Hmm, ano. Vypadá jako zajíc." řekla s úsměvem Kiler. "No dobrá. Tak kdo máš své rodiče? a jak jsi se dostala do Norestu?" zeptala se Lusy aby se o ní něco dozvěděla.

Obě dvě se dosyta najedli a Kiler už se ani nechtělo nikam jít. Vyvalila se na bok a pohlédla na nebe. Slunce by mělo brzy zapadnout a mohla by s Lusy pozorovat hvězdy. V hvězdách se Kiler sice nevyznala no podle povídání psů a lidí poznala Velký vůz. Vždy jí určoval cestu a ráda se na něj dívala. "Teď už si asi budeme jen povídat co? Když jsme se najedli..." řekla Kiler a zavřela oči. Chtělo se jí spát no nemohla usnout. Nemohla kvůli Lusy. Nenechala by ji v noci samotnou.

Kiler si všimla toho, že se Tyja snaží znít přirozeně. "Půjdu na lov." řekla naprosto rozhodnutě. Zavětřila a vydala se směrem kde byl pach zvěře nejsilnější. "Můžeš zatím zkusit chodit pokud se na to cítíš." řekla a ohlédla se přes rameno. Potom už se rozběhla za pachem kořisti. Opravdu toho moc nebylo, ale zahlédla alespoň myšku tak se instinktivně přikrčila. Jako jídlo nic moc, ale jako zákusek postačí. Pomyslela si s pohledem upřeným na kořist. Když byla dostatečně blízko, odrazila se od země a vyskočila vysoko do vzduchu. Jednou tlapkou dopadla přímo na myšku div ji nerozmačkala. Celou ji zhltla a rozhlédla se po něčem větším. Budu muset jít kousek dál. Napadlo ji a vyrazila více směrem k ledovci. Nechtěla jít až úplně tam. Chtěla jen zachytit pach nějaké kořisti.

Kiler jeho odpověď trochu překvapila. Do teď si myslela, že vlci jsou smečková zvířata, ale nechtělo se jí to dále řešit tak už se na nic neptala. Je to zvláštní jak mohou být vlci rozdílní. Někdo by nejraději celý život žil ve smečce a jiný by z ní nejraději utekl... Zamyslela se naposledy. Všimla si, že ji Azueén pozoruje a tak mu věnovala přátelský pohled. Nevěděla co si myslí, ale přišlo jí, že nad něčím váhá. Třeba přemýšlí jestli se mi dá věřit. Napadlo ji hned jako první. Z jejího přemýšlení ji však vytrhla Azueénova odpověď. "Nooo, teoreticky by se to dalo, ale já bych se raději ke smečce přidala než vytvořit svou vlastní." řekla a zavrtěla ocasem. "Teda snad mi rozumíš co tím myslím." dodala po chvíli. Přišlo jí, že vytvořit svou vlastní smečku by nejspíše nezvládla i kdyby jí s tím pomohl nějaký jiný vlk. I když se nad tím musela chvíli zamyslet.
"Aha, promiň. Nejspíše jsem tě špatně pochopila." řekla omluvně Kiler na jeho slova. Nenapadlo ji nic díky čemu by mohla pomoci vlku co chce ze smečky kvůli něčemu utéct. I když by nejraději pomohla každému a zapletla se do každého průšvihu tak s tímhle si nevěděla rady a tak na jeho slova jen pokývla hlavou. Potom se musela usmát jelikož ji Azueénova slova potěšila. Brala to však spíše jako vtip i kdyby to bylo myšleno vážně. Raději jen zavrtěla ocasem a změnila téma. "Co teď budeme dělat? Mohli by jsme jít na lov nebo tak." řekla a uvědomila si, že vždy když někoho pozná tak s ním jde lovit. Většinou tak vlka lépe pozná.

