Príspevky užívateľa

Kilera se od svýho tábora nechtěla moc vzdalovat. Ale než podniknou ten svůj slavnej ignisskej útok, mohla by se taky nažrat. A nebo najít něco pro kámošky svý. Ať nejdou na Ignis hladový. Jenomže asi akorát vyrušila lov někemu jinýmu. Nastrařila ouška a šla svižně vpřed. Někdo na ňu volal. Nebo jako ne na ňu přímo ale tak do éteru. "Jenom já, sorry, vyrušila sem tě?" zeptala se hned co došla a vlka uviděla. "Jenom se snažim něco ulovit pro svý kámošky." dodala a sklonila hlavu na omluvu. Nevěděla jestli vlkovi právě odehnala jeho poslední jídlo za celej tejden že. Kór v tý zimě.

Kilera rovněž byla v táboře s holkama. Dnes nešla na lov, cejtila se trochu slaběj než normálně, shodila to teda na únavu. Jasný, šak se jenom blbě vyspala, to bude dobrý do pár dnů. Párkrát hodí šlofíka cez den a bude zas čilá. I kvůli tomuhle tak nešla na lov. Jenom žrala něco málo co donesli ostatní. A to se sesterstvu moc nevyplatilo. Jídla jim ubývalo dost rychle, a kořisti kolem taky. Už se musely vydávat dál než normálně, aby našly pořádnou kořist, a to bylo aj nebezpečný.
Kiler cukla ouškama když došla Helenka s novinkou. Ajaja, drámo. Kiler o nejnovější situaci v Ignisu netušila, hlavně o žádnym přejmenování. No jméno Azaryn jí přišlo o něco horší než Ignis. Ignisu se aspoň dobře nadávalo 'Ignisáci', ale s Azarynem teho moc nevymyslí. "No pro mě to asik zůstane Ignis." podotkla jen tak bokem, ne že by to bylo důležitý.
Pak dál poslouchala, a na tlamě se jí po chvile vytvořil šibalskej úsměv. "Hej, ono je možný že esi maj ti vocasové dost jídla pro sebe, tak nám tu v okolí vylovili všecku pořádnou kořist." napadlo ju. Jasný, esi už lovit nemusej, tak jim to vyžrali. A to se dělat nemá. Snad si nikdo neveme víc než potřebuje ne? A už vůbec ne v takovým čase kdy všeci jenom živořej na kraju lesa a nemaj co žrat. To Kiler považovala za drzost. Zneužití svý schopnosti a možností.
"No já mysim že esi teho maj dost, tak jim něco veznem. By se tim neudávili." zavrčela trošku. Verdandi ju v tomhle jenom utrvdila. "No tož to je výhra! Když ty to tam znáš, tak ideálka, tak nás dobře navedeš." zavrtěla ocasem. Fakt že dobrá shoda okolností. "Uviděj že pouštět si hladový tuláky v zimě na území se jim nevyplatí." usmála se pro sebe. Jen Sari nad tím pochybovala. Což bylo z její strany trochu zbytečný, když ona by se nejspíš řádně ani neúčastnila. Jako léčitelce se jí víc vyplatí zůstat v táboře a čekat na zraněný že.
"Mysim že zdrhnout možem vždycky, co bando?" zeptala se a naklonila hlavičku.

Jeej, tak se trefila do jména! No sláva. Už si všecky ty vlky pamatovala mnohem lepšej a to bylo dobře. Když spolu teda chtěj trávit celou zimu. A když nemaj problémy se tulit aby neumrzli. Ono ale asi záleží jak moc osobně si to kterej vlk vezne že? Jestli někteří to berou že sou teď rodina nebo jenom biznis.
"To bysem se tebe mohla taky zeptat." zasmála se. "Snažim se lovit něco, ať máme co žrat když už náš je tolik." zavrtěla ocasem. Je stará a tak tohle bylo to jediný co mohla aspoň nějak dělat že. Nechtěla aby to vypadalo, že se jako stařena přidala za vlkama do skupinky, jenom aby ju mohli krmit a starat se o ňu. Taková nebyla, to vůbec.

Kiler teda moc s Majdiným názorem na lidi nesouhlasila. Možná proto, že je znala že. "Hmm, zajímavý asi jo, ale nemyslim si že to je dobrý." zamyslela se nad tím a trochu se zamračila. "Oni totiž neberou ohled na nic jinýho, rozkopou ti noru jenom aby tam mohli postavit něco takovýho, a to si nemyslim že je dobrý." dodala k tomu svoje. Možná nějakej obdiv by tomu dát mohla. Kdyby teda nevěděla jak by to dopadlo, bejt na Norestu lidi. To by se vlci za chvilu museli bát někam šlápnout aby tam nebyla past nebo aby je nějakej člověk nechtěl zastřelit. A to nebyla hezká představa že. "V poho, kdo su já abych soudila názory ostatních." řekla klidně. Na to nebyl důvod.
Ah ňáká lichotka, to Kiler neslyšela už dlouho. A už vůbec ne na její mluvu. Tu měla poslední dobou divnou, spíš než nějak zajímavou že. "Jaj dík." poděkovala. Vlčka však ještě nekončila a povídala něco dál. "Mysiš? Mě by nenapadlo že vypadám nějak silně hah." zasmála se nad tím a i se ohlídla na svůj ocas, esi se nějak nezměnila. Ale asi ne. "Za to ty tak zpíváš, jak ptáci na stromech." podotkla. Joo, vlčka měla takovej zpěvavej hlásek. Určitě jinej jak Kiler.
"Co mě život nenaučí co. Ale je pravda že každej z náš mluví aj tělem než jenom hubou že." uznala že má Majda pravdu. Aj podle řeči těla se dá vlkovi rozumět že.
Hmm, Kiler nepřemýšlela nad tím že by se chtěla cítit jako něco většího. Z takýho přemýšlení by se jí akorát vrátily ty úzkosti co za mlada měla. Vlastně má aj teď někdy, když ju napadne se zamyslet nad budoucnosťou."Když sem byla mladší tak mě aj napadlo se za někým přidat, ale myslim že ta volnost by mi chyběla. Navíc každá smečka má jiný pravidla a ty mi většinou nevyhovujou." pokrčila lopatkami. Nebylo na tým nic zvláštního. "Myslim že aj když su teď stará, tak se mi žije furt dobře a nepotřebuju ňákou ochranu, a smečky by asi ani nevzaly starýho tuláka, není jim tak užitečnej jako ňákej mlaďoch." dodala k tomu. Jasný, že smečka si nevezme další hladovej krk jenom tak. Starý vlci dřív chcípnou a dřív sou neschopný pořádně lovit. Tak ať si Kilera radši pojde hladem sama, než aby ju ještě někdo před smrťou musel obskakovat!
No jo, aj Kiler na zimu měla někoho kdo by ju kdyžtak zachránil. Sice by radši pošla sama hlady, ale ne totu zimu! To by eště brzo. Eště pár let tu strašit bude, a nějaká zima ju nezastaví. "No jo, máme taký zimní seskupení, abysme nechcípli." usmála se. Takový družstvo kamarádek. "Esi chceš možeš se přidat, myslim že to nikomu vadit nebude." zavrtěla ocasem.
"Jo sorry, já nikdy nevykám, jenom ve spešl případech." zasmála se. "Takže aj ty mi možeš tykat, budu ráda." zavrtěla ocasem znovu. Bylo jí to mnohem příjemnější než vykání.

Tím že byla Kiler teď členem jakýsi provizorní skupinky tuláků za přežití, se snažila aj nějak pomoct. Vyšla si proto na procházku, nebo spíš na lov. Ulovit teda pro sebe ňákou drobnost a s trochou štěstí donýst něco aj pro zbytek. Teď v zimě se hodil každej úlovek, každej kus masa. Tak když teď byla Kiler odpočatá tak bylo fajn se vydat na lov že. A vlastně ani nečekala že by se za ňou někdo přidal. Ale jenom vylezla na louku, zaslechla známej hlas jak ju volá. Hnedka z patra teda nepoznala kdo to je, jenom věděla, že je z jejich skupinky. Tak se aspoň líp poznaj, to je hezký! Otočila hlavu směrem k vlkovi co už se za ní vydal. "Zdravíčko." pozdravila a zavrtěla ocasem. Hned si vlčku prohlídla. Ahh, jasný že ju zná, z tej jejich skupinky byla sic novější, ale přece ju znala. "Seš Lesley že?" jenom se ujistila. Ať si ju s někým neplete, to by bylo asi horší.