Kiler se lekla když v Tyje něco křuplo. "To znělo jako by sis něco zlomila." řekla a zasmála se. Bylo fajn vidět Tyju jinak než jen smutnou. Kiler zavrtěla ocasem a ještě dodala:"To je super, že už budeš moct chodit. Řekla bych tak ještě den nebo dva a budeš úplně v pohodě." Měla veselý tón hlasu, protože byla opravdu veselá. Její dobrou náladu však velmi rychle zkazil tón hlasu Tyji. Ale no taak. Do teď je všechno v poho a najednou tohle. Pomyslela si smutně a zároveň naštvaně. Raději to neřekla nahlas aby už tak divnou atmosféru nezkazila úplně. "Tak mám jít nebo ne?" zeptala se už frustrovaně. Mě z tohohle jednou hrábne. Napadlo ji a posadila se s pohledem upřeným do země.

Kiler spala jen chvilkami takže když se Tyja pohla tak ji to hned probralo. "Ne nespím." řekla a zavrtěla ocáskem. Byla otočená zády k Tyja takže se musela otočit zpět k ní čelem. Přesunula se na druhý bok a pohlédla na Tyju. "Už to vypadá dobře." řekla a usmála se. Byla vážně ráda, že už se Tyje daří líp. "Hej!" vyštěkla na Tyjinu škodolibou poznámku. Bylo to však jen přátelské vyštěknutí. Měla ráda když se vlci kolem ní smáli. Pomalu vstala a oklepala se. "Asi bych měla jít na lov žeee?" řekla zatímco se protahovala. Protáhla si i zadní nohy a zavětřila. Moc toho není. Pomyslela si když zachytila pouze pach myšky. Bude se muset snažit najít něco lepšího.

Kiler se uklidnila když Tyja promluvila. "Uf, jsem se lekla." řekla a usmála se. Nechci mít na krku dalšího mrtvýho vlka. Pomyslela si, ale rychle tu myšlenku zahnala. Není to pravda! Pomyslela si, ale nechala toho, protože by si zase začala povídat sama se sebou. "Ty nevíš co je Velká Lovecká smečka?" zeptala se zděšeně. "Tak tedy, Velká Lovecká smečka jsou ti nejvyšší vlci. Jsou to bohové kteří střeží všechny vlky za života i po smrti. Když vlk umře přidá se k Velké Lovecké smečce. Můžeš je i vidět. Žijí na hvězdách a každý mrtvý vlk má svou hvězdu." řekla co jí kdysi říkala jedna vlčice ze staré smečky. Odpovědi se jí však nedostalo jelikož Tyja usnula. "No nevadí. Odpovíš mi až se vzbudíš." řekla trochu zklamaně.

Jakmile se Lusy uklidnila, Kiler se uklidnila taky. "V pohodě, chápu to. Taky mívám někdy problémy." řekla jen a utrhla si celou zadní nohu že srnčete.naprosto chápala když měl někdo problém jelikož i ona měla poměrně vážný problém. "V pohodě se najez,já si sním tuhle nohu a kdyžtak mi nechej tu druhou." řekla a pohlédla na Lusy. Mírně se usmála aby ji ukázala, že jí to vrčení nevadí. Nikdo není dokonalý. Třeba jenom není zvyklá lovit s cizími vlky. Pomyslela si a pustila se do jídla.

Kiler si všimla, že s Tyjou není něco v pohodě. Hned jak začala mluvit šlo poznat, že jo něco je. "Tyjo, to je dobrý, buď v klidu a dýchej. Tyjo? Tyjo!" vykřikla Kiler a rychle ji podepřela. Omdlela! Co mám dělat?! Kiler musela přeběhnout na druhou stranu aby sebou Tyja neplácla na zem. Začala se o ní opírat celou váhou a Kiler to musela ustát. Pomalu jí položila na zem a začala panikařit. "Zajdu pro vodu, ne tady žádná není. Tak... Tak... Já nevím! Velká Lovecká smečko pomožte jí!" panikařila Kiler. Nakonec si prostě lehla vedle Tyji a čekala než se vzbudí. Sledovala jestli v pořádku dýchá a tak. Přišlo jí to jako věčnost. Už pomalu začínala brát Tyju jako kamarádku a proto o ní měla strach.