Tyjo on ten její pták byl ještě víc spešl než doteď? Tak to je zajímavý. "Já o takovým druhu asi ani neslyšela, to musej bejt teda sakra vzácný." zasmála se. Ale zase samozřejmě neznala všechno že. V ptácích se ani nevyznala. Jen ji překvapilo že o tom ani nikdy neslyšela. Asi teda ňáká novinka norestová.
"Hmm, jako trochu asi hej, ale to bo já strašně ťapu víš? Každej den procestuju hodně a pak je jasný že mě bolej tlapy. Ale to je aj stářím, nejsu nejmladší že." usmála se. Ocenila že se vlčka takhle zajímá. Aj ona byla takový v některých případech. Ne vždycky teda, ale většinou. Mět zájem o jiný je totiž hezký. A někdy se ti to može aj vrátit.
"Já su Kiler, těší mě." zavrtěla ocasem. Sariane, takový zvláštní jméno. Lepší asi než nějaký dlouhý složitý ale. Asi tím šlo poznat že pocházela z jinýho kraje.
"Aha, jasný. A s králíkama je jakej problém? Že je nedohoníš nebo neumíš kousnout? Ono hlavně v zimě sou hlodavci asi lehčí, jenom musíš bejt trpělivá a čekat víš." zamyslela se. "Vlastně je to stejný jako ryby! Akorát seš na suchu a místo vody máš sníh. Oni si teď v zimě dělaj takový cestičky pod sněhem a když najdeš hnízdo seš schopná jich ulovit dost na to abys nechcípla hladem." usmála se. Teoreticky to fakt bylo stejný jako ryby.

Frajer jako ztratil paměť jo? Tak to asi tu zima fakt nedá. Kiler to hlavně trochu překvapilo, že to řek tak v klidu a jakoby to nebylo vůbec důležitý. "Tos dostal pořádnou ranu." řekla jenom svoje. Ona nebyla doktor, asi by mu nijak nepomohla. Znala něco z workshopu že, ale tím to haslo. Jinak byla celkem marná. "No tak to štěstí s hledánim. Však kdyžtak možeš vytvořit nový vzpomínky ne?" napadlo ju. Na co hledat ty starý. Šak co by za to některý vlci dali, kdyby mohli zapomenout svoju minulost a soustředit se jenom na nový věci. Kiler možná zrovna ne, tak už s tím vším byla vyrovnaná. Ale těžko říct co ostatní že?
"Myslim že spíš jenom nemám co ztratit frajere. Jenom pár kámošů ale to je všechno, jinak su sama a su stará, jednou tlapou v hrobě dá sa říct. Takže myslim že na to sou už všeci ready že tu někde zařvu." pokrčila rameny. Nebyla nebojácná, to vůbec. Jenom prostě, nebála se smrti. Neměla proč, když už jí klepala na dveře že. Při nejhoršim by to jenom urychlila. Ale ne že by temu šla aktivně naproti! Jenom neměla strach.
"No jak řikáš." pokrčila rameny. Nebyl to úplně kompliment, asi jenom upřímnost. Ale esi to tak přebral, tak ať no.
"Jaaj, tož to jo, Nihil je náhodou supr. Proč ale nejseš člen?" zeptala se. Když už jim tam žere a léčí se, tak proč by tam už nezůstal. Byl snad jako ona? Navždy volnej?

No jasný, mohlo jí dojít že vlčka nebude rozumět tomu, co lidi jsou. Přece jenom většina vlků tady je neznala, to asi jenom Kiler měla to štěstí, nebo spíš smůlu, je potkat. A vlastně aj kvůli tomu ostatním zviděla. Ó jak suprovej život museli mět když je dlouhou dobu nemanipulovali lidi!
Zavrtěla hlavou ze strany na stranu. "Ne ne, to sou lidi, taký bezsrstý tvoři co maj ve zvyku všechno jenom ničit a stavět přesně takovýhle věci." čumákem ukázala směrem k zbytkům hradu. "Jsou celkem divný, nemaj srst ani pořádný zuby, bez takých věcí by nepřežili, maj to jako my noru, akorát oni maj prostě velkej barák, chápeš?" optala se vlčky. Bylo jasný že je z jinýho kraje, bo nevypadala, že se tu moc vyzná. Ani tím jazykem. "Dá sa říct že sou měkký, ale uměj používat jiný věci ve svůj prospěch. Třeba vemou velkou tyč aby tě mohli bít, a pak aj když nejsou silný tak se bojíš a posloucháš je. Sou neskutečně chytrý myslím, ale asi jak v čem. Asi sou chytrý hlavně v podmaňování si." pokračovala ve vysvětlení. Takhle nějak ona vnímala lidi. Jasný, byli dost chytrý tím jak mohli stavět věci a přetvářet je do úplně jinejch podob. Ne jako vlci co svázali dva parohy k sobě ňákým provizorním lanem a nazvali to zbraň. To lidi dělali zbraně úplně jiný.
"To o tobě možu říct taky." zasmála se. Asi tady bude nějaká jazyková bariéra bohužel. Ale i přesto si vlčky porozuměly. Nějak.
"Bezďák je bezdomovec, někdo kdo nemá domov, nemá smečku, žije sám. Asi možeš říct že to je tulák, ale ne všeci maj to označení rádi. Mi třeba nevadzi." vysvětlila dál. Jí tohle vlastně představil Roihu. Nebo spíš jí představil tu možnost se tak nazvat. A asi se jí to aj líbilo. Bylo to taký zajímavý. "No jak řikám, ne každej má to označení rád. Asi maj pocit že jim to ubírá na důstojnosti. Ale já su hrdej bezďák, a budu až do posledního dechu." zasmála se. Jo, žádný smečky, jenom svoboda.
Kiler pak na vlčku koukala jak opařená. Cože. Chvilku jí trvalo než jí došlo co vlčka myslela. Jaj tak nemusí mluvit v hádankách že. Napadlo ji. Naštěstí Kiler nebyla hloupá a nějak jí došlo že s těma žebrama to holka myslela tak že je chudá, a se zubama zas že jí je zima, no jasné.
"Eeeh, jakože ti je zima co? No chvilu mi trvalo vyluštit co se mi snažiš říct upřímně." zasmála se sama sobě. Jinej kraj jiná řeč. Aspoň chápání nemá blbý. "Nemyslim že by mě zima zasáhla nijak míň než ostatní. Jenom jsem měla štígro, našla jsem kámoše co sou ochotní se se mnou po nocích zahřejvat a v lovu si pomoct. Jasná výhoda." podotkla. Bejt sama tak už je taky kost a koža. To bylo snad jasný. Navíc když už je stará takhle. To by pak ňákou noc mohla aj umrznout když by neměla tuk co by ju chránil. "No, Majdalenko, možu ti říkat Magdo? Já jsem Kiler." sedla si a podrbala se za uchem. Třeba se aj představit že.