Hned jakmile Azueén promluvil, tak Kiler zpozornila. Trochu jeho slova nechápala, protože si myslela, že každý vlk se narodil proto aby byl v nějaké smečce. "Jak jako nemáš povahu? Myslela jsem, že vlci jsou smečková zvířata nebo snad ne?" zeptala se. Vlastně to byla úplně blbá otázka avšak Kiler viděla svět i očima psa který zas tak smečkový nebyl. Azueén se začal přibližovat a obešel ji. Oproti Kiler byl celkem vysoký takže aby na něj viděla musela zvednout hlavu. Na jeho slova se jen usmála. Jistě je to hodný vlk, ne jako já. Pomyslela si a vzpomněla si na Tyju. Rychle se oklepala aby ze sebe ty myšlenky setřásla. "Smečka svou vlků?" nad tou myšlenkou se musela nahlas zasmát. "Sám víš, že to je celkem blbost. Ale řekni mi jaký to je být ve smečce podle tebe. Ráda to uvidím i očima vlka co by že smečky utekl." řekla a pohlédla na Azueéna. Ani ji nevadilo, že je u ní tak blízko. Brala to jenom jako kamarádství.

Kiler nechápala proč to Azueén říká. I když ji v minulé smečce neměli rádi, líbilo se jí tam a kdyby se smečka nerozpadla, zůstala by tam doteď. "V jedné smečce už jsem byla a líbilo se mi to. Proč se tobě nelíbí být ve smečce?" zeptala se a přitom naklonila hlavu na stranu jako to dělají vlčata. Bylo jí to celé nějak divné. Ji přišlo, že život ve smečce je nejlepší, protože vždy máte někoho na koho se můžete spolehnout a taky by vás smečka měla podporovat. Tedy tak nějak si to pamatovala ze staré smečky. Všichni vlci tam byly fajn jenom jí odsuzovali ze začátku. Zrovna když už začala do smečky zapadat tak to zkazili lidé. "Ty chceš že svoji smečky utéct? Ale ráda si poslechnu jaké to je být ve smečce. Sama jsem v žádné dlouho nebyla." řekla a vylezla z vody. Oklepala se a začala se čistit.

Nad Tyjinou poznámkou se musela Kiler zasmát. "To teda." dodala ještě se smíchem. Pak už jen sledovala jak se Tyja snaží postavit. Byla připravena ji podepřít pokud bude potřeba. Tyja vypadala, že jí to bolí.No nečekaně když jsem ji malém zabila. Pomyslela si naštvaně Kiler. Byla naštvaná sama na sebe. Nerada ubližovala jiným vlkům a zrovna teď se jí to povedlo. Raději se začala soustředit na Tyju. Jakmile už stála na všech čtyřech a oklepala se, Kiler šla vedle ní a podepřela ji. "Zkusíš chodit? Nemůže to být tak zlé, nebo je?" zeptala se. Znovu se zasmála jelikož Tyja řekla, že ji svědí celé tělo. Pomalu udělaly pár kroků. Kiler potom poodešla aby udělala Tyje prostor. "Celkem ti to jde." řekla veselým tónem

Kiler měla pravdu. Byla to Dione! To jí jako neřekla, že to je magie? Pomyslela si překvapeně. "Ano Dione už jsem potkala. Přesně takhle totiž funguje její magie. Jednoduše umí zmizet. Neteleportuje se ani nezmizí. Ona je prostě neviditelná." vysvětlila Kiler s úsměvem. Alespoň něco chápe. Napadlo ji, ale hned tuhle myšlenku zahnala. "A vlci můžou mít i jinou magii." dodala po chvilce. Začala vrtět ocasem. Myslela si,že už jí konečně Tyja v něčem věří. Napadlo ji, že možná by mohla už zkusit chodit. "Hele, můžeš už chodit?" zeptala se opatrně.