Samci: Gilgamesh, Akaza, Hariuha
Samice: Asphodelle, Voltaire, Majdalenka

"Jde to vidět." nemohla nic než souhlasit. Co ho Kiler rozmluvila tak tenhle farjírek nezavřel tlamu. A furt jel něco. Ale asi to nebylo špatný, lepší jak ti introverti co si radši sedli do kouta a drželi hubu. To pak nebyla žádná zábava, a vlastně ani žádná konverzace že. To dá rozum. A s nima se pak vlk jenom nudil. Takže, asi Roihovi nemohla nijak vyčítat že furt mele. Aspoň nebyl nudnej. "Hodně štěstí s tim tréninkem, třeba teď když máš o prst míň tak půjdeš aj míň slyšet." zasmála se. Ale když se nad tím jeden zamyslel aj by to smysl dávalo že. Nebo právě naopak by to mohlo znamenat že frajírek ztratí všechen balanc a bude hlučnější než kdy dřív. To by se pak s tou svojou pracou mohl rozloučit. Nebo minimálně s tím stalkováním, protože mluvit mu šlo dobře.
Mezigenerační porozumění, no hurá. "Myslim že soudit vlky není špatný, když fakt dělaj něco blbýho. Jako asi určitě možeš soudit nějakýho blbca co ostatnim ubližuje že? Třeba by si to pak aj uvědomil." napadlo ji. "Ale pak nemusiš zas soudit ty co si dělaj jenom věci pro sebe a ostatním neubližujou. Třeba mě nemusíš soudit za to že su tulák, bo ti nijak do tvýho života nezsahuju a jenom si tulákuju někde mimo že." dodala to i s příkladem. Tak snad ji tady Roihu nesoudil za rozhodnutí zůstat bezďákem. Když tak byla šťastná. Ať si každej pro svý štěstí dělá co potřebuje že. "Jak se do lesa volá tak se z lesa ozývá že." jedno z jejích oblíbených. "Ne dycky to tak ale je, někteří jsou prostě blbci." dodala.
"Myslim že můžeš bejt rád že tu nejsou, Jenom všechno ničej. Šak víš jak je město? Tak takový město by tu do chvily bylo všude kdyby tu lidi byli. A pak žádný lesy." řekla co znala. Lidi se hodně rozpínali, to poznala za hranicemi Norestu.
Asi moc nedávalo smysl jak to řekla že. "No jasný, ale jak o tý budoucnosti víte? Máte to snad ve snech nebo tak? Protože na to bych já asi moc nevěřila." pozastavila se nad tím. Nevěří moc na to co nevidí. "Budoucnost se taky může rychle a náhodně měnit ne? Mysliš že v tý tvý budoucnosti dycky bylo že budeš mět o prst míň?" napadlo ji.
Takový vrazi se našli asi všude. Aj v mírumilovnym Nihilu. Beztak tam byl někdo zkrytej o kom se zatim nevědělo že. "Tos měl asi štígro. Jinak by ti šéf moh dát cez držku." zasmála se. Jí takhle nikdo rozkazovat nemoh. Ona byla volná. Aj když jí zima trochu rozkazovala no.
Ahaa, takže on bejval taky tulák. Akorát si našel holku smečkovou a dolezl za ňou. No tak to je sladký, ale aj vtipný celkem. Vzdát se svobody pro lásku. Jestli to byla pravá láska že? Ale tak, některý dělali pro lásku aj horší věci. Mnohem horší. Takže možná vzdát se svý svobody není až taková oběť. "Takže nebejt ní seš taky bezďák ha."
Ah, divila se že o tomhle nezazpíval. Zrovna on. Na to jak ukecanej byl. "Cenim že držíš jazyk za zuby." asi se to dalo brát jako dobrej skill že?

Kiler nepoznala že by jí snad panivnica veliká mohla lhát do očí. Ale asi to bylo dobře, protože ju to ušetřilo toho dlouhýho proslovu co Volt očividně vedla v hlavě. (Já to číst musela ale.) Z pohledu Kilery byla Volt jen dobrá vůdkyně co se řídila smečkovýma pravidlama. Což pro ni asi bylo dobrý. Jí to asi vyhovovalo. Nevypadala tedy, že by snad ne.
Toho pohledu si Kiler všimla, a trochu z toho stáhla uši dozadu. Ale jenom na chvilku, aby to pak nešlo moc poznat, jak ju to překvapilo. Volt se na starou vlčku dívala jako děcka co se dívají na svý rodičce, po tom co jim omylem prozradí nějakej lore ze života. Moudrost? To asi úplně ne. Kiler se nepovažovala za nijak moudrou. "Hmm, toť otázka." pozastavila se nad tím, snad aby tady panovnici neřekla nějaký blbosti. "Nemyslim si že to je moudrost, spíš selskej rozum." prohodila. "Použiju logiku na řešení situací, a zatím to vždycky fungovalo. Asi su taky dobrej stratég, bo musim umět sama pro sebe lovit, a ne šecky zvířata se lovijou stejně že." pokračovala ve své myšlence. "Nemyslim si ale že by mi tohle dalo nějaký vyšší vědění, mám pocit že já se neměnim, aj když to říká každej stařešina." zasmála se nad tím. "Já mám pocit že su furt mladá a nezastavitelná! Ale spíš ten svět kolem se mění. Vlci mizej, vlci chcípaj, lesy taky mizej, kořist se mění, jenom já su furt tak nějka ve středu teho dění a sleduju to, a přizpůsobuju se." nějaká hluboká myšlenka v tý její tuláčí hlavě. Ale asi to takhle byla pravda. "V poho, šak každej bude jednou starej, nemyslim že by se za to měl nějak stydět." dodala. "Proč vás to zajímá vůbec?" zeptala se.

Vlčka vypadala nějak zmateně. Snad chtěla vlízt tady do trosek. No Kiler se jí možná nedivila, v týhle zimě vlci dělali ledacos. Možná aj Kult měl teď víc návštěvníků jak se všeci chtěli schovat do kdejakejch baráků a domečků, kde na ně aspoň tolik větr nefoukal. Jenomže z města už se živej nedostaneš.
Kiler tedy vlčku slyšela pozdravit (a to velmi jasně). Potom co se jí zeptala jestli jí tohle patří tak se jen pousmála a zavrtěla hlavou. "Nésu tak měkká abych bydlela v něčem po lidech." zasmála se. Ani tak stará není. "Domov vlastně taky nemám, su bezďák." jak ji kdysi nazval Roihu. Asi měl i pravdu, ona domov úplně neměla. Norest byl její domov. Celej svět mohl být jejím domovem když byla tulák. "Pročpak? Co ty tu hledáš?" zeptala se. Možná zněla trochu děsivě, no její výška děsivá nebyla. Tak snad se vlčka nelekne.

"Jéé, tak to je hezký. Já totak zvířátka moc nezachraňuju, asi mě nikdy nenapadlo najít si takhle mazla." reagovala na jejího ptačího kámoše. Bylo zvláštní že se jí ptáček tak držel a neodešel. Asi ty zvířata uměly taky nějak víc přemýšlet, ale nad tím se Kiler nechtěla zastavovat jinak by z ní ještě byl vegan. A to by ju zabilo že. "Tak to máš dobrý, že totak v zimě nechcípneš. Já už musím hledat způsoby jak se v noci zahřát." dodala svoje. Asi to byla trochu nevýhoda nemít stálej pobyt.
"Jak se jmenuješ ty plavče?" zeptala se. "No hele, upřímně se o tebe trochu bojim, bo malý řeky už začaly zamrzat a myslim že ty velký začnou brzo taky." zavrtěla hlavou. "Co hlodavce? Ty taky neumíš lovit? Je to celkem jednoduchý." dodala.

Bejt v zimě zraněnej asi nebylo úplně fajne rozhodnutí. Aj když se tady vlček mohl zranit omylem že. A asi si to ani nevybral. "Jak ses zranil simtě? To by ses snad měl někde uzdravovat ne?" zeptala se a přišla blíž. No, chladit si ve sněhu zranění asi nemuselo bejt tak zlý. Kiler naštěstí nebyla zraněná. Tu by to už asi zabilo kdyby jo že.
"Eh, zatím to není tak strašný. Těžko říct esi to bude horší nebo ne. Kdyžtak si poradim že, nenechám se zabít mrazem." zavrtěla hlavou. Vždycky měla možnost jít žebrat ke smečkám ať ju vezmou. Aj když to je pod její úroveň. Nežít bylo asi ještě víc pod její úroveň.
"Tak to je smutný že nemáš holku, nevypadáš že bys byl hnusnej." řekla upřímně. Kdyby to byl nějakej šereda tak se nediví že ho holky nechcou. Ale tenhle tak špatnej nebyl. Možná holky odrazovalo jeho válení ve sněhu? "A kamarády máš? A smečku?" zeptala se.

Hel se zdála že se zasekla. Aj, co teď? To asi netušila ani jedna z vlčic, což byl trocha problém. "Oi, nemáš kam skočit?" zeptala se a zkusila se rozhlídnout kolem sebe, jestli tam Hel nemá kam skočit. A Hel mezitím zkusila sjet na trochu nižší místečko. Vypadala teda úspěšně. Až na tu trochu sněhu co jí spadla na hlavu. Nevadí, aspoň je teď níž. Kiler dala přední tlapky taky na vyšší stupínek aby líp viděla. "Nemůžeš třeba skočit do sněhu? Když ti nahrabu velkou hromadu, možeš do ní skočit ne?" napadlo ju. Možná trochu hloupý, skákat do sněhu. Ale asi to bylo lepší než skákat na tvrdej led. Sníh ten pád zbrzdil a když by ho nahrabala dost, tak by to Hel nemělo ani nijak bolet